painthers
komentáře u knih
S večerem přichází tíseň
Marieke Lucas Rijneveld
Kniha, která skvěle umí vyobrazit mladou holku ztracenou ve fantazii a traumatizovanou smrtí, chudobou a zanedbáváním poté, co smrt jejího bratra psychicky úplně rozvrátí rodinu.
Text psaný tvrdě, bez obalu - vyobrazuje lidský hnus, smrt, špínu, tělesné výměšky a sexualitu v její nejošklivější podobě. Jako kdyby tam, kam přijde smrt, zbyl akorát smrdící kravinec a hniloba. Kniha nebude na pohodové čtení na večer, na někoho může působit stísněně.
Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity
Martin C. Putna
Neuvěřitelně nabitá kniha informacemi, mrzí mě, že si brzy již všechno nebudu pamatovat. Kniha je to aktuální zejména v současném rusko-ukrajinském konfliktu k pochopení historického a společenského vývoje ruské společnosti a jejich mentálního nastavení.
Osudná domýšlivost : Omyly socialismu
Friedrich A. Hayek
(SPOILER) Osudná domýšlivost, že zvítězíme nad přirozeným rozvojem a rozumem dokážeme ovládnout budoucí směřování společnosti i našeho dalšího rozvoje. Obrovský civilizační rozkvět zapříčinila akceptace soukromého vlastnictví a nastavení vlastnických vztahů, novodobé snahy o ovládnutí zdrojů a centrální plánování (jak se neúspěšně snaží každý socialismus) jsou předurčené k neúspěchu, protože nikdo nemůže být všudypřítomný a mít aktuální informace a preference všech zúčastněných. Mnoho intelektuálů se s přirozeným během věcí však pro svoji preferenci rozumu nehodlá smířit a tudíž se snahy o opakování socialismu, které jsou destruktivní, neustále navracejí.
Cesta k nesvobodě
Timothy Snyder
Dávám vysoké hodnocení a doporučení, ač mám ke knize výhrady.
Myslím, že kniha je skvěle a čtivě napsaná a velice zásadní, pokud se člověk chce orientovat v historickém a myšlenkovém kontextu mezinárodních vztahů mezi Ruskem a Západem (potažmo Ukrajinou).
Na druhou stranu - zdá se mi, že autor si taky trochu přibarvuje a někde ta kauzalita vývoje není úplně jasná. Autor akcentuje, že zásadní pro demokracii je společenská rovnost (což je samo o sobě dost socialistické přesvědčení a k rovnosti se nedostaneme, pokud nebudeme mít silnější stát - tedy méně svobody). Říká, že máme méně demokracie. Budiž - spíš bych řekla, že je demokracie teď trochu jiná, než jsme byli zvyklí. Vůbec se nikde nezamyslí, že mezera demokracie je právě v tom, že masu můžete zmanipulovat - toto je ale není s demokracií v rozporu, tohle je jejím inherentním nedostatkem. Že se zvyšuje nerovnost ve společnosti - s tím bych i souhlasila, ale bohužel je to částečně opět tím, že může mnoho vlivných lidí skrze silnější stát systém vysávat, nebo naopak minimálně obcházet, což slabší osoby nemohou (krásný příklad vidíme i v naší zemi v podobě Andreje Babiše). I celá ta představa, že někde existuje jasná pravda, kterou má zpravidla jen Západ, se mi nepozdává. Samozřejmě, že i Západ svoji propagandu trochu dělá a je třeba s tím počítat (a Ruskou stranu toto rozhodně nikdy nesmí omluvit).
Knihu tedy doporučuji, ale vnímám ji jen jako další a velice důležitý pohled na celospolečenskou situaci. Myslím, že geopolitika Ruska/Západu není jen o idejích, které autor předestírá, a vzniku Eurasie, ale vlivů bude mnohem více, které se v knize nevyskytují - třeba obchodní vztahy, často i předem nepromyšlené činy, které pak mají širší důsledky. Ale přečtěte si to - minimálně pro představu, jak může přemýšlet občan Ruska pod vlivem propagandy, je to skvělý.
Fašismus: Varování
Madeleine Albright
Přiznám se, že jsem dlouho nepotkala takhle rozporuplnou knihu. Mnoho zjednodušování a až propagandistických nálepek. Naopak se ale zas snaží upozornit na riziko rostoucích tendencí k autoritářství, které bezpochyby narůstá.
