Bruno Bettelheim

americká, 1903 - 1990

Populární knihy

Nové komentáře u autorových knih

Za tajemstvím pohádek Za tajemstvím pohádek

Docela slušný výklad pohádek z hlediska psychoanalýzy. Freudovci jásejte! Je jasné, že pohádky nás provázejí od útlého dětství do puberty, proto se i dotýkají sexu netřeba se divit vždyť dospíváme! Mne nejvíce překvapily některé neznámé verze pohádek. Vzpomínám, jak nám češtinář říkal, že celá lidová slovesnost dostala nový kabát za národního obrození všechna sprostá slova byla vypreparována a děj byl zušlechtěn. Jen vzácně najdeme původní verze pohádek, které obsahují lechtivé výrazy (J.Š. Kubín). V této knize je také psáno o úpravách a zušlechťování pohádek, aby nepohoršovaly a líbily se. U nás (i když tato kniha o českých pohádkách nemluví) se na tom určitě podíleli Erben a Němcová, kteří pohádky a lidovou slovesnost sbírali a poté upravovali. Ale původních verzí lidových pohádek je jako šafránu. Pokud máte rádi pohádky, počtete si!... celý text
Pablo70


Za tajemstvím pohádek Za tajemstvím pohádek

Na rozdiel od starovekej báje múdrosť nevyskočí v plnej zbroji ako Athéna z Diovej hlavy a rovnako tak neprichádza prostredníctvom života ľahkých rozkoší. Cesta k zrelosti, individualite a múdrosti čaká na každého z nás a prvý krát sa o nej dozvedáme jazykom symbolickým vo svete rozprávok. Bettelheim uchopuje rozprávkový obsah psychoanalyticky, ale rozhodne to nie je "libido tam, falus sem", dokonca som mal pocit, že je menej sexistický ako napríklad Fromm v práci Forgotten language (Mýtus, sen a rituál). Jeho zámerom je myslím ukázať, že rozprávka svojím imanentným posolstvom vždy dáva dieťaťu tušiť niečo z dospievania, ktoré nevyhnutne príde. Robí to tak, že oslovuje jeho nevedomie symbolickým jazykom. Krásne to možno pochopiť na príklade veľkého množstva rozprávok so žabím princom, ktorého je potrebné pobozkať. Tento "odporný" čin skutočne v očiach dieťaťa vypadá nechutne rovnako tak ako napríklad nechcene a predčasne videný akt sexuality, avšak keď je už princezná pripravená konečne žabiaka pobozkať, má pred sebou zrazu krásneho princa, ktorý symbolizuje dar sexuality v užšom zmysle. Podobne rozprávka o troch prasiatkách a vlkovi rozpráva príbeh o inom rozmere dospievania - o zodpovednosti a úsilí, ktoré sa vždy vypláca v porovnaní s lenivosťou, Šípková Ruženka a Zlatovláska poukazujú na potrebu stiahnúť sa k sebe do samoty, aby prišli k zrelosti (čím autor ukazuje na rozdielnu cestu v porovnaní s tou známejšou, kedy hrdina odchádza za dobrodružstvom do sveta). Univerzálne posolstvo týchto príbehov je však spoločné a možno ho vyjadriť ako potrebu opustiť istoty detstva, čo je mnohokrát znázornené tým, že sa hrdina stratí v nebezpečnom lese, musí sa naučiť čeliť vlastným divokým sklonom a úzkostiam, čo symbolizujú stretnutia s divokými zvieratami alebo drakmi, musi sa naučiť rozumieť sami sebe, ako dávajú tušiť stretnutia s rozprávkovými bytosťami. Rozprávka transformuje pravdu dospelosti do jazyka dieťaťu oveľa zrozumiteľnejšiemu a hovorí mu to, čo dospelí už vedia a to síce, že to nie je život v perníkovej chalúpke. Autor ma prekvapil aj početnými údernými myšlienkami, ktoré som si vypožičal pre ďalšie použitie, sú to napr: "Hovoriť niekomu, čo má robiť, znamená nahradiť otroctvo nezrelosti otroctvom poslušnosti príkazom." "Kto ponúka mnoho, poskytne niečo mnohým." "Chudoba a bieda nečinia ľudskú povahu lepšou, ale skôr sobeckejšou, menej citlivú k utrpeniu druhých a teda náchylnú ku zlým skutkom."... celý text
Mimir


