Jan Waishaupt

Populární knihy

Nové komentáře u autorových knih

„Autorova druhá kniha, čekal jsem sci-fi a dostal něco úplně jiného. Nebýt nadšení z Třetí etapy, určitě bych si tuhle knihu nevybral, protože čtu skoro výhradně sci-fi, ale nelituji. Je to zase neskutečně promyšlené, ale nějak lehčí na čtení. Sice jsem nepobral některé motivy (hlavně ty samotné vlky, kolem kterých se to asi všechno točí), ale nějak mi to nakonec nevadilo. Každá kapitola zvlášť funguje jako samostatný příběh, který se hodně liší stylem, většinou i postavami a tématem, a přitom je to celé propojené a funguje to dohromady. Epické. Zase se atypicky jde do minulosti, ale to už mě nepřekvapilo. Donutilo mě to přemýšlet o lidech a o sobě samotným, ale tak jako samozřejmě. Není v tom žádné otravné apelování na morálku a tak. Naopak je vidět, že autor i hrozné činy vnímá jako přirozenou součást lidství. Ukazuje, že prostě nejde vždycky vybrat dobře. Ubral bych některé monology "mudrců", ale chápu, proč tam jsou, jen to byly pasáže, které trochu nudily, ale je jich málo. Doufám, že autor něco vydá dříve než za tři roky. Pro čtenáře, který se chce nad knížkou zamyslet, je tohle strašně příjemný objev.“... celý text
— Sanremo

Třetí etapa

„Vše to začíná v baru na vojenské vesmírné lodi, kde si partička mladších pilotů dobírá z jednoho bývalých eletnich stíhačů (a generála v jedné v osobě) z druhé etapy, přičemž jejich rozkol nakonec vyústil v osobní duel. Jak se jejich dialog mohl zdát nudný či podivný, rázem doznal určitého smyslu, který posuzoval několik aspektů a trendů ve vedení války. Nedalo se tak alespoň na chvíli nepozastavit a nezauvažovat nad slovy Johna Weeka a plukovníka Kacirze. Druhá část nás zavedla na počátek druhé etapy invaze Gumáku, kde je hlavní postavou začínající pilot s volacím znakem Bingo. Tohohle maníka jsem moc nemusel. V úvodních částech se viděl jako Bohem vyvolený a rád se nad ostatní povyšoval. Hřebínek mu spadl až po usednutí do kokpitu nové A-3. Zdálo se, že první bitevní zkušenosti mu otevřou oči, ale ani to mu nebránilo se chovat jako osina v miktě a neustále žárlit na kámoše Skippyho. Než byl Bingo vyslán v ústrety Gumákům, byl účasten nejvyšší porady Rytířů, což dalo dobrý náhled do celkové strategické situace. Nebudu tvrdit, že jsem rozuměl všemu, stejně jako bylo občas nepřehledné dění na bojišti, přesto bylo možné vycítit těžkosti, které se vznášely nad každým bojem, kdy nebyla jistota výhry ani prohry. Kapitola třetí ukázala dění v ZáZemí, přesněji na samotné Zemi. Města byla v troskách po útoku Eménů, všude nedostatek, verbíři a zima přicházela. V hlavní roli bezejmenný muž a nalezenec, chlapec Andy. Popisnosti se to podobalo atmosféře jakou jsem prožíval při četbě série Metro 2033 od Glukovského. Až na konci této kapitoly mi došla určitá skutečnost, kterou jsem do toho času považoval spíše za náhodu. Tímto prvkem byla určitá osoba, která se prolínala všemi dějovými zvraty a dávala nahlédnout nejenom na události, které ovlivnily její směřování, ale i na vojnu z více úhlů jako takovou. Akt čtvrtý nás zanesl do údobí probíhající první etapy. Lidstvo přišlo s první generací vesmírných bitevních lodí a stíhačů, které v ledačem vycházely z pozemských analogií. Byly to mnohdy neohrabané a hrubé stroje, ale to nejlepší, co byli lidé schopni nabídnout. V prvních okamžicích jsme tak byli společně s Kyrilem, hlavní hvězdou této kapitoly, usazeni na palubu shuttlu, fregaty Neverhope i stíhače Y-99 Agent. Po určité události byla fregata Neverhope zcela osamocena s minimem posádky i osádek letounů. Kapitán měl pouze dvě možnosti: ustoupit a stát se návnadou, nebo shromáždit veškeré síly, naučit v šibeničním termínu rekruty vojenskému řemeslu a bojovat. To, co následovalo, připomínalo bitevní vřavu ze seriálu Batlestar Galactica (už zbývalo jen, aby zazněly skotské dudy a bojové bubny). V jednom krátkém momentu se tématem stal problém sexuálních vztahů mezi části osádek. Major Gerstner, velitel lodí, vyřešil problém dle mého šalamounsky, navíc projevil vcelku selský názor na moderní trend protěžování LGBD a typickou úlohu žen i mužů na základě jejich fyzických a mentálních možností daných přírodou a ne politickou korektností. V poslední etapě knihy jsme se dostali do určitého údobí válečného útlumu. Armáda je obrovský moloch, který více řeší předpisy a politickou korektnost než hlavní účel, za kterým celá sjednocená flotila vznikla. Do popředí se tak dostávaly právě ony problémy, na které Jane Gerstner, generál Week i jiní upozorňovali. V kontextu toho vznikaly i problémy nové, jež poukazovaly na špatné politické vedení a zajišťování zdrojů, což vedlo k přehlédnutí nastupující apokalypsy v podobě nové ofenzivy. Třetí etapa mimozemské invaze byla v celkovém důsledku zcela jiná než cokoliv předtím. Byla dokonce natolik rozdílná, že děj nabral zcela nový (až duchovní) směr. Byl jsem tím zcela pohlcen až do samotného epilogu. Každá kapitola mě ve svých začátcích nudila než jsem si navykl nejenom na postavy, ale i na celkovou atmosféru a vycítil pointu na které autor hodlal vystavět danou část příběhu. To už jsem byl do toho plně zažraný, což zase záhy vygradovalo ke konci a já byl opětovně nucen si klestit cestu k té zábavnější části. Schopnost autora nenápadně a lehce vtáhnout do dění a atmosféry děje byly obdivuhodné. Každý z příběhů se odehrával jen na malé části knihy, přesto byl každý vykreslen s takovou precizností a velkolepostí, jež svědčí o nadání operovat s jazykem a vystihnout to důležité.“... celý text
— woita

