Barry Hines

anglická, 1939 - 2016

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Nové komentáře u autorových knih

Poštolka pro pacholka Poštolka pro pacholka

„Příběh obyčejného kluka, který touží být milován. Na začátku knihy jsem byla unešena z autorova popisu okolí, barvitě dokáže popsat jak Billy prochází lesem. V druhé polovině knihy už tyto barvité popisy byly trochu nudné a musela jsem se jimi prokousat. Celkově se mi tato kniha líbila. Je v ní dobrodružství, napětí, zmar, láska a lidskost.“... celý text
— hanak.olga

Poštolka pro pacholka Poštolka pro pacholka

„Už ani nevím, jak se mi tahle kniha dostala do knihovny. Tuším, že jsem ji ještě jako teenager dostal od rodičů. Teď jsem po ní sáhl, upřímně řečeno, proto, že je velmi útlá; docela příjemně mne ovšem překvapila. Jde o velmi dobře vykreslený příběh chlapce z rodiny ze spodních pater britské společnosti, šikanovaného nejen spolužáky, ale i učiteli a hlavně starším bratrem, chlapce, který smysl života nachází jen v přírodě a kupodivu se mu podaří splnit si svůj sen - ochočit si poštolku. Konec se od určitého okamžiku dá snadno odhadnout, ale i tak stojí za to si tuhle knížku přečíst. Jediné, co mi nesedlo, byly poměrně zdlouhavé popisy, jejichž absencí by kniha nijak neutrpěla.“... celý text
— Taťka Hraboš

Poštolka pro pacholka Poštolka pro pacholka

„Oddechová četba..Knihu jsem našel v knihobudce a jako jediná mne zaujala..Příběh se točí kolem jednoho mladého kluka který to nemá lehké jak doma,tak i ve škole..Upne se tedy na výcvik poštolky..“... celý text
— šlendrián

Poštolka pro pacholka Poštolka pro pacholka

„[026/12] Ne, že by se to nedalo číst, ale vzhledem k tomu, že kniha byla zfilmována, čekala jsem jednoduše něco víc. Ve výsledku je to kniha, která jednou nožkou volně čouhá do vzduchoprázdna podprůměru. Dokonce teď ten film ani nechci vidět. Byla jsem v očekávání, že se bude jednat o sondu do hlouby duše nedoceněného a o mateřské city ochuzeného chlapce. Tragickou novelu o životě v chudých poměrech, kde dítě může hledat jakéhosi přítele pouze v němé tváři. Bohužel, není tomu tak. Psychologie hlavní postavy je pouze povrchová, autor nedokáže čtenáře vtáhnout do tvrdého života šikanovaného a nevzdělaného jedince. Z knihy není cítit strach z budoucnosti a ani cit k zvířeti. Jen plochá lhostejnost o všechno. Ani jedna z postav mě nezaujala. Typické charaktery, které můžete vidět všude kolem sebe. Místo toho, aby dal autor důraz na problematiku jejich chování se k ostatním a vůbec na to, co vlastně tak strašného dělají, vzal to jako samozřejmost. Nikdo to tedy nemůže brát vážně a tak je člověku osud mladého Billyho úplně lhostejný. Jeho problémy jsou dnes vidět všude a na každém kroku a proto ani to nedojímá. Nic, až na poslední pasáže, není hnáno do extrému a tak to celé nemá emocionální sílu. Navíc vztah chlapce a ptáka je také plochý, jako prkno. Konec je navíc v mnoha ohledech otevřený. Čtenář se nedozví o tom, jak bude život chlapce pokračovat dál, není vyřešen vztah žáka a učitele a vůbec to, jestli se něco změní. Jestli se jeho vášeň k ptákům ještě prohloubí a nebo to pověsí na hřebík. Co bude jeho zaměstnání a jestli to alespoň trochu hne s jeho matkou. Zkrátka, skončí to tak, jak to začalo. Ať na to tedy koukám jak chci, není to zrovna kniha, která by vůbec stála za přečtení. Na druhou stranu to nikoho ani duševně nepoškodí a těch pár stran není nepřekonatelných.“... celý text
— pet-kyval

Přejít na knížky autora