Lidé nejsou mravenci: Postřehy psychoanalytika z koncentračního tábora Lidé nejsou mravenci: Postřehy psychoanalytika z koncentračního tábora

Na knihu jsem narazil náhodou, myslím, že o ní někdo psal někde na sociální síti. Zaujalo mě to, protože jsem si autora vůbec nevybavil a to mám neskromný názor, že ohledně „literatury o šoa“ mám docela nadprůměrný přehled. Až později mi došlo, že s tímhle jménem jsem se kdysi potkal v souvislosti s Hannah Arendt. Po přečtení cca 75% knihy, kdy z mého pohledu byla plná velmi zajímavých a pravdivých postřehů, ale také názorů kontroverzních (namátkou ty nejznámější ohledně rodiny Anny Frankové), jsem ale měl takový nějaký zvláštní pocit, že tam bude nějaký zádrhel (minimálně vás musí trknout proč taková kniha vychází v ČR až v roce 2021!). Takže je to tak, že kniha takového jména nikdy nevyšla a jde o výsek několika kapitol z knihy The Informed Heart: Autonomy in a Mass Age , vydané v roce 1960. Tím nejpodstatnějším zádrhelem ale je, že i v odborných kruzích byla zpochybněna autorova odbornost a vzdělání jako psychoanalytika, a někteří osoby zpochybňují i jeho morální integritu. Je na to docela dost článků a dva životopisy (nikoliv v češtině), jako výchozí orientační bod pro zdroje doporučuji anglickou verzi Wikipedie. Samozřejmě, že je tohle všechno třeba číst velmi kritickým pohledem a v souvislostech (kniha je z roku 1960, autor byl v koncentrácích v Německu a dostal se ven před zahájením války), protože i Hannah Arendt si za své názory taky něco ve své době užila. Já prostě knize vytýkám, že nástin těchto informací mi v doslovu knihy od nakladatele chybí a zejména proto se tady dnes tak rozepisuji.... celý text
DědaMráz



Za tajemstvím pohádek Za tajemstvím pohádek

Autor rozebírá význam pohádek obecně i konkrétně zcela v duchu freudismu, takže to je samý sex a oidipovský komplex. Moc mě to nechytlo, nevěřím, že by děti v pohádkách viděly (i když předvědomě či jak) tolik významů v každé maličkosti. Radši bych si přečetla pojetí jungovské s archetypy. Kniha se mi četla těžce, možná právě proto, že byla tak těžko uvěřitelná. Uvítala bych víc kazuistik, těch několik málo podávalo důkaz k autorovu tvrzení jen zčásti. A chtěla bych vidět tu spoustu dětí, které jsou údajně nadšené z toho, že Karkulka je s vlkem v posteli. Autor rozebírá převážně verze od bratří Grimmů, které mu svými detaily mnohokrát hrajou do noty, občas to prokládá verzí od Perraulta. I když se okrajově zmiňuje i o jiných zemích, mrzelo mě jeho opomenutí českých pohádek. Z knížky si odnáším leda to, že pohádky jsou pro dítě velmi důležité, protože mu přinášejí pocit bezpečí. Osobně mám nejradši Krásku a zvíře, to teda koukám, co to o mně vypovídá :-D... celý text
knihyKeMne


Lidé nejsou mravenci: Postřehy psychoanalytika z koncentračního tábora Lidé nejsou mravenci: Postřehy psychoanalytika z koncentračního tábora

Bettelheim se úspěšně pokusil nastínit jakousi psychologii v koncentračních táborech. Jak byli ti lidé nuceni se chovat úplně jinak, dělat nesmyslné práce a být absolutně poslušní a jak se to projevilo na jejich chování a hodnotách. Za mě určitě doporučuji, je to napsáno velmi čtivě a neztratí se zde ani úplný laik ohledně psychoanalytických pojmů.... celý text
hu_87