Nočnípták komentáře u knih

Já tuhle knížku četla až jako dospělá, ale přečetla jsem ji s takovým zápalem jako by mě bylo právě těch deset let. Mám ji v knihovně. Nikdo z dětí si ji nesměl odvézt a vnoučata ji také musí vracet.

2 20.04.2018

Nádherná publikace. Krásné fotografie i text. Je zde docela podrobně vylíčena historie rodiny Seidel. Každý rok si slibuji návštěvu Seidelova fotoateliéru a ještě jsem jej neviděla. Ale ta letošní návštěva Českého Krumlova bude mít určitě jen jeden cíl - fotoateliér Seidel.

2 20.04.2018

Vůně dětství. Medová vůně dětství.
Moc mě líbily verše i ilustrace. Líbí se mě pořád, ale dnešním dětem asi moc ne, soudě podle mých vnoučat. Je zde dost zastaralých výrazů. Musí se pořád vysvětlovat, a to při čtení veršů hrozně ruší a prožitek se ztrácí. Přesto bych se Medové studánky nikdy nevzdala.

3 20.04.2018

Vánky hrají na bělostné struně
babích let, již předou pavouci.
S vůní ohýnků se mísí vůně
z borového lesa vanoucí.

z básně Září


Moje píseň čeká na skřivana,
aby se mnou zpíval o jaru.
Vydechni si, země, lemovaná
horami tam v modrém oparu!

z básně Březen


Básník František Hrubín je hluboce zapsán v mém srdci.

6 20.04.2018

Mikoláš Aleš je vlastně lidovým vypravěčem. Promlouvá k nám svými perokresbami, které doprovází lidové písně. Jeho písňové cykly vznikaly v letech 1889 - 1907. Vlastní Alšova slova "Za písničkami jsem běhal jako za cikánskou píšťalou", by mohla být použita jako předmluva této knihy.
Z historie vzniku a vydání cyklů jsem se dozvěděla zajímavé informace o životě jednoho z našich milovaných malířů.

3 19.04.2018

Odkud ten náš holub letí
Letím z lesa, milé děti...

Krása, která mě hřeje u srdce již od dětství.
Ještě dnes umím skoro všechny verše nazpaměť. A jak by také ne ,když jsem je tenkrát četla pořád dokola svému bráškovi a později recitovala svým dětem a potom i vnoučatům.
První setkání s básníkem, první setkání s verši /říkanky se nepočítají/. To byl asi ten počátek mé lásky k poezii.

15 18.04.2018

Je to moje první setkání s Jodi Picoult a pěkně se mnou zamávalo. Jak dokáže těžká nemoc dítěte poznamenat život celé rodiny. Autorka nechává vyprávět příběh střídavě všechny zúčastněné. Každý z nich má jiný názor jak řešit vlastně neřešitelnou situaci. Není to žádný sentimentální román, přesto jsem plakala. Teď si jenom přeji, aby nikdy nemusel něco takového prožít někdo z mých blízkých.
A konec? S takovým jsem tedy nepočítala. Film prý končí jinak.

11 18.04.2018

Pejsek Hafík je přesně to, co chybělo vnoučkovi v knihovničce. A já ho samozřejmě přečetla, než jsem mu knížku darovala. Moc se mě líbila. Krásný text, krásné ilustrace. Doporučuji a dávám pět *

2 18.04.2018

Moc se mi líbila dětská kniha O Hafíkovi. Tak jsem zkusila od stejné autorky i něco pro dospělé. Také se mě moc líbila.Je to lehké čtení na večer.Přesně jak paní Vrábková píše - chvíli se smějete,chvíli pláčete. A hlavně si uvědomíte, že vlastně píše o sobě a přitom i o vás.Je to ze života.

1 17.04.2018

Tato kniha by mohla mít ještě podtitul "Již nikdy nedopusťme". Celá otřesená jsem ji dočetla za dva dny. Zvládla bych to určitě i za jeden, ale stále jsem se musela vracet a číst některé stránky znova. Ovšem ne proto, že by byla nesrozumitelná. To jenom já nemohla uvěřit, že může existovat taková zrůdnost. Že dokáže opravdu být člověk člověku vlkem. Jistě, hodně toho znám i z jiných knih, ale tahle mne teda dostala. Málo známá historie Čechoslováků zavlečených do gulagů ve 20. až 50. letech minulého století. Tragické lidské osudy jsou zde podány s takovou syrovostí, až jde mráz po zádech. Docela mne mrzí, že jsem neviděla stejnojmenný televizní dokument.
Knihu jsem zařadila do knihovny na to nejvíc viditelné místo, aby ji nepřehlédl nikdo, kdo k nám přijde na návštěvu. Měl by jí číst každý, aby se tohle už nikdy neopakovalo.
Zařazuji si ji do výzvy i do doporučených knih a samozřejmě nemohu jinak,než dát 5*




.

9 17.04.2018

Dnes jsme s vnukem dočetli Trnkovo Zahradu. Opět jsem byla okouzlena. A tak v tom okouzlení musím pokračovat. Hned jsem sáhla po této monografii. Nemusím ji číst celou, již jsem ji četla několikrát. Stačí zalistovat, vybrat určité kapitoly. Pro potěšení to stačí. Pan Trnka měl krásný/ne vždy lehký/, bohatý život. Jsou zde fotky z jeho animovaných filmů i ilustrace. To vše doplněné seznamem knih, které ilustroval, filmografií a cenami, které získal. Opravdu zajímavé a krásné čtení.

