Démon ze sídliště

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Maloměsto, dospívání a temnota v nás. Šestnáctiletý Šimon žije na předměstí Tábora a snaží se uniknout zoufale nudnému a pokryteckému světu kolem. Spolu se svými kamarády Drakem, Armanem a Ludacrisem hraje v blackmetalové kapele, která se pro něj stává ventilem i únikem z reality. Jednoho dne však do jejich života vstoupí tajemný muž, Sorat. Spolu s ním se kluci pokusí vyvolat ducha dávno zemřelé dívky a od té chvíle se věci dávají do pohybu. Jenže — co když vyvolali něco úplně jiného? Nejděsivější démony nacházíme především sami v sobě. Ani to však autorce nebrání vyvolat je se špetkou nadsázky a humoru....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/471834/big_demon-ze-sidliste-XpA-471834.jpg 485
Nahrávám...

Komentáře (22)

Kniha Démon ze sídliště

Aya81
19. června

Kniha vic na přemýšlení, než by se na první dojem mohlo zdát.

papada
30. dubna

Démon ze sídliště je senzační román, který rozhodně nebude chybět v mém výběru top knížek, které jsem letos přečetla. Tuhle jsem doslova zhltla! Bavilo mě to moc!

O obsahu nebudu radši nic psát, abych nespoilerovala, ale aspoň naznačím, že knížka nabízí svěží a uvěřitelný pohled do hlubin náctileté duše. A celé je to protkané velmi kvalitním humorem.


Arkagas
08. dubna

(+ SPOILER) Démon ze sídliště je velmi zvláštní, ale chytlavá kniha, která sice nechytne všechny, ale kdo ji podlehne si ji užije na plné pecky. Kniha vypráví příběh Šimona a jeho kamarádů, kteří přes to, že jsou metalisti jsou především dospívající kluci, kteří neuznávají bezpráví a násilí. V hospodě se seznámí se Soratem, kterému je 46 let a právě proto si kluci myslí, že je dospělý, ošlehaný životem a může jim být přínosem. Společně se pokusí vyvolat ducha 13 leté holčičky, která se zabila a Šimon díky své babičce postupně zjišťuje, proč se k tomuto činnu odhodlala. Kluci mají za to, že vyvolávat duchy se nemá, ale ze zvědavosti do toho jsou. Šimon posléze začne chodit s Rondou, do které se zamiloval na první pohled a myslí si, že štěstí je na jeho straně. Postupem času se ale věci mění a když si kluci se Soratem chtějí promluvit, najdou ho doma mrtvého. Může za tohle vyvolaný démon, nebo se jednalo o náhodu? To už se dozvíte v knize. 
Knížka je psaná ich formou, je hovorová, plná vulgarismů a situací, které se Vám možná budou zdát zbytečné, ale o tom dospívání je. O řešení sebe sama, o vztazích, o zkušenostech. 
Mě bavila hodně, trošku mě mrzí hodně narychlo ustřižený konec, ale jinak nemám co vytknout. 
Moje hodnocení: 8/10

Josefie
21. března

Myslím že upoutávka v anotaci ,,Maloměsto, dospívání a temnota v nás" knihu zcela vystihuje.
Ich forma s hovorovou češtinou a vulgarismy nás vtáhne do života mladého blackmetalisty Šimona. Šimonovi je šestnáct a ikdyž nosí jen trička s obrácenými kříži, hnijícími lebkami a rohatym kozlem v plamenech, tak je to citlivá duše.
Patří do party kamarádů, kteří mají vlastní kapelu a volný čas tráví v hospodě U Ducha. Právě tam potkají Sorata, vyznávače Satana, který kluky překecá aby mu pomohli vyvolat démona. Jenže po onom rituálu se začnou dít zvláštní věci. Může je Šimon připsat k dílu vyvolaného démona nebo za to může jen absurdita života?

To co je podstatný není ani tak děj, jako spíše to, co se u toho Šimonovi honí hlavou. Právě to mě u čtení bavilo nejvíc. Takže, vtipných nápadů a teorií je v knize dost. Viz citace:

,,...člověk musí bejt pořád ve střehu. Pokud nejseš zkurvená panda, pandy na nikoho nečíhaj a ani nemaj žádný nepřítele. K pandám si nikdo nedovolí ani to, aby je drezúroval a nutil jezdit na kole. Možná je panda Bůh, jen to ještě nikoho nenapadlo."

Nezletilci
18. března

Z hodnocení Nezletilé kritičky Terezy (17 let), celá recenze je přístupná ve skupině Nezletilí kritici na Facebooku: "Ručím za to, že první, co vás při čtení této knížky zaujme je styl autorky. Najdete zde velmi obecnou češtinu až nespisovnou a ani časté vulgarismy zde nejsou výjimkou. Je to ale něco, co mi pomohlo vcítit se do role šestnáctiletého kluka. Během čtení jsem si nevšímala změn, kterými náš hlavní hrdina prochází, ale když jsem knihu dočetla a zamyslela se nad tím, bylo očividné, jak moc Šimon během knihy dospěl. Je to tedy spíše knížka, na kterou jsem musela mít náladu, ale když už jsem ji měla, tak jsem její stránky hltala."

