nefernefer
přečtené 504
Laskavosti
2022,
Eva Černá
Krásný jazyk, neotřelá slovní spojení, široké rozpětí od každodennosti až po věci milostné, ať už šťastné či bolavé, a to všechno podané s tak úžasnou lehkostí, že ani ty bolavé v sobě nemají ni náznaku deprese a tíhy. Tentokrát jako ukázku nevyberu žádnou báseň, ale autorčin epilog na zadní straně obálky, který dle mého dokonale vystihuje podstatu této nádherné sbírky. "Můžeme se setkávat i rozcházet, milovat i nemilovat, rozumět si i nerozumět, navzájem se přibližovat i vzdalovat, míjet se. Jsme lidé a jinak to ani neumíme. Ale žijeme spolu a jinak to nebude. A tak bychom si měli každý den udělat takový, abychom vstávali s pocitem, že stojí za to ho žít. Naplno, s někým a pro někoho. Laskavost je vnímání se navzájem takoví, jací jsme. Zastavit svá slova, když je jich moc, nešetřit slovy, když je jich třeba, bát se i nebát jejich síly. A mlčet, krásně mlčet, když už slov potřeba ani není. A pak se můžeme setkávat i rozcházet, milovat i nemilovat a pořád to bude hezké pro nás pro všechny. Možná právě teď víc než dříve je dobře si připomenout význam slova laskavost. A moc si přát, aby tu s námi a v nás byla."... celý text
Tetovaný
2010,
Peter V. Brett
Po několika špatných zkušenostech jsem se už vyhýbala mnohadílným sériím, a pak se mi dostane do rukou tohle a zase se vezu. :o) Tak jen doufám, že další díly nezklamou a budou stejně dobré jako ten první. Dlouho se mi nestalo, aby mě kniha úplně pohltila a já nemohla přestat, dokud ji prostě nepřečtu. Doporučuji.... celý text
Adolf Loos - privátní portrét
2013,
Claire Beck-Loos
Po literární stránce tato kniha není žádným skvostem. Ale tím, že se jedná o krátké střípky, tak to v zásadě nevadí. Není to klasický životopis. Jsou to nahodilé vzpomínky, které přibližují atmosféru tehdejší doby a Adolfa Loose představují nejen jako světoznámého architekta, ale především jako člověka. Jako architekt byl bezesporu geniální. Jako člověk dost nesnesitelný. Jako by celý život zůstal dítětem. Na jedné straně čistá naivní duše se srdcem na dlani a na straně druhé umanutý svéhlavý spratek, který neváhá udělat scénu, když není po jeho. Nicméně bylo zajímavé na chvíli nahlédnout do jeho světa. Člověk pak lépe pochopí jeho práci.... celý text
Dvě slova jako klíč
2016,
Josef Formánek
"... až začneme všichni přemýšlet o svých blízkých jako o prvních, a až potom o sobě, nic nás nepřemůže." Příjemné, oddychové čtení. Laskavý příběh s nádechem polemiky o smyslu života. Něčím mi to připomínalo knihu "Muž, který chtěl být šťastný" a jí podobné, které jsou plné mouder, co jsme je sice všichni četli už tisíckrát, ale stejně se podle nich neřídíme. Proto je dobré si je občas připomínat. :o)... celý text
Tam uvnitř něco je
2023,
Tomáš Peřina