3 15.04.2018

Kouzelná kniha.Pan Trnka rozuměl dětské duši.Knihu jsem jako dítě milovala,ale bohužel nevlastnila.Pořídila jsem ji až pro vnuka.Tak jsme ji přečetli spolu. Už podruhé. Okouzlila mě jako před léty.Pan Trnka rozuměl nejen dětské duši.

Ještě mám jeden zážitek.Navštívila jsem s vnoučaty Trnkovo interaktivní Zahradu a všichni jsme byli doslova uneseni.

19 15.04.2018

Mám ráda knihy Petra Maye. Hadohlavec se mě líbil možná o trochu méně než předchozí díly z čínské série, ale asi proto,že se neodehrával v Číně.Přesto mě to neodradí a už se těším na další díl.

4 15.04.2018

Knihu jsem si půjčila kvůli autorovi,ale pak se mi do ní nějak nechtělo. Asi mě odrazoval ten název.Protože se však hodí do výzvy,tak na ni konečně došlo.Překvapila mne,dobře se četla a dozvěděla jsem se zajímavé věci/ne drby/ o životě spisovatelů v polistopadové Praze.Jan Novák s nadhledem a humorem vypráví o životě své americké rodiny v Čechách.. .Pět * sice nedávám,ale vím,že si knihu znovu přečtu.A to jsem zjistila,že se do výzvy vlastně nehodí.

Ještě na okraj.Kdybych si přečetla dřív anotaci,která je nahoře,tak bych se do čtení nepustila.

3 14.04.2018

Knihu jsem četla již podruhé. A opět to byl zážitek. Stejně jako poprvé mám pocit, že jsem se stala přímo aktérem příběhu, ne čtenářem. Tak blízký mě Michel je.Přála jsem si,aby kniha ještě pokračovala.Těžko se mě s Michelem i všemi nenapravitelnými optimisty loučilo. Jean-Michel Guenassia napsal krásný román.Nevím jak dlouho jej psal,kolik mu to dalo práce. Působí však tak, jako by jen tak lehce mávl rukou nad papírem a stvořil příběh.

Klub nenapravitelných optimistů mohu jen doporučit.

11 14.04.2018

Ve chvílí,kdy jsem se narodil,
vlétl prý oknem motýl
a usedl matce na pelest,
ale v téže chvíli zavyl na dvoře pes.
Matka v tom spatřovala
neblahé znamení.

O pár chvil později,co přednesl Ota Sklenčka tyto verše,létal chrámem zkřehlý motýl. - Lidem se zatajil dech.

Mám slzy v očích vždy, když prohlížím tyto fotografie.Také ale mám zlost.To na ty okolnosti.Ale když dojdu k těmto slovům, pocítím jakési uklidnění.A jsem hrdá na "našeho" básníka,kterého jsme tak milovali,že rozloučení s ním se vlastně stalo vzdorem.

5 13.04.2018

Otavo křivá,řeko zlatonosná,
lososí vodo s perlami v tvém klínu,
ty rozpěněná v lesích na Šumavě,
plynoucí tiše v rovinatost mírnou,
v tmě rosou voníš, hvězdy zrcadlíváš...


Básník Ladislav Stehlík doprovází básnickým textem čtrnáct lunet malíře Mikoláše Alše.Jednotlivé lunety jsou tak propojeny v celek postavou dávnověkého reka, bránícího naši vlast proti nepříteli.
Když se podívám v Národním divadle na Alšovy lunety, dokážu je díky Stehlíkovo textu pojmenovat.

7 12.04.2018

Krásná a výpravná kniha. Určitě nadchla všechny fanoušky ságy Písně ledu a ohně. Dá se číst na jeden zátah/poprvé/, nebo si čtení užívat hezky pomalu/podruhé, potřetí,..../
Já si užívám již asi po šesté a pořád nemám dost .Dávno už ji nečtu od začátku do konce ,ale listuji si tak různě jak mě zrovna napadne. To co se nevešlo panu Martinovi do ságy, to najdete zde. Pro mě je to třešnička na dortu.

4 12.04.2018

Tuto knížku měla moje maminka schovanou jako památku na své dětství. Občas jsem do ní tajně nahlídla, ale vzít jsem si ji netroufala. Byla přece maminčina. A pak jednoho dne ji maminka vybalila z hedvábného papíru a se slovy "teď je tvoje" mě ji podala. Byla jsem tak šťastná. Ještě dnes cítím to vzrušení se kterým jsem se ponořila do četby. Od té doby mě stále provází moje milovaná Aža a její kamarádi.

Čtenářská výzva 2018 - 13. Kniha poprvé vydaná před rokem 1950

4 11.04.2018

Nejsou zde jen fotografie míst, která dnes již většinou vypadají jinak. Fotografie jsou doplněny verši našich známých básníků. Většina z nich má v názvu své básně stejné slovo-PRAHA.Z knihy na mě dýchá nostalgie. Kdo máte možnost do ní nahlédnout, udělejte to. Budete překvapeni.

4 11.04.2018