Nové komentáře u knih Jean-Pierre Dionnet
Dobyvačné armády
„Galova kresba je monumentální ve svých detailech a propracovanosti, skvěle zapadá do temného fantasy světa jež spolu s Dionnetem stvořili. Škoda, že předčasné skonal a nestihl toho namalovat o mnoho více. Jinak úroveň příběhů ať už těch kratších, jakýchsi střípků ze světa dobyvatelů nebo delší Arnova pomsta a honba za triumfálním vítězstvím, si drží vysokou žánrovou kvalitu. Poslední černobílá povídka Katedrála je pak takovou třešinkou na dortu.“... celý text
— Politre
Dobyvačné armády
„Kresba predčasne zosnulého (zomrel v r. 1994 ako 52-ročný) Francúza Jeana-Claudea Gala je rovnaká, ako v Diosamante: veľkolepá, úchvatná, kapitola sama osebe, precízna, svojím spôsobom geniálna, nezameniteľná, nezabudnuteľná, „barokně rafinovaná“, nádherne orientálna, epicky pompézna, ohromujúca. Gal sa vyhral s každým (aj fakt kvázi najnepodstatnejším) detailom tak mocne, až je to pomaly až rušivé. To všetko s fantastickými farbami (pôvodne bol komiks čierno-biely a už to akiste bola krása, ale po dodatočnej kolorizácii je to ozaj perla). Scenár od Jeana-Pierrea Dionneta (u nás týmto debutujúceho, „troška“ oneskorene) fantastickú kresbu nemal šancu tromfnúť. V komiksoch je samozrejme „fajn“ mať kvalitný scenár, ale sú výnimky, kedy je príbeh podružný a ide o výtvarné orgie. Toto vždy platilo u Gala. Niektoré panely sú omračujúce, ale príbeh ma až tak nebavil a o postavách si trúfam tvrdiť, že sú neviditeľné. Tak obludne detailná a pritom gigantická kresba má tendenciu pohlcovať príbeh, nech by bol akokoľvek výnimočný, čo tento nie je. Oceňujem historicko-fantazijný nádych a magicky drsnú atmosféru; temer som čakal, kedy spoza skaly vyskočí Thorgal alebo aspoň Conan. Bonusy tvorí 4-stranové Dionnetove úvodné slovo a 11-stranový čierno-biely komiks Katedrála, ktorý vyšiel v r. 1986 vo francúzskom časopise Pilote a kuriózne je, že ho napísal Bill Mantlo, marvelácka legenda majúca pero v X-Menoch, Hulkovi, Fantastická štvorka alebo v Spider-Manovi, teda človek, ktorý sa ku Galovi očividne vôbec nehodí. Po dočítaní finálnej „šokujúcej“ pointy som si povedal (ironicky) : „No jasné, už v tom Billa cítim“. Tá pointa je totiž naozaj naivná a úsmevná, o logike nehovoriac a hlavne som ju čakal od chvíle, ako architekt kráľovi povedal, že mu „to“ povie až po dostavaní. Situáciu tak zachránila Galova skvelá kresba (v realite mám pre podobné gigantické stavby, katedrály atď. slabosť). Dobyvačné armády sú krásna komiksová kniha, viac ako dvesto strán komiksu na kvalitnom „tvrdom“ papieri, k tomu pevná väzba, červená lacetka...“... celý text
— Ivan Kučera
Dobyvačné armády
„Nebylo to špatné, ale po přečtení jsem už nevěděl, co v komiksu vlastně bylo za příběhy. Četlo se to dobře, ale nebylo zde nic, co by stálo hodno za zapamatování. Většina příběhů byla tajemná či krvavá, většinou obojí. Jen jsem měl dojem, jakoby autoři očekávali, že tento svět odněkud již máme znát, a podle toho i vyprávěli. Pokud to tak skutečně je, tak má chyba, že svět neznám. Pokud to tak není, tak mi chybělo o tomto fantasy světě spousta údajů, takže jsem se nedokázal do tohoto světa dostatečně vnořit a užít si ho.“... celý text
— Hadati
Dobyvačné armády
„Dobyvačné armády je fantasy odehrávající se v blíže nespecifikovaných fantaskních zemích. Kniha se dá rozdělit na tři logické části, respektive dvě části a jeden bonusový komiks, který nemá s Dobyvačnými armádami nic společného, kromě osoby výtvarníka Jean-Claude Gala.
První část dala název celé této knize a obsahuje pět krátkých vypointovaných příběhů, které se zaměřují na osudy jednotlivců. Hned první příběh mě docela vyděsil, protože jsem se začal bát, že celá kniha bude jako tento příběh. Jeho děj je velmi prostý a jeho vyprávění by se vešlo do pár vět. Jenže ten komiks nefunguje. Má začátek, má konec, ale to co se mělo odehrát mezi tím moc nedává smysl a celkově je to prostě nuda. Podobné je to i s druhým příběhem. Třetí příběh má jen čtyři stránky a nemá smysl se o něm nějak rozepisovat. Čtvrtý a pátý příběh jsou z těchto krátkých příběhů nejlepší a vtipně ukazují, jak vrtkavý osud může být.
Hlavní část knihy obsahuje dvě alba s názvem Arnova pomsta a Arnův triumf. Arnův příběh by se vzdáleně dal přirovnat k filmovému Barbarovi Conanovi. Mladému barbarovi Arnovi jsou zabiti rodiče a on je uvržen do vězení. Po letech uteče a vydává se za svou pomstou proti celému Impériu. Arnův příběh je docela zajímavý a má nečekané zvraty. Překvapí především krutost, a to jak záporáků, tak i samotného Arna.
Hlavní devizou této knihy je kresba Jean-Claude Gala. Na první pohled jsem měl pocit, že je jeho styl velmi podobný stylu Richarda Corbena. Přispěla k tomu i atmosféra prvních dvou příběhů, které mi atmosférou připomněly Corbenovu knihu Duchové mrtvých. Už druhý pohled ale ukázal, že styl J-C Gala je pro mě mnohem stravitelnější - bohům díky. Gal i Corben mají potřebu nimrat se v nejmenších detailech. Avšak zatímco Corben se vyžívá především v detailech rozkladu, tak Gal až maniakálně a naprosto precizně vykresluje detaily a ozdoby zbrojí, oblečení, měst, ruin a detailně prokresluje dokonce i obyčejné skály. Zpočátku mi trvalo, než jsem si ke Galově kresbě našel cestu, ale nakonec jsem si ji docela užíval.
Dovolím si jednu poznámku na závěr. Nechápu potřebu cpát na všechny knihy parciální lak. Někde je to vyloženě na škodu. U této knihy vypadá spodní hrana přední desky jako by byla hnusně olezlá a oloupaná - jenom kvůli tomu zpropadenému laku. U komiksů od Arga to není poprvé a obávám se, že ani naposled.“... celý text
— Norri
Dobyvačné armády
„Vizuálně asi nejúžasnější kniha (komiks), kterou jsem kdy otevřel. Ilustrace jsou naprosto dokonalé - skvěle zvládnuté postavy, obličeje, perspektiva, příroda, skály, stavby, lodě... Prostě fenomenální. Jean-Claude Gal byl génius, škoda, že toho nezvládl udělat mnohem, mnohem více. Absolutně plný počet bodů!
P.S.: Černobílý příběh Katedrála (na konci knihy) je fantastický. Také bych rád měl takovou představivost. Très bien!!!“... celý text
— Cimeřan
