1. Domů
2. Autoři
3. Paula Brackston
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 9
• Bazar 12
• Životopis
• Citáty
• Diskuze 2

Připravovaná kniha Paula Brackston

Prokletí Hecate Cavendishové

Anglie roku 1881. Herefordská katedrála stojí na stráži nad městem, střeží jeho tajemství a drží ve svém kamenném objetí dávno zapomenuté duše. Hecate Cavendis... detail knihy

Populární knihy

/ všech 9 knih

Nové komentáře u knih Paula Brackston

Tajemství čokoládovny

„Druhý díl mě bavil trochu víc. V této knize bylo více tajemna a napětí. Stále jsem čekala, že se dozvíme více o tom, jak to cestování časem vlastně funguje. Ale autorka nám nabídla jen střípky a mnohé další otázky spíše vyvstaly. Ale doufám, že to byla příprava na další díly a jistě si s tím nějak poradí. V tomto dílu nezachází tolik do detailů a už jsem neměla tolik pocit, že sama autorka neví kam míří. Na další díly jsem zvědavá“... celý text
— vera5841

---

Krámek se starožitnostmi

„Romantika s magií? Trochu mě to vyděsilo, ale po přečtení pár odstavců jsem se do toho dala a líbilo se mi to. Žádná velká romantika se nekonala a magie byla, ale snesitelná. Jdu do dalšího dílu ;)“... celý text
— Bulis

---

Tajemství čokoládovny

„Když v loňském roce vyšel Krámek se starožitnostmi, vzbudila tato kniha poněkud rozporuplné reakce. Spoustě lidí se příběh zdál nezáživný a zdlouhavý. Což je zvláštní, neboť hodnocení na Databázi knih je poměrně dost vysoké. Já jsem byla jednou z těch, kterým se Krámek líbil, a to tak, že jsem netrpělivě očekávala pokračování. Kdo četl, tak ví, že ten konec prostě nemohl být definitivní! Kniha vypráví příběh Xanthe Westlakeové, která společně se svou matkou vede starožitnictví v malém městečku Marlborough. Dívka má zvláštní dar, kterým k ní promlouvají různé starobylé předměty a ukazují jí život, jaký prožily. Cestování časem mám v knížkách velmi ráda. I když ve mně vzbuzují četné otázky a mnohdy i chmurné myšlenky na to, co by bylo, kdyby to bylo opravdu možné. Xanthe ve svém putování minulostí zažívá spoustu dobrodružství, které jí často dostávají do smrtelných situací. Kromě toho ale potkává i architekta Samuela, do kterého se celou svou duší minulosti i budoucnosti, bezhlavě zamiluje. A je to právě Samuel, který nás navnadí na čtení druhého dílu. Xanthe nemůže zapomenout na svou lásku a snaží se vyrovnat s osudem, který k ní není vůbec přívětivý. A když k ní jednoho dne začne promlouvat konvička na čokoládovnu a ukáže jí vizi Samuela v nesnázích, rozhodne se znovu otevřít portál do sedmnáctého století a riskovat svůj život. Příběh je opět napsán velmi čtivě, ale rozhodně je zde rozdíl od jiných young adult fantasy knížek. Možná vás vyděsí poněkud malinká písmenka, ale nenechte se odradit – je to skvělé čtení. Autorka si hraje se slovy, je fakt, že má trošku složitější sloh než ostatní, ale díky tomu je příběh v celkovém konceptu velmi podrobný. Postavy, příběh jako takový, prostředí – to vše je velmi propracované. A romantická linka je tak akorát! Což je rozhodně velké plus! Tahle kniha si zaslouží být viděna a víc čtena. Takže s chutí do toho!“... celý text
— bookbug_cz

