Lampář, lodivodka a kluk z továrny na slzy

Docela dobrá knížka, postapokalypsa snad, pohádka spíš ne - na to tu chybí dobrý konec. Konec je vůbec zvláštní, prostě šmik - a hotovo. Zlý pirát utekl a trest žádný, dobrá ptáčnice zabita - skoro to vypadá jako příprava na tvrdou realitu života, kde dobří to dobré nemají a zlým se nic moc nestane.
Obálka knihy je skvělá, jen je trochu škoda, že ty lampy ve tmě nefosforeskují, to by byla bomba.
A semtam se najdou i vtipné kousky, třeba:
Vzduchoplachetnice odletěla, jak nejnenápadněji to v případě takového kolosu šlo. Všimli si toho všichni.
nebo:
Otázkou není, jak je možné, že pan Straat spadl. Otázkou je, jak je možné, že tu teď s námi stojí a co víc - dožaduje se výkonu svého povolání, když má být mrtvý.

16.01.2024

(SPOILER) Kniha se dobře čte, má kouzlo, líbí se mi svět, který je cítit steampunkem a Miyazakim. A hodně se mi líbí tragická postava lampáře Straata a úvodní kapitoly do jeho pádu. Myslím, že by si knížka zasloužila prohloubit a rozpracovat ještě víc ten zajímavý svět. Hlavně finální bitva a vedlejší postavy jsou takové jednorozměrné a to je škoda. Sice by tím kniha možná přišla o tu pohádkovou jednoduchost, na druhou stranu by to, ale dodalo váhu právě těm vážným dospělým momentům. Nakonec mě překvapilo, jak je ten příběh vlastně smutný. Říkám si, že hlavní hrdina celý život trpěl kvůli něčemu, co prostě nemohl ovlivnit. A ani jeho hrdinství a síla čelit svým démonům, kterou nakonec v sobě najde, mu stejně moc naděje a štěstí nepřinese a staré křivdy se nenapraví. Pohádka nepohádka.

14.11.2023

(SPOILER) Lampář, lodivodka a kluk z továrny na slzy je rozpačitá kniha. Pěkně vymyšlený koncept Trojstředí se staromilsky romantickou vzduchoplachetnicí pohřbívá čím dál nudnější zápletka a ploché postavy.

Je to škoda. Do prvního setkání Lagúny a Straata to bylo fajn.

Hvězdičky dávám za vymyšlený svět, Drozdu a obálku.

21.08.2023

Pokaždé, když se na obloze objeví velké, bílé, naducané mraky, představuju si, že se v nich ukrývá úplně jiný svět. No, nemýlila jsem se

Trojstředí neboli svět rozdělený na tři území - pevninu, vzduch a moře, stejně jako se jejich obyvatelé dělí na suchozemce, vzduchoplavce a mořeplavce.
Lampář, lodivodka a kluk z továrny na slzy jsou tři, osudem propojené postavy, zastupující vždy jedno dané území.

Lodivodka má významné poslání, lampář chce prostě jenom domů a kluk zase touží po svobodě a znovunalezení svého otce. Každý z nich je jiný a přesto musí kus své životní cesty ujít společně

Je to příběh, u kterého nemusíte moc přemýšlet. Nebude před vámi mít žádné tajnosti, ale ani vám neodkryje celou pravdu. Nezahltí vás množstvím náhlých zvratů a přesto vás dokáže překvapit. To je docela dobrý základ pro něco dalšího, nemyslíte ?

Nejoblíbenější postava? Jednoznačně lampář Straat. Možná, že není vzorem všech ctností, ale jeho srdce na pravém místě rozhodně je. Aspoň mně to tak připadalo. Zamiloval se, chyboval, dokázal se správně rozhodnout, případně položit svůj vlastní život za druhé. To snad o něčem svědčí .

Celé je to taková pohádka pro dospělé, kterou bych se ale nebála nabídnout ani mladším čtenářům. Ano, jsem si vědoma několika sprostých slov, nicméně je vnímám spíše jako citoslovce spojené s něčím nečekaným. Navíc jsem přesvědčená, že dnešní mládež disponuje mnohem jadrnějším slovníkem. Takže mi to ve své podstatě nepřekáží.

Lampář, lodivodka a kluk z továrny na slzy je knížkou, která se mi moc líbila, určitě ji můžu doporučit dál a potěšilo by mě, kdyby se autorka o světě, který vytvořila, rozepsala víc ve svých dalších knihách

17.08.2023

(SPOILER) Taková spíš dětská odechovka, ale dobře se čte. Setkání tří postav ze tří světů, kteří musí získat zpět piráty ukradenou listinu, aby zjistili, že... Lampář, smířený se svým světem nahoře, spadne do světa námořní listonošky a potkávají kluka, který utekl z továrny na slzy a hledá otce. Její majitelka by je ráda získala všechny tři za své otroky, ale není jí přáno. Zasáhne moc shůry a Lampář je sice zachrání, ale nerad odhaluje svůj život. A pak už se vydávají na záchrannou výpravu, aby si zároveň ujasnili kdo jsou a co chtějí.
Epizoda s ptáčnicí a její smutný konec nebo Lampářova hra na získávání tajných informací, to jsou drobnosti, které děj osvěžují spolu s dalšími.

