Ať vejde ten pravý přehled
John Ajvide Lindqvist
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/49277/bmid_at-vejde-ten-pravy-iWs-49277.jpg
4
314
314
Zima roku 1981. Poklidný život na stockholmském předměstí Blackeberg naruší podivné události. Nejprve nedaleko objeví mrtvolu chlapce, kterého vrah nechal záměrně vykrvácet. Vše nasvědčuje tomu, že by mohlo jít o rituální vraždu. A to je jenom začátek. Místní obyvatele pozvolna zachvátí strach a bojí se v noci vycházet z domu. Nikdo z nich ale netuší, co se opravdu děje. Dvanáctiletý Oskar má zatím jiné starosti. Jeho spolužáci ho už dlouho šikanují a on se jim nedokáže postavit. Marně sní o pomstě. Dokud se do vedlejšího bytu nenastěhuje postarší muž s holčičkou. Jmenuje se Eli. Oskar se s Eli spřátelí. Jeho nová kamarádka je ale poněkud divná. Vychází ven jen v noci, i v mrazu chodí nalehko a často bývá hladová. Navíc trvá na tom, že nemůže vejít dovnitř, dokud ji nepozve dál. Přesto mezi nimi vzniká silné pouto.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2010 , ArgoOriginální název:
Lat den rätte komma in , 2004
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Ať vejde ten pravý. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (80)
MŮŽU DÁL? ŘEKNI, ŽE MŮŽU DÁL. MUSEL JI POZVAT DÁL, ABY MOHLA VEJÍT K NĚMU DO POKOJE, DO POSTELE. A ON JI DÁL POZVAL. UPÍRA. BYTOST, KTERÁ SE ŽIVÍ LIDSKOU KRVÍ. ELI. NA SVĚTĚ NENÍ JEDINÝ ČLOVĚK, KTERÉMU BY TO MOHL POVĚDĚT. NIKDO BY MU NEUVĚŘIL
Tak předně kniha je jiná než film a úplně jiná než (teď už zrušenej) seriál. Je lehce depresívní, na šťastnýho člověka vlastně nenarazíte. Pedofil, alkoholici, šikanující mládež, upír ten příběh no není pro děti, ale zase taková hrůza a děs to nejsou. Nejvíc mě bavilo posledních cca 80 stran. Měli tempo a chystalo se rozuzlení osudů více postav. Škoda, že nebylo víc flashbacků do minulosti Eli. Kniha lepší filmu. A beru ten nápad zimní depresivní Švédsko a v něm malej upír.
"Pusťte si někoho k sobě, a on vám ublíží", říká jedna z postav knihy.
Dvanáctiletý Oskar, citlivý, osamělý kluk, který je krutě šikanovaný spolužáky, si k sobě pustí Eli, upíra. A s Eli přijde do jeho života i přátelství, něha, sebevědomí a sebeúcta.
Možná, že větší monstra než upíři jsou zlí lidé.
Příběh jsem nejprve viděla jako divadelní hru ve Švandově divadle, zaujal mne, proto jsem si přečetla i knihu.
Upírský příběh je napsáno na přebalu. Nečekejme romantiku pro dívky jako ve Stmívání, zde se jedná spíš o punkovou romanci.
Děj se odehrává na periférii, na sídlišti Blackeberg, vyloučené lokalitě, obývané různými lidmi na okraji společnosti, kde není divu, že jeden 220 let starý upírek v podobě dvanáctiletého dítěte nevzbudí pozornost.
Celkově je kniha napsaná velmi napínavě, děj má spád bez hluchých míst. Líbily se mi dialogy jednotlivých postav.
Pro mne bylo velmi zajímavé srovnání - jsem stejný ročník jako Oskar (a také autor, který vyrůstal rovněž v Blackebergu) a také jsem prožila dětství na sídlišti na periférii velkého města. Mohu porovnat, co bylo podobné, co stejné a co zcela odlišné.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Ať vejde ten pravý v seznamech
| v Právě čtených | 5x |
| v Přečtených | 397x |
| ve Čtenářské výzvě | 29x |
| v Doporučených | 35x |
| v Knihotéce | 162x |
| v Chystám se číst | 240x |
| v Chci si koupit | 36x |
| v dalších seznamech | 6x |
Štítky knihy
upíři prvotina zfilmováno švédská literatura horory dětský hrdina severská literatura
Ať vejde ten pravý
Z počátku - když jsem ke knize přistupoval - tak jsem měl předběžnou úvahu o tom, že to bude příběh o lásce mezi chlapcem a dívkou co je upírem. A vše se to bude odehrávat v ponurém prostředí a bude to vlastně taková hororová lovestory. Jenže je to přesně naopak. Ponurost celému příběhu vládne a není to jen zasněženým šedým Stockholmem, ale postavami, které sčítají alkoholiky, násilníky, feťáky, pedofily a mnohé další... Hlavní hrdina, dvanáctiletý Oskar, kvůli šikaně se oddává vražedným myšlenkám. Není to milostný příběh, ale příběh o přátelství mezi chlapcem a upírem, kdy právě tyto scény vrhají malinké světlo v temnotě tohoto příběhu. Klasické prvky a mýty o upírech v této knize příjemně překvapili. Nemožnost vyjít na slunce, živit se krví nebo to, že bez pozvání nemohou vejít dál ( což je vlastně odkaz v názvu knihy). Eli dle mého názoru vlastně byla i jediná eventuelně kladná postava, která bohužel pro svůj "stav" musela zabíjet aby přežila a z toho vyplívá taktéž jistá dávka pochmurnosti z tohoto příběhu. Doporučuji.