Populární knihy
Nové komentáře u knih Abdulrazak Gurnah
„Na nobelového Gurnaha som veľa pochopenia nevidela. Hodnotenia sú skôr vlažné. Knihu odsudzujú priam ako nudnú. A to mi v čítaní pomohlo!
Hneď som si povedala, že sa pripravím, že to bude dej pomalý. A vedela som o príbehu len to, že je o chlapcovi v Afrike, v Tanzánii.
S hlavnou postavou Yusufom, meno rozhodne náhodné nie je, spomeňte si na biblického Jozefa a jeho príbeh, sa stretávame niekedy na začiatku 20.st. Ten je predaný zo svojej primárnej rodiny do rodiny obchodníka a my sledujeme jeho dospievanie a aj sčasti jeho putovanie krajinou. Skvelou súčasťou knihy bol aj doslov, ktorý Gurnahovo písanie ukáže v širších perspektívach a súvislostiach.
Kolonializmus, vzťahy medzi africkými obyvateľstvom, ich nahliadanie na seba vzhľadom na ohromné množstvo etník a kmeňov, ale i vystihnútá mentalita, ktorú európsky človek ťažko pochopí, keď sa díva na svet skrze svoje biele okuliare.
Bála som sa, a nakoniec som si knihu dosť užila. Hodnotím na solídne 4*. Kniha je veľkou rozprávkou, metaforou, a tak je ju potrebné aj čítať. A tá obálka! Pohladenie pre moju dušu, ktorá v posledných týždňoch vidí len šedú farbu.“... celý text
— adorjas
„Lepší a čtivější než Ráj. Úplně nerozumím, proč autor změnil jména postav z Ráje, které se objevily i v této knize. Kniha mi rozšířila obzory o náhled na dějiny z pohledu afrického spisovatele.“... celý text
— Ramiel
„Popisek zněl zajímavě, tak proč si nepřečíst něco o Africe od afrického autora. Stal jsem se tak svědkem dospívání jednoho chlapce, který navíc putoval s obchodní karavanou od pobřeží k jezeru Tanganika. Kniha ve mně zanechala dojem, že v Africe snad nikdo není šťastný a úsměv je jen přetvářka. Všichni se navzájem vykořisťují a za dobrým skutkem jsou vždy postranní zištné úmysly. Celkově jsem měl asi příliš velká očekávání, ale kniha mě úplně nezaujala.“... celý text
— Ramiel
„Moc pěkná kniha, slibně přeložená a plná květnatých souvětí. I když to byl příběh z podstaty velmi smutný, chvílemi působil jako milé pohádkové vyprávění. Ke konci mně kniha už připadala lehce těžkopádná a nezáživná. Klidně by mohla mít o sto stran méně. Těch sice měla pouhých 240, ale co si budeme nalhávat, byl to celkem těsnopis.“... celý text
— synchronicity44
„Na to,že je to kniha s udělenou Nobelovou cenou,tak úplně nevím,co si o ní myslet...Popsání kraji,prostředí a jak to tam vlastně probíhá na denním pořádku,bylo dobré,dej že začátku vypadal slibně,ale nakonec se zase úplně moc neudálo“... celý text
— Ivanule