21.06.2023

Příběh o vzduchoplavci, mořeplavkyni a suchozemci je poměrně jednoduchý a nemá příliš mnoho zákoutí. Na druhou stranu ale nemá ani hluchá místa a četlo se to skoro samo. Většina děje je naservírovaná čtenáři přímočaře rovnou pod nos, zatímco originálně nastíněný svět bohužel zůstává neprozkoumaný.
Ale i tak mě to nadchlo.
Je to zkrátka taková oddechová jednohubka. Pohádka pro dospělé, kterou by až na pár sprostých slov podle mě skoro zvládly i děti. A díky tomu, že jsem neměla žádná velká očekávání, i když nádherná obálka k nim trochu sváděla, jsem si knihu opravdu užila.
Pokud se rádi necháváte unášet na pohádkových křídlech fantazie, tak se pusťte do toho!
Já doufám, že Kateřina Havlíková napíše něco dalšího (třeba ze stejného světa? Prosím!) a já si to určitě přečtu.

14.06.2023

(SPOILER) Na pět hvězdiček to rozhodně není, možná ani na ty čtyři...pokud to budete brát jako literaturu nad 15 let tak to pravděpodobně neuspěje vůbec. Pokud to ale vezmete jako knížku pro děti do 12-13 let ( a to dnes možná hodně nadsazuju) potom ano.( tím že je aurorka občas sprostá z toho dospělejší knihu neudělá )
Po formální stránce bycse dalo ještě hodně pracovat, nápad kouzelný ale podání takové na koleně.... ovšem zase jako čtení dětem to jistě potěší a pobaví.....
Škoda že tam není nějaká ta ilustrace, svět je to zajímavý, jen se o něm mnoho nedozvíte...
Koupě nelituji, autorku budu sledovat a jako čtení na pohodu to u mě zafungovalo a jistě si ji přečtu znovu.

Lampář, který se ze své domoviny Mrakoplacha nechtíc dostane dolů ( navíc bez placatky žitné v kapse), do vod kde Lodivodka Lagúna zbrzdí jeho pád ( ale jen poněkud) a oba je to vynese do rukou piráta Arcivala, kterého by ve filmu mohl šíleně zvtvárnit třeba Johnny Depp, ten to umí.
Což ovšem není to nejhorší... nejhorší místo je na souši v oprýskané budově která si říká Továrna na slzy ....
Daný koktejl se náležitě smíchá a výsledek je kouzelně smutný....

13.06.2023

Pohádka pro 11-14leté. Pro sečtělé dospělé je to okleštěné asi tak o 500 stran... . Nejvíce mě zaujal mezisvět, který se tam vlastně jen mihnul... str. 108 ... "Sáhla jsem si do jejich svědomí, však to včas poznaj ! A čim dřív to poznaj, tím dřív se tenhle svět snad zas smíří. Je plný sebestředných, mocichtivých bláznů, co žijou jen ve své omezenosti, kterou považujou za jedinečnost, ale o ohromnosti a razmanitosti světa kolem nevědí nic. Na všechno nasazují svoje představy a nechtěj dovolit, aby něco fungovalo jinak. A to je jeden jak druhej. Všichni jsou stejní."

11.06.2023

Abych zacala pozitivne, tak napad uplne super ...a mohlo z toho vzniknout neco velkeho, ale bohuzel se tak nestalo. Knizka byla nuda...zadna dramaticka akce, autorka nenecha ctenare si absolutne nic domyslet, vse je hned vysvetleno proc a jak, postavy nemaji zadne charaktery, vlastne cely svet neni moc popsany a je to velika skoda. Nemela jsem nutkani otacet stranky dal a dal. Takze jedna hvezdicka za originalni napad a druha takove slitovani, ze je to prvotina a do budoucna se dockame neceho lepsiho.

01.06.2023

Česká autorka Kateřina Havlíková stvorila pomerne jednoduchý svet s jasne určenými pravidlami. Vznikol na troskách toho predošlého. Jeho fungovanie čitateľovi približujú zástupcovia každej z troch skupín. Lampár Straat zastupuje vzdušnú časť národa. Pracuje na obrovskej vzduchoplachetnici a od života chce len dostatok alkoholu, spánku a priestoru na starostlivosť o lampy.

