Ivana Nováková

česká

Nová kniha

Znamení Sokola

Znamení Sokola - Ivana Nováková

Přes všechna obranná opatření Pozemšťané napadli Svět čarodějů, aby si jej podmanili. Jak se vede boj s mečem na koni proti leteckým útokům? Obtížně. Situaci na... detail knihy

Související novinky

Prokleté královny, Život na míru a další knižní novinky (13. týden)

Prokleté královny, Život na míru a další knižní novinky (13. týden)
V aktuálním týdnu od 25. do 31. března se můžete těšit na velkou várku nových knih, které se nově objeví na pultech knihkupectví. My jsme pro vás vybrali se... celý text

Populární knihy

/ všech 12 knih

Nové komentáře u autorových knih

Baltazar Baltazar

Jak nadějný začátek, jenže pak se příběh dostane do osidel bůžka s šípem a létaví savci v podobě homo sapiens kují pikle z krvelačných důvodů, načež za pomoci čarodějných sil dojde k blaženosti lidské. Citace: Otočila se. Rozzářený krasavec Š... se k ní hnal, div se nepřerazil. " Když jsem viděl L... přijít pouze ve společnosti svého harému, skoro jsem se začal obávat, že nedorazíte." "Podařilo se mi to na poslední chvíli. To víte Popelka." "Kde jste zaparkovala dýni?" "Ou, sháněli se po ní v kuchyni, takže domů asi poklušu pěšky." Čtivý zážitek, snad ten ďábelský šmrnc v možném pokračování nás překvapí.... celý text
Jaruš7


Baltazar Baltazar

Baltazar měl být skvělý. Má prima nápad, slibuje akci i humor, odehrává se v českém prostředí. Bez váhání jsem ho předobjednala, jakmile jsem se o něm dozvěděla. Jenže, jak to občas s optimistickými očekáváními bývá, skončila jsem spíš zklamaná. Děj plyne rychle a bez zbytečného vysvětlování, což na jednu stranu může být dobře díky udržení čtenářovy pozornosti, na druhou je ale paradoxně tím pádem spousta řečena a málo ukázáno. Navíc této volbě neprospívají ani časté změny v plánech postav. Příběh je pak matoucí. Styl vyprávění mě nejdřív nadchl - zdál se mi plný osobnosti a krásně mi k povaze Baltazara sedl. Jenže pak se začaly střídat úhly pohledu a mě čekalo zjištění, že všechny postavy promlouvají úplně stejně. A z neotřelého slohu se náhle stala jen přehlídka autorčiných pokusů být co nejvtipnější. Můj vlastní smysl pro humor je divný, a tak málokoho soudím za to, čemu se směje on. Rozhodně se mi ale do vkusu netrefilo vzájemné urážení postav, jejich souzení na základě vzhledu a vtipy na jejich sexuální orientaci. Předposlední kapitola s falešným koncem pro "literární snoby" byla dobrý nápad, podle mého názoru však špatně provedený. Vtipnější mi přišlo prostředí míchající magii s realitou (Kámen mudrců matoucí lékaře? Firma vedená upíry? Geniální!) a kritika byrokracie i lidských povah. Worldbuilding funguje, Praha plná čarodějnic a nemrtvých je dobře a smysluplně ztvárněna, stejně tak systém pekla. Postavy byly pestrá skupina, ne všechny tak propracované, jak by si zasloužily, ale určitě se s nimi čtenář nemůže nudit. Vztah mezi Baltazarem a Violou pak zvládá to, co mnoho romancí ne, tedy vyvážit chemii, občasné konflikty i vzájemnou oddanost a nesklouznout do toxicity nebo naopak přeslazenosti. Baltazar si své oddané publikum nepochybně najde. U mě by uspěl víc, kdyby méně tlačil na pilu při pokusech o humor a dával více prostoru klidným momentům mezi postavami.... celý text
Misty-K


Pohádky o čarodějích Pohádky o čarodějích

Totální výtrysk fantazie. Čtení provázely kouzelné obrazy, mráz běžící po zádech. Krásná čeština, vtipná a chytrá přirovnání!
miroslava0880



