O Hafíkovi, statečném pejskovi přehled
Helena Vrábková
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/320845/bmid_o-hafikovi-statecnem-pejskovi-5WW-320845.jpg
5
4
4
Hafík je milý a hodný pejsek, taky trochu rošťák a neposeda. Bydlí v boudičce na dvoře u Marků v Pěkněnicích a touží být velmi statečný. Hafík chce být hrdinou. Rozumí se samo sebou, že pejskové se nesmějí bát ničeho. Ovšem co nejméně Hafíka baví, je hlídání. To přece není žádná zábava! A tak to roztomilé psisko často utíká ze dvorečku za dobrodružstvími, o kterých si teď může přečíst každý milovník pejsků. Neváhejte a vzhůru za psími kousky!... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize O Hafíkovi, statečném pejskovi. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (2)
Pejsek Hafík je přesně to, co chybělo vnoučkovi v knihovničce. A já ho samozřejmě přečetla, než jsem mu knížku darovala. Moc se mě líbila. Krásný text, krásné ilustrace. Doporučuji a dávám pět *
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha O Hafíkovi, statečném pejskovi v seznamech
| v Přečtených | 7x |
| ve Čtenářské výzvě | 1x |
| v Doporučených | 1x |
| v Knihotéce | 2x |
| v Chystám se číst | 1x |
Autorovy další knížky
| 2009 |  Co věděly naše babičky a co jsme my zapomněli |
| 2006 | Keltský horoskop aneb Když stromy vyprávějí |
| 2012 |  Živote, díky aneb každý má svého anděla |
| 2020 | Tajné tipy našich babiček |
| 2004 | Sám sobě věštcem |
Krásné příběhy o Hafíkovi, psím neposedovi, který to vždycky nějak skoulí, aby mohl zdrhnout. :-)
Knížka je velmi čtivá, příběhy nabízejí ponaučení, jsou zábavné, navíc je text psán velkým písmem, takže se hodí i pro děti, které začínají samy číst.
Najednou ten úžasný řízek Hafíkovi přestal vonět a ani chuť na něj neměl. Je tu sám u boudičky a nemůže se podívat na náves na trubače. Smutně seděl a ukápla mu slzička. Žužlal ten řízek a nebyl najednou ani trochu statečný. Ježíšek nepřišel a nesplnil mu jeho přání.
Vtom se ale dveře od domu znovu otevřely a stála v nich paní Marková s kouskem cukroví. Sladkosti, to měl Hafík moc rád. A panička povídá: „Jak to, Hafíku, že jsi ještě nedojedl? Ty máš přece řízky rád. Už jsi měl být dávno na návsi. Copak nevidíš nová vrátka v plotě? Ty ti přinesl Ježíšek, jsou jenom tvoje a odteďka už můžeš chodit ven, jak chceš. Hlavně na sebe dávej pozor a vždycky se nám vrať domů zdravý,“ povídala ta zlatá panímáma.
Na nebi vyšla velká hvězda. Neviděl sice zlaté prasátko, ale to pejskovi pranic nevadilo. Protože ta hvězda byla svatá a Hafík věděl, že dnes nosí zázraky všem lidem na zemi a že ji tam na nebe posadil jistě Ježíšek. Šel pomalu k domovu, díval se lidem do rozsvícených okýnek a přál všem šťastné a veselé Vánoce.
Protáhl se zpátky svými novými vrátky, prošel dvorek, sedl si před boudičkou, podíval se na nebe a zamával tam Ježíškovi pacičkou.