Arnošt Lustig

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1926 - 2011

Populární knihy

/ všech 75 knih
Démanty noci
Démanty noci
Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou
Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou
Tma nemá stín
Tma nemá stín
Dita Saxová
Dita Saxová

Nové komentáře u autorových knih

Případ Marie Navarové Případ Marie Navarové

„Ke knize jsem se dostala přes nedávno čtené Sny a sekyry Jiřího Padevěta, jedna z minipovídek mě tak zaujala, že jsem vyhledala další literaturu. Nečekejte literaturu faktu; na tragickém, a kdyby to nebylo tak smutné, řekla bych tragikomickém osudu Marie Navarové vystavěl Arnošt Lustig úvahy o lidském dobru, zlu, svědomí, o vlastenectví, o lidské krutosti i pomáhání. I o tom, že mezi dobrými a zlými skutky může být někdy tenká hranice. Hrůzy Protektorátu a nacismu, pak poválečný hon na kolaboranty skutečné i domnělé, a nakonec další hrůzy poúnorového režimu se trojnásobně podepsaly na ženě, která měla nejen tu smůlu, že pomohla po atentátu zraněnému Heydrichovi, ale i aktivně pomáhala jako manželka vězeňského lékaře na Pankráci vězňům. A současně se stýkala s Němci. A třikrát za to byla stíhána, pokaždé však byly její činy posouzeny jinak... V nějaké recenzi jsem četla, že v této knize opustil autor téma holocaustu, není to tak úplně pravda, a ani si to u tohoto autora nedovedu představit. Popis pronásledování a vyvražďování Židů prostupuje celou knihou, scény mučení v Malé pevnosti a koncentračních táborech jsou drásající a úvahy o utrpení, hrdinství a nenávisti až patetické, ale Arnoštu Lustigovi to samozřejmě odpouštím, on se svým osudem nemohl psát jinak... * „Němečtí nacisté proměnili Čechy ve vlastence. Ten nejinteligentnější z nich, Reinhard Heydrich, to nevěděl, ale tušil. Měl pravdu. Jedinou pravdu své existence smrtihlava.““... celý text
— Rade

Krásné zelené oči Krásné zelené oči

„Tak jsem se v rámci sebevzdělávání rozhodl vrhnout se na Lustiga. Bohužel jsem docela rychle zjistil že literatura o druhé světové pro mě není. Krásné zelené oči jsou hlavně o polním nevěstinci a o tom jak se tam patnáctiletá hlavní představiltelka, které přezdívají Kůstka, snaží přežít. Není to ucelený příběh ale je to spíš tok myšlenek a dialogů, které poskují v čase a nastavuje zrcadlo šílené době druhé světové války. Lustig využívá hlavně dialogy se třemi postavami (nebo spíše jejich monology), které tvoří většinu knihy. První dva jsou hauptmann Henstchel, její zákazník a rabín Schapíro, její ochránce potom co Kůstka uteče. Upřímně řečeno oba byly docela nudní – první je prostě moc nezajímavý nácek a rabín se jenom užírá na stovkách stránek tím co Kůstce provedli a jak je s tím Bohem co tohle dovolí. Je to ten třetí dialog co mě zaujal a rozhodně zvedl hodnocení o jednu hvězdu. Obersturmführer Sarazin je prostě psychopat k pohledání. On tu válku jenom nepřežívá, on si ji užívá a čím víc bolesti a násilí tím líp. Po zranění granátem je víceméně impotentní, ale o to víc Kůstku tyranizuje - každá jeho návštěva je spíš soubor testů které může vést k její smrti. Myslím že málokdo by dokázal napsat takhle neurčitý tok myšlenek dostatečně srozumitelně a zajímavě - Lustig je prostě mistr. Ale téma není pro mě a jako celek mi tohle přišlo docela slabé.“... celý text
— SirChico

Démanty noci Démanty noci

„Přečteno před lety. O povídkách celkově: příběhy z táborů a ghett tvořené hlavně z prostředí, kde autor musel žít jako vězeň. Stejně jako nespočet dalších měl spisovatel to štěstí , řádění Němců přežil a napsal řadu knih na tohle téma.“... celý text
— simca9342

Zpověď Zpověď

„Pan Lustig měl rád život a život ho měl rád, protože díky tomu mohl tohle všechno přežít. A ještě do toho dokázal dosadit peprnou dávku humoru, čím to vyprávění bylo tak nějak lidské.“... celý text
— limruska

Zpověď Zpověď

„Deset hvězd by bylo za vyprávění málo. Vyslechnuto v audiverzi autora.“
— Pekky

Přejít na knížky autora