1. Domů
2. Autoři
3. František Běhounek
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 53
• Bazar 33
• Životopis
• Citáty
• Diskuze 7

Populární knihy

/ všech 53 knih

Nové komentáře u knih Františka Běhounka

Trosečníci na kře ledové

„Mnoho příběhů, o nichž se - pro mě nadále zcela nepochopitelně - nemluví, v naší kotlině máme. O Amundsenovi kdekdo slyšel, méně však ví o jeho expedici vzducholodí. Ještě méně lidí ví o jeho "konkurentovi" Umberto Nobilem, který na svou vzducholoď Italia přizval coby vědeckého pracovníka českého vědce Františka Běhounka, nejen studenta samotné madam Curie. A o putování i tragédii Italie, stejně jako následném trosečnictví Běhounek v této knize vypráví, čímž se tahle kniha stává v mnoha směrech unikátní záležitostí. Dobývání Severu je studnice velkých příběhů. Jedním z nich je právě tento z let 1927-1928. Mám v ruce tu první verzi, kterou Běhounek vydal ještě téhož roku(!) po záchraně. Jeho vyprávěcí styl je na sympatické hranici mezi beletrií a vědecko-reportážním odstupem. Onen odstup je i nakrásně vidět v odtažitosti vůči fašistickému zázemí Itálie, z níž Nobile pochází, a která se za jeho katastrofu řádně odměnila. Mezi řádky vůbec prosvítá jistá tragičnost příběhu Umberta Nobileho, který je dodnes ve stínu svého norského kolegy Amundsena. Ten ostatně při snaze o záchranu Nobileho svůj život ztratil. Jak řečeno, dobývání Severu s sebou nese řadu velkých příběhů. Čímž odbíhám, protože v Běhounkově knize jde o tragédii vzducholodi Italia. Tu můžeme pozorovat už při cestě na Sever přes naše území. A dívat se na fotky z Moravy je něco fascinujícího. Podobně jako na záběry z hangárů ve Skandinávii. František Běhounek je hodně pozorný, a tak čtenářům velmi živě zprostředkovává nejen svou vědeckou činnost a roli na expedici, nýbrž celkové dění, v němž se občas mihnou i tlapky Titiny. Když je mu konečně dovoleno účastnit se letu, dojde při něm ke ztroskotání, které v předválečné době hojně kolovalo světem. Byť celkem pochopitelně je pasáž o trosečnících chvílemi "nudná", je to obvyklá součást podobných robinsonád, těžko představitelných pro kohokoli, kdo je v bezpečí domova. Mráz, mlhy, nekonečný den, bílá poušť a jen slabá naděje na záchranu. Na rozdíl od von Payerovy expedice o padesát let dřív, hraje těmto trosečníkům několik věcí do karet. Hlavně radiostanice a rozvíjející se letectví. V okamžiku, kdy se podaří navázat spojení s lodí Cittá di Milano, kniha dostává opět jiný ráz a já se počal čtenářsky bavit (a podivovat) nad těmi malými nedorozuměními, velkými nadějemi i bolestmi, nově přibyvším trosečníkem (tentokrát z nebe) a spoustou dalších "maličkostí", které pro ústřední pětici hrály velikánskou roli. Přímo křičící je laxnost italské vlády při záchranných akcích v kontrastu se Švédy. Robinsonád v knižní podobě je vyprávěno mnoho. Nicméně tahle konkrétní je unikátní jednak svou "čerstvostí" (v úpravě z padesátých let se jedná už o více beletrizovanou a doplněnou verzi), meziválečným obdobím, velmi výraznou českou stopou a tím světem meziválečného období, stejně jako Severem, který v takové podobě již neexistuje. Stojí rozhodně za přečtení nebo alespoň povšechnou znalost příběhu. Nejen pro to dobrodružství, ale i kvůli té úctě pro ty odvážlivce a v neposlední řadě hrdost, že naše malá zemička věci taky přispěla.“... celý text
— Kozel

---

Ledovou stopou

„Lehce dobrodružné, ale hlavně verneovsky poučné, foglarovsky mravokárné a běhounkovsky vědecké, s využitím zážitků z autorovy účasti na expedicích do Arktidy, kde při návratu od severního pólu se vzducholodí Italia ztroskotali a prožili týdny na ledové kře. Jedno z mnoha Běhounkových vyznání obdivu k mořeplavcům a těm skandinávským na prvním místě. I když český kluk Jenda toho norského Finna předčí v rozvážnosti, chytrosti, spolehlivosti, síle, kázni, odvaze, prostě skoro ve všem. Příjemná vzpomínka na dětskou četbu. 75 % (zatím 15 hodnocení s průměrem 88 %). … Slunce mile hřálo a hoši zahrnovali Horgena tolika otázkami o gejzírech, sopkách a zemětřeseních, že jim nestačil odpovídat. Byl právě v nejlepším, když se země otřásla přímo pod nimi a vzápětí se ozval hromový rachot. Hoši vyskočili rovnýma nohama, polekaně se rozhlíželi a Dag začal zuřivě štěkat.“... celý text
— mi-380

---

Na sever od Zambezi

„Není v tom přímo úmysl, ale přesto se k Emilu Holubovi stále vracím. Jako dítě jsem četl Úžeh Jany Štroblové, pak výborný Valentův román Druhé housle, znamenitou biografii Petra Šámala a teď ještě toto Běhounkovo vyprávění. Napsáno je to moc pěkně, velmi kultivovaně, místy i s jemným humorem, a byť se jedná o knihu určenou mládeži, ani dospělý se nemusí bát, že by její četba už byla pod jeho úroveň. Také jsem byl dvakrát v Holubově muzeu v Holicích.“... celý text
— Blue

---

---

Ponorka Narwhal - 2

„Oceán – autorovo oblíbené „místo činu“. Tentokrát se s britskými námořníky a agenty, a také s jedním norským klukem, pohybujeme hlavně pod hladinou. Prožijeme s nimi jednu krátkou, válečnou, na dětské čtenáře poválečné doby mířenou epizodu. Děj je jednoduchý, přímočarý, se zvídavým, chytrým a statečným mladým hrdinou v hlavní roli. 65 % (jsem teprve druhý hodnotící, ten přede mnou dal 100 %).“... celý text
— mi-380

---

Kniha Robinsonů

„Každý druhý Čech je námořník. Když to nejde na moři, tak alespoň na řece. Osm dobrodružných příběhů podle skutečných událostí se četlo skoro samo a autor mi tím připomněl den, kdy jsem se, ve svých sedmnácti spolu s třemi kamarády a dvěma dřevěnými kánoemi, ocitl v Majdaleně na břehu řeky. Lužnice, Sázava, Vltava, od té doby s partou a pak i s dětmi jsme na vodě skoro každý rok a ani ztroskotání jsem se nevyhnul, ještě po letech mě svědí jizva na levé noze. U Běhounkových hrdinů jde ale o život a to je jiný level. V klidu domova pěkná četba, ale doba, kdy bych tam byl rád s nimi, už je dávno pryč. 90 % (zatím 97 hodnocení s průměrem 87 %).“... celý text
— mi-380