• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Velké starosti malých lidí - Iva Hadj Moussa

I děti mají své starosti. Často mnohem větší, než si dokážeme představit. Spousta rodičů si s tím neví rady a tápe. Pro mnohé z nás je cílem výchovy to, aby dít... detail knihy

Populární knihy

/ všech 9 knih

Nové komentáře u knih Iva Hadj Moussa

Těžké duše

„Ale jo, hned mám jiný pohled na metal a metaláky, protože k metalu se musí člověk propracovat, je to prý jako s operou. Operu si taky nezamiluješ hned, ale musíš na to postupně trénovat uši, abys mohla tenhle žánr docenit. Bylo to trefné a taky vtipné. A hlavně nadějné, skoro bych řekla, že to byl takový cute metal. Krize středního věku metaláka, který má vždycky ráno kocovinu z toho, jak utápí v hospodách žal z rozvodu, sexuálního skandálu, odcizení od pubertální dcery, traumata z dětství, péči o starou matku, tloustnoucí tělo a hlavně samotu a nesplněné sny… A to je přesně ta chvíle, kdy se láme chleba a je potřeba se rozhodnout, jakou cestou se dát – buď bude zatvrzelý, opuštěný a naštvaný chlap, nebo se pokusí hrát s kartami, které má rozdané. Na Johanesovu podporu si jdu dát nějaké sedy-lehy. Akože nebylo to zlé, ale ke konci jako by autorce docházela energie. Soráč . Jinak ale respekt.“... celý text
— HaniHani

---

Velké starosti malých lidí

„Mnoho témat na malém množství stránek = obecné informace. Čekejte tedy opravdu lehkou verzi. Naťuknutí. Líbí se mi, že je prostor věnován mediálně méně známým psychologům nebo jiným odborníkům. (Nebo aspoň já z nich plno neznala). Je to osvěžující. Získala jsem pár tipů, kam svůj zájem dál směrovat a o čem si více načíst. Podcast Poslouchej mě jsem doteď neznala a nejspíš si občas něco málo pustím. Moderátorka je odborníkem, hosté jsou odborníci, proč má tedy pan Klus pro své myšlenky zvýrazněné okénko? Je to rodič, má tedy určité zkušenosti, ale přijde mi vzhledem k hostům lehce neuctivé, aby jeho názory zabíraly tolik prostoru.“... celý text
— Zupote

---

Havířovina

„Povedený román, zdatně a zdárně kombinující tematiku tvůrčího procesu a autorské krize s tematikou života na venkově mezi Táborem a Milevskem, trochou tajemství, pátrání, vtipu a mezilidských vztahů. Líbí se mi směsice sympatie a empatie, která vyzařuje z hlavní hrdinky, potažmo i autorky (netvrdím, že jde nějak dalece o autobiografický prvek, nicméně přese všechno to je její konstrukt a přístup, který bezesporu značným dílem vyvěrá z jejího nitra). V Havířovině se myslím povedlo skloubit přiměřené množství napětí, nadhledu, vážnosti i vtipu. Jako jiné minus vnímám závěr, který se mi jeví téměř jako improvizovaný, poslepovaný ad hoc – tj. jako spěšné, nepříliš propracované (a dopracované) a vlastně náhlé přerušení toho, co se v textu dělo a rozehrávalo předtím. Otevřené – podle mě nenáležitě – zůstaly třeba otázky toho, co si hlavní hrdinka počne dál, zda onen „návrat domů“ v samém závěru znamená, že přijala nabídku kamarádky Cecílie (ano, vím, že v knize stojí „ať už to znamená cokoliv“, ale právě to mi nestačí – to je úhybný manévr), jaké pohnutky vedly Františka Zemanů ke „strašení“ v Havířovině a jejímu následnému zakoupení i navzdory proklatosti toho stavení, jak to, že nebyl odhalen Snopek coby údajný vrah Pekárka a Dana coby vražedkyně Snopka, když nesporně museli zanechat vcelku jednoznačně identifikovatelné stopy, co přesně dělala Dita u Snopka a co ji k tomu motivovalo, jestliže tím zároveň trpěla. Netvrdím, že je potřeba vše dopovědět a naservírovat čtenáři na zlatém podnose (třeba otázku, byla-li Dana skutečně autorkou výhružných anonymů), ale jsem přesvědčen, že autorka si zde mohla dát víc záležet a že některé motivy, zápletky a zejména závěr mohly být o poznání efektnější – působivější a/nebo hlubší. Nicméně je třeba říct, že Havířovina pro mě primárně nebyla detektivka, nýbrž mix společenského románu, příběhu s tajemstvím a jakéhosi téměř fejetonního pozorování lidského života a snažení s lehce cynickým, sebeironickým odstupem. To je složka, která je v knize podle mě nosnější, a v tomto ohledu autorka uspěla.“... celý text
— V_M

---

---

Těžké duše

„Epidemie jedináčků v české literatuře se nevyhnula ani Těžkým duším. Popisuje život chlápka, kterej trochu je a trochu není debil, stejně jako chlápci padesátnící, který znám já. Je to čtivý a oceňuju, že hrdina se stará o svou stárnoucí mámu a snaží se porozumět svojí pubertální dceři. Je poznat, že mu na obou záleží a tovždycky ocením, když se k sobě lidi chovají hezky, v český současný literatuře obzvlášť.“... celý text
— drzaja

---

Těžké duše

„Ke knize, kterou jsem dostala k Vánocům, jsem byla ze začátku dost skeptická, ale zbytečně. Popisuje život rozvedenýho chlapíka, který miluje metal, pivo a svý kamoše, snaží si nacházet cestu ke svý pubertální dceři a vzkřísit svou bývalou kapelu. Je to hodně čtivý a velmi oceňuji autorku za to, jak se jí povedlo neuvěřitelně autenticky vcítit do duše stárnoucího chlápka.“... celý text
— bacouch