Julia Phillips
americká, 1988
Nové komentáře u autorových knih
Mizející země
„Tak jako takové ne ukončené knihy nemusím. Začalo to dobre, ale co kapitola, to nějaké další postavy a většina teda hodně nesympaticka. Celá kniha mohla mít Max 5 kapitol a bylo by to lepsi. Jesteze jsem si knihu nekoupila.“... celý text
— Ticiana
Mizející země
„Zklamání. Hodně postav, které spolu nesouvisí. Každá má příběh, který v podstatě nekončí, protože začne nová kapitola s novým příběhem. Konec jen naznačený.
Taky na začátku je seznam ústředních postav, ale vůbec není úplný. A jestli jsem hledala správně, ani jméno únosce tam není.
Best book? S tím nemůžu souhlasit. Škoda.“... celý text
— Baaletka
Mizející země
„Americká Fulbrightova stipendistka se pokouší mapovat změny na daleké Kamčatce a hluboce je analyzovat, tak to stojí na přebalu. Ve skutečnosti jsem se ale z románu právě o Kamčatce zrovna moc nedozvěděla, zejména ne o přírodě, ale kupodivu ani ne o současném etnickém složení. Lidmi (ovšem hlavně Rusy) jsem ovšem byla zavalena k udušení. Těch postav, které v knize vystupují, je nechutná hora - jen v úvodu nám autorka naservíruje oboustranný jídelní lístek tzv. ústředních postav... a těmi to jen začíná. Příběh se rozjel čtivě, únosem dvou sester školaček, ale dál po celý rok (co kapitola to měsíc) se od tohoto příběhu více či méně odchylujeme, jak do toho vstupují další školáci, mladiství, dospělí, postarší, a všichni si řeší svoje vlastní problémy, někdy také s podobnou ztrátou blízkého mladistvého. Od poloviny jsem zvládla už jen prolistovat, abych se dobrala podivuhodného (tj. pro mne nečekaného a značně nevěrohodného) konce. I když... úplný konec to jistě nebyl.
50%
Kamčatka byla přiblížena stručně aspoň takto:
"A vzduch a moře byly jediné způsoby, jak se odsud dostat. I když už Kamčatka nebyla zákonem uzavřeným územím, region byl od zbytku světa odstřihnut zeměpisně. Na jih, východ a západ ležel pouze oceán. Na severu, který ohraničoval ruskou pevninu, byly stovky kilometrů hor a tundry. Nepřekročitelné území. Silnic na Kamčatce bylo málo a byly rozbité: některé, které vedly do jižnějších vesniček a v centru poloostrova, byly jen prašné cesty, po většinu roku nesjízdné; další, které směřovaly do výše položených vesnic, existovaly pouze v zimě, kdy byly udusány ze sněhu a ledu. Žádné silnice nespojovaly poloostrov se zbytkem kontinentu. Nikdo nemohl přijít či odejít po souši."“... celý text
— soukroma
Mizející země
„velmi frustrující čtení: první kapitola navnadí zmizením holčiček a následujících X se pak motá v rozličných kruzích, s původní záhadou místy jen kosmeticky související. až do zbrklého konce, který postrádá jakoukoli sofistikovanost.
asi do třetiny knihy jsem doufala, že se jména hrdinek začnou opakovat a příběh někam zamíří. ale kdepak, následovala další a další jména a historky, mnoho z nich nemělo pointu a i hrdinky byly ulité podle 1 až dvou formiček.“... celý text
— SynD
Mizející země
„Zajímalo mě, proč Američanka píše o Kamčatce; naštěstí byl důvodem její studijní zájem spojený s tamním pobytem, nikoliv pouze snaha být originální a psát o něčem, co zná jen z netu. (Také jsem se u toho dopátrala, že tu byla zaměněna za jmenovkyni, a tedy do ČV nepatří jako autorka nežijící ani – v mém případě – o 22 let starší; naopak je o 22 let mladší, tak nic. Ještě že jsou letos témata tak bezvadně zvolená, že se každá knížka hodí tak do tří přihrádek :-)!)
Žádná detektivka ani thriller, máte pravdu. Jsou to výseky ze života obyvatel Kamčatky, kteří žijí svůj všední život a nějak – více či méně – se jich dotýká domnělý (?) únos dvou malých sester, možná související s útěkem (?) osmnáctileté dívky před třemi lety. Motiv zmizelých dívek mi dlouho připadal zbytečný, ale nakonec jsem ho ocenila - velké množství postav propojoval, snad i dodával některým obyčejnějším příběhům napětí a rozhodně udělal závěr akčnějším. Není to ale zdaleka hlavní téma. Tenhle román čtěte pouze vy, jež zajímají vztahy, práce a zábava různorodých obyvatel Kamčatky po rozpadu Sovětského svazu. „Mizející země“ může být povzdech jejích obyvatel nad jeho ztrátou, nebo nad mizením původních tradic; nebo, jak zmiňuje myshichka, může být mizením půdy pod nohama – hezký nápad, odpovídající vyznění.
Je to dobrý debut.“... celý text
— kap66
Julia Phillips - knihy
| 2021 |
 Mizející země |
Žánry autora
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Štítky z knih
detektivní a krimi romány rasismus osudy lidí divočina identita utrpení krimi pátrání v minulosti zmizení lidí Kamčatka
Phillips je 0x v oblíbených.