---

---

Krámek se starožitnostmi

„Krámek se starožitnostmi je prvním dílem nové série britské spisovatelky Pauly Brackston. Ta si získala velkou pozornost už svou předchozí řadou Dcery čarodějnice. Dokáže české čtenáře přesvědčit i s další knihou kombinující magii a romantiku? Ústřední postavou je tentokrát mladá žena Xanthe, která se společně se svojí matkou přestěhuje z Londýna do městečka Marlborough. Chystají se tam otevřít krámek se starožitnostmi. Ještě předtím ovšem zažije hodně nečekané dobrodružství, v němž půjde o bezpečí její matky, ale i dívky žijící před několika staletími. Jak už anotace napovídá, Xanthe má specifický dar. Dokáže u některých starých předmětů vycítit jejich minulost a příběhy. Tentokrát se ovšem díky starému stříbrnému chatelainu přenese přímo do 17. století, kde se musí pokusit zachránit údajnou zlodějku před trestem smrti. Paula Brackston jde opět osvědčenou cestou. Jak už naznačujeme v úvodu, fanoušci této autorky i v Krámku se starožitnostmi najdou její rukopis a styl. Kříží se tu dění ze současnosti s historickým vyprávěním, které postupně dostává daleko větší prostor. A tvůrkyně rozhodně umí pohled do minulosti popsat s velkou grácií. Čtenář se ocitá v 17. století, kdy lidé ještě věřili na čarodějnice, za krádež mohl hrozit trest smrti a šlechta si opečovávala své služebnictvo i vlastní renomé. Líčení této doby i šlechtických míst působí opravu kouzelně a rychle vás vtáhne do svých kulis. Na bedra mladé ženy přitom vkládá velkou zodpovědnost, když musí očistit jméno jedné pro ni neznámé dívky. Po počátečních rozpacích se do toho ovšem hlavní postava s chutí pouští, a navíc se setkává s mužem, který jí není lhostejný. Romantická linka se začíná rozvíjet možná o něco pomaleji. Nejdříve spíše v náznacích a pořádného zvratu se čtenářky dočkají až o mnoho stránek později. Na druhou stranu mě jako muži to vůbec nevadilo. Naopak jsem si díky tomu více užíval oné magické historické atmosféry a samotné zápletky. Velice zajímavé jsou momenty, kdy se Xanthe ocitá na místech, na nichž byla i ve své současnosti. Porovnávání určitých budov či míst s rozdílem několika staletí je prostě zajímavé. Přítomnost se ostatně neustále prolíná s minulostí, protože si do ní musí hlavní hrdinka několikrát odskočit. Je to vlastně docela oddychová literatura, i když se v ní občas objevují i dramatické momenty. Částečně budete moci poznat, jak to bylo v 17.století složité s právem a vinnou či nevinnou. Všechno působí veskrze autenticky, takže si dokážu představit, že si tvůrkyně před psaním něco nastudovala. Samozřejmě je to především fikce, ale momenty z minulých dob jsou prostě úchvatné. Možná by se dalo mluvit i o určité inspiraci známější Cizinkou od Diany Gabaldon, ale to už nechám na vašem posouzení. Krámek se starožitnostmi je opravdu poutavá kniha a začátek velice zajímavé série. Získala si mě především svou úžasnou atmosférou, přesvědčivými popisy historické doby, chováním šlechticů nebo otázkami okolo tehdejšího práva. Nechybí tu samozřejmě prvek určitého nadpřirozena v podobě cestování časem a rovněž romantika, i když tentokrát jí není zase tolik. Jestliže máte rádi podobné kombinace, nezbývá než nejnovější česky přeložené dílo Pauly Brackston doporučit. Možná se pak sami budete chtít stát cestovali časem.“... celý text
— LukBook

