Eleanor O'Reilly
irská
Nové komentáře u autorových knih
M jako máma
„Kniha se mi nečetla dobře. Nějak jsem se ztrácela ve všech těch myslích“
— SumýšIrena
M jako máma
„Kniha jako celek se mi četla moc dobře. Jen jsem se na konci trochu ztrácela v tom, co je realita, a co jsou fantazie Jenny.
Také jako člověk, který mnoho let pečuje o blízkého se speciálními potřebami, musím říct, že tato poloha knihy byla příliš idylycká a s reálným životem nemá mnoho společného. Ale četlo se to hezky.“... celý text
— Augustina
M jako máma
„Styl vyprávění mě hodně rušil v prožitku tak smutného příběhu jedné rodiny. Ale i přes tento rušivý element jsem s velkým obdivem sledovala jak rodina bojuje s problémy. To co se rodině stalo jasně ukazuje, že se může stát cokoliv, co vás zastaví a ve vteřině vám totálně změní život.“... celý text
— Imor
M jako máma
„Příběh dojemný,smutný,který nás zavede do rodiny s autistickým dítětem,který mluví velmi tiše ,ale jeho rodiče mu rozumí.Je v podstatě krásné,že i přes tento hendikep si rozumí.Mají svůj vlastní způsob komunikace.Nemusí mluvit a dokáží si říct: "Mám tě rád maminko.Já vím hošíčku."Příběh je vyprávěn třemi osobami,každá ze svého pohledu.“... celý text
— alnahu
M jako máma
„Jejda, to mě nebavilo. Docela smutný příběh jedné rodiny, ale ten způsob, jakým byl čtenáři předkládán… Vyprávěn byl vlastně jen prostřednictvím vnitřního světa tří hlavních postav, z nichž dvě mají nějaký duševní handicap a třetí hodně bujnou fantazii. Spousta toho bylo řečeno pouze nepřímo, náznakově, prostřednictvím různých útržků, v příběhu je hodně odboček a nezáživných pasáží (navíc se předpokládá, že čtenář zná příběhy Anny Frankové a Chlapce v pruhovaném pyžamu, a pokud ne, tak je místy úplně ztracený). Nevím, asi to měla být určitá paralela s tím, jak zmateně se cítily děti, když nevěděly, co se stalo s maminkou, navíc svérázná babička jim taky neříkala pravdu… Jenže já, jako čtenář, jsem si to čtení vůbec neužila a na to, jaké krušné chvíle této rodiny byly v knize vyobrazeny, tak styl vyprávění ve mně vlastně ani nevyvolával žádné emoce.“... celý text
— L.Helena
