Třetí etapa
Jan Waishaupt
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/430322/bmid_treti-etapa-mvw-430322.jpeg
4
20
9
Strhující akční apokalyptická military sci-fi o krutém boji, ve kterém Země čelí mimozemské invazi. Lidstvo prošlo již dvěma horkými etapami války s mimozemskou civilizací a v průběhu vleklých drobných střetů s nepřítelem se připravuje na třetí, která podle mnohých bude konečná. Buď my, nebo oni. Na vyčerpané Zemi docházejí suroviny i potraviny a neustálý strach před nálety mimozemských strojů, které lidi doslova sklízejí, se mění ve strach před verbíři, násilnickými gangy a v boj o holý život. Kam směřují osudy mužů a žen, ať již v kokpitech vesmírných stíhaček, či v ZáZemí? Nikdo se nemůže vyhnout následkům svých rozhodnutí, ale kdo se stihne z bolestně získané zkušenosti včas poučit? A jak s tím vším souvisí záhadný Řád, jehož Rytíři nosí pod krkem tajemné rudě zářící Signum? To vše se dozvíte v této mimořádné knize.... celý text
Přidat komentář
Super sci - fi, i když tento žánr moc nemusím, bavila jsem se. Ze začátku jsem měla pocit, že se ocitám v atmosféře Červeného trpaslíka, v části zázemí mi to zase připomnělo Cestu. Postupem času, ale děj nabíral na originalitě a obrátkách. Postavy i atmosféra super. Chvílemi jsem se nevyznala v tom skákání v čase, někdy se jelo až pozpátku. A ocenila bych kratší kapitoly.
Docela těžká kniha, dlouho jsem nechápal to vracení v čase. Jestli se ke knize někdy vrátím, docela se těším, až si tam pohlídám, jestli to má autor všechno promyšlené. Atmosféra skvělá, hlavně v jedné kapitole, která přitom ani není moc sci-fi. A není pravda, že to má špatný sloh, přesně naopak, docela mi připadá, že to někdo komentuje a přitom to ani nečetl. Doporučuji.
(SPOILER)
Dost dlouho jsem váhal zda tomu dát 4, nebo 5 hvězdiček, ale ten závěr to dost pohřbil...
Co bylo dobré:
Atmosféra! Takový pocit zmaru jako při beznadějné obraně během druhé etapy jsem už dlouho nezažil. Naprostý pocit beznaděje nad absolutní neschopností Steamera (jsem jediný kdo si vzpomněl na Umbridgovou?) a celkově stav armády, kde je glorifikována blbost a neschopnost a schopných lidí je potřeba se zbavit (až nepříjemně mi to připomíná realitu) bylo hodně silné kafe.
Co se moc nepovedlo:
Kniha hodně skáče v ději a vždycky mi trvalo dlouho se do nového prostředí začíst a když to začalo konečně nabírat grády tak byl konec (viz. konec druhé etapy, kde se proniklo do nového sektoru, objevila se mimozemská struktura, ale do konce knihy o tom už nebyla zmínka). Celkově mám pocit, že některé pasáže vůbec neposouvali děj dopředu (např. kdyby se vynechala celá první etapa tak by se nic moc nestalo, ten epilog byl taky takový nijaký...). Na posledních 20 stranách mi přišlo, že autor to strašně rychle ukončil a totálně přehodil výhybku (to jak Anchor dostane sigmum a chodí po lodi jako Ježíš mi přišlo hodně divné).
Jo a co mě neskutečně rozčilovalo byly ty poznámky... Je fajn, že autor některé pojmy rozvedl, ale dát to na konec knihy, aby čtenář musel neustále listovat???