Alphwen
08. března

Pro mě příjemné překvapení. Hlavní plus perspektiva šestnáctiletého kluka včetně brilantně zvládnuté hovorové mluvy, prostředí táborského sídliště a obecně pochmurná atmosféra dokreslená metalovou hudbou a hřbitovně-duchařskou tematikou. Naopak mi scházel propracovanější příběh (zejména od závěru jsem čekala víc) a chování v podstatě jediné výrazné ženské postavy (když nepočítám protagonistovu, poněkud stereotypně pojatou babičku) působilo krajně nepravděpodobně. Taky mi trochu lezlo krkem neustálé hodnocení ženského poprsí (třešně, citróny, melouny atd. – fakt je to ještě pořád v kurzu?), přitom jinak hlavní hrdina trousí velmi trefné a vtipné poznámky.

V_M
10. února

Už dlouho jsem u nás nepotkal knihu tak dovedně operující s běžně mluveným jazykem (byť i zde najdeme několik málo lapsů, ale koneckonců "čistá" obecná čeština neexistuje) a vulgarismy (i tady jsem sice narazil na podivnosti, ale jejich autenticitu bych nezpochybňoval, bude za tím asi regionální/generační rozdíl). Navíc psanou citlivě a nepostrádající kvalitní humor. Mimořádně si cením jejího zasazení jednak do Tábora a okolí (to město mě už od dětství fascinuje a na rozdíl od protagonistů knihy jsem se tam teda nikdy nenudil, ale tak pravda je, že jsem tam nebydlel v šestnácti a na sídlišti), jednak do prostředí maloměstské blackmetalové komunity (metal jsem poslouchával, sice jen ten "bez přívlastku", ale znal jsem i temnější hochy). Líbí se mi i autorčin smysl pro poetično, empatie i podle mého nenásilně zakomponovaná didaktičnost (přeci jen: jsem asi zcela mimo cílovku, protože kniha je zdá se primárně pro dospívající mládež, resp. je tak prezentována), nedrakonicky sugerující čtenářům hodnoty jako tolerance, odpor ke xenofobii, neonacismu, homofobii, ale v podstatě i povzbuzující důležitost vlastní nezávislosti, včetně odmítnutí drog, sekt a podlézavé konformity. Jen tedy doufám, že by to podobně vnímal i řekněme sedmnáctiletý kluk a že by to na něj patřičně zafungovalo...

Z literárního hlediska bych knize vytknul především poněkud nedopracovanou narativní strukturu, která se určitě dala ještě rozvést, obohatit, pojmout obšírněji, zejména v závěru knihy. Ten vyzněl poněkud do neurčita, ale i za zevrubnější uchopení určitě stály i některé vedlejší dějové linie příběhu, zejména kolem Anny Strnadové a postavy Sorata. Pokud jde o schopnost vyprávět, pak by na to autorka podle mého stačila. Byl-li tedy záměr ponechat to nedovysvětlené, aby to působilo co nejvíc záhadně a tajuplně, pak je to myslím chyba. Čtenář má totiž na konci pocit jakési žízně, nenasycení, že nebylo osvětleno vše, co by i v rámci žánru "příběhu s tajemstvím" vysvětleno býti mělo. Až by si skoro zašel na gambáče k Duchovi a doptal se a doposlechl si to.

No, každopádně je to próza, co osvěží i pobaví, a můžu ji směle doporučit nejen všem jihočeským blackmetalistům.

Klamm
05. února

Dějová linka je taková limonáda. Co se ale cení, je metal, vulgarismy a nitro citlivého metaláka. Dobrej flashback do dopívajících let. Také jsem poslouchal metal a dokonce ho i vytvářel v deathmetalové kapele. Black jsem moc neposlouchal, ale v naší kotlině, pro mě byli značkou tohoto žánru Masters hammer, Fata morgána a Root. Ve světě byl největším satanášem Glen Benton s vypáleným obráceným křížem na čele se skvělým albem Legion. Právě s ním jsem začátkem devadesátých let četl rozhovor, kde se dušoval, že s oblibou střílí na zahradě veverky a že až dosáhne věku 33let (Kristova léta), spáchá sebevraždu. Tak jsem se na ten slib tolik let těšil, no a co myslíte? No jasně, dnes je mu 54, běhá tady pořád a je hrozně zlej. Komu by se taky chtělo do pekla,že? Mě díky němu došlo, že ve většině případů (včetně kluků z knihy), jde v tak mladém věku spíše o pózu a hlavním motorem je touha tvořit hudbu a dostat to ven. A ve vnitřním světě to bublá hormonama, emocema a hledáním místa ve světě. Fuj, to byly ale starý dobrý časy...
75%

PS: Škoda, že v místě, kdy zakopne jeden z metlošů na hřbitově o konev, nezařve: ,,Kurva! Vracejte konve na místo!!!" Úplně se to tam nabízelo.

1