Kateřina Krůtová-Novotná

Populární knihy

Odemykání dětského potenciálu

Rodina jako tým

Moje děti, tvoje děti, naše šťastná rodina

Nové komentáře u autorových knih

Odemykání dětského potenciálu

„Přínosná kniha, která je psána příjemně a pochopitelně. Nejpřínosnější myšlenka, kterou se snažím propagovat dlouhodobě, je ta, že se máme zaměřit více na to, co dětem jde, a méně na to, co jim nejde. Lepší je být výborný v jedné oblasti než průměrný ve všech. :)“... celý text
— jadunka

Odemykání dětského potenciálu

„Přinesla mi spoustu nového.“
— Hoblinka

Odemykání dětského potenciálu

„Pro me dost aha momentu. Prima kus.“
— veronika9761

Rodina jako tým

„Nebylo to nic pro mě, není to ten směr, kterým bych svou rodinu chtěla vést, tady to vyznívá, že rodina se má vést jako firma a nebo webovky :D . Ne, ne tady nejsme s autory na stejné vlně.“... celý text
— Noisette73

Rodina jako tým

„Za mě osobně zklamání, jen přemýšlím, jestli ho umím pojmenovat. Možná ta kombinace naprosto triviálních věcí typu co bude dělat rodina v pondělí a co v úterý, s věcmi, které jsou naopak tvrdý leadership a korporátovina - viz grafy s původními anglickými názvy. Takové to "catch all", míříme na všechny od těch úplně blbejch až po doktory věd. Jde to vůbec jednou publikací? Co mě vyloženě rozesmálo, byl náčrtek "brzkého rána" pana Mühlfeita. Dovolím si to citovat: "Po probuzení, ideálně ještě v posteli, si dělám vizualizaci - představuju si nový den a vše, co mě v něm čeká. Pak si udělám dechové cvičení, vypiju vodu s citronem, zařadím nějaký pohyb a po něm si dám vlažnou sprchu. Na závěr se nasnídám." Proč třeba tohle v knize je? V knize pro rodiče? Já nevím, kdy pan Mühlfeit naposledy viděl třeba matku se dvěma malými dětmi... jestli si dokáže představit, jak ráno v takové rodině vypadá, ale tohle mi přijde naprosto off topic. Nulová empatie. Vlastně ukazuju, jak málo toho o lidech, pro které píšu, vím. Jaká vizualizace? Pohyb? Citron? Jako matka dvou dětí 2 a 3,5 roku jsem ráda, když mám v 9 umyté zuby. Vlastně si to celé představuju tak, že za autory někdo z nakladatelství přišel, přesvědčil je, že by to chtělo nějaké pokračování jedničky s mírným vykradením jedničky, dal jim nůž s termínem na krk... a pak už to jelo.“... celý text
— mone

Přejít na knížky autora