Colson Whitehead

Koupit knihy

Populární knihy

Podzemní železnice

Chlapci z Nickelu

Zóna Jedna

Nové komentáře u knih Colson Whitehead

Podzemná železnica

„Historický román, s tematikou afroamerickej problematiky, zasadený do reálií 19. storočia, ocenený Pulitzerovou cenou za rok 2017 je vhĺbavou sondou do zvykov a názorov society súvekého západného sveta, no stráca na svojom slabom literárnom posolstve a agitačnom charaktere. Pozitíva : - autorská poetika : autorský rozprávač je plný istej charakteristickej poetiky a i keď text nie je primárne melancholický a orientovaný na umeleckú farbistú naráciu, isté prvky nachádzame, i keď vo veľmi neobvyklej podobe, skoro podobnej prvkom používaným u autorov tzv. stratenej generácie, teda je citeľná práca s umeleckým opisom, i keď špecificky, akoby nenápadne, pre nerušenie celkového dojmu textu. - dobové reálie : popísané uveriteľne, opierúce sa o reálne miesta, priestory (i keď odporúčam vyhľadať si čo skutočne pomenúva výraz ,,podzemná železnica" či ako presne fungovala, nakoľko v tomto prípade autor tento termín využil doslova, tak, ako je to uvedené v anotácii) a iné, podávané obšírne, s podrobným opisom, ako i znázornenie celej súvekej spoločnosti zmietajúcej sa v prostredí pánov a otrokov, ako i myšlienok abolicionizmu či páchania krutosti a neprávosti a šírenia nenávisti a strachu. - úvahy : reflexií a ideových filozofií o lepšom živote, práve na slobodu a túžbe po rovnocennosti je text doslova presýtený. Ako spoločenská próza sa sústreďuje predovšetkým na vzťahy a situácie s hl. hrdinami, no ich reflexie o danej problematike sú hneď na druhom mieste v poradí. V texte majú svoje pevné miesto, rovnako ako už od začiatku pomôžu čitateľovi pochopiť, akým smerom sa dielo bude uberať. - téma rasovej otázky : s tou Amerika nie je plne vysporiadaná dodnes ( odpoveďou je i to, že plné práva černosi v Amerike nemajú viac ako 60 rokov). Temné obdobie americkej histórie si vo svojich dielach pripomína množstvo autorov (ako príklad poslúži napr. moja veľmi obľúbená séria Sever a juh), či už ako prostriedok na poukazovanie činov, odohrávajúcich sa v danom období, či ako isté memento moire. Negatíva : - minimum dialógov/digresie/viacero perspektív : dialógov je v knihe minimum, buď sa objavujú sporadicky alebo sú kompletne prevedené do monológu postavy či autora, čo text spomaľuje a sťažuje, ľahko sa strácajú súvislosti. Neustále odbočky od nastolenej témy sú prítomné počas celej dĺžky textu, autor retarduje každú situácii, či pokojnú alebo akčnú, neustálym odbiehaním k iným, zdanlivo nepodstatným myšlienkam či opisom a pracuje i s nepochopiteľnou metódou ,,časového skákania v deji", kedy sa v texte v jednom graficky nevyznačenom a nediferencovanom odseku pojednáva o istej téme, no v nasledujúcom, rovnako nezvýraznenom, už o inej, čím sa text v 50% stáva i neprehľadným a zmätočným. Zdanlivé striedanie perspektív je potom nefunkčné, zbytočné a volené maximálne autorsky prazvláštne, keďže v konečnom dôsledku sa chce autor aj tak zameriavať iba na jednu postavu. - Deus ex machina : Whitehead totiž volí osudy hrdinov podložené na šťastí a náhode, ako i na nepremyslených a absurdných rozhodnutiach, ktoré by žiadny rozumný černoch v dobovej ére neurobil. Ak by sme chceli prehliadnuť to, že i sám reálny život je prakticky podložený na náhode, mohlo by sa tento prvok zdať ako nepodstatný, no na to, ako okato s ním autor pracuje, ako hrubo nalinkované má isté situácie a rozhodnutia hrdinov iba preto, aby v budúcnosti (t.j. v priebehu knihy) vytvorili problém či skrat, je to prvok neprehliadnuteľný a veľmi amatérsky, čím vytvára dojem postáv-bábok, ktoré v texte pôsobia iba ako prostriedok posunu deja a pod. - agitačný charakter : smutným faktom je, že po pochopení autorového zámeru zistíme, že viac ako samotný dej sa kniha podáva ako agitka či popularizačný manifest afroamerickej skupiny ako takej, práve v dobách silnejúceho nátlaku otázky migrácie, rasovej neznášanlivosti, ale i sexizmu a iných, vo svete. Tým, že kniha a autor sa zameriava predovšetkým na kladný priebeh príbehu, na šťastný záver atď., nepôsobí dej realisticky, chýba realistické zobrazovanie brutality, násilia, väčší dôraz na potrebe slobody, možno istý existencionálny charakter a naturalizmus v texte necítiť. Kniha Podzemná železnica je pozoruhodný historicko-spoločenský román, čerpajúci námet z čitateľsky vyhľadávaného obdobia, ponúkne nové historické či faktografické poznatky a pohľad na dobové udalosti z ,,druhej strany", zložitou štylistikou a minimom dialógov však nenáročného čitateľa skôr odradí a zaujme prevažne skupinu náročnejších či v tejto problematike zainteresovaných, čitateľov. - recenzia z blogu zjelitaelita.blogspot.sk -“... celý text
— anet_z

