1. Domů
2. Autoři
3. Aurélie Valognes
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 3
• Bazar 2
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Aurélie Valognes

Snachy za všechny prachy

„Název knihy napovídá, že by to mohl být masakr, ale opak je pravdou. Ne vždy bývá mezi tchýní/tchánem nějaká nevraživost a tato kniha je toho důkazem. Někdy i úsměvné příhody, které by se ve skutečnosti i mohly stát.“... celý text
— Káťa484

---

Snachy za všechny prachy

„Nejlepší z knihy je nazev a prebal. Zbytek byl velmi nezazivny: postavy ploche, nerozvinute, hloupe, sobecke, hystericke, hl. postavy jsou: ded morous, babka puntka, snacha hysterka a syn citlivka, prababa je nej a prostor nedostala, bouda pro psa 3m×4m .... snobska rodina bez potencialu, kde se bez vysvetleni vsichni stanou šťastnými, protoze... novy BARAK!“... celý text
— Worbitka89

---

Když má štěstí kliku

„Dlouho předtím, než jsem se dočetla k doslovu, jsem předpokládala, že autorka vypráví příběh ze své rodiny, a když jsem se podívala na rok jejího narození, došlo mi, že to bude otec. A když teď o příběhu přemýšlím, uvědomila jsem si i jednu shodu. Když maminka opustila Jeana a nechala jej u babičky, bylo jí 28 let. Když se autorčin otec po rozvodu odstěhoval od svých dětí (a bývalé ženy), byl ve stejném věku. I mě překvapil způsob vyprávění a přičítala jsem jej zvláštnímu překladu. Než jsem si v doslovu autorky přečetla: "Můj styl je čtenářsky přístupný na počest mých rodičů a mých prarodičů, kteří nemohli studovat." Takže to bude spíš autorkou. Ačkoli vím, že hlavní morální otázkou této knihy je matka, která opustí své dítě, musím poukázat na jinou, a to opravdu příšernou osobu - učitele, který Jeana učil v první třídě. Pokud není jeho obraz příliš zkreslený pár desetiletí starými vzpomínkami a podáním z druhé ruky, musím si klást otázku, jak mohl někdo takový v jakékoli době učit děti? Chtěla jsem na závěr připsat ještě opravdu vtipnou ukázku, ve které šestiletý Jean vede rozhovor s řezníkem, ale kvůli její délce pouze doporučím strany 60-61. Plus zbytek knihy, čte se sama.“... celý text
— strana1-100

---

---

Když má štěstí kliku

„Co může být horšího, než když o dítě nestojí nebo se nemohou postarat jeho vlastní rodiče? Nejhorší je nemít nikoho... Malý Jean si to zpočátku nemyslí. Musí trávit nejdřív dny, pak týdny a nakonec měsíce s hroznou babičkou Lucette, v hrozné škole s hrozným učitelem... Světlé okamžiky jsou jen setkání s tetou a bratranci. Brzy už ale bude se svojí maminkou... tak moc se do Paříže těší. Těžko pro něj uvěřit, že si svůj kufřík veze zase zpět. A máma pro něj přestává existovat... Místy velmi smutné, i když celkově má příběh velmi laskavé vyznění. A i když dvojice máma + táta naprosto nefunguje, i tak kniha ukazuje sílu rodiny. Babičku, která se v době, kdy by už ráda měla svůj klid, obětavě stará o vnuka. A obětavost nakonec přenese i na svého vnuka, který se sám ujme péče o mladšího bratra. Rodina tety obětuje své pohodlí, aby byla oběma chlapcům nablízku ve chvíli, kdy už babičku opouštějí síly... Život je konečný a plyne rychle, i když někdy nám to tak nepřipadá. Někdy máme pocit, že jsme něco pokazili tak, že už to nikdo nedá dohromady. Ale snažit se napravit vztahy v rodině stojí za pokus vždycky...“... celý text
— BabaJaga11

---

Když má štěstí kliku

„Kniha taková nemastná neslaná, příběh byl hezký, ale že bych si z toho nějak sedla na zadek to ne. Řekla bych že mě anotace a obálka zaujala víc než celá kniha.“... celý text
— klaraj093