monushka komentáře u knih
Od knihy jsem neměla žádná očekávání, ale po přečtení musím konstatovat, že přesně takový příběh jsem potřebovala jako sůl! Úsměvný, vtipný, místy vzteklý, napínavý, milovaný, nenáviděný. Tiffy s Leonem mi byli sympatičtí od prvního seznámení s nimi. Spolubydlící doporučuji.
Fitzeka miluji, je to jeden z mých nej autorů, u kterého vím, že nezklame. A ani v případě Dárku nezklamal. Už jsem si u něj zvykla, že čím blíže jsem ke konci, tím více koukám s pusou dokořán. U Dárku jsem však až tak překvapená nebyla a tušila, jakým směrem se bude příběh ubírat.
Tak tohle bylo hodně špatné, kniha mi vůbec nesedla. Téma by se dalo parádně zpracovat, ale autorka si zřejmě dala pořádné sousto a příběh byl strašně zmatený.
Nebyla to špatná kniha, ale na můj styl se vše moc opakovalo. Musím ale ocenit to, jak k sobě lidé krásně zapadli, jako dílky puzzle.
Zajímavá kniha o tom, jak to vypadalo v Terezíně za druhé světové války. Je škoda, že nebyla obsáhlejší.
Má první přečtená kniha od Cartera. Dlouho jsem odolávala všem pochvalným komentářům na autorovu adresu na různých knižních fórech. Až došlo i na mě. I přesto, že jsem vraha odhalila, mě zaujal spád příběhu, otáčela jsem stránku za stránkou a nesmírně si celý příběh užila. Těším se na další setkání s autorem a Robertem Hunterem.
Čekala jsem více napětí, ale nebyl to špatný příběh. Čtenář má jen dvě možnosti, může buď Helenu litovat a nebo nenávidět. Pocit z knihy mi trochu zkazil závěr, který byl celkem odfláknutý.
Obdivuji autora za to, že se během psaní neztratil v jakékoliv realitě. Nikdy jsem nečetla žádnou knihu podobnou této. Byla super!
Má první přečtená kniha od pana Bankse. Byla zvláštní, můj vztah k Frankovi byl rozporuplný. Na jednu stranu mě děsil, na druhou jsem s ním soucítila. Jiný závěr by tomuto dílu slušel více.
Měla jsem náladu přečíst si něco romantického, přičemž Sparks je jistota. Spřízněná duše nebyla špatná, ale příběh byl hodně naivní, zrychlený a neuvěřitelný.
Tohle byl opravdu zvrácený, místy až nechutný příběh. Ale nutilo mě to číst dál a dál.
Tak tohle bylo něco! Styl vyprávění vám nedovolí odložit knihu dříve, než jí dočtete. Přesně takovéhle příběhy zbožňuji.
Beletristická kniha z období druhé světové války, jejíž jádro je inspirováno skutečným životním příběhem. Dlouho jsem nečetla o příběhu lidství během těch nejtěžších časů. Výhled přes střechy rozhodně doporučuji.
Tak tohle bylo pro mě trápení. Ze začátku mě kniha bavila, ale s přibývajícími stránkami to bylo horší a horší. Přišlo mi, že se v podstatě nic nedělo. A nesedl mi styl psaní.
Jak řekl John Lennon: Jsem něžný, jsem krutý, ale jsem život. Pláčeš? I v slzách je síla. Tak jdi a žij.
Děkuji za tuto knihu s příběhem, který rve srdce.
Ačkoliv jsem Pokoj četla již před deseti lety, ihned po vydání, do dneška si vybavuji všechny pocity, které jsem při čtení tohoto příběhu prožívala.
Protože jsem V pasti doslova zhltla, nemohla jsem si nechat ujít pokračování. Malorie se čte rychle, ne však tak dobře jako první díl, v němž je celá nastálá situace nová a čtenář visí na každém slově. Děj této knihy je pro mě neuvěřitelný. Je jasné, že postavy se vzhledem ke svému dospívání vyvíjí, jen ta Malorie je pořád stejná a nedůvěřivá. Odebrala jsem jednu hvězdu za to, že v tomto příběhu se v podstatě ani nic neděje. V pasti je jednoznačně lepší.
Jako první jsem viděla film se Sandrou Bullock v hlavní roli. A byla jsem nadšená. Po přečtení knihy jsem však nadšená ještě víc, i když už jsem věděla, co mám očekávat. Střídání minulosti s přítomností činí příběh ještě napínavějším, i když námět sám o sobě je naprosto originální. Byla jsem v takovém očekávání toho, co se stane, že jsem spontánně společně s Malorie zavírala oči. Hned sahám po druhém dílu, protože potřebuji vědět, co bude dál.
Vypravěčka Esther na mě přelévala všechny své nálady a názory. Četlo se mi o to hůře, když jsem si uvědomila, že Esther je vlastně Sylvia Plath, o jejímž smutném životním příběhu jsem si přečetla před samotným čtením tohoto románu.
Střídání vypravěčů se do tohoto srdcervoucího příběhu hodilo. Měla jsem tušení, kam bude vyprávění směřovat, ale takový závěr jsem nečekala. Ten mě doslova rozbil.