1. Domů
2. Autoři
3. Ivana Nováková
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 14
• Bazar
• Životopis
• Citáty 15
• Diskuze 4

Populární knihy

/ všech 14 knih

Nové komentáře u knih Ivany Novákové

Magický infarkt

„Magický infarkt byl velmi příjemným překvapením. Nedělám si většinou očekávání, ale po přečtení autorčina románu Baltazar jsem byl zvědavý, zda a jak mi to sedne. A musím říct, že tady bylo to, co mi v předchozí knize spíše chybělo, totiž napětí a tempo. Díky tomu se kniha dobře četla. Současně je natolik plná vtipných narážek a sarkastických poznámek, že jsem se několikrát i zasmál. Někdo by mohl namítnout, že ten klučina je nějaký přemoudřelý, ale pokud je osamělý a ještě k tomu „jiný“, přijde mi přirozené, že je znalostně i výrazově jinde, než jeho vrstevníci. A ano, je to trochu přepálené, jdou z toho okrajově cítit Dobrá znamení a mohlo to být ještě temnější (byť takto už mi to stačí)... ale přesto i proto mě to tak bavilo. Snahu o fyziku opět cením, ale možná to chce jiný žánr, než magií prolezlé fantasy. Kniha v principu sleduje dvě vágněji propojené roviny. Jednu historickou s učencem, který omylem vytvoří zapovězený artefakt s nepřirozenou mocí. Druhá mladého chlapce obdařeného magickou mocí, který se navzdory okolnostem snaží žít jako normální kluk. Obě roviny propojuje právě onen magický artefakt a několik padlých andělů. Výtku však mám právě k tomu tajemnému předmětu, který až podivně lehce vznikne i zmizí (důsledky obojího ponechme stranou) a celkově je spíš čímsi „důležitým, ale vedlejším“. Tím neříkám, že mě ten nápad nezaujal, jen tam vidím promarněný potenciál. Není úplně jasné, proč má být existence onoho předmětu tak fatálně nebezpečná (respektive víc se o tom mluví, než aby to bylo vidět). Zajímavé by například bylo, kdyby se ten předmět pokusil získat (nebudu jmenovat, kdo četl, ví) a pokusil se jeho moci využít ve svůj prospěch. Samozřejmě je mi líto osudu učence Blažeje (který je jen takový „co by kdyby“, to mi nestačí). Navíc je mi záhadou osud jistého mlynáře. Závěrem bych jen rád dodal, že původní název knihy (Magický artefakt) by byl mnohem trefnější; nejenže v knize nikdo infarkt nedostane, ale není to ve výsledku ani vtipné, ani funkční. Minimálně pro mě. Magický infarkt mě i přesto zaujal a bavil. Doporučuji čtenářům fantasy, milovníkům „netemných“ padlých andělů a odlehčené četby.“... celý text
— Morbidus

---

Baltazar

„Baltazar je poněkud tajemná kniha. V podstatě jsem měl pocit, jako by místy na pozadí děje velmi, velmi jemně prokmitlo cosi z díla Cliva Barkera... s tím rozdílem, že horror zde plně nahradí městská fantasy a většinu temnoty odvanou vztahovky. Což není nutně špatně, byť jsem jiný typ čtenáře. Ona by se tam ta temná stránka příběhu dala krásně rozvinout - viz například úvodní Muka pekelná, sídlo upírů či (příliš krátký!) souboj s čarodějnicí. Ale pochopil jsem, že tohle z principu není autorčin styl, takže jakékoli přitvrzování v ději není na místě. Vlastně bych řekl, že pokud tento typ fantasy máte rádi, najdete zde mnoho klasických ingrediencí. A co se týče fyziky, jsem rád, že ji autorka aktivně používá, takže netřeba se za tu elektřinu omlouvat. Je to fiktivní příběh, tam lze prominout leccos. Tato kniha pro mě má dvě vady na kráse. První z nich je tempo. Respektive, samotný děj zaujme, ale často tomu chybí napětí; ten tah, kdy čtenář otáčí stránku za stránkou. Netvrdím, že pár částí příběhu takových není, ale docela často jsem uvažoval, zda knihu neodložit; až tolik nevtáhla. Druhou věcí je určitá... naivita? Respektive, představte si, že odhalíte vlkodlaka – a v principu vám to přijde v pohodě. A upíři existují taky, no jejda... Jde mi o to, že přijetí nadpřirozena je zde pro lidské hrdinky až podivně snadné. Navíc není úplně jasně definováno, čím je tvořen příběhový oblouk; různé problémy se vyřeší v různých částech knihy a jak to skončí ve finále s Baltazarem - což pro mě byl po pekelném úvodu hlavní tahák - jsem se vlastně ani nedozvěděl. Zábavné ale je, že kniha nabízí hned dva konce, kde zřejmě spadám do kolonky „literární snob a milovník špatných konců“, jelikož mě takový konec i potěšil. (Na zákazy samozřejmě dlabu, takže jsem si pochopitelně přečetl i ten pozitivní konec. Ten byl taky celkem fajn, nicméně očekávatelný.) Baltazar je odpočinková kniha, která se nebere kdovíjak vážně a milovníky temnoty spíš zklame. Ale pokud máte rádi vztahovky, urban fantasy či gamický raelismus, může vás zaujmout.“... celý text
— Morbidus