Člověk člověku

„Výborný námět a zpracování. Zpočátku jsem čekal opravdu fantasy a dostal kombinaci fantasy, dobrodružství, filosofických myšlenek i moderní doby. Jednotlivé příběhy s různými hrdiny popisující život odloučené komunity v horách (o jejich radostech, strastech, víře) jdou postupně časem do minulosti, až se nakonec vrátí zpět k hrdinovi prvniho příběhu. Nejsou sice nijak akční, ale velmi poutavě a realisticky psané, nutí k přemýšlení, srovnávání s naším světem a stavem společnosti. Konec mě "dostal", dovídáme se v něm o vzniku a počátcích komunity :-)“... celý text
— AnoMANder

Třetí etapa

„Super sci - fi, i když tento žánr moc nemusím, bavila jsem se. Ze začátku jsem měla pocit, že se ocitám v atmosféře Červeného trpaslíka, v části zázemí mi to zase připomnělo Cestu. Postupem času, ale děj nabíral na originalitě a obrátkách. Postavy i atmosféra super. Chvílemi jsem se nevyznala v tom skákání v čase, někdy se jelo až pozpátku. A ocenila bych kratší kapitoly.“... celý text
— Dáduše

Třetí etapa

„Docela těžká kniha, dlouho jsem nechápal to vracení v čase. Jestli se ke knize někdy vrátím, docela se těším, až si tam pohlídám, jestli to má autor všechno promyšlené. Atmosféra skvělá, hlavně v jedné kapitole, která přitom ani není moc sci-fi. A není pravda, že to má špatný sloh, přesně naopak, docela mi připadá, že to někdo komentuje a přitom to ani nečetl. Doporučuji.“... celý text
— Sanremo

Přejít na knížky autora

Jan Waishaupt - knihy

2022	Člověk člověku
2019	Třetí etapa

Žánry autora

Dobrodružné Válečné Literatura česká Sci-fi

Štítky z knih

Waishaupt je 1x v oblíbených.