Eliška Antošová

česká, 1983

Nové komentáře u autorových knih

Na autismus jedině autibiotika Na autismus jedině autibiotika

Knihu jsem měla poměrně dlouho rozečtenou, protože se mi sešlo více věcí a občas mi stačil jeden dva příběhy a musela jsem si nechat čas na zpracování. Setkání s Eliškou Antošovou nebylo mé první, autorka už dlouhodobě píše příspěvky na svůj blog, kde vtipně představuje svůj život se dvěma chlapci autisty a jejich mladší "normální" sestřičkou. Když mi kniha přišla, věděla jsem přibližně, co mě čeká, ale i tak musím říct, že mě některé části knihy doopravdy zasáhly a některé mě i rozbrečely. Je velmi obdivuhodné, jak to autorka zvládá a ještě k tomu dokáže psát vtipné poselství. Poselství, které je nejen pro lidi, kteří jsou na tom podobně jako ona, ale i poselství pro ostatní. Pro ty co nikdy ve svém okolí neměli postiženého, aby se zamysleli nad absurdnostní některých prohlášení či činu. Příběhy jsou krátké a vždy zde máte přesně napsané, kolik je zrovna dětem. Jedná se události z běžného života, kdy jde s dítětem do školky/školy nebo nakupovat. Ale život s autistou není obyčejný, třeba jen musíte jet jiným dopravním prostředkem a problém je na světě. Eliška nám vše podává s humorem a v knize najdete krásně a výstižné kresby, které odpovídají situacím. Rozhodně všem mohu knihu jen a jen doporučit k přečtení, protože se nejspíš dozvíte něco nového a možná vám to i pomůže se na tuhle problematiku dívat jinýma očima.  ⭐ 5/5... celý text
Áža707


Na autismus jedině autibiotika Na autismus jedině autibiotika

Protože smích léčí. A je to tak dobře.
Medvěd_Lenka


Na autismus jedině autibiotika Na autismus jedině autibiotika

Miluju černý humor! Je to způsob, jak přežít a užít si život i s takovým těžkým batohem ;-)
petra_slunicko



Na autismus jedině autibiotika Na autismus jedině autibiotika

Spomedzi stránok sa čitateľovi prihovára obyčajná žena, ktorá nesie neobyčajné bremeno, každý deň zo seba vydáva maximum a večer chodí často spať s pocitom, že to nestačí. Napriek tomu však neskĺzava do melodramatickej sebaľútosti a nežiada nás, aby sme počúvali jej rozprávanie so slzou v oku a trhlinou na srdcovom svale. Zdôrazňuje, že aj keď jej život často pripomína jazdu po slovenskej ceste tretej triedy s odisteným granátom v ruke, svoje deti by za nič nevymenila. Na autismus jedině autibitioka je síce ťažkou knihou, ale Eliškin čierny humor a autocynizmus (vymyslela som nový termín na výraz "robiť si prdel sama zo seba") z nej robí jedinečný čitateľský zážitok.Jednotlivé pasáže sú sprevádzané súkromnými fotografiami Elišky a chlapcov, vtipnými hláškami detí či kreslenými vtipmi, súvisiacimi s tematikou. Kniha má charakter skôr útržkov zo života, než chronologického rozprávania - autorka sa pristavuje pri zážitkoch a situáciách, ktoré majú pre ňu najväčší osobný význam. Nevypočítava dopodrobna symptómy poruchy autistického spektra, napriek tomu je z jej rozprávania jasné, v čom sa Jeníček (a niekedy aj Víťa) odlišuje od zdravých detí. Veľmi veľa priestoru venuje svojim myšlienkam  - miestami to spomaľuje tempo čítania (aspoň u mňa), ale väčšinou nabáda čitateľa k nápomocnej sebareflexii. Na autismus jedině autibiotika je veľmi silným, láskavo vtipným rozprávaním ženy, ktorá zo seba nerobí žiadnu nezničiteľnú Catwoman. Netvári sa, že vďaka bezhraničnej láske k svojim deťom ich ani v najvypätejších situáciách netúži poslať do kelu. Nepresviedča čitateľa, že má viac rúk ako bohyňa Kálí a za jeden deň stihne to, čo iní za týždeň. Eliška priznáva, že hoci robí čo môže, jej život s autistickými deťmi je mnohokrát neznesiteľne náročný. Čitateľa nepoučuje, len ponúka svoj pohľad. Z jej slov cítiť vyčerpanie, no zároveň aj obrovskú lásku, ktorá ju nabíja potrebnou energiou. Jej kniha nie je žiadnym oddychovým čítaním k bazénu, no o to viac je podnetná, poučná a dôležitá. ... celý text
tyrky.sova


Na autismus jedině autibiotika Na autismus jedině autibiotika

Nejrůznějších blogů i skupin na sociálních sítích, kde si rodiče porovnávají své strasti, je mnoho. A tohle je jeden z ucelených příběhů, psaný čtivou formou. Autorka se občas pustí i na hodně tenký led a nebojí se podělit ani o hodně temné myšlenky. Každá radostná chvíle je vykoupena obrovským úsilím, které předcházelo snaze jí dosáhnout. My máme jednoho autistu plus jednoroční batole (doufejme, že tomu se to vyhne), k tomu servis obou babiček a všichni toho máme docela dost. Vůbec si nedovedu představit to, co dělala rodina autorky - vzít všechny tři děti najednou na výlet nebo dokonce na dovolenou k moři. Kniha je každopádně čtivá a každý rodič autisty tam najde asi i kousek svých myšlenek.... celý text
topi80

Eliška Antošová - knihy

2021  96%Na autismus jedině autibiotika

Žánry autora

Biografie a memoáry Rodina Zdraví

Štítky z knih

autismus

Antošová je 0x v oblíbených.
Osobní web autora