Vůbec se mi nelíbí to volně zaměňované “demokracie” a “volný trh.” Volný trh z demokracie plynout vůbec nemusí. Demokraticky můžeme žít v ekonomické totalitě. Taky si myslím, že Albright považuje za fašismus i hodně věcí, které se jí prostě jen nelíbí.
Líbí se mi ale, jak se na konci pustila do “liberálních fašistů,” kteří by mohli chtít vyhazovat z práce za netolerantní názory atd. Obávala jsem se, aby na tyhle osoby, které chtějí trestat “netolerantní názory”, neměla jiný metr. Tak aspoň zůstala konzistentní.
Investování pro začátečníky
Petr Syrový
Poslední vydání doporučuji, pokud se v problematice chcete zorientovat. Shrnuje základní možnosti, do čeho investovat, i lidem z oboru to uceleně shrne a zopakuje. Ocenila bych pak ještě kapitolu věnující se kryptu.
Labyrint pohybu
Pavel Kolář
Nebavilo mě to.
Rozhovor je sice zajímavý, že okrývá pohled na svět zajímavého člověka, ale asi jsem od toho čekala něco trochu jiného. Je spíše o životě pana profesora než o radách jak na zdravý pohyb a nějakých zajímavých postupech.
Tím, že jsem trochu z oboru, to pro mě vlastně nebylo ani nic nového.
Modlitba za Owena Meanyho
John Irving
Eh… strašně a vyčerpavě dlouhý. Mnoho pasáží mě vůbec nebavilo. Kdyby byla kniha poloviční, pointa by neunikla. Ani pointa mě zas tolik neoslovila. Z dalších komentářů ale vidím, že to asi bude dost o vkusu čtenáře.
15 roků lásky
Patrik Hartl
Doufám, že tim někoho neurazim, ale přišlo mi to trochu jak seriál Ulice pro lepší lidi z Prahy. Pozorujeme život muže vlastnícího kadeřnictví jak lítá z lásky do lásky a prožívá rozchody, jak vychovává děti, jak prožívá krizi středního věku.
Současná “společenská” literatura není úplně žánr, který čtu. Co se Hartlovi ale nedá upřít, je čtivost. Pokud chcete něco oddechového na zimní večery nebo na léto na pláž, u čeho nebudete muset přemýšlet, tak berte.
Šarlatový a černý
John P. Gallagher
Odboj proti nacistům v Římě, kteří částečně vedli vatikánští kněží. Reálný příběh, kolikrát až těžko uvěřitelný pro zábavné a taky hodně nebezpečné situace.
Nepřátelé státu: Přátelé svobody
Josef Tětek
Příjemné ohlédnutí na životy mých oblíbených ekonomů a dalších slavných osobností, kteří byli “přáteli svobody.” Kniha je poměrně krátká a ke každé malé biografii vybírá jen to nejdůležitější a zajímavé, takže vás neunudí.
Vzestup po úrovních vědomí
David R. Hawkins
Duchovní kniha, která pro můj spíše analytický mozek byla příjemným překvapením v tom, jak si lidské vědomí hezky rozeškatulkuje a seřadí. Snaží se dívat na ducha a jeho vývoj zvnějšku, bez příchylnosti k nějakému konkrétnímu náboženskému směru.
Samozřejmě, že mnoho věcí, o kterých autor píše, nelze (a z podstaty věcí ani nemůže jít) nikdy ověřit a je spíše na pocitu čtenáře, jestli z knihy dostane dojem, že dává smysl, nebo že je to úplná kravina. Zejména metodika “svalového testu” je vlastně neověřitelná a samotnou mě moc nepřesvědčuje.
Na druhou stranu - u čtení o nižších úrovních vědomí jsem poznávala věci, které pro mě jsou známé a přijdou mi pravda; logicky s vyššími úrovněmi se pro mě kniha stávala více abstraktní a méně pochopitelná. Možná i pro moje dosavadní zkušenosti se mi zdá, že by na knize mohlo něco být. Určitě jsem se viděla i v tom, jak v přechodech mezi úrovněmi (zejména překročením úrovně 200) roste člověku jeho subjektivní štěstí.
