LordSnape Online LordSnape komentáře u knih

☰ menu

Ocelový alchymista 2 Ocelový alchymista 2 Hiromu Arakawa (p)

Laťka nastavená prvním díle se udržuje i tady. Vlastně jediné, co mi vadilo, je ona nesmrtelnost, kterou oba hlavní hrdinové oplývají. Je to prostě jen zábava, ale svůj účel splňuje. Nic, z čeho bych se posadil na zadek. Pro fanoušky věcí z hlavního proudu jako Naruto ideální.

28.05.2018 3 z 5


Ocelový alchymista 1 Ocelový alchymista 1 Hiromu Arakawa (p)

V podstatě konzumní fantasy manga pro mládež. Ústřední motiv hledání něčeho, co by hlavní hrdiny pomohlo zas vrátit do normálu je prostě jen nástroj k tomu, aby mohlo vycházet nekonečně dílů. Možná je to klasika, ale ve výsledku jde jen o průměrnou zábavu, kde se v jednotlivých kapitolách objeví nějaké morální poselství.

28.05.2018 3 z 5


Spiritualita bez náboženství aneb Probuzení Spiritualita bez náboženství aneb Probuzení Sam Harris

Uf, uf. Co k téhle knize říct? Je šílená a spíše psaná pro Američany, kteří se Bohem ohání i na bankovkách. Autor se považuje za skeptika/agnostika a tak je pro něj všeobecně omáčka okolo náboženství ohledně zázraků, nadpřirozena, formy Boha anebo reinkarnace/posmrtného života naprosté tabu a ztráta času. Plusem je určitě, že všechny věci, o kterých píše prostě sám vyzkoušel. Podle mě ale spiritualitu nejde vědecky moc podchytit i když se tady o to snaží. Harrisovy výklady o definici vědomí a "já" jsou prostě únavné a čtou se docela ztěžka. Nakonec dospěje k tomu, že je vlastně nejpřínosnější buddhistická meditace, jakožto práce s myslí bez jakéhokoliv přívlastku.

Ve výsledku je kniha směsí filosofie, výkladu teologie a vědeckého zkoumání, co je místy tak kostrbatě napsaná, až jsem měl chuť ji odložit. Zajímavé jsou postřehy ohledně neurologie a teoretické bádání nad rozložením a prací jednotlivých hemisfér nebo zamyšlení se nad vlastní osobností - uvědomění si sebe.

Sice nejsem žádný příznivec ezo, ale každé náboženství tuhle složku prostě má a patří k ní. Odříznout ji z ní prostě nejde i když se o to tady autor snaží. Je mi jasné, že nikdy nebudu katolík, protože mám vše nastavené jinak. Ale svoji trošku tajemna si nechci nechat vzít. Chci pořád ještě věřit na zázraky. Na něco, co nejde vysvětlit a že jsou mezi námi lidé, kteří mají díky duchovní práci na sobě něco navíc. Tak či tak, autor zapomíná, že ať vezmeme jakékoliv náboženství, je to hlavně věc, která z vás má udělat lepšího člověka. To je právě ono jádro, ke kterému jdeme. A já sám nechci věřit ani tomu, že každý z nás žije jen jednou.

28.05.2018 3 z 5


Zrezivělý anděl Zrezivělý anděl Jukito Kiširo

Alita mě bavila. I když chápu její srovnání s GITS, tak prostě nemá takovou hloubku, takže je tím aspoň více stravitelná. Otázka zní, zdali je to dobře či ne... Místy bych totiž v uvítal více detailů. Na jednu stranu je hrdinka sympatická a na tu druhou strašně detinsky naivní. Emoce tu hrají důležitou roli a o postavách se toho člověk moc nedozví, ale stejně jsem to hltal. Další díly určitě přečtu, páč zvědavost je veliká.

