Sven Regener

německá, 1961

Nové komentáře u autorových knih

Ještě jedno, pane Lehmanne Ještě jedno, pane Lehmanne

Na to, ze jsem od knihy necekala vubec nic, jsem se od ni predevsim ke konci nemohla odlepit. Sice me par udalosti, ktere se panu Lehmannovi udaly, trochu mrzelo - je to holt sympatak a zaslouzil by si trochu vic stesti - ale takovy je holt zivot. Kdo zvladne cist v originale, tak rozhodne doporucuji, protoze kniha je predevsim i svou vetnou skladbou velice nemecka, a tak si nejsem jista, jak moc se to povedlo zachytit prekladu.... celý text
Vera Silent


Ještě jedno, pane Lehmanne Ještě jedno, pane Lehmanne

Originální jazyk, vtipné dialogy a "locker" atmosféra kreuzbergských knajp, kde místní osazenstvo řeší své všednodenní problémy, zatímco za rohem se píší "velké dějiny".... celý text
Pernice


Ještě jedno, pane Lehmanne Ještě jedno, pane Lehmanne

Nejsilnější stránkou Regenerových románů jsou dialogy. Třebaže se povětšinou jedná o diskuze mladých lidí po hospodách, jejich čtení je zážitek. Díky Regenerovu úžasnému citu pro jazyk jsou živé a zcela přirozené, mimo to ale také plné vtipu a skvěle vystihující atmosféru - v tomto případě Berlína-Kreuzbergu konce 80. let. Je jasné, že překlad takového díla, ve kterém je způsob vyjadřování možná i významnější než samotný obsah hovoru, je velmi náročný a vždy se při něm něco ztratí. V překladu Jany Zoubkové se toho ale bohužel ztrácí velmi mnoho. Použité výrazy v české verzi poněkud mění vyznění dialogů, které pak působí suše a málo přirozeně. Originál bych hodnotil nejvyšší známkou. Samotná česká verze už zas až tolik nezaujme, což je škoda.... celý text
Jahodník



Ještě jedno, pane Lehmanne Ještě jedno, pane Lehmanne

Bohužel nejsem příliš zastánce antihrdinů, což pan Lehmann vpravdě je. První půlku knihy mě jeho přístup dosti rozčiloval, později jsem si buď zvyknul nebo se pan Lehmann značně zlepšil. Pravda, proti Ignáciu Reillymu je to dokonalý svatoušek. Kniha je napsána čtivým způsobem, má celkem příjemný spád a obzvláště na prvotinu velmi dospělý jazyk a dialogy (snad až na protivné opakování některých vztahů u jmen - např. Karel, jeho nejlepší přítel). Atmosféra předrevolučního Západního Berlína z knihy taky celkem dobře vystupuje, nicméně já jsem nějak nebyl s to najít v ní něco, co by mě vyloženě zaujalo. Celé dílo mi přišlo takové nemastné neslané, takže pokračování asi pro tentokrát vynechám.... celý text
toni-az


Ještě jedno, pane Lehmanne Ještě jedno, pane Lehmanne

Frank Lehmann je jednou z nejpohodovějších literárních postav, s nimiž jsem se kdy setkala. Taková zvláštní a luxusní kombinace Alexe Morissey ze série Noční strana, Bernarda Blacka z Black Books a Briana Jacksona z Otázky za deset. Táhne mu na třicet, žije si svým rutinním barmanským berlínským životem, jenž mu úplně vyhovuje, a veškeré epizodky jeho života, které sleduje děj knihy jsou podtržené dokonale ironickým humorem. Za těch 200 stran mi Frank záhadně přirostl k srdci, jako by v něm byla zosobněna určitá esence vlastní mnoha mým blízkým přátelům a do určité míry i mně samé. Přijde mi jako velká škoda, že tato kniha zůstává v našich luzích a hájích prakticky neznámá (ostatně i já jsem na ni narazila jen náhodou, když jsem si ji před lety random zakoupila ve slevě, nevěda o jaký poklad se jedná), neb Frank Lehmann je takový sympaťák, že by si své čtenáře určitě našel.... celý text
Mayaku