Nočnípták komentáře u knih

Až umřu, nic na tomto světě se nestane
a nezmění,
jen srdcí několik se zachvěje v rose jak k ránu
květiny,

I ten kdo nezná básně Jiřího Wolkera, určitě zná začátek básně Umírající. Měla jsem v úmyslu začít svůj komentář básní Sloky, ale předběhl mě mcleod. Myslím, že je nás mnoho,kdo objevili ve Wolkerových básních netušenou krásu.
Jitřní píseň byla moje první sbírka od tohoto básníka. Dostala jsem ji před mnoha lety od své třídní profesorky. Tehdy jsem Wolkera moc ráda neměla, milovala jsem Seiferta, Mikuláška, Zábranu....Knížečka pro mě měla spíš cenu vzpomínkovou. Často jsem jí listovala a nějak jsem nepostřehla, kdy jsem tu krásu objevila. Najednou tady byla. Paní profesorce jsem to však už povědět nemohla.

8 05.05.2018

Kašmírový šál jsem četla asi před rokem. Kniha se mě líbila, ale nebyla to žádná bomba. Aspoň jsem si to tehdy myslela. Proč však na ni potom tak často myslím? Proč o ní stále přemýšlím? Co to jen v ní bylo za kouzlo? Došla jsem k názoru, že vypravěčský um spisovatelky. A nemělo by to tak být vždycky? Každá kniha by v nás měla zanechat stopu, třeba jen malý otisk. A tahle je z těch co zanechá. Ve mě zanechala spokojenost a souznění s příběhem vnučky i babičky a nesplnitelnou touhu poznat Kašmír a Šrínagar čtyřicátých let 20.století.
POZOR, není to žádná červená knihovna jak by se mohlo zdát z recenze ke knize. Kdybych tenkrát četla tuhle recenzi, tak jsem se do čtení vůbec nepustila.

6 05.05.2018

Opravdu přehledně a chronologicky podané epizody Nového zákona. Autorovi jako předloha sloužila Bible kralická. Ponechal zde úmyslně anachronismy, které v ní jsou. To mě však rozptylovalo a vadilo.

1 03.05.2018

Krásně napsané. Lehoučké prolínání současnosti s minulostí. Rozhodně ne oddychovka, přesto přečteno jedním dechem. Tenká knížečka a v ní všechno - láska, přátelství, smutek, ztráta, touha. Lehoučce skládaná slova, jako kdyby je přivál vánek. Bylo to již moje druhé setkání s tímto pozoruhodným dílkem a opět na něj budu dlouho vzpomínat.

10 02.05.2018

Knihu jsem dočetla na začátku dubna. Četla jsem ji již podruhé. Přesto jsem nedokázala napsat hned komentář. Některé knihy musím napřed "zažít". Je zajímavé, že jsem ji četla na jeden zátah, hltavě a přesto pomalu. Taky Vám to zní jako blbost? Mě ano. Přesto to tak bylo. Poprvé i podruhé. Jediný rozdíl byl v tom, že podruhé mě nepřekvapil konec. Řadím ji mezi ty, kde 5* nestačí.

Nechápu, proč je zařazena jako román pro ženy.

29 02.05.2018

Jednoduchá, oddychová, čtivá knížka. Protože mám ráda Herriota, neočekávala jsem kdoví jaký trhák. Nebyla jsem tedy zklamaná. Pobavila jsem se. Zasmála i zasmutnila. Jestli se pustím i do dalších dílů to ještě nevím. Možná až po nějaké době.

1 02.05.2018

Každý asi zná Alšův cyklus Vlast, který vytvořil pro Národní divadlo, ale co třeba ilustrace k První čítance? Nebo kresby do časopisů a knih? Zde je najdete. Určitě pak zjistíte, že mnoho z nich vlastně znáte. Jenom jste si na ně nevzpomněli.

3 01.05.2018

Mám ráda lesy a řeky.
Mám ráda knihy.
Mám ráda spisovatele.
Z lesů to jsou hlavně lesy šumavské.
Z řek je mojí láskou Vydra, Křemelná a Otava.
Ze spisovatelů jsou to pak ti, kteří o nich píší.
A Zdeněk Šmíd je mezi nimi jedničkou.

Doporučuji. Při čtení navštívíte krásná místa, známá i neznámá. Přímo na Vás bude dýchat pohoda a klid. Někdy tesknota, ale i radost. Od všeho trochu. Tak jako v životě, který plyne jako ta řeka.

4 01.05.2018

Již skoro měsíc uplynul od chvíle co jsem knihu přečetla. Celou tu dobu na ni stále myslím. Autorovi se povedlo popsat otřesnou dobu stalinistického režimu a otřesný případ sériového vraha. Není to čtení pro slabší povahy. Když si uvědomíte, že obojí /vraždy i režim/ není autorova fantazie, ale hrůzná skutečnost, naskočí Vám husí
kůže. Už navždycky zůstane ve vaší hlavě, aby se čas od času připomněla.

15 01.05.2018

Já se také nějak nemohla začíst. Asi tak od deváté kapitoly už to šlo, ale stejně jsem čekala od knihy víc. Zajímavé určitě bylo prostředí. Styl vyprávění se mě také líbil, ale děj mě neoslovil. Podle recenze jsem si myslela, že to bude na 5*.Dávám 2. Ještě zkusím Plantážníkovu ženu, když si Ditules a kika 13 myslí, že byla daleko lepší.