Také by mě zajímalo v jaké době se kniha odehrává, měl jsem pocit, že by to měla být blízká budoucnost. Nicméně v části "Zázemí" se objevil postarší pár a paní se narodila krátce po druhé světové válce (což by odpovídalo, že děj se odehrává v současnosti, ale technologie tomu moc neodpovídají). A děj v části zázemí se odehrává v ČR? Autor popisuje, že se Skippy schovával v prvorepublikové vile a někdo tam mluvil o mýdlu jelen :)
Túto knihu som prečítala už pred časom a musím povedať, že ešte stále ma prenasleduje. Veľmi sa mi páčila! Priznám sa, že po takomto žánri často nesiaham, možno o to viac ma kniha bavila. Zaujala ma príbehom (v hlave autora musí byť fantastické žiť, keď dokáže vytvoriť celý „nový“ svet a zasadiť doň takýto príbeh), prepracovanými realistickými postavami a nemenej záverom, ktorý bol prekvapivý, ale zároveň prirodzený. Nenásilným spôsobom sú v knihe nastolené etické otázky, ktoré spolu s príbehom vo mne vyvolávali pestrú škálu emócií a nútili ma zamýšľať sa nad svojim životom, mojimi starosťami a prioritami. Nemala som problém ani s taktickými či bojovými časťami, na moje vlastné prekvapenie ma zaujali. ZáZemí a posledné dve kapitoly som prečítala jedným dychom. Z pohľadu matky mi pri tom bolo dosť úzko. Kniha sa mi veľmi dobre čítala, obzvlášť mi vyhovovala štylistika písania. Odrážala sa v nej autorova inteligencia, pre mňa to bol balzam na čitateľskú dušu. Mám otázky a postrehy, ktoré by som s autorom rada prebrala, ale to by bolo nadlho. V skratke, kniha sa mi veľmi páčila, ja osobne ju určite odporúčam!
Včera jsem knihu dočetla a ráda bych napsala několik postřehů a poznámek. Spoilerům jsem se vyhýbala, jak to jen šlo.
Předem konstatuji, že kniha je velmi čtivá, napínavá a technické detaily jsem také zvládla.
Co velmi oceňuji je vypodobnění postav, jejich chování a motivací. Je jich skutečně hodně a jsou velmi různorodé. Z mého pohledu se chovají zcela uvěřitelně a pochopitelně, jak kladně tak i záporně. Co já osobně na knihách nesnáším je, když se nějaká postava chová jako naprostý pablb a ještě se pořád dokola píše, jak je skvělá a inteligentní. To se tu neděje a i ten úžasný nejmenovaný plukovník prostě dává smysl. Je zřejmé proč ho ostatní berou a že je to člověk z masa a kostí.
Hodně se mi líbí konstrukce celé knihy. Já osobně mám ráda, když příběh nejde kontinuálně, vypráví jej různé postavy a čtenář musí dávat pozor a domýšlet se. Klade to pochopitelně vyšší nároky jak na čtenáře, tak zejména na autora, aby mu neunikl nějaký detail a nevznikla tak nelogičnost, ale o tom níže.
Líbí se mi i konec, zejména ta možnost volby hlavní postavy. Bez toho by šlo jen vítězství jedné strany ve válce a nic víc, což by bylo málo.
Teď čemu trochu nerozumím a předesílám, že jsem četla rychle, protože jsem chtěla znát konec příběhu, takže mi možná nějaký podstatný detail unikl:
Znali všichni rytíři pravdu od chvíle, kdy získali Signum? Chápu ho jako znak prozření, pochopení. Pokud je to tak, proč tak urputně bojovali, když to přinášelo další ztráty oběma stranám?
Kapitola První etapa je tak trochu zvláštní. Z mého pohledu je hlavně o ženách a s výjimkou zdravotní sestry Renaty z toho moc dobře nevychází. Že by osobní zkušenost autora? Ale dobře dokresluje vývoj obrany lidí.
Není vysvětleno, kdo byl ten starý pán na Zemi, i když ho verbíři zjevně znají.
Tak asi tak. Mimochodem, myslím, že by z toho šlo udělat fakt dobrý film, tedy pokud by se drželi předlohy a nechtěli měnit konec.
Nápad dobrý, mytologie také, ale sloh je naprosto příšerný... chtělo by to celé překopat... nevím jestli to v redakci někdo skutečně viděl, nebo si dokonce dal tu práci s opravou. Ale tak jako tak, ten někdo nemá nárok říkat si redaktor/editor
Nové sci-fi českého autora, které stojí za přečtení. Vyvážený poměr mezi technickým líčením vzdušných soubojů a filozofických a etických otázek, které v žádném případě nevyzní pateticky. Super postapo kapitola a překvapivý závěr! Jednoznačně doporučuji!
Třetí etapaKniha Třetí etapa je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 21x |
| Knihotéce | 40x |
| Chystám se číst | 15x |
| Chci si koupit | 5x |
Vše to začíná v baru na vojenské vesmírné lodi, kde si partička mladších pilotů dobírá z jednoho bývalých eletnich stíhačů (a generála v jedné v osobě) z druhé etapy, přičemž jejich rozkol nakonec vyústil v osobní duel. Jak se jejich dialog mohl zdát nudný či podivný, rázem doznal určitého smyslu, který posuzoval několik aspektů a trendů ve vedení války. Nedalo se tak alespoň na chvíli nepozastavit a nezauvažovat nad slovy Johna Weeka a plukovníka Kacirze.