---

Dcera čarodějnice

„"Jmenuji se Elizabeth Anne Hawksmithová a je mi tři sta osmdesát čtyři let. Jestli mne vyslechnete, povím vám příběh o čarodějnicích." Píše se rok 2007 a Elizabeth se nedávno přistěhovala do malebného domku na okraji lesa, který se snaží zvelebit k obrazu svému. Součástí domku je i zahrádka, která je důležitým místem, neboť právě zde porostou nejrůznější bylinky potřebné k přípravě různých léčivých mastí a tinktur. Jelikož je Elizabeth samotářka, tak se s nikým z blízké vesničky nestýká a proto ji překvapí mladá dívka, která ji pozorovala při práci na zahradě. S toutéž dívkou se Elizabeth zanedlouho setkává v obchodě, kde se jí dívka představí jako Tegan. Později se Elizabeth s Tegan spřátelí a začnou spolu trávit mnoho času. Tegan jí pomáhá nejen na zahrádce sázet bylinky, ale také jí dělá společnost při prodávání výrobků na místním trhu. Později se Tegan dovídá, že Elizabeth není jen obyčejnou kořenářkou, ale že je čarodějnicí a tak s napětím poslouchá příběh, který ji Elizabeth vypráví... Batchcombe, 1627 Bess žila se svou matkou, otcem a dalšími dvěma sourozenci spokojeným životem na statku. Matka mladičkou Bess učila léčivým účinkům bylin a domácího léčitelství, dokonce jí pomáhala i s porodem sousedčina syna. Bohužel tento spokojený život neměl dlouhého trvání, jelikož osadu zachvátil mor. Během pár dní zemřeli oba sourozenci, spolu s otcem. Bess s matkou však tuto zákeřnou chorobu přežily, a později byla právě Bessina matka nařčena z čarodějnictví, vzhledem k tomu, že se Bess podařilo přežít. Nedlouho po procesu, který skončil matčinou popravou se Bess na matčino přání vydala za Gideonem Mastersem, mužem, který měl Bess pomoci uchránit se od jejího pronásledování, což se také stalo. Díky Gideonovi se z Bess, obyčejné dívky, která se od matky naučila pomáhat lidem, stala čarodějnice. Po obřadu, ze kterého vyšla jako čarodějnice si však uvědomila, jaké zlo se skrývá v samotném Gideonovi, ze kterého měla vždy špatný pocit. Proto se dala na okamžitý útěk. Bohužel však netušila, jaké roky má před sebou... Chytil ji za bradu a trhl s ní, aby se mu dívala do tváře. Už se nemohla vyhnout pohledu na něj a zjistila, že se vrátil do své lidské podoby. V jeho očích však zůstala odporná červeň. Přitáhl ji ke svému nahému a vzrušenému tělu. "Tohle je pro tebe, Bess. Tohle všechno je pro tebe. Požádal jsem našeho Pána Satana, aby ti požehnal. Dnes oslavujeme jeho štědrost. Budeš taková jako já. Už se nebudeš bát smrti ani bolesti. Budeš mimo dosah těch, co by ti vzali život. Odejdeme a přestěhujeme se někam, kde nás neznají. Spolu..." Vzhledem k tomu, že jsem byla donedávna fantasy literaturou nepolíbená, nicméně pomalu si rozšiřuji obzory a vyhledávám knihy, které by se mi mohly líbit. V této souvislosti mě zaujala právě Dcera čarodějnice, která slibovala romantickou historickou fantasy. I když historické romány jsou mým šálkem čaje, tak jsem se po přečtení anotace, a taky díky kouzelné obálce, přece jen rozhodla knihu vyzkoušet. Jako první se spolu klasicky podíváme na obálku. Ta je naprosto úžasná, všude kolem spousta lesní zeleně a nechybí ani naše Elizabeth. Celá obálka na mě pak působí tajuplně, ale zároveň příjemně a odvážně. Velice se mi líbí také předsádky, které jsou stejné, jako hlavní obálka, akorát jsou vyvedeny do černobíla. Celá kniha tak po grafické stránce působí opravdu vymazleně. S Bess se poprvé seznamujeme v roce 1628, kdy právě prchá ze svého vězení. Následují deníkové zápisky z roku 2007, konkrétně od února do března a následuje vyprávění, které se odehrává v roce 1627, které má celkem devět kapitol. Po prvním vyprávění následují další deníkové zápisky a pak se ocitáme v roce 1888 v Londýně, kde je hlavní hrdinkou Dr. Eliza Hawksmithová. Londýnské vyprávění má celkem sedm kapitol. Po dalších deníkových zápiscích se před námi otevírá poslední příběh, který se odehrává v roce 1917 v Passchendaele, kde je hlavní hrdinkou sestra Elise Hawksimthová. Toto vyprávění má celkem osm kapitol a opět je zakončeno deníkovými zápisky. Dcera čarodějnice je úžasný román, který mě bavil od začátku až do konce. V knize jsou použity opravdu mistrné popisy, díky kterým jsem si mohla celý příběh krásně představit. Jako plus hodnotím také historické reálie. Řádění moru, lovení čarodějnic, Jack Rozparovač, nebo válka, všechny tyto skutečnosti jsou v knize obsaženy a zároveň jsou vyprávěny s citem. Líbilo se mi takto cestovat napříč staletími a Bess jsem si jako hlavní hrdinku opravdu zamilovala. Jedná se o sympatickou dívku, posléze ženu, která je předurčena k tomu, aby pomáhala ostatním. Namísto toho Gideon, který měl představovat záporného hrdinu, mi vlastně až tolik nevadil a i když to bude možná znít zvláštně, tak jsem k němu v průběhu čtení, hlavně v prvním příběhu cítila jisté sympatie a toho zlého jsem autorce moc nevěřila. Myslím si, že čarodějnictví, jako takové nebylo v knize využito tak, jak jsem si představovala před tím, než jsem se do příběhu začetla. I když bylo z vyprávění znát, že autorka nejspíš ví, o čem píše, mohla do samotného příběhu opravdu zařadit více čarodějnických prvků. Takto mi kniha vyzněla spíše jako historický román, než příběh o čarodějnici. Navíc v samotném závěru vypadalo Bessiino kouzlení spíše směšně, vzhledem k celkovému příběhu. Musím se přiznat, že jsem od knihy očekávala malinko jiný příběh, nicméně i tak mě kniha dostala. Líbily se mi popisy událostí, i když byly některé části silně předvídavé. Paula Brackston je úžasným vypravěčem a já jsem se do knihy opravdu ponořila a úžívala si příběh, který mi byl na stránkách naservírován. Knihu určitě doporučím každému, kdo má rád historické romány, myslím si, že tady byste si mohli přijít na své.“... celý text
— Blaufik