Zóna Jedna

„Wauuu, tak to bylo něco! Zóna jedna je cynickým výsměchem všemu lidskému na této planetě. Flusancem do tváře sbírající se lidskému pokolení po apokalypse, která většinu našich druhů přeměnila v dravé lidožravé skely a z pár jedinců udělala v momentu zamrzlé bloudy. Perfektně sedící kombinace distopie, zombie hororu, akční střílečky a fylozofických bonmotů. Whitehead geniálně mixuje protichůdné literární žánry a nevytváří pouhou knihu, ale umělecké dílo definující problémy ztracené lidské populace, která nepoučitelně stále kupí ty stejné chyby vedoucí k jejímu zániku. Autor vzdává hold městu, kde vyrostl, umělcům, jejichž díla ho inspirovala a předkládá děsivý obraz katastrofy, kde lidskost byla zapomenutou hodnotou, protože ten, kdo nostalgicky vzpomíná, na dobu dávno minulou, byl po zásluze potrestán vymazáním z povrchu. Zóna se nečte vůbec lehce s minimem dialogů a maximem dokreslujícího vyprávění o místech, lidech a činech nedostane čtenář ani krapet oddychu. Z knížky vyloženě stříkají emoce a nemůžou nechat čtenáře chladným. Vyloženě cítíte tu deziluzi a zmatenost znovu budované civilizace na ostatcích té předchozí. Čistící party v NY, městu měst, se pokoušejí dočistit poslední odpor zombíků, aby lidé symbolicky vzkřísili padlou ikonu. S největší dávkou ironie hlavní hrdina lakonicky komentuje své zážitky během Té zkázy. Příběh knížky graduje až do katastrofického konce, který epicky uzavírá hrůznou vizi ... Colson mě naprosto odrovnal už při Podzemní železnici. Teď jen potvrdil vysoko nastavenou laťku a doufám, že bude přeloženo do češtiny, co nejvíc jeho počinů! Značka: spěchá. DOPORUČUJI VŠEM! 110% PS: ''Celá ta světová mizérie se valila tímhle betonovým kaňonem, bída, do níž byl jeden za druhým uvržen celý lidský druh.''“... celý text
— vin_hanna

Podzemní železnice

„Tak toto je drsná, ale mistrně napsaná otrokářská elegie! Krutá doba, kdy nenasytné bílé tváře již vyrvali indiánům jejich zem a zotročili další lidskou rasu - dovezené africké obyvatelstvo. Černoši zbaveni jakýkoliv práv, pracující do své smrti, snášející šikanu, tak nechutnou, že si rodové linie nesou pozůstatky až do dneška. Upřímně jaký je rozdíl mezi gulagy, koncetrákama nebo plantážemi?? Žádný. Amerika se zrodila v krvi a násilí. Colson s minimem dialogů perfektně vystihl depresivní atmosféru na polích s bavlnou, úzkost před/při útěku a jako bonus vytvořil fantom - podzemní železnici. Dopravní prostředek pomáhající uprchnout otrokovi z očistce Konfederace do 'vřelých' rukou abolicionistického Severu. Tajemná metaforická železniční stavba, o které román vlastně ani není, ale slouží k transportu děje po státech USA. Surovost a nesnášenlivost lidí mezi sebou ve vás celou četbu vyvolává odpor na patře. Totálně kolapsující společnost dnešní doby by si měla přečíst a hlavně se poučit z příběhu této knihy. Útrapy spáchané na černoších se nikdy zcela nesplatí .. Drastické dílo, které vás donutí přemýšlet! Doporučuji všem! 110% PS: celou dobu jsem čekal na zakončení linky uprchlé matky hl. postavy a nečekal jsem, že bude až tak katastrofický“... celý text
— vin_hanna

Podzemní železnice

„Podzemní železnice je bezpochyby silná kniha s důležitým tématem, ale osobně mě nezaujala tolik, jak jsem podle hodnocení čekala. Příběh mi připadal příliš odtažitý a postavy jsem si k sobě nedokázala pustit. Kniha vypráví o dívce Coře, která se rozhodne k útěku tzv. Podzemní železnicí. Byl to spíše tajný systém kontaktů, které tvořily síť a/nebo stezku, která měla dostat otroky z jihu na sever a na svobodu. Mrzí mě, že to nebylo více rozvedeno.“... celý text
— Abikk