Local_Bunny komentáře u knih

Původně jsem chtěla sáhnout po Probuzení, ale jsem moc ráda, že mi kamarádka 'vnutila' tuhle. Byla strašně krásná a milá. To, jak postavy na začátku poznávaly nejen sebe, ale i toho druhého a postupně se rozvíjely i fakt, jak kniha skončila.
Trošku mi trvalo zvyknout si, že autor má kapitