Populární knihy
Nové komentáře u knih Jevgenij Jakovlevič Guljakovskij
„Takže pokračovanie Smrtiacej Hmly, kde vesmírny inšpektor Rotanov rieši ďalšiu vesmírnu záhadu. Hneď na úvod je poznať úplne rovnaký štýl vyprávania s bleskurýchlym zadaním úlohy ohľadne tajomných čiernych korábov a rovnako bleskurýchlym stroskotaním na inkriminovanej planéte blízko hviezdy so zrútenou gravitáciou, alebo tak nejak. Na Enne neexistuje deň, iba permanentné radoby svitanie a je obývaná rôznymi kmeňmi domorodcov nekonečne lipnúcich na zvláštnych rituáloch za ktorými je tušiť niečo nekalé čo ovláda planétu. Dobre rozohraté béčkové sci-fi o ktorom som si až do polovice myslel že bude celkovo lepšie než predchádzajúci diel. Prvý problémik sa vynoril keď som zistil že hrdina má dôležitý artefakt ktorý zrejme získal v inej knihe autora, ktorá ale u nás nevyšla. Hovorím si že to samé o sebe nevadí, ale v druhej polovici sa autor kompletne vykašľal na všetko čo rozohral aby sa sústredil na nejaký zmätené astrofilozofické blábolenie na ostrove ovládanom starým emzákom, z ktorého je hrdina rovnako mimo ako čitateľ. Na planéte sú napríklad týpci čo údajne vedia ovládať náhodu, takže nie je radno si s nimi začínať, ale to je využité len na to že sa Rotanovov kolega Pavel raz potkne o kameň a potom ich všetkých bral čert. Všetko vrcholí idiotskou scénou kde partia domorodcov premenených na biorobotov ovláda protiletecké delá a Pavel sa ich snaží zastaviť tým že sa tiež chopí ovládania jedného dela a strieľa z takou vervou až roboťákom vyhŕknu slzy a zanechajú svojej činnosti. Aby som citoval klasika "ak toto dáva zmysel, nechcem byť triezvy". Plus je tu linka s Oľgou ktorá letí v záchrannom module na planétu, čo by asi malo mať súvis s nejakou časovou sľučkou, ale to tiež zmizne zo scény, záporák skončí v putách ( asi ) vesmírnej hliadky mimo záber a ostáva len chudák Rotanov blúdiaci chodbami, dumajúc o čom to vlastne bolo. Podobne ako minule sa síce dozvieme odpovede na otázky, ale koniec je ešte viac odseknutý a autora vôbec nezaujíma ako dopadol ktokoľvek a čokoľvek. Dalo by sa to prirovnať k tomu vtipu o matematikovi u ktorého vypukol požiar, on vypočítal koľko litrov vody bude potrebných na uhasenie, zistil že riešenie existuje a ľahol si spať.“... celý text
— TERRORDROME
„Takže tu máme vesmírne sci-fi s nejakým tým presahom do filozofie ohľadom utópií, ľudstva a zmyslu života, ale napísané béčkovým štýlom ktorý odsýpa a dobre sa číta. Hrdina je vybraný na kozmický skok do oblasti kam pred 200 rokmi odletela výprava a už sa neozvala. Tam zisťuje zbytky výpravy sú vo vojne s takzvanými singlitmi, čo sú kópie ľudí ( niečo ako super výkonný hipíci so vstavaným vstrekovačom LSD ) ktoré vznikajú ako odpadový produkt po vysatí života zo skutočných ľudí akýmisi živými mračnami zvanými Ijussovia. Rozhodne zaujímavý koncept a zároveň dilema pre hrdinu, ktorý sa rozhoduje čo má vlastne urobiť a za ktorú stranu kopať. Je to celé moc fajn snáď až na ten záver kde to trochu vyšumí do stratena a aj keď dostaneme odpovede viac menej na väčšinu otázok, tak sa nič moc nevyrieši a hrdina ostáva so zvesenou hlavou na lúčke... zatmievačka. Ten záver mi vzal trochu vietor z plachiet, ale inak dobrá vec.“... celý text
— TERRORDROME
„Zajímavě vymyšlené prostředí planety, na níž se odehrává děj. Kniha má spád, atmosféru, ale postupně se jaksi rozplizne.“
— Robodlak
„V Guljakovského Dlouhém svítání na Enně se znovu setkáváme s inspektorem Rotanovem, kterého jsme mohli poznat už v Smrtící mlze. Nejedná se však o pokračování v pravém slova smyslu, neboť se zde setkáváme s odkazy na události, které se odehrály v mezidobí a které bohužel nejsou českému čtenáři známy. Rotanov nicméně neztratil nic ze svého sex appealu ani ze své pověsti muže činu, na druhou stranu povyrostl do téměř nepřirozené (a otravné) dokonalosti. Enna je centrem podivných jevů a kdo jiný by se o ně měl postarat, když ne náš nezdolný hrdina. Rotanova proklamační uvědomělost vlastní nezdolnosti je natolik za hranou, že vedlejší postavy působí mnohem přirozenějším a věrohodnějším dojmem. Ke konci se už nejde nesmát, kdykoli hrdinný inspektor otevře ústa, aby nám sdělil nějakou vesmírnou moudrost. Děj jinak odsýpá docela svižně, a pokud neuvíznete na časoprostorových paradoxech, projedete stránkami jako nůž máslem. Spousta věcí zůstane nedořešena, některé detaily nejsou dokonce ani vysvětleny (možná pro dobro věci), ale příběh jako takový je přesto zdárně uzavřen.“... celý text
— ludek.n
„Planeta v systému Alfa-Draka je už dvě stě let odříznuta od jakéhokoli kontaktu se Zemí. Kolonie je zničená a zbytky pozemšťanů přežívají v lesích, kde se brání smrtící mlze - ljussům. Kromě toho jsou ve válce s lidem podobnými singlity. Nyní sem přilétá inspektor Rotanov, aby zjistil, co se to na planetě vlastně děje. Ve vědeckofantastické literatuře poměrně klasickou zápletku dokázal Jevgenij Guljakovskij uchopit více než zajímavě, přičemž ji vdechl jak pel akční napínavosti, tak i hlubokomyslného přesahu, sahajícího až někam k smyslu života a idejím funkční utopie. Celé to zkoumání příčin a následků lidského zápasu o vlastní místo na slunci je kupodivu vysoce životaschopné. Neutápí se v nabubřelé propagandě lepších zítřků, kterou nám ruští sci-fi autoři tak přečasto podsouvají, ani nezabředává do rádoby inspirativních psychotestů či zkoumání síly filozofie izolované skupiny. Guljakovského vyprávění je prostě jedno povedené vesmírné dobrodružství, které si nehraje na velkou literaturu a možná proto se tak dobře čte.“... celý text
— ludek.n
Vypněte si reklamy na Databázi
Za 99 Kč vám vypneme všechny reklamní bannery na CELÝ ROK:
Nebo se staňte členem DK Premium a využijte Databázi naplno - více o DK Premium
Knihy Jevgenij Jakovlevič Guljakovskij
| 1986 |
Dlouhé svítání na Enně |
| 1984 | Smrtící mlha |
Štítky z knih
Guljakovskij je 1x v oblíbených.