Krásná kniha formou i obsahem. Mám z ní velkou radost. Není to jen kniha, je to umělecké dílo. Ačkoli formát mě trochu překvapil, málem se mi nevešla do tašky. :o) Některé ilustrace jsou vskutku hororové, jiné vtipné. A poezie pluje někde mezi Timem Burtonem a J. H. Krchovským, plná slovních hříček a vtipných bizarností. Prostě pastva pro oči i duši. Jen tím tvrzením anotace, že je určena dětem, si tedy nejsem úplně jistá. Dospělý si ji užije mnohem víc. Tentokrát jsem si nemohla pomoct a jako ukázku jsem musela vybrat aspoň dvě. :o) TICHÁ NOC Zlé nemluvně jak podlý vrah se plíží mezi stíny a šíří démonický pach rok neměněné plíny. Dle dávné sudby stane se prý ničitelem světů, na Štědrý večer pronese svou hrůznou PRVNÍ VĚTU a sešle na svět prokletí, čas přetočí se zpátky, zem pukne, nebe odletí... Přeji vám krásné svátky! INFERNO Jsem věčně prochladlý a mládí navzdory sním, kterak za sto let natáhnu bačkory. V nebi je větrno, tak ať se smažím v pekle, v huňatém rubášku, na nohou funusekle. Ještě s tím otálím, tak jako všichni lidé. Co však Ti v mrazivém a krutém světě zbyde? Jen peklo, které má prazvláštní vroucí něhu, a dobrá společnost, Společnost přátel žehu.... celý text
Tulák
2022,
João Luís Barreto Guimarães
To, co držíš v objetí, když někoho objímáš, není tělo: je to čas. V tom pozdrženém zastavení (zatímco svíráš jiný život) je tělo, které ti patří po dobu, co ho máš v náručí protože ho máš pro sebe po celou nehybnou chvíli po kterou zastavuješ čas časem jednoho objetí. Ale síla tvých paží je slabší než síla času a vzdát se musíš ty (to ty musíš pustit) protože čas nesnese být zastavený tak dlouhý čas a vyžaduje, abys ho propustil a vrátil do pohybu. Tahle jediná mě oslovila. Jinak se s tímto druhem poezie bohužel naprosto míjím.... celý text
Už zase vyšlo slunce
2022,
J. H. Krchovský (p)
Nic se mi vlastně neděje... jen začal život bez děje a v tuto těžkou hodinu přicházím k sobě... Odjinud
Fazóna
2022,
Miika Nousiainen
Přesně jak píše jaroiva. Kořeny nastavily laťku, které se Fazóna dokázala přiblížit jen vzdáleně. Není to špatné, ale čekala jsem víc, takže za mě zklamání. Možná kdyby se Fazóna ke mně dostala jako první, byla bych nadšená, a Kořeny by pak moje nadšení posunuly ještě výš. Prostě jsem to četla ve špatném pořadí. :o)... celý text
Kořeny
2017,
Miika Nousiainen
"Měl by se nastolit stav, v němž je možné nadávat imigrantovi do hňupů a všichni by pochopili, že teď se nadává do hňupů hňupovi, a ne že se nadává do hňupů imigrantovi." Tenhle severský přístup k psaní literatury se mi líbí čím dál víc. Asi stárnu. :o) Stejně jako u Backmana i tady je základem laskavost a víra v sílu lásky k bližnímu svému. Ačkoliv si osud s hrdiny vlastně celkem dost zahrává, obrací jim život vzhůru nohama a nutí je dělat věci, o kterých se jim nikdy ani nesnilo, žádné velké drama se při tom nekoná a čtenář si rozhodně nehty napětím neokusuje. Prostě je mu od začátku jasné, že je to milá, občas úsměvná, občas dojemná pohádka pro dospělé, která dobře dopadne a ze které by si měl nakonec odnést nějaké ponaučení. A těch je tu celkem dost a podle mě taky dost trefně popsaných. Mě to moc bavilo a tak s naprosto klidným svědomím doporučuji. :o) "... u vás, u současných rodičů mě udivuje jedna věc. [...] Je to jakési kondicionální rodičovství. Moh bys mi to osvětlit? Copak kondicionál není jakýsi tvar podmíněnosti? Asi jo. No a to vy používáte. Co kdyby sis sedla? Co kdybys to autíčko vrátil do regálu? [...] Papala bys, drahoušku, dneska těstovinky se sojovým masíčkem? Takhle se za mého dětství s dětmi nemluvilo."... celý text
