Ivan Šafhauser

česká, 1931

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

/ všech 17 knih
Třistajednička hlásí...
Třistajednička hlásí...
Vila u hřbitova
Vila u hřbitova
Silnice: Příběhy z archívu bezpečnosti
Silnice: Příběhy z archívu bezpečnosti
Cesta před senát - Příběhy z archivu kriminální služby
Cesta před senát - Příběhy z archivu kriminální služby

Nové komentáře u autorových knih

Podíl na strachu Podíl na strachu

„Taková oddechová kniha, na večerní čtení. Přečteno během dvou dnů. Zápletka zajímavá a rozuzlení taky.“
— MišusWinner

Pohřešuje se... Pohřešuje se...

„Docela dobrá oddechová socialistická detektivka.“
— h.dalibor

Muž, který zemřel dvakrát Muž, který zemřel dvakrát

„Slušná krimi z prostředí jihočeské vesnice. I když víc mě bavily vtipné prupovídky : "Tak co, jaký byly holky? " "Nádherný. Jenze tu pravou jsem nenašel." "A sakra. Tak tohle jsem už někde čet. Mám dojem, že v červený knihovně. "“... celý text
— Nofar197

Pohřešuje se... Pohřešuje se...

„Absolvent pedagogické fakulty, obor matematika/fyzika, má absolvovat roční vojenskou službu poněkud netradičně jako učitel na karlovskem vojenském gymnáziu. Seznamuje se s dcerou bývalého profesora Ivanou a zdá se, že rok na malém městě uplyne vcelku poklidně, poté se vpřestěhují do Prahy, vezmou se...... Na našeho hrdinu se však po čase obracejí jeho žáci, aby jim pomohl objasnit jednu záhadu : Najednou beze stopy zmizel mladý zavoznik František. Kdo by mohl mít zájem na likvidaci čestného a bezproblémového mladíka, dříce a dobrého kytaristy? Velmi dobrá krimi známé autorské dvojice.“... celý text
— Nofar197

Muž, který zemřel dvakrát Muž, který zemřel dvakrát

„Jedině záměna identit může dodat smysluplnosti názvu románu, který vznikl spoluprací Ivana Šafhausera a Antonína Jirotky. Záměna identit a samozřejmě vražda, která následuje léta poté, co byl stavební inženýr Vlastimil Rous prohlášen za mrtvého. Autoři se rozhodli přistoupit k tématu poněkud netradičním způsobem. Policejní vyšetřovatelé stojí ve stínu ryzích amatérů, konkrétně podplukovníka ve výslužbě Františka Krále. Ten objevuje indicie, svědky, souvislosti. A dělá to pochopitelně po svém, po důchodcovsku, nenápadně, nevzrušivě, pomalu a unyle. I přes lehkou bizarnost případu, nic na něm nepřekvapí a celé vyprávění se ospale ubírá k cíli. Ve Lhotce se první liga prostě nehraje, maximálně tak okresní přebor. A to ještě autoři nejspíš i podplatili rozhodčího, aby jim to pískal tak, jak si přejí. Nevýraznost postav a dějů si tu podává ruku s nudou a nikde není nic, co by člověka vytrhlo z apatie. Z celého dílka jsem tak nejvíce ocenil kulinářský zápal jedné z vedlejších postav, Pepíčka Truhláře.“... celý text
— ludek.n

Přejít na knížky autora