Znamení ledu Znamení ledu

CITÁT: „Mám život ráda, ačkoli se jedná o smrtící záležitost.“ Ačkoli se ve Znamení ledu objeví postavy hrající hlavní role ve Znamení slunce, příběh se věnuje někomu jinému a do série ho řadí zasazení do téhož světa a téže doby. Pokračování je taky výrazně kratší. Zato se čtenář podívá do Ereboru a nahlédne do Sluneční říše a jejích intrik. V ději se opět objeví milostný trojúhelník a zde mi to nedá, abych si nepovzdychla, že i když tu konkurent taky stojí za hřích, je jasné, s kým hrdinka skončí, protože Aradovi prostě konkurovat nemůže. (Oceňuji ovšem, že na rozdíl od červené knihovny, kterou čítávám, zde si konkurence v podobě knížete Hevlina aspoň vrzne.) Opět musím ocenit nejen autorkou vytvořený svět (sakryš, kde je ta mapa??!), ale i slovní humor a jiskření mezi postavami. Byť zpětně Chicu nemohu pořádně hodnotit. Sama sebe představuje jako že není žádné ořezávátko, očima ostatních postav je líčena její krása, ale osobnost a charakter i její schopnosti zůstaly trochu ve zkratce. Takto působí jako lehkovážná lamačka srdcí a abych ji s klidným svědomím mohla řadit mezi silné ženské literární postavy, zasloužila by si více prostoru. Ostatně i Arad byl poněkud šablonovitý a celou tu rodovou kletbu jsem nepochopila. Více méně souhlasím s výtkami prvního komentáře - důsledné dodržování slibu o nepoužívání magie tam, kde by se kouzlení více než šiklo (kupříkladu přihlížení vyvraždění vlastní družiny správcem) nebo potvrzování informace, že král zemřel, přestože byl naživu. Zrovna tady jsem byla skutečně na vážkách, zda by spisovatelka skutečně zabila hlavního hrdinu a evidentně svého miláčka. Pokud by to provedla, vzala by mi vítr z plachet. Prokletí rodu Sokola by bylo dovršeno a zakončeno, Chica by skončila s Hevlinem a… třeba mohla zjistit, že je v očekávání a rod Sokola nevymřel. Škoda, že zrovna toto nebylo podrobněji vysvětleno a rozepsáno, aby to nakonec dávalo větší smysl – kromě toho, že spolu s hrdinkou je v napětí a zmatku udržován i čtenář. (např. všichni budeme svorně tvrdit, že král zemřel, ale až dorazí anáronské poselstvo, Arad vstoupí na scénu, a to bude pořádné WOW pro všechny.) I když se mi první díl líbil víc, za mě to špatné nebylo, jen si myslím, že to klidně mohlo být rozepsáno na více stránek a do hloubky :-).... celý text
tatjana1737


Znamení slunce Znamení slunce

CITÁT: Na počátku všeho bylo slovo. Muselo být rozhodně úderné, když stálo na počátku všeho. Možná jich bylo víc, těch slov. (…) Bůh pravil: „Rotace vektoru intenzity magnetického pole je rovna hustotě vodivého proudu a hustotě posuvného proudu. Rotace vektoru intenzity elektrického pole je rovna záporně vzadé derivaci magnetické indukce. Divergence vektoru elektrické indukce je rovna objemové hustotě volného náboj. Divergence vektoru magnetické indukce je rovna nule.“ A bylo světlo. Předně musím říct, že nemám ráda e-knihy. Věřím, že mají své klady, a ano, vzala je na milost v době covidu, kdy byly knihovny zavřené, a byla jsem za ně tehdy ráda, ale stejně je nemám ráda a blbě se mi čtou. Nevím, zda to bylo chybou zobrazení na vychytralém telefonu, ale tahle kniha měla fakt pod i vn ě dělená slova v textu. (Mimochodem: po otevření třetího dílu se mi v aplikaci pod jeho obálkou otevřel díl druhý…) A pak, do e-knih si nemohu vkládat záložky. Což mě zrovna v případě IN docela štve. Její knihy by byly záložek plné. Protože ale jinak než jako e-knihy nevycházejí, nezbývá mi než udělat v jejím případě výjimku. Pohádky o čarodějích jsem četla a jako k jediným u nich tehdy na DK nesepsala komentář, takže název Rinó mi sice povědomý byl, ale příběh se mi hůře vybavuje a pamatuji si jen útržky. Úvodem tedy musím říct, že ke Znamení slunce by se mi hodil jmenný rejstřík postav, protože autorka čtenáře hodí do vody a plav. Mapa by tedy taky vůbec nebyla špatná… Zejména poté, co se na scéně objevila i Sluneční říše, jsem si nebyla jistá, kde je na mapě nahoře a dole, co je vlevo a co vpravo. Na to, že je Znamení slunce prvotinou (a sama autorka se v doslovu doznává k chybám – ovšem chytře, aniž by je jmenovala), je prvotinou mrtě zdařilou. Když mě něco zaujme a baví, jsem velmi shovívavá i vůči chybám v textu, zde mě do očí praštily jen dvě. Kdybych měla šťourat, k postavám mi nesedělo občasné vnitřní zvolání typu Juchů, nebo obraty typu rozbíhajících se systémů (užito ve smyslu, kdy se hrdin(k)a z něčeho vzpamatovává) ve světě, který svými zákonitostmi připomíná středověk. Z nelogičností, k nimž se Ivana přiznává, bych vytkla jen to, že princezny z Ur mohly mít jen dcery, přitom Cetare měla i dva syny. Osudy některých postav skončily neuzavřené (Martan Melis), ale co já vím, třeba se k nim ještě dostaneme? (Protože jsem v mezičase přečetla druhý díl, myslím, že spíše ne.) Jinak jsem dostala všechno, co mám ráda: originální fantasy svět, sympatické postavy, jiskření mezi mužskou a ženskou stránkou, vtipné dialogy, zvraty a překvapení i epické putování. A jo, uznávám, tohle JE lepší než Naslouchač ;-).... celý text
tatjana1737