28.05.2018 4 z 5


Odpojený muž Odpojený muž Philip Zimbardo

Kniha vhodná ke čtení právě mileniálům, kterých se to vlastně týká. Je to napsaný poněkud vážněji a mnohem lépe vyargumentováno, než třeba Digitální demence, což představují hlavně grafy z průzkumů na konci knihy. Oceňuji též i nabídku možných řešení z různých stran, které autoři neopomenou zmínit. Jen mě trošku mrzelo to nestálé opakování a očerňování pár hlavních viníků a také mi chyběl nějaký vodící motiv, čím by se kniha i lépe četla. Srovnání s Luciferovým efektem snad ani nikdo nemůže brát vážně, protože Zimbardo to umí podat prostě daleko lépe než zde. Ale zato mě potěšila Nikita Coulombe, jak se v jedné kapitole o domnělém patriarchátu krásně opřela do feministického hnutí, které dnes už nemá žádný smysl. Jsou to ale právě mladí muži, co potřebují pomoc. Tahle kniha je toho prostě dalším důkazem a opravdu nestačí si přečíst pseudonávod Davida Deidy.

Edit: Při samotném čtení jsem měl rozporuplné pocity a místy se to i četlo poněkud těžce, ale to téma je tak závažné a kniha tak prakticky komplexní, že vám prostě jednotlivé pasáže a grafy zůstanou v mysli ještě dlouho po dočtení. A proto musím nakonec po zralé úvaze své hodnocení o jednu * zvýšit.

P.S. Ta obálka je vážně hnusná.

27.05.2018 4 z 5


Morové lodě Morové lodě Mike Mignola

Komiks předkládá prostou akční jízdu s hlavním hrdinou, co se snaží tvářit tajemně a prostě si jde za svou pomstou. Na ukrácení času nebo jako utišení hladu po upířině dostačující. Kladem je určitě prostředí ve a časový rámec, ve kterém se děj odehrává.

27.05.2018 3 z 5


Jatka Jatka Ethan Gutmann

Na jednu stranu je skvělé, že i takové knihy vychází pro českého čtenáře, na straně druhé jsem měl možná až příliš veliká očekávání. Knihu jsem bral jako studijní materiál pro jednu moji povídku, ale nakonec jsem poněkud zklamaný, protože o nelegálním trhu s orgány se toho člověk až tak moc nedozví. Na začátku sice autor naťukne právě ono jádro, aby se následně pak vychýlil k disidentům a praktikujícím Falun Gongu, což je hnutí o kterém se v knize dozvíte téměř všechno. Jatka jsou tedy nakonec spíše průměr. Nečekejte od toho kdo ví co. Je to spíše o politice Číny, než jako sonda do trhu s orgány. To už je lepší vyhledat na internetu video od DVTV, kde otevřeně vypovídá bývalý onkologický chirurg ze severozápadní Číny Enver Tohti.

27.05.2018 3 z 5


Kick-Ass: Nářez - Zabijačka Kick-Ass: Nářez - Zabijačka Mark Millar

Zabijačku mám z celého Kick Ass asi nejradši a tak mě její integrace do normálního života bavila a dojímala zároveň.

27.05.2018 4 z 5


Umění jako terapie Umění jako terapie Alain De Botton

Zajímavé čtení a přehlídka uměleckých děl všemožných směrů nakonec ve výsledku vůbec nekoresponduje s tím, co si vlastně kniha na začátku zadala za cíl. Autoři se v tom nakonec strašně zamotali a překládají možnosti náhledu na jednotlivá umělecká díla, případně situace a myšlení jejich tvůrců. Pokud hledáte možnost, jak umění může terapeuticky pomáhat, tak doporučuji Psychomagii od Jodorowského.

27.05.2018 3 z 5


Transmetropolitan #10 - Naposled Transmetropolitan #10 - Naposled Warren Ellis

No, jestli tohle má být završení celého Spiderova snažení a plnohodnotné zakončení série, tak jsem poněkud zklamán oním výsledkem.

