Collin Kely

americká

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

Konec cesty
Konec cesty
Pád a padlí
Pád a padlí
Srdce Amazonky
Srdce Amazonky

Nové komentáře u autorových knih

Pád a padlí Pád a padlí

„Uff... tak tohle se nepovedlo. Jedenáctá kniha Batman runu od Toma Kinga děj vlastně nikam neposouvá. Všeobecně je příběh zaměřený na Banea velmi zajímavý a jeho plán krutě propracovaný. Jenomže jedenáctá kniha působí až ultimátně zbytečně. Více méně se jen jedná o rekapitulaci předchozích událostí. Tom King se snaží přeskakovat mezi časovými linkami a přitom Batmana posouvat k vyvrcholení, které se kvapem blíží. Bohužel tyto pohyby po šachovnici jsou zbrklé a polovičaté. Navíc ani dialogově to rozhodně není něco, co by nepůsobilo vysloveně trapně. Batman je arogantnější než kdy dřív a neustále opakuje mantru o zlomení páteře. A linka s otcem z jiného světa taky nefunguje. Série odstartovala za mě dost slušně, ale poslední knihy (a tato obzvlášť) se topí v podprůměrnosti. Hvězdičku navíc dávám za mini příběhy s Jokerem, který zkouší svléknout Batmana z kostýmu, protože to vlastně byla dost zábava a taky za příběh s Hugo Strangem, který zase působí jako epizoda ze série Saw. Jinak bída s nouzí. Bohužel.“... celý text
— Zypoman

Pád a padlí Pád a padlí

„No, tak sme sa po X zošitoch konečne predsa len aspoň niekam reálne posunuli od nočných môr, predstáv, spomienok a ja neviem čoho ešte. Síce o kúsok, ale lepšie ako nič, lebo už to bolo vážne naťahované. Tento diel ozvláštňuje veľmi pekne nakreslená púštna pasáž. Ono je to vlastne celé krásne nakreslené. Na knihe spolupracovalo viacero ilustrátorov, ale najväčší kus práce odviedli Mikel Janín (Batman Detective Comics) a Španiel Jorge Fornés (Rorschach), ktorí prišli s fakt úžasnými scenériami a obrazmi. Skvelá dvojstrana s gigantickými mrakodrapmi týčiacimi sa nad ulicami v závratnej výške. Dole klobúk i za úvodnú „šesťdesiatkovú“ šestákovú kresbu, mnohým asi nesadne, ale ja som si ju vychutnával plnými dúškami. Problém mám so scenárom, kde sa neustále naráža na veci z dávnej minulosti, kvôli čomu má čitateľ silný pocit déjà vu (Arkham opäť obsadený jeho chovancami, cez ktorých sa Batman musí doslova prebiť, lámanie väzov) a ja si nie som istý, či je to plus alebo mínus. V prvom rade hlavne nechápem, na čo je to dobré. Čo to vlastne bolo? Vzdanie poklony? Žmurknutie na hardcore fanúšikov? Sofistikovaný humor? Niečo úplne iné? Neviem... a je mi to tak trochu jedno. Rovnako tak sa mi nepozdáva nápad s Thomasom Wayneom. To sa podľa mňa do (v rámci možností) realistického Kingovho poňatia nehodí. Po sľubnom rozjazde s púšťou a s priamou konfrontáciou s Baneom je to opäť pád do stereotypu a nudných poviedok (s výnimkou SAW-áckej kapitoly o piatich Batmanoch), ktoré sa len občas vytasia so zaujímavou drobnosťou (kokón).“... celý text
— Ivan Kučera

