Jiří Mucha

Klacek Mucha · pseudonym

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1915 - 1991

Populární knihy

/ všech 23 knih
Podivné lásky
Podivné lásky
Alfons Mucha
Alfons Mucha
Most
Most
Kankán se svatozáří
Kankán se svatozáří

Nové komentáře u knih Jiří Mucha

Podivné lásky Podivné lásky

„Zajímavé čtení. Seděla jsem u toho u počítače a neustále googlila informace, jelikož známých osobností tu bylo plno. Vitku Kaprálovou jsem zaznamenala v knize Skleněný pokoj...byla to taková Alma Mahlerová následující generace.“... celý text
— Rejpalova-ségra

Černý a bílý New York Černý a bílý New York

„kniha v části celkem nadčasová a v části trochu poplatná době - to ale opravdu jen malá část. zbytek tvořily moc pěkný zamyšlení o new yorku, společnosti a mimo jiné rasismu, moderním umění, americkém snu atd. přirovnávání k českým poměrům mi přišlo šroubované a spíš "aby to tam bylo", než že by to dávalo smysl - bez toho by se to skutečně obešlo, možná to měl autor "za úkol" napsat, aby kniha mohla v té době vyjít. nicméně milá a rychlá kniha. ale něco jsem přeskočila:)“... celý text
— tatereza

Podivné lásky Podivné lásky

„Krásný, zároveň smutný román o životě skladatelky a dirigentky Vitky Kaprálové (1915-1940). Kniha mi předala spoustu nových informací a určitě stojí za přečtení.“... celý text
— Vatram

Pravděpodobná tvář Pravděpodobná tvář

„Musím říci, že první část, či spíše první dvě třetiny románu mě příliš nezaujaly a přečetl jsem je celkem s nechutí- děj se mi zdál příliš rozvleklý, nejasný, přes četné reflexivní pasáže a flashbacky mi zůstal hlavní představitel cizí, stejně nejasný jako jeho jméno. Byl jak postava stojící ve stínu, u které řadu rysů jen uhadujete a která si s vámi neustále hraje na schovávanou. A v románu samotném jsou přes zdánlivou otevřenost a upřímnost jakési podivná nedořeknutí a zámlky... Naopak, jakmile došlo k zatčení a vyšetřování (vidíme skutečně jen to co vyšetřovaný, nic více) tak se křivka románu pozoruhodně vzepne a čte se velmi dobře, bezmála jedním dechem. Až po dokonale vypointovaný konec. (Kdo ví, zda něco takového sám Mucha nezažil...) Ona nejasnost hlavní postavy je dle mé, ryze soukromé interpretace, vysvětlitelná biograficky a psychologicky: Jiří Mucha (syn A. Muchy) byl totiž velice barvitou figurou - válečný reportér, letec, světoběžník, velký bohém a především (domnívám se že velmi pravděpodobně) agent. Dvojitý, možná i trojitý. A na koho nakonec skutečně za války a po válce pracoval? Inu, kdo ví. Možná na více stran současně... To byla ještě divoká poválečná léta, kdy ještě nespadla železná opona - a rozvědky všech mocností (i podmocností) rády loví v kalných vodách. Každopádně začátkem drsných padesátých let byl Mucha zatčen pro vyzvědačství, dostal šest let, v letech 1952-55 pracoval v uranových dolech. (O této zkušenosti ostatně později prohlásil (cituji po paměti) cosi jako: "Představte si ranní nástup v pracovním táboře. Tma, bouří vichr, padá sníh, k tomu vám pouští Beethovena... Může si spisovatel přát něco lepšího?"... ) Po předčasném propuštění se živil jako scénarista a překladatel z angličtiny. Podepsal vázací akt s naší Bezpečností (vyřazen prý v roce 1963 z aktivního stavu kvůli neužitečnosti jeho hlášení). Rehabilitován 1968. Jeho večírky pro pražskou bohému byly pověstné. Každopádně jeho román je a není zpovědí, je a není upřímný... Inu, prostě je to "Pravděpodobná tvář".... Stále tam na mě mezi řádky pomrkává ironicky sám autor, který nechtěl, netroufal si, či nehodlal řadu věcí doříci. Však také život rozvědčíka je tak trochu ruleta - hra, kde jsou vysoké sázky. Muchovi padla v životě i černá i bílá. A nejednou. On z toho vytěžil dost ne na jeden, ale na několik životů.“... celý text
— PeterRainhard

Kankán se svatozáří Kankán se svatozáří

„Před časem jsem četla biografii Alfons Mucha z roku 1982 ale tento román je mnohem obsáhlejší a bohatější o informace ze společenských událostí doby v níž Mucha žil a tvořil. Možná právě proto na mne první jmenovaná kniha působila ucelenějším dojmem.“... celý text
— niknikita

Přejít na knížky autora