Karin Bojs
švédská, 1959
Nové komentáře u autorových knih
Mých prvních 54 000 let
„Asi nebudu souznít s ostatními čtenáři, ale tato kniha je pro mě příkladem, jak nezajímavě psát o zajímavých věcech. Evoluce člověka a nakonec i života je takovým zajímavým tématem a tak jsem vydržel a knihu jsem dočetl až do konce, ačkoliv již úvod mě odrazoval, abych tak nečinil. Ale marně, protože jsem se velkého poznání nedobral.
Ano, kniha obsahuje mnoho zajímavých údajů, ale jsou tam naskládány bez ladu a skladu, aniž by autorka lépe vysvětlila, jak vědci k takovým poznatkům dospěli, natož aby uměla popsat jaké nástroje vědci použili, kromě toho, že zkoumali DNA, popř. RNA.
Autorka píše o haploskupinách, aniž by vysvětlila co to haploskupiny jsou, popřípadě, které skupiny existují (alespoň ty důležité), ale do které haploskupiny patří autorka, popř. její babička to se dozvíme.
Pokud autorka popisuje migraci lovců, popř. zemědělců a jiných skupin, předpokládám, že v knize budou i příslušné mapy, dotvářející představu, jak k takové migraci docházelo, ale takových map se v knize nachází velmi málo a jsou poměrně nevypovídající o ničem.
Pokud autorka popisuje archeologické nálezy, tak jako čtenář doufám, že budou doprovázeny fotografickým materiálem ale toho je tam také poskrovnu. Místo, aby autorka dokumentovala skálu, pod jejímž převisem žili kromaňonci, tak se nechá vyfotit před barákem hotelu, který tam nyní je.
Z knihy se také dozvíte, koho všeho autorka zná, dozvíte se o předcích její rodiny, ale o evoluci člověka je toho opravdu málo na tak obsažnou knihu.
Populárně naučnou knihu si přestavuji jinak.“... celý text
— petr_
Mých prvních 54 000 let
„Vymírání druhů je neodmyslitelná součást života i evoluce. Koneckonců miliony druhů, které kdy na Zemi existovaly, již vyhynuly. Dle vědců se naše planeta nachází na prahu šesté vlny hromadného vymírání. Je pravděpodobné, že jednou vyhyne i člověk. Nahradí nás nějaký jiný druh, tak jako jsme my nahradili například člověka neandertálského. Biodiverzita… Třeba se nám do té doby podaří zcela rozklíčovat lidský genom. Snad pochopíme příběh člověka ve všech kontextech. A vyvodíme z toho důsledky pro naší budoucnost…
Karin Bojsová mnoho let působila jako vedoucí vědecké rubriky deníku Dagens Nyheter. Dlouhodobě sledovala pokroky na poli archeologie, a především to, jak výrazně se na archeologickém výzkumu v posledních zhruba deseti letech podílela genetika, jejíž možnosti raketově vzrostly. A na základě čtení své vlastní genetické informace poskládala čtivý příběh. Příběh člověka…
Kniha je zábavná i poučná. Nenudí. Dozvíte se obecné historické hypotézy, ale dotknete se i zcela intimního příběhu jedné ženy, jedné rodiny, jednoho rodu…“... celý text
— DriftBooks
Mých prvních 54 000 let
„Kniha je skvělá a smekám klobouk před autorkou. Stejně jako před svým prastrýcem, který ve 30. letech pracoval na rodokmenu rodiny mých praprarodičů. Oba museli hodně studovat a ještě víc cestovat. Autorka měla navíc k dispozici DNA, o kterém před devadesáti lety nikdo neměl potuchy. Pra...matku s autorkou společnou sice nemám (ona je potomkem Uršuly, já Heleny), přesto pout´ napříč kontinenty je součástí minulosti každého z nás. Kniha pro mne byla zážitkem i inspirací.“... celý text
— mystery103
Mých prvních 54 000 let
„Velmi zajímavé putování naší velmi dávnou historií. Začátek knihy je doslova strhující, přinášející nespočet nových informací a zajímavostí. Postupem času kniha ale trochu uvadá a na konci přímo tápe v historii rodinného klanu autorky. A to moc zajímavé není. Přesto si odnáším hodně, i když překousnout konec nebylo zrovna nejzábavnější.“... celý text
— E_Lan
Mých prvních 54 000 let
„Poté, kdy jsem dostal do rukou svůj genetický profil, řekl jsem si, že konečně sáhnu po knize, která mi moje čerstvě nabyté poznatky a dojmy pomůže zařadit do širšího kontextu. Takže došla řada na „Mých prvních 54 000 let“ švédské novinářky specializované na popularizaci vědy Karin Bojsové, jež mi už nějakou dobu ležela v knihovně – tedy ta kniha.
Pro čtenáře, kteří mají rádi historii, je to velmi příjemné čtení. Autorka zvolila „user friendly“ styl, takže téma otevřela velmi širokému okruhu potenciálních čtenářů. Mapuje historické lidské migrační vlny, které do Evropy postupně přinesly člověka jako takového, ale v různých historických obdobích znamenaly i příliv nových kulturních (v nejširším slova smyslu) vlivů a fenoménů. Na rozdíl do mnohých starších děl podobného zaměření je ono mapování založeno nikoliv na archeologii jako takové, ale na následných genetických analýzách mitochondriální (hlavně) a Y-DNA, tedy využívá výsledků oboru, který figuruje pod označením „populační genetika“.
Výsledkem je nový pohled na osudy lidského rodu v Evropě a v neposlední řadě i nabourání určitých klišé, která nám byla servírována ve škole nebo populárně naučné literatuře.
Protože autorka má z hlediska popisu haploskupin omezený záběr zaměřený na její vlastní genetický profil, respektive profil částí švédské populace, je kniha pro Středoevropana zajímavá pouze tím odborným kontextem. Relevantní informace vztažené ke středoevropské populaci obsahuje jen v omezené míře. Ale i tak stojí za přečtení. Už jen proto, že ukazuje, že řada jevů, o nichž nám kantoři v dobré víře vyprávěli, vypadala ve skutečnosti trochu jinak.“... celý text
— Camelot
Karin Bojs - knihy
| 2018 |
 Mých prvních 54 000 let |
Žánry autora
Literatura naučná Věda Přírodní vědy
Štítky z knih
Bojs je 0x v oblíbených.