Pád a padlí Pád a padlí

„Neviem, či sa jedná o spoiler, ale užívateľ fvalek to spomína a anotácia vlastne tiež. Inteligentní zloduchovia s prepracovanými plánmi ku komiksom tak nejak patria. V tomto diely zisťujeme, že vlastne za všetko, čo sa v tejto sérií stálo od prvých stránok prvého čísla, môže vlastne Bane. Súhlasím, že je to celkom nedôveryhodné. Bane ovláda celým Arkham (áno, zas a znova tento ústav ovláda nejaký zloduch), ale nie sú o tom záznamy a všetko je tak nahraté, že to oklame celú Bat-rodinu. Na druhej strane ma odhalenie celého toho plánu bavilo. Treba proste privrieť oči a pristúpiť na to, že Bane je strategický super-génius. Thomas Wayne z inej reality má pochopiteľnú motiváciu prečo robí, čo robí a vďaka tomu je fajn antagonista. SPOILER: Čakal som, že Batman bude s pokušením, ktoré mu ponúka otec - kompletnú rodinu, bojovať. Nečakal som, že tak ľahko sa obráti proti vlastnému otcovi, i keď z inej reality. KONIEC SPOILERu. Páči sa mi paralela s tou ruskou knižkou, ktorú už v tejto sérií King spomínal. Čo sa týka Secret Files, tak niektoré príbehy boli fajn (Riddler, Hugo Strange) a iné nie (Psycho Pirate). Je tu síce pár vecí, na ktoré treba pristúpiť, ako je napríklad Bane s bezchybným superplánom, alebo Alfred, ktorý sa správal ako sa správal, ale inak sa jedná o fajn diel.“... celý text
— Voliarty

Konec cesty Konec cesty

„Na symbolický konec to bylo trošku zmatené... Hned první kapitoly nás zavádí do nějaké válečné zóny, kde je dost dětí. Tady mi přišlo, že se Ollie chová nepřekonatelně hloupě, a to v hodně ohledech. Ať už přílet Olivera do téhle zóny samotného a jeho očekávání přátel nebo čeho, tak dětská společnost, která trošku zvlčila, tak i logické chyby, které by zrovna Ollie, měl mít vychytané. Např. když se Ollie probudí někde v jeskyni, tak se obává, že ho unesli a jde s nimi bojovat, jenže u sebe má luk a šípy, takže mi hned došlo, že nejsou proti němu, jinak by mu asi nenechávali smrtící zbraň.. Toho si Ollie ale nevšimne, přestože je nejchytřejším členem Ligy. Celý příběh je pak takový dusný, možná až zbytečný. Přenést Ollieho ze Seattlu, to se někdy hodí, ale teď potřebuje být spíš doma. Další příběhy se věnují záporákům a musím říct, že to bylo o poznání lepší, protože se tu ukazuje nejen akce a "místní" děj, ale i dobré srdce a snaha pomáhat. Ollie má hodně negativních vlastnosti a snadno padá do hecu a vzteku, ale taky je laskavý romantik, a to je potřeba ukazovat. Škoda jen že romantika s Dinah, která hodně kvetla v prvních dílech, kde byl i exkluzivní polibek, jak si tak pamatuju, tady moc nemá prostor a v podstatě si jen řeknou ptáčátko a Ollie a zase jdou. To se zvrtne v posledním příběhu, kde se vláda jen tak rozhodně Ollieho stopnout a Dinah jim pomáhá a vidí to jako nejlepší řešení, což je podle mě další logická blbost a jsem rád, že to dopadlo jak dopadlo. Snad to není úplný konec série, ale bude to navazovat, protože tohle vyhnanectví může být pro Ollieho osvěžující a dát mu nový start, ale my přece chceme Green Arrowa. :)“... celý text
— fvalek

Pád a padlí Pád a padlí

„Je to teda hodně ukecaný a hodně hloubavý zakončení něčeho, na co jsem jako čtenář čekala hodně dlouho. Ale i tak jsem si to užila. S trochou louskání a hodně myšlenek. Ano, Baťa to už ví a uteče. Celý to probíhení z Arkhamu a uvědomění si všeho, bylo super. A potom přijde druhá část příběhu, kdy už to na mě bylo trochu moc (a myslím si, že další dvě knihy s Banem pojedou v podobném tempu a stylu) a musela jsem si dát pauzu. Abych se vrátila do bodu, kdy jsem si užívala každou stránkou. A stejně jsem ten konec četla se zatajeným dechem! No, jsem zvědavá, jak to Tom King zakončí, aby se za svojí práci nemusel stydět. James Tynion je sice dobrej autor, ale Tom King je za mě lepší.“... celý text
— Lenka.Vílka

Přejít na knížky autora