Jeho jednotvárny život plný stereotypu (veď ako lampár prežil neuveriteľných dvadsať rokov) naruší búrka. Počas nej prepadne cez okraj a zrúti sa do oceánu. Všetci predpokladajú, že taký pád nemôže prežiť. Nebyť moreplavkyne Lagúny a jej lode (alebo skôr plachty), stal by sa Straat ďalším mŕtvym lampárom.

Tieto dve postavy v príbehu zastupujú typických obyvateľov vzduchu a mora, čo vytvára istý komediálny potenciál umocnený charakterom rozprávania. To je svižné a rýchle, podporené vskutku dynamickým tempom. Jedna kríza strieda ďalšiu. Pád z nebies, roztrhanie a následné opravovanie plachiet, prenasledovanie pirátmi a mnoho iného.

Postavy teda nemajú čas poriadne si ani vydýchnuť. Peripetie nevyhnutne ešte väčšmi prepletú ich životné cesty. Navyše to občas vyzerá, že stať sa môže doslova čokoľvek. Preto sa nikto nemôže čudovať, že Straat a Lagúna spoja svoje sily so suchozemcom Levianom. Ten je navyše práve na úteku, lebo túži po slobode a skutočnom živote.

Trojica je prenasledovaná z rôznych dôvodov a zažije mnoho napínavých okamihov. Väčšina z nich vyčarí úsmev na perách. Vďaka tomu sa príbeh ich putovania mení na oddychovejšie čítanie. V niektorých momentoch dokonca pripomína humornú fantasy. No hoci sa čitateľ bude veľakrát usmievať alebo pochechtávať, takisto bude premýšľať. Pretože kniha je v istých momentoch až bolestne realistická. Havlíková sa totiž obtrela o rôzne pálčivé témy.

Niektoré sú odľahčenejšie, napríklad taká byrokracia. Kvôli nej sa zo Straata stane živý mŕtvy. Už vypísali tlačivo o jeho smrti a to skrátka nemôžu prepísať. Inokedy ale autorka tne do živého. Opisuje vynútenú segregáciu, predsudky, dokonca otroctvo. Tiež sa zamýšľa nad tým, o čo jednoduchšie by sa ľuďom žilo, keby si niektorí jedinci nevykladali zákony pomerne svojsky. Napriek tomu čítanie vyvolá skôr pozitívne a príjemné emócie.

Kniha Lampář, lodivodka a kluk z továrny na slzy opisuje dobrodružstvo nepravdepodobnej skupiny hrdinov. Tí zažívajú všeličo možné aj nemožné a väčšinou tým vyvolajú úsmev. K tomu sa pridružia miestami až príliš realistické postrehy. Autorke sa však darilo udržať oddychovejší charakter príbehu. Čitateľ tak má možnosť na chvíľu zabudnúť na svoje problémy. Rozprávanie zároveň pôsobí ako začiatok novej série, keďže koniec je relatívne otvorený.

29.05.2023

(SPOILER) Kniha se mi líbila svou lehkostí, s jakou byl příběh vyprávěný (slupla jsem to za dva dny). Označila bych to za pohádku (nevím proč, v hlavě jsem si ty hrdiny představila animovaně a určitě by jim to v nějaké animáku slušelo). Nicméně ta pohádka má pod kůží něco krapet děsivého - někdy je to "jen" zesměšňování typických soudobých trablů běžných lidí (byrokracie, trvání na svých jistotách apod.), jinde jsou to vážnější témata, které už do pohádky tak typicky nepatří, ale určitě trefně rýpnou do dospělých čtenářů.

(Následující může být spoiler!) Hvězdičku strhávám za konec, který byl pro mě nečekaně smutný a s tou pohádkovostí a s celkovou atmosférou zbytku knihy se moc neslučoval. Zlo vlastně zůstalo nepotrestáno, svět se nijak nepoučil, ani nezměnil. Přitom když hrdinové odhalili, co Listina obsahuje, k té změně to přímo nabádalo.

Celkově mi přišlo, že kvalita příběhu se v poslední čtvrtině krapet zlomila, jako by to už autorka chtěla mít za sebou. Rafinovanost a lehkost začátku upadla do něčeho trochu trapného. Zloduch Arcival to prostě nějak sám vzdal, kapitán Ralf nějak převzal Listinu a ani se nikde nechlubil svou chrabrostí - ve stylu: čtenáři už to stejně tuší, tak to přejdeme, Drozda byla za svou dobrotu dokonce potrestána a Lampář - no všichni víme, jak je to s alkoholiky... Prostě žádná naděje ani dobro vítězí nad zlem, ale krutá realita.

18.05.2023

S hodnocením mám trochu kříž. Dějově mi kniha moc nesedla a ani provázaností. Ale velice jsem si užila tu jedinečnost, kouzlo a originálně zpracovanou fantasy, kde se protínají tři svety které zároveň i ukazují globální problémy současnosti. Líbil se mi i obal a nápaditost :-)