Martina D. Moriscoová

česká, 1974

Nová kniha

Březen u Hušperandy

Březen u Hušperandy - Martina D. Moriscoová

V obchodě u Hušperandy se dveře netrhnou. S každým dnem přicházejí nečekaná setkání i nové příběhy. Říká se “březen za kamna vlezem, jenže jednu babičku už to z... detail knihy

Nové komentáře u autorových knih

Azurka a největší přání Azurka a největší přání

Azurka a největší přání z kompletního pera Martiny D. Moriscoové vypráví příběh holčičky s neobvyklým zbarvením vlasů a naopak s velmi obvyklým přáním dětí jejího věku. Druhačka Azurka si totiž nadevše přeje pejska a její velmi starostlivá maminka jí místo toho zařídila velmi nabitý program. I tak však děvčátko s pomocí přátel nalezne cestu, jak se k milovanému psímu příteli dostat. Dokáže však obstát ve všech zkouškách?  Kniha psaná i ilustrovaná českou autorkou žijící v Itálii je nejenom vyprávěním o několika náročných dnech cílevědomé holčičky, ale zároveň také malým slovníčkem pro předškoláky a sotva školáky. Děti sledují Azurku na její zázračné cestě a zároveň v každé kapitole poznají nové slovo nebo jev. Příběh má tak příjemný bonus a rodič jej může použít i jako berličku ve věčné dětské otázce PROČ.... celý text
katy238


Dobrodružství Adama Cibulky Dobrodružství Adama Cibulky

Dobrodružství Adama Cibulky je příběh party kamarádů, kteří si sice pro začátek letních prázdnin poněkud zbyli, ale nemají čeho litovat. Naopak. S využitím nečekaného nástroje, detektoru kovů, se jim náhle otevírá nečekaný svět. Jejich hledání je korunováno úspěchy a postupně se dostávají stále dál. Až se jim do cesty postaví nečekaný objev a náhle je všechno jinak. Příběh party italských školáků je určen pro děti nižších ročníků základních škol a jedná se o kouzelně lineární příběh příjemně ubíhající k nečekanému rozuzlení. Napětí je dávkováno postupně s ohledem na věk čtenáře a ten se s dětmi postupně podívá na zajímavá a nečekaná místa. Jako nenáročné čtení začínajícím čtenářům nebo i těm pokročilejším jako odpočinek mohu jen doporučit a doufám, že se s Adamem nevidíme naposledy.... celý text
katy238


Dobrodružství Adama Cibulky Dobrodružství Adama Cibulky

Tohle je to pravý ořechový pro všechny dobrodruhy a začínající čtenáře, kteří chtějí něco víc, než jen pohádku. Milý, zábavný, napínavý, velmi čtivě napsaný. Rozhodně by nemělo chybět v každé dětské knihovničce... celý text
wendys93



Čtvrť za Horizontem Evropa Čtvrť za Horizontem Evropa

Moc milý letní čtení, který ale není tuctový, prvoplánový a hloupý. Hlavní hrdinové jsou velký sympaťáci, i když mají samozřejmě svoje mouchy a nešvary. O to víc jsou ale uvěřitelnejší a tak nějak plastičtější. Autorka vytvořila skvělý a čtivý příběh, do kterého očividně promítla i vlastní zkušenost a vypozorované okamžiky. Fakt, že sama žije v Římě, byť je to holka z Čech ji v tomhle jenom pomáhá. Díky tomu přináší do příběhu nadhled, osobitost, citlivost a mnohdy určitě i vlastní pocity a vnímání tolik odlišného světa, kultury a myšlení. O knížce a tvorbě vůbec jsem s autorkou dělala i menší rozhovor, tak pokud se o ní chcete dozvědět víc, máte možnost.... celý text
wendys93


Čtvrť za Horizontem Evropa Čtvrť za Horizontem Evropa

Italská novelka s obyčejným „hrdinou naší doby“ – běžný život stárnoucího osamělého muže. Zprvu jsem se děsila těch reminiscencí na maminku, ale potom, když se přidaly i vzpomínky na otce, jsem se uklidnila. Zajímavé historické vsuvky a poznámky, paráda. (Pro mě asi nezajímavější byla pověst o Medúze, resp. její osudy před dobou, kdy posloužila Perseovi jako zbraň – o tom jsem slyšela poprvé.) Co mě ovšem vytáčelo od začátku až do konce knihy, to byla jednak špatná čeština („panoval čirý ruch, nezabýval se jimy, počkal na ní před hotelem“) a potom ta zkomolená jména italských panovníků, umělců a hlavně mytologických postav. Era, Artemido; mladá dívka, bohyně ročních období Hóry, Cosim, Buenarotti – to už nelze přičítat tiskařskému šotkovi. Věřím, že v italštině se některá jména píší jinak, ale mladá dívka ani Michelangelovo příjmení se takto obhájit nedá. Já, odchovanec Petiškových Starých řeckých bájí či Zamarovského slovníku (Bohové a hrdinové . . .), jsem se při četbě ošívala, jako by mě zlobily blechy. Název knihy jsem pochopila až na konci, a přestože právě ten podivný, neočekávaný konec mě možná trochu zklamal, přesto zvedám palec a doporučuju – mimo jiné i kvůli tomu názvu a jeho zabudování do příběhu. „Nedávno jsem se v deštivém podvečeru vracel domů a přitom jsem si všiml zvláštního proměnlivého efektu nové budovy. Zvedl jsem hlavu a jako bych ten obří dům, podobající se ohromné výletní lodi značky MSC, neviděl. Splynul s šedým nebem. Bylo to úžasné. Uvědomil jsem si, že se vzhled stavby mění s každou, byť sebemenší, změnou nebe. V ten moment jsem si stavbu oblíbil. Každý večer, když přecházím most vedoucí od vlaku, jež spojuje centrum s periférií a periférii s centrem, s obdivem si ji prohlížím. Miluji ten efekt, který může způsobit jenom sklo nastavené nebi a volný prostor před ním. Je jako chameleon. Přestože se jedná o obrovské neživé monstrum, nabízí mi důvod se na něco těšit a já nabídku přijímám. Kdoví, jaké večerní představení nám dnes připraví, až se budu vracet z práce domů . . .“... celý text
broskev28