---

Rusalka II.

„Tak čím začít... První díl se mi líbil víc. Taky se mi mnohem víc líbila obálka (ta fotografická) a úplně nejvíc se mi líbila klasická papírová verze knihy. V životě jsem nepřečetla jediný e-book, tohle byl první a pravděpodobně i poslední. Publikovat dvoudílnou knihu, kde navnadím čtenáře prvním dílem, aby následně zjistil, že dvojka je jen a pouze v elektronické podobě je u mě podraz hodný Franka Abagnalea, prodeje Eiffelovy věže a nevím čeho ještě. Jo, tak moc se mě to dotklo! No nerada, hodně nerada, ale zvládla jsem to. Příběh opravdu zajímavý svižný a napínavý. Prostě super! Četlo se to úplně samo, stejně jako první díl. Stejně jako prvnímu dílu bych vytkla jen přehršel humoru, protože čeho je moc, toho je zkrátka příliš. Za chvilku čtenář tak nějak otupí. Jemněji jako s kořením a bylo by to dokonalé. Tu hvězdičku mínus dávám právě za to a hlavně za ten e-book!!! A ještě za jednu drobnost: velmi často používané a přímo děsivé spojení "zavrátil(a) oči" mě bude ještě dlouho strašit ve snech... P.S. Ten konec bych tedy taky trochu poladila, bylo to takové, řekněme nedopečené. P.P.S. Když nad tím tak přemýšlím, má u mě autorka dvě prvenství: 1.díl = první přečtená kniha na výletní dovolené a 2.díl = první přečtená e-kniha. Takže vlastně mega úspěch! Sakra - dala bych si nějakou další PAPÍROVOU knihu od ní...“... celý text
— Aileena

---

---

Rusalka

„Tak tohle se mi hodně trefilo do nálady. Útlá a ulítlá knížka, kterou jsem si přibalila na cesty Skotskem, kde jsem za uplynulých pět let ještě nikdy nezvládla přečíst ani řádek. Tady jsem honila každou chviličku ráno, nebo večer, popř. trajekt, jen abych mohla číst a dočíst! To hovoří za vše. Co bych opravdu jen malinko vytkla je místy možná lehce zvýšený tlak na pilu ohledně humoru (trošku zvolnit by byla značka ideál), ale nic dramatického. Někde mi přišlo, že autorčin text trochu předběhl myšlenku a já místy tápala, kdo komu co řekl, nebo jak to myslel, ale stalo se mi to opravdu jen na pár místech (spočítala bych na prstech jedné ruky). Celkově se příběh četl velmi dobře a extrémě rychle, mrzelo mě jen jediné, že jsem dočetla poslední stránku. Klidně mohla být delší! Doporučuji každé byť léty zaváté milovnici Stmívání, kam se hrabe Půlnoční slunce! Tahle knížečka uspokojila mou nostalgickou notu mnohem víc. Určitě si seženu druhý díl a už se na něj moc těším! ;-)“... celý text
— Aileena

---

Baltazar

„Dopředu se omlouvám za slovíčko, ale nemohu jinak..... ty vle co tohle bylo??? :-) Neskutečně pekelná jízda. Tak úžasnou knihu jsem už dlouho nečetla, smála jsem se skoro pořád. Baltazar byl neskutečný, sotva otevřel pusu, tak mne dostal. Takhle jsem se opravdu nebavila už dlouho. Navíc příběh byl skvělý a celkem napínavý. A ty dva konce .... pecka. Samo, že jsem si vybrala konec č.2, i když konec č.1 byl taky dobrej. A ten slovník a vtip autorky ..... neskutečný. Totálně mne rozbila hláška s hromosvodem a vyhláškou 268/2009 Sb. Smekám před autorkou a děkuji za prodloužení mého života. :-) Pozn. A pak, že čeští autoři neumí fantasy.... naopak jsou skvělí.“... celý text
— MismaT1