3 29.04.2018

V hebkosti spánku utonulá
náhle jsi zpola procitnula
a jal tě strach, že oko dne
tě zcela nahou zastihne.

Nemůžeš skrýt náhle klín
do stříbrných pavučin
a ňadro sotva zaoblené
se neukryje do lupene.

Nu tak, nebuď stydlivá,
vždyť on se tolik nedívá.
Bratranec slunce skrytý v žitě
oslepl a nevidí tě.
---------------------- Tudor Arghezi - Spící
/Jedna báseň místo komentáře. Prostě jsem neodolala./

2 26.04.2018

Aby existovali velcí básníci, musí existovat velcí čtenáři.
( Walt Whitman)

Není básníka mimo zemi. Připoután k ní místem zrození, pravý básník je vždy jen jejím básníkem. Je s ní zasnouben vzácným prstenem, obzorem své vlasti.
( František Hrubín)

Poezie musí být stará jako skála a mladá jako příboj.
(Ralph Waldo Emerson )
,
Umění je projevem lidské šťastnosti, lidské bědnosti i síly- v podstatě projevem nepokoje, vzpínání - krásného, velkého dramatu člověčenství.
(Josef Čapek)

Malá knížečka pro potěšení. Vejde se nejen do kabelky, ale i do kapsy. Všude ji můžete nosit s sebou. Ať ji otevřete na kterékoli stránce, vždycky tam nejdete něco, co Vám bude blízké, co k Vám bude promlouvat.

3 25.04.2018

Přehledně uspořádaná kniha. Některé údaje již samozřejmě neplatí/počty obyvatel, představitelé států/, ale ty lze dohledat v jiných publikacích. Státy jsou řazeny abecedně, doplněny mapkami s polohou. Dozvíme se rozlohu, hlavní město, státní zřízení a hlavu státu/jména všech, kteří se vystřídali během sta let/.Zajímavá kniha.

2 24.04.2018

Zajímavá knížečka. Dýchá z ní historie. Dnes už tento průvodce bude mít cenu spíše historickou. Hned v létě zjistím, co je z toho do současnosti zachováno a co ustoupilo modernizaci.

23.04.2018

Už někdo tady napsal, že tuhle knihu lidi buď milují nebo nenávidí Asi to tak podle komentářů bude. Já patřím k těm prvním. Ráda se směju. Tady jsem se přímo chechtala. Nahlas a pořád. Je to nenáročná kniha, při které nemusíte přemýšlet. Jenomže proč by jsme měli číst jenom ty u nichž se přemýšlení vyžaduje? Pro mě to ztráta času nebyla. Už jsem zvládla i Aristokratku ve varu a Aristokratku na koni. Taky dobrý, ale tahle byla nejlepší.
Doporučuji ji tomu, kdo si chce odpočinout a zasmát se. POZOR - nečíst v prostředcích hromadné dopravy a v čekárnách u lékaře/to byl můj případ/.Lidi se otáčejí a myslí si, že jste blázen.

17 23.04.2018

Krásný psí příběh. Nevím jak bych popsala co cítím. Když jsem knihu přečetla poprvé, dlouho ve mně přetrvávala radost i stesk. Pořád myslím na všechny naše psí kamarády, kteří už tady nejsou. Tak ráda bych věřila, že náš nový hafuša je některým z té řady předchůdců. Protože se chystám na druhý díl, tak jsem si tenhle musela prostě přečíst znovu. Opět jsem se smála i plakala. A nakonec si říkám, že určitě tohle štěně v sobě některého z nich má. Já je v něm totiž vidím - všechny čtyři.

Ať jste pejskaři nebo ne, přečtěte si tuhle knížku.Bude se Vám líbit jak je napsaná.

7 23.04.2018

Pět hvězdiček nestačí. Moc jsem se pobavila. Teď se bavím podruhé, čteme ji s vnukem. Já to pořád říkám, že my dospělí si děláme starosti s prkotinama. Starosti dětí jsou mnohem vážnější. Zde ovšem podané s humorem a nadhledem. Příběh prožíváme očima třeťáka Káji.

Říkaj: "Ty vole! Viděls dneska Maskodonta? Ta ti jednu natáhnout, tak ti zlomí samici!" nebo tak nějak. Už se těším do šestky, taky budu moc říkat Ty vole! A to i holkám.

Tomu,kdo se chce dozvědět kdo je to Maskodont,co je to torádor, samice a poberťačka, tomu mohu knihu vřele doporučit.

3 22.04.2018

Opět jedna ze starších knih pro děti, která nestárne. Jednoduché veršíky, krásné Alšovo perokresby. Vždy mě potěší.

1 21.04.2018

Tato kniha je už stará dáma, ale pořád má co říci nejen dětem. Ilustroval ji Vladimír Kovářík. Kovářík s dlouhým í. Tak je to uvedeno v knize, ale mě tady naskakuje stále s krátkým i. Tak nevím, kde je chyba. Ilustrace jsou jednoduché a moc hezké.

21.04.2018

Je mě smutno. Pavel Šrut dnes zemřel. Nemohla jsem se rozhodnout, kterou knihu použiji do výzvy. Již to vím. Jeho Lichožrouti si ocenění Magnesia litera opravdu zaslouží. Krásné ilustrace, vtipný text.
Pane Šrute - Díky za Vaše knihy

4 21.04.2018