VeruFreckles komentáře u knih

(SPOILER) Pohádka pro dospělé v tom nejlepším slova smyslu. Lovestory a rychlý historický exkurz posledními 300 lety v západním světě.
Bavilo mě to, hlavní hrdince jsem celou dobu fandila a soucítila s jejím osudem, který si tak trochu sama vybrala. Konec mě nezklamal, na happyendy dávno nevěřím.
A díky moc pěknému provedení bych snad i přidala tu pátou hvězdu.

7 16.03.2024

(SPOILER) Rozhodovala jsem se mezi 3 a 4 *, protože přece jen ten svět příliš staví na Příběhu služebnice, i když přiznaně a s vlastními pravidly.
Čtení Voxu ve mě vyvolalo emoce a celou dobu jsem se hnala dál, abych zjistila, jak to dopadne. Finále jako z akčního filmu s Brucem Willisem bylo dost přitažené za vlasy. Na druhou stranu pocity v mateřství a těhotenství autorka popsala dost věrohodně.
Hodnocení tedy trochu rozporuplné, ale základní myšlenku si čtenář určitě odnese s sebou. Hlavně se nenechat umlčet.

15.02.2024

Moc mě mrzí, že se u nás více nečte překladová beletrie (až na nějaké to krimi a pár marketingově vyhypovaných knih za rok). Ochuzujeme se o tolik zajímavých příběhů.

A tenhle byl navíc moc dobře vystavěný, čtivě a citlivě napsaný. Prostředí pohřební služby a pěveckého sboru jsou ve zvláštním kontrastu a při tom i v jakési symbióze. Kdybych se rozhodla jednání postav (především Williama a jeho matky) více problematizovat, tak určitě narazím na nějaké nepravděpodobnosti/nelogičnosti, ale dovolila jsem si nechat se vtáhnout do děje a dojít v melancholické náladě až ke konci. Díky!

4 10.02.2024

(SPOILER) Povedený díl, který si zachoval atmosféru a milé hlavní postavy. Jen ten děj byl tentokrát malinko překombinovaný a rychle utnutý závěr, kdy se (SPOILER) čtenář dozví vše, ale policie jen malou část, trošku kazí dojem. Ale možná je to součástí autorčina plánu na zápletku dalšího dílu. Uvidíme. Já si ho nenechám ujít.

6 06.02.2024

(SPOILER) Série se mi líbila, nicméně mi třetí díl přišel nejslabší. Jako by to celé mimo zdi Scholomancie už tak dobře nefungovalo. Neustálé přelítávání mezi kontinenty a vysvětlování magických principů. Pak taky ten zmiňovaný, na sílu tlačený LGBTQ+ vztah. Trochu jsem se musela nutit to dočíst, což nikdy není velká pochvala. I tak jsem ale ráda, že jsem si sérii dala.

2 21.01.2024

(SPOILER) Lampář, lodivodka a kluk z továrny na slzy je rozpačitá kniha. Pěkně vymyšlený koncept Trojstředí se staromilsky romantickou vzduchoplachetnicí pohřbívá čím dál nudnější zápletka a ploché postavy.

Je to škoda. Do prvního setkání Lagúny a Straata to bylo fajn.

Hvězdičky dávám za vymyšlený svět, Drozdu a obálku.

1 14.11.2023

Soukupová má dar autentického psaní. Postavy a jejich dialogy jsou reálné, bez příkras. Takhle spolu lidi (možná bohužel) mluví a takhle žijí.

Nikdo není sám popisuje tíhu, kterou musí nést sendvičová generace. Pokud se v některé části sendviče nacházíte, tak s vámi bude kniha rezonovat. Je to tíseň a zároveň odloučení. Každý chce a zároveň nechce být sám.

U čtení jsem si neodpočinula, postavy jsem si nezamilovala, po povrchu se neplulo. A za to dík.

7 04.11.2023

Srpny Jakuba Stanjury jsou pro mě velkým překvapením, i když pochvalné recenze naznačovaly, že nesáhnu vedle.

Autor ve své prvotině (!!) skvěle pracuje s tempem vyprávění a buduje atmosféru tak hmatatelnou, až se mi u čtení napínalo tělo nevolí.

A samotné téma je určitě potřeba otevírat. S nějakou formou manipulace jsme se v různých vztazích bohužel setkali asi všichni. Stanjura ukazuje, kam až to může dojít a že mlčením se nic vyřešit nedá.

Doufám, že jméno Jakub Stanjura v literárním světě nezapadne. Držím palce.

PS: Obálku má na svědomí talentovaná Alena Gratiasová.

4 23.10.2023

Všeobecný přehled osobností začátku 20. století podaný zábavnou, lehce bulvární formou. Taky jsem četla s Googlem v ruce a moc jsem si to užila.

Super by bylo, kdyby knihu využívali třeba na gymnáziích napříč předměty. Studenti by mohli navnímat kontext doby a toho, co se dělo před tím i potom.

3 03.10.2023

To vysoké hodnocení, které Heřmánkové údolí má, docela chápu. Příběh o statečné, těžce zkoušené dívce, která odráží jednu ránu osudu za druhou a ještě u toho odchová doslova kupu dětí, to prostě naláká. Zvlášť když k tomu autorka přihodí nálepku podle skutečné události. A možná právě proto mi to celé asi přišlo až moc přitažené za vlasy. Stránky se obrací rychle, což o to, ale na každé desáté se objeví nějaká chyba nebo překlep. Čekala bych, že si nakladatelství dá tu práci a u takto oblíbeného titulu v už třetím vydání nedostatky opraví. Dojem z knihy to rozhodně nevylepšuje.

