Péter Bogáti

maďarská, 1924 - 2012

Nové komentáře u autorových knih

„Tentokrát se na stránkách knihy dostáváme k člověku, jež se díky tomu, že pracuje v tom nejnebezpečnějším prostředí na světě, dostane do situace, kdy jako jediný z celého lidstva přežije... Řeknete si novodobý Robinson... Ano i ne... Je to jedna z prvních postapo knih, jak bychom dneska řekli. Ale o tom ta kniha ani tak není, jako o nekonečných úvahách a psychologii, tedy o bludech (jsou to skutečně jen bludy?), viděních, úvah nad sebou samým, nad lidstvem atd. těžko budete vnímat, kde je realita a co je blud. Dokonce i sám autor... no ne, nebudu vám to kazit... prostě si to přečtěte má to zajímavý závěr Nicméně, kvůli množství psychologických textů a úvah, se děj táhne "jak sopel", takže si sem tam řeknete: "Uff, už aby to skončilo," či "Na co čekáš "vole," vždyť je to jasné!" A opravdu je to tak jasné? Co když... A to je právě to, co mnozí této knize vytýkají. A i já po prvním čtení v tom nenalezl nějakou extra zálibu, až po letech jsem to teprve docenil a uvědomil si, danou podstatu tohoto zdánlivého zádrhelu. Vědomí pouze vlastní existence a nikoho jiného? Jak bych se asi tak zachoval já? Jakou stopu by to v mém uvažování udělalo, než bych si dal dohromady jedna a jedna a začal skutečně něco dělat, pro svoje přežití? A proč bych měl vlastně žít, když už není pro koho a pro co? Nicméně s přetechnizovanou dobou, která se žene neustále dopředu, se vytrácí umění soběstačnosti a nezávislosti. Pravda, "pár" takových lidí existuje... ale... jak byste asi dopadli vy, být v této situaci? Co myslíte? Ustojíte to, nebo ne? p.s. opravdu si to chce udělat na čtení naprosto nerušenou chvilku“... celý text
— KarelKeslly

Poslední člověk

„No, čekal jsem, že v knize autor hledal příležitost vyjádřit své úvahy a člověku a lidství, ale bylo toho hodně, co mě neoslovilo. Navíc mi hlavní hrdina nepřirostl k srdci, a bylo mně fuk, co se sním stane. To co jsem čekal, že udělá snad hned první týden, udělal až po půl roce blouznění a filozofování a ještě navíc bez plánu.“... celý text
— JiříŠkorpík

Poslední člověk

„Zvláštní. Ale ta myšlenka, že by člověk zůstal úplně sám a nikde nikdo.“
— mcabr

Poslední člověk

„Moc pěkná kniha, není to úplně akční román, je tam dost úvah, ale nijak to nesráží kvalitu. K doslovu: také mi to od mých 14 let vrtalo hlavou tak pro ostatní: Je to narážka na na předlohu ke knize Robinson Crusoe trosečníka skota Alexandera Selkirka ze skotska. Je to propojení s čtenářem? Tento zápis na kruhy by provedl trosečník na technologické úrovni jakou popisuje ve své knize. A alternativní bránou se dostali sem, či je náš praotec.... ;-) Nalezli je v pohoří kolem Skotského města Selkirk? Či jej byli schopni přečíst a je na nich obsah trosečníka z minulosti a nálezci se odkazují na A. Selkirka? Spíš jen autorova snaha předložit na konci čtenáři teorii zda kniha není jen přepisem záznamu z kruhů. Trochu konspirace... Jinak je to také firma vyrábějící vložky do komínů :-) V okolí Selkirku žádná jeskyně není. Nejbližší dvě jsou 4,5km od města Kelso a 22km od Selkirku.“... celý text
— rudolf2639

Poslední člověk

„Když jsem ji četla poprvé, zapůsobila na mne nejvíce představa absolutní samoty. Myslím, že jsem ji nečetla poctivě, přeskakovala jsem hlavně technické popisy, ale zůstal ve mně nepříjemný pocit beznaděje a opuštěnosti. Po letech jsem ji zkusila přečíst znova, díky výzvě jsem ji přečetla opravdu celou. Už jsem to neprožívala tak silně, nicméně některá místa mě opravdu nebavila.“... celý text
— elotriel

Přejít na knížky autora

Péter Bogáti - knihy

1987

Poslední člověk

Žánry autora

Literatura světová Romány Sci-fi

Štítky z knih

maďarská literatura zánik lidstva

Bogáti je 2x v oblíbených.