Druhá část nás zavedla na počátek druhé etapy invaze Gumáku, kde je hlavní postavou začínající pilot s volacím znakem Bingo. Tohohle maníka jsem moc nemusel. V úvodních částech se viděl jako Bohem vyvolený a rád se nad ostatní povyšoval. Hřebínek mu spadl až po usednutí do kokpitu nové A-3. Zdálo se, že první bitevní zkušenosti mu otevřou oči, ale ani to mu nebránilo se chovat jako osina v miktě a neustále žárlit na kámoše Skippyho.
Než byl Bingo vyslán v ústrety Gumákům, byl účasten nejvyšší porady Rytířů, což dalo dobrý náhled do celkové strategické situace. Nebudu tvrdit, že jsem rozuměl všemu, stejně jako bylo občas nepřehledné dění na bojišti, přesto bylo možné vycítit těžkosti, které se vznášely nad každým bojem, kdy nebyla jistota výhry ani prohry.
Kapitola třetí ukázala dění v ZáZemí, přesněji na samotné Zemi. Města byla v troskách po útoku Eménů, všude nedostatek, verbíři a zima přicházela. V hlavní roli bezejmenný muž a nalezenec, chlapec Andy. Popisnosti se to podobalo atmosféře jakou jsem prožíval při četbě série Metro 2033 od Glukovského. Až na konci této kapitoly mi došla určitá skutečnost, kterou jsem do toho času považoval spíše za náhodu. Tímto prvkem byla určitá osoba, která se prolínala všemi dějovými zvraty a dávala nahlédnout nejenom na události, které ovlivnily její směřování, ale i na vojnu z více úhlů jako takovou.
Akt čtvrtý nás zanesl do údobí probíhající první etapy. Lidstvo přišlo s první generací vesmírných bitevních lodí a stíhačů, které v ledačem vycházely z pozemských analogií. Byly to mnohdy neohrabané a hrubé stroje, ale to nejlepší, co byli lidé schopni nabídnout. V prvních okamžicích jsme tak byli společně s Kyrilem, hlavní hvězdou této kapitoly, usazeni na palubu shuttlu, fregaty Neverhope i stíhače Y-99 Agent.
Po určité události byla fregata Neverhope zcela osamocena s minimem posádky i osádek letounů. Kapitán měl pouze dvě možnosti: ustoupit a stát se návnadou, nebo shromáždit veškeré síly, naučit v šibeničním termínu rekruty vojenskému řemeslu a bojovat. To, co následovalo, připomínalo bitevní vřavu ze seriálu Batlestar Galactica (už zbývalo jen, aby zazněly skotské dudy a bojové bubny).
V jednom krátkém momentu se tématem stal problém sexuálních vztahů mezi části osádek. Major Gerstner, velitel lodí, vyřešil problém dle mého šalamounsky, navíc projevil vcelku selský názor na moderní trend protěžování LGBD a typickou úlohu žen i mužů na základě jejich fyzických a mentálních možností daných přírodou a ne politickou korektností.
V poslední etapě knihy jsme se dostali do určitého údobí válečného útlumu. Armáda je obrovský moloch, který více řeší předpisy a politickou korektnost než hlavní účel, za kterým celá sjednocená flotila vznikla. Do popředí se tak dostávaly právě ony problémy, na které Jane Gerstner, generál Week i jiní upozorňovali. V kontextu toho vznikaly i problémy nové, jež poukazovaly na špatné politické vedení a zajišťování zdrojů, což vedlo k přehlédnutí nastupující apokalypsy v podobě nové ofenzivy. Třetí etapa mimozemské invaze byla v celkovém důsledku zcela jiná než cokoliv předtím. Byla dokonce natolik rozdílná, že děj nabral zcela nový (až duchovní) směr. Byl jsem tím zcela pohlcen až do samotného epilogu.
Každá kapitola mě ve svých začátcích nudila než jsem si navykl nejenom na postavy, ale i na celkovou atmosféru a vycítil pointu na které autor hodlal vystavět danou část příběhu. To už jsem byl do toho plně zažraný, což zase záhy vygradovalo ke konci a já byl opětovně nucen si klestit cestu k té zábavnější části.
Schopnost autora nenápadně a lehce vtáhnout do dění a atmosféry děje byly obdivuhodné. Každý z příběhů se odehrával jen na malé části knihy, přesto byl každý vykreslen s takovou precizností a velkolepostí, jež svědčí o nadání operovat s jazykem a vystihnout to důležité.