Marie Popelková

Popelka Biliánová · pseudonym

česká, 1862 - 1941

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

/ všech 21 knih
Růže z pražských trhů
Růže z pražských trhů
Pověsti vyšehradské
Pověsti vyšehradské
Do panského stavu - svazek první
Do panského stavu - svazek první
Pod selský krov díl II.
Pod selský krov díl II.

Nové komentáře u autorových knih

Vyšehradské fejetony Popelky Biliánové Vyšehradské fejetony Popelky Biliánové

„Především je to knížka krásně udělaná - graficky, typograficky a z hlediska ilustrací, za což se náleží nakladatelství Take Take Take velká chvála. Obsahově je nutno brát ji spíše jako dobově a individuálně silně podmíněný příspěvek k dějinám, legendám a vnímání Vyšehradu než jako spolehlivý historických pramen. Tak jako i v jiných textech je zde Popelka Biliánová nezřídka poněkud zmatečná a opakující se, stylisticky zbytečně zapeklitá (a archaizující, což ale může mít pro leckoho své kouzlo), snad až přehnaně zaměřená na údajné pohanské, staroslovanské počátky (se všemi těmi svatoháji a modlami na slupích, ale zrovna tohle mě dost baví - arci jako poetický obraz). Přínosem knížky je, že některá v ní pojednávaná témata ovšem, mám dojem, nikdo jiný neotevřel (popř. ne dříve než ona, potažmo ne v takové míře) - kupř. vyšehradské studně a prameny, vinice, přívoz a převoznický domek, sklípky a podzemní prostory - a pak samozřejmě ty všemožné "sousedské" motivy: historky a legendy od místních atp. Nicméně i v tomto ohledu platí, že je to publikace vhodná pro čtenáře, kteří Vyšehrad a jeho minulost dokonale znají, aby se v líčeném prostoru dovedli aspoň trochu zorientovat. Tím narážíme na jisté úskalí: editor skrývající se pod pseudonymem Vyšehradskej jezdec (podle mě poněkud nesmyslně: že takto vede skvělé tematické internetové stránky, na které často chodím, nevnímám jako kontroverzi, ale v úloze editora měl figurovat pod vlastním jménem) měl totiž knihu jednak opatřit vysvětlivkami, v nichž by jednak přesně lokalizoval alespoň ta Popelkou Biliánovou často zmiňovaná místa, jejichž označení dnes upadla v zapomnění - např. dům Polsko, Dubovic dům, všecky ty údajné příbytky katovy atp. (tedy jde-li je vůbec jednoznačně identifikovat), v ideálním případě pak připojit ke knížce (třeba i volně vložený) plánek Vyšehradu a okolí s těmito místy vyznačenými. A jednak měl knihu vybavit zevrubným edičním komentářem, kde by vysvětlil, jaké textové podklady měl k dispozici a co a proč s nimi podnikal. Je-li totiž třeba jen zčásti pravda to, co píše zde níže uživatel los (a asi nemáme důvod mu nevěřit), pak je tu z textologického hlediska řada problémů (dovedu si představit, že editor koriguje nějaké datum či jméno, ale musí o tom čtenáře informovat). Přitom pokud jde o vyslovené překlepy, je jich v knížce jen opravdu nepatrně. Shrnuto a podtrženo: počin bezpochyby záslužný a nádherně vydaný, z obsahového hlediska však spíše zajímavý než spolehlivý a z textového hlediska nejspíš poněkud problematický.“... celý text
— V_M

Pověsti vyšehradské Pověsti vyšehradské

„Knížku pověstí Marie Popelkové alias Popelky Biliánové jsem četl ve vydání z roku 2013 (nakladatelství Dobrovský) a mj. právě nepříliš pečlivému edičnímu zpracování hodnotím níže, než bych asi učinil za jiných okolností. Ediční poznámka je dosti vágní, není zřejmé, co všechno se s texty dělalo, snad mnoho ne, nicméně už jen četné interpunkční nedostatky, chybná velká písmena a různé nejednotnosti svědčí o tom, že se vydání nedostalo patřičné péče. Sloh Popelky Biliánové je obecně dosti rozkolísaný, což u dlouhé řady prezentovaných pověstí platí i o obsahu, kdy do jediného textu soustředí hned několik variant jednoho příběhu či motivu a oblepí to ještě historkami z doby ze svého hlediska nedávné. To by v principu nemuselo vadit, ba naopak, jenomže u Biliánové je to často zkrátka poněkud zmatené. Obdobně platí, že ani řazení pověstí v sobě nemá aspoň pokus o nějakou systematizaci či logiku. Obrovskou předností knihy - a důvodem, proč ji přese všechno výše řečené otevřít a číst - je to, že takové množství pověstí, zkazek a historek týkajících se Vyšehradu a jeho nejbližšího okolí nikdo jiný než tato jeho svérázná (a v mnoha ohledech zasloužilá) obyvatelka neshromáždil a už ani neshromáždí. A cennější a zajímavější jsou - alespoň z mého pohledu - nikoli pověsti více či méně známé, nýbrž právě ty všemožné historky, z hlediska autorčina života soudobé nebo časově nepříliš vzdálené. A pak rozličné varianty známějších látek, ale i autorčiny osobní úvahy, spekulace, hypotézy, dobové vstupy a aktualizace, nezřídka s ironickým (popř. nostalgicko-ironickým) ostnem, neochuzené o humor. Tím vším tato hrdá a oddaná příznivkyně Vyšehradu toto staroslavné a památné místo našich dějin (a ještě víc naší mytologie a národního cítění) zlidšťuje, "posousedšťuje" (což paradoxně mnohdy vůbec nemuselo být jejím záměrem). To se pak člověku po všech těch místech (potažmo místech těch míst) hned chodí úplně jinak.“... celý text
— V_M

Do panského stavu - svazek první Do panského stavu - svazek první

„Asi nebudu číst všech šest dílů, ale je to příjemné, oddechové čtení. Hlavně mě zaujala postava autorky, musela to být velice zajímavá osobnost.“
— Boženka2

Do panského stavu - svazek první Do panského stavu - svazek první

„Takhle kniha na mě vyskočila na databázi. Říkala jsem si, proč si ji nepřečíst? Miluju starou Prahu a kniha se mi hodí do čtenářské výzvy. Prvních padesát stran mě nadchlo. Děj byl vtipný a postavy fajn. Prostředí se mi líbilo. Ale potom mi přišlo, že je to na jedno brdo. Postava Kráčmerky mě začala štvát. Líbil by se mi děj z pohledu Kráčmery. Ze zeleného košťálu artyčok nevyroste.“... celý text
— tittanie

Vyšehradské fejetony Popelky Biliánové Vyšehradské fejetony Popelky Biliánové

„jsou to spíše detailní popisy Vyšehradu a nejbližšího okolí; pokud čtenář nezná zdejší prostory, asi se moc nepobaví; autorka často a s despektem zmiňuje tehdy právě probíhající modernizaci Prahy (bourání staré zástavby, prokopání vyšehradského tunelu, rušení přívozů apod.) z edičního hlediska je to ale mizerná práce, díval jsem se do dobového tisku a jen zběžným pohledem: velmi častá záměna slov (např. v předešlých dobách místo prastarých, Vlatislav místo Vlaslav, roku 1601 místo 1604), volné přetváření odstavců, chybějící text (vypadl řádek) atd. atd., a to nemluvím o nějakých pravidlech jazykových úprav, absenci ediční poznámky atd., takhle se prostě prameny nevydávají“... celý text
— los

Přejít na knížky autora