Méně sympatické mi v knize bylo odkazování na autora a jeho zkušenosti (jsem trochu citlivá na to, když někde cítím potenciálního “duchovního vůdce”).
Jako nevim. Kniha je v lecčems podnětná a k dlouhým diskuzím pak zajímavá, takže ji zařazuji do “doporučuji.”
Spasitel Duny
Frank Herbert
První díl byl lepší. Tohle je sice kratší, ale zato pro mě bylo těžší držet pozornost a ani příběh není tak strhující. Aspoň to po prvnim dílu Duny neni tak náročný, protože člověk se v tom světě už celkem orientuje. Jako volnočasovka do tramvaje ok.
Dej mi své jméno
André Aciman
Ještě jsem v žádné knize neviděla tak autenticky popsaný cit k druhému člověku, to šílenství a zbláznění. Myslím, že mnoho lidí se v tom najde a pak to prožije s tou knihou znova. Přečetla jsem to jedním dechem.
Zápisky z podzemí
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
(SPOILER) „Jen se podívejte pozorněji! Vždyť my ani nevíme, kde ten živý život hledat, jaký vlastně je a jak se nazývá. Nechte nás o samotě, bez knihy, a my se ihned zamotáme, hned budeme v koncích - nebudeme vědět, k čemu se přimknout, čeho se přidržet, co milovat a co nenávidět, co ctít a čím pohrdat. Nám je dokonce na obtíž být lidmi z masa a krve, s vlastním tělem, stydíme se za to, pokládáme to za hanbu a snažíme se být jakýmisi vymyšlenými abstraktními lidmi. Jsme mrtvě narozeni, dávno už se nerodíme z živých otců a nacházíme v tom čím dál tím větší zahanbení. Přicházíme tomu na chuť. Brzy si vymyslíme, jak se zrodit z ideje. Ale dost, nechci už psát „z Podzemí”.“
Z Izrastiny s láskou
Jakub Szántó
Knihu bych rozhodně doporučila všem, kteří si chtějí udělat nějaký ucelenější obrázek o historii vzniku Izraele a posledních přibližně sto letech událostí v této oblasti. Text je nezaujatý a nebude vám tlačit ani jednu stranu sporu, což je fajn.
Duna
Frank Herbert
Není to snadný, ale nakonec to stojí za to, už jen pro to, aby člověk ocenil autora. Něco podobného se totiž neurodí často. :-)
Vaše bludy
Wayne W. Dyer
Chtěla jsem se k tý knize rozepsat, pak jsem si ale přečetla komentář uživatele “zimela”, zasmála se a nic lepšího fakt nevymyslim. :D
Takže i přes nějakou tu hordu seberozvojových sraček, které jsem přečetla, tuto celkem doporučuji.
Válka je mým osudem
Lenka Klicperová
(SPOILER) Nedokážu posoudit, jestli se mi kniha tak líbila, protože je mi tématem velice blízká, nebo jestli je prostě sama o sobě perfektní. Rozhodně ale nic nezkazíte, pokud se spokojeně začtete. Dvě české novinářky jezdí (nejen) do zemí Blízkého východu, aby o tamější situaci podávaly reportáž. V zemích, kde je situace neuvěřitelně nepřehledná (zejména v oblasti Sýrie) pak jsou tyto informace dost cenné.
Obě autorky se nebojí ukázat zdvižený prst na režim, který sváry v oblasti rozdmýchává i podporuje - a to Turecko. To považuju za důležité, jelikož Turecko (spojenec NATO) nám v posledních letech předvedlo další neodpustitelnou genocidu svých odpůrců a v podstatě za tichého přihlížení západních médií. Myslím, že je potřeba mít tohle na paměti a vědět, že hrozba (alespoň si to myslím i já) číhá tady.
Cizinec
Albert Camus
Kniha popisuje krásný aspergerovský přístup k životu, lidem a vztahům. Pragmatický existencialismus, prázdnota, k ničemu v knize si nelze udělat vztah. Jen holý fakt toho, že každý zemřem, každý sám za sebe a pro svět je to zcela bezcenné.
Kniha není dlouhá, jinak bych ji nedočetla. Táhne mě to mnohem více k přesahu lidské existence.