5 11.09.2023

Čistá feel-good jednohubka. Když se trefí do nálady, tak bodne jako některý z těch skvostných moučníků, co peče hlavní postava. Noc zázraků i Příběh Arthura Truluva se myslím budou líbit fanouškům knih Fredrika Backmana. Čtěte, když potřebujete vrátit víru v to, že svět může být fajn místo k životu a že dobří lidé jsou stále mezi námi.

4 30.07.2023

Vážně stačí, aby byla kniha napsaná čtivě, aby se kolem ní strhl takový hype?
Stránky ubíhají, ale je to jako číst nějaký delší medailon o Elizabeth Taylor v bulváru.
Ostatní knihy autorky jsem nečetla a nevím, jestli se někdy odhodlám jim dát šanci.
Když se vám nechce přemýšlet, tak směle do toho. Budete nadšeni.

9 27.07.2023

(SPOILER) Ishiguro umí nastolit atmosféru a nedovysvětlenost dílčích pravidel, kterými se svět budoucnosti řídí, nevnímám jako pohoršující okolnost.

Nejzajímavější byl pro mě aspekt toho, jak se u Kláry vyvine princip víry. Stejně jako u člověka přichází z nedokonalého pochopení fungování světa. Za mě je to stěžejní myšlenka téhle knihy, na kterou budu ještě dlouho myslet.

6 27.05.2023

Přesně takhle si představuji oddechovou detektivku.
Příjemné prostředí, různorodé postavy, zápletka zamotaná tak akorát, sem tam nějaký vtípek a všechno pěkně odsýpá.

Detektiv Peter Vinston se svým třídílným oblekem mi přirostl k srdci. Doufám, že budou následovat další díly.

7 21.05.2023

Dobrý průvodce Montessori přístupem se spoustou praktických ukázek a nápadů, jak principy reálně použít.

Knihu nicméně nehodnotím, protože strojový překlad z ní dělá téměř nečitelnou záležitost. Redaktor a překladatel by si měli dát víc práce zejména s překladem idiomů a běžných frází. Pokud můžete, přečtěte si knihu raději v angličtině.

(SPOILER) Paní M. psát umí, ale uvítala bych, kdyby se odvážila ponořit trochu hlouběji, když už si vybrala tyto temné vody.

S hlavní hrdinkou jsem soucítila hned od začátku, i když jsem ještě neznala hlavní pointu. Jak hrozný musí být život člověka, který nikomu nestojí ani za to, aby mu říkali jeho jménem. To se nedozvíme ani od autorky a tak už navždycky zůstane jen tou holkou. Cácorou.

Edit 27.4.: Tak hlavní hrdinka už jméno má a je jím ToyBox. Ty detaily v příběhu jsou tak totožné s výpovědí této oběti zneužívání, že vyjádření autorky o tom, že se nikde neinspirovala vyznívají až trapně.

Whodunnit with a twist.

Možná jsem se s těmi 5 trochu unáhlila, ale bylo to prostě dobré. Užívala jsem si každou postavu, nezvyklou dějovou souslednost a nevysvětlené/ nevysvětlitelné prvky mě nijak nerušily. Naopak.

Ve 3/4 knihy jsem se v osobách už lehce ztrácela, ale tak se asi cítil i hlavní hrdina. Pak se to zase srovnalo a užila jsem si fajn finále.

Doporučuji nedělat ve čtení moc velké pauzy, ať v mysli udržíte jména a jiné detaily.

5 22.04.2023

Ten konec byl epický!
A kdyby v průběhu dílu nebylo tolik keců o různých enklávách, jejich vzniku, historii a vzájemných vztazích, tak bych tomu klidně dala i pětihvězdu.
Těším se na třetí díl. Autorka si to rozehrála moc hezky.

2 13.04.2023

(SPOILER) Opravdu takhle přemýšlí moje generace?

Čtivě psaná kniha (musela jsem si zvykat na chybějící uvozovky v přímé řeči), kde je příběh prokládaný e-mailovou korespondencí hlavních hrdinek. Ty si ale moc nepíší o tom, jak se mají, ale spíš řeší, kam ten svět spěje. To taky řeší tak nějak pořád a u toho mají strach dovolit si žít a něco prožít. Až nakonec v posledních dvou kapitolách popřou samy sebe a přijdou happy endy v tradičním hávu.
Tak já nevím..co to znamená? Nevíme, co se sebou, tak nakonec stejně zopakujeme vzorec generací předešlých. Jen později a prosadíme si možná trochu víc rovnosti?

Chtěla bych ještě pokračování “po dětech”. Najdou si čas na úvahy o dělnické třídě a povaze krásy? Přála bych jim to.

2 23.02.2023

Tuhle knihu jsem ani číst nechtěla, ale nějak na mě vykoukla z knihovny. Ove mě nebavil, Medvědín byl ok a tak jsem si Backmana zařadila do kategorie “dá se” a do dalších se nehrnula.

Jsem trochu cynik, ale tady jsem se teda dojímala řádně! Asi proto, že i já jsem měla prarodiče, kterým se nic a nikdo nevyrovná. A Backman mi kouknul až do duše.

Lehce mě štvala vymyšlená království, ale když se Elsa pohybovala v realitě, tak to bylo perfektní čtení. Život je prostě složitý a snadný zároveň.

9 20.01.2023