Anna Aleksandrovna Matvějeva

Anna Matvějevová · pseudonym

ruská, 1972

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

Ďatlovův průsmyk aneb Záhada devíti
Ďatlovův průsmyk aneb Záhada devíti
Najít Taťánu
Najít Taťánu

Nové komentáře u autorových knih

Ďatlovův průsmyk aneb Záhada devíti Ďatlovův průsmyk aneb Záhada devíti

„Hodně zajímavé téma, ale tak špatně uchopeno!“
— Antaki_Thorin

Ďatlovův průsmyk aneb Záhada devíti Ďatlovův průsmyk aneb Záhada devíti

„Mal to byť román alebo faktografia? Neviem. Proti faktografii svedčia pasáže z osobného života, dokonca so silným prídavkom nadprirodzena, nad ktorým sa ale nikto príliš nevzrušuje. Proti románu svedčí všetko ostatné. Žiadny dejový oblúk, žiadne vypointovanie, žiadne rozuzlenie, žiadna uveriteľnosť, žiadne zakončenie a únavne dlhé pasáže plné nie vždy práve zaujímavých faktov. Pustila som sa do toho s chuťou, dočítala s veľkou nespokojnosťou.“... celý text
— Adhara

Ďatlovův průsmyk aneb Záhada devíti Ďatlovův průsmyk aneb Záhada devíti

„Moje druhá kniha na toto téma a jednoznačně horší:(“
— Lacrimma

Najít Taťánu Najít Taťánu

„Knihu jsem dostala jako dárek. Četla jsem ji současně s jinými tituly a měla mezi jednotlivými čteními dlouhé pauzy. To se ukázalo být chybou. Ztrácela jsem se v postavách a nedávalo mi to celistvý příběh. Přesto mne kniha zaujala, konec překvapil. Vášnivé čtenáře detektivek ale nejspíš nepřekvapí. Protože je tady ale málo komentářů a mně děj ještě vrtal v hlavě, dala jsem ji přečíst kamarádce, abychom sdílely dojmy.“... celý text
— Hanami1

Ďatlovův průsmyk aneb Záhada devíti Ďatlovův průsmyk aneb Záhada devíti

„Na knizku jsem narazila nahodou. Nez jsem se do ni pustila, nevedela jsem o udalosti vubec nic. A jako cloveka, ktery knihu otevrel ve stadiu "tabula rasa", jsem byla nadsena. Zahada Datlovova prusmyku je zajimava sama o sobe a pri cteni knizky jsem nejednou zazila pocit napeti, zvedavosti, nekdy skoro az hruzy z toho, co vse se nebohym mladym turistum mohlo stat. Myslim, ze tomu hodne dopomohla nejen "atraktivita" záhady, ale i forma, jakym je jeji odhalovani v knizce pojato - treba takove proste shrnuti veci, ktere se nasly na miste tragedie, dokaze navodit potrebnou atmosferu vic, nez kdejake rozvite, barvite popisy; zaujal me napr. take slovnik obsahujici hesla souvisejici s tragedii nebo predstaveni moznych verzi prubehu udalosti ke konci knihy. Promiseni archivnich dokumentu s pasazemi ze soucasnosti a zivota vypravecky mi nevadilo, ba naopak mi tento styl vyhovoval. Docela mi sedl smysl pro humor autorky vyuzivany v castech ze soucasnosti (i kdyz uznavam, ze misty byly jeji promluvy takove trochu banalni s nabehem do cervene knihovny :D). Snad jedine, co mi uplne nesedelo, byl zaver, kde uz to spisovatelka podle me trochu prehnala s "nadprirozenem" (dalsi zahadna nova pasaz v pocitaci). Zase ale uplne poslednich nekolik vet knihy bylo vice nez vystiznych. Celkove se da dle meho nazoru rici, ze "reseni zahady", k nimz autorka na zaklade shromazdenych materialu dospela jako k nejpravdepodobnejsim, davaji smysl. Bohuzel se ale domnivam, ze uz se asi nikdy nedozvime, jak se cela vec skutecne odehrala - at uz pro velky casovy odstup od udalosti ci kvuli moznemu (a podle me i dost pravdepodobnemu) zmanipulovani/zkresleni podkladu, ktere jsou k dispozici z doby tragedie a na zaklade nichz se vytvareji jednotlive hypotezy. Pokud jde o knihu, tak shrnuto, podtrzeno - velmi se mi libila, podnitila ve mne zajem o tema (takze asi budu ted taky trochu patrat, co se z 1. na 2. unora 1959 u Cholat Sjachyl mohlo stat). Urcite doporucuji k procteni kazdemu, kdo ma rad zahady, krimi ci vypraveni o pasazich z ruske historie.“... celý text
— Maratka

Přejít na knížky autora