27.05.2018 2 z 5


Ať vejde ten pravý Ať vejde ten pravý John Ajvide Lindqvist

Nejdřív jsem viděl původní film, pak si v bazaru od jedné slečny pořídil knihu a nakonec po letech si vzpomněl, že ji mám vlastně v knihovně. Po Dračí krvi od Jenny Nowak byla nálada na upířinu a tak jsem se začetl. I přes větší množství postav a skákání v ději se mi čtení moc líbilo a užil jsem si ho. Byly místa, kdy jsem trochu postrádal hlavní příběhovou linku s Oskarem a Eli a v poslední třetině knihy mi čtení trochu zmrazil fakt, co Lindqvist s mojí oblíbenkyní provedl... To jsem trochu těžce přenášel přes srdce, ale nakonec jsem oběma stejně držel palce. Jako variace na upírský příběh je to prostě skvělé. Trochu syrové, atmosférické a jiné. Ve srovnání s filmem je kniha hloubavější a obsáhlejší, jednání postav má svůj smysl, logiku a objevují se i zapovězená témata, hlavně ve spojení s Hakanem. Jako prvotina skvělé a budu rád, když si od autora budu moct přečíst něco dalšího.

27.05.2018 4 z 5


Muži, kteří nemají ženy Muži, kteří nemají ženy Haruki Murakami

Haruki Murakami mě provází již od začátku mých knihomolských dnů. Je to asi jediný autor od něhož si kupuji vše, co vyjde v češtině a rád se k jeho psaní vracím. Vždy, když nastane chvíle, že bych si od něj něco přečetl, prostě hrábnu do knihovny a vezmu si knihu, co jsem od něj ještě nepřelouskal. U této povídkové sbírky se mi moc líbilo téma, protože sám procházím v posledních letech nějakou podobnou osamělostní katarzí. Čtení je to hezké. Líbí se mi prostě jeho volba slov i cit při volbě postav a jejich peripetií. Jen jsem ke konci nabyl dojmu, že mě další povídky moc nebaví. Zvláště pak poslední dvě - Kino a Zamilovaný Samsa, což jsou věci, které mě prostě nechaly chladným. Ale tak už to s povídkami někdy zkrátka bývá.

27.05.2018 3 z 5


Transmetropolitan #9 - Lék Transmetropolitan #9 - Lék Warren Ellis

Na tomhle díle mě opět bavily ty jednotlivé detailní perličky města samotného, ale celkový příběh o tom, jak Spider zbrojí a hledá možnosti, jak vyhrát nad nově zvoleným presidentem mě až tolik nebral. Vlastně jediný překvapivý zvrat byl v tom, že už mu nestačí pouhý střevní trhač. Ale vždyť už nemá prakticky co ztratit... Osobně jsem zvědavý, do jakého konce to Ellis dotáhne.

25.03.2018 3 z 5


Šepot a řev Šepot a řev Robert Kirkman

Nechápu. Prostě nechápu, jak to ten Kirkman dělá. Parádní dějový zvrat se šeptači, Carl nám krásně dospěl a zažívá první romantické chvilky a nutnost rozhodovat se sám za sebe. Ve společenství to začíná solidně vřít a mocenské pletky nabývají na síle. I když jsem měl místy pocit, že tento díl bude z těch poněkud slabších, tak jako celek s totálně překvapivým koncem mě zas komiks dostal. Těším se na další. Asi nebudu ani moct dospat.

25.03.2018 4 z 5


Přemýšlej jako umělec Přemýšlej jako umělec Will Gompertz

Moc rád čtu knihy o uměleckém tvoření (kreativitě) a tahle je přímo napěchovaná příkladnými cestami a citáty. Někoho může zklamat, že se autor zabývá především malíři, ale mně to dokonale sedlo a jednotlivé příběhy o (ne)uspěších jsem doslova hltal. I když je pravda, že cca poslední tři kapitoly po tak krásném rozjezdu jsou z poněkud slabšího soudku, ale jako celek je kniha podobně skvělá jako ty od Austina Kleona.

25.03.2018 5 z 5


Transmetropolitan #8 - Žalozpěv Transmetropolitan #8 - Žalozpěv Warren Ellis

Zápletka s ostřelovačem a superbouří zajímavá, ale ten zbytek je další bezcílné plácání se na místě... Spider jako postava mě ale pořád baví, takže jsem smířlivější ve svém hodnocení.

25.03.2018 3 z 5


Transmetropolitan #7 - Všechno nebo nic Transmetropolitan #7 - Všechno nebo nic Warren Ellis

Spider Jerusalem dělá prohlídku po městě, kde byste opravdu žít nechtěli. Tvrdá, utopická přehlídka svinstev a jednoho novináře, který se s tím snaží něco dělat. Boj s větrnými mlýny. Transmetropolitan u mě nabral druhý dech.

25.03.2018 4 z 5


Angela Angela Brian Michael Bendis

Oproti prvnímu dílu strmý sešup dolů. Nebavil mě jak příběh, tak i postavy v něm. Gaimanova Angela je trestuhodně nevyužitá a prostě si tam většinu času jen tak bezcílně levituje. Starka jsem měl po chvíli plný zuby, což je smůla vzhledem k prostoru, jakého se mu tady dostalo... Bendis se snaží místy hrát trochu na filosofickou notu, ale moc mu to nejde. Do Careyho nebo už jednou vzpomínaného Gaimana má opravdu daleko. Strážci galaxie jsou prostě strohá konzumní zábava pro masy a hltače Marvelu.

25.03.2018 2 z 5


Dračí krev Dračí krev Jenny Nowak (p)

Hledal jsem způsob, jak se vrátit do mé milované Transylvánie a bylo doporučeno toto. Inu, nakonec jsem docela spokojen. Jedná se především i historický příběh, kde je hlavním tématem politika, boj a láska. Autorka dobře vystihuje dobové reálie, ale část detailů ze života Vlada si po Stokerovsku upravila. Vzhledově nebyl vysoký, ale spíše podsaditý, vládl sousednímu knížectví Valašska, kde potlačoval rozpínavost Osmanské říše a především nikdy nebydlel na Branu. Jenže, to bychom se pak ocitli úplně jinde a ne v Transylvánii a ke konci by si čtenář nemohl vychutnat samotnou proměnu na nesmrtelného krvesaje i když je popsána dost mysteriózně. Na každý pád mě čtení bavilo, rád jsem se do světa vracel a všem hrdinům držel palce. Těším se na další díl, abych se do tohoto kraje mohl zas na chvíli vrátit.

25.03.2018 3 z 5


Technokněží Technokněží Alejandro Jodorowsky

Vidím tady samé pětihvězdy, a to přes to, že někteří píšou, jak k plnému spokojení něco chybělo. Já jsem však u Technokněžích nebyl tak vyplesklý a rozechvělý jako v případě Incalu, a rozhodně jsem nezažíval onen skvěle vyprávěný epický rozměr, jaký nám Jodorowsky nabídl v Kastě Metabaronů... Jenže má to pořád nesmírnou hloubku, komiks funguje uceleně, klade před čtenáře otázky a naznačuje míru prorockého vidění světa. Postavy jsou fajn. Hlavní hrdina se opět vesmírně vyvíjí, dojde i na pár dějových zvratů. Celkově jsem spokojen, ale neskáču a neslintám blahem, jak jsem zvyklý z předchozích knih z autorova sci-fi světa. Konec mě mírně řečeno trochu zklamal, čekal jsem lepší vyvrcholení a proto nemohu dát plnou palbu, jak je u mě zvykem, když čtu Jodorowského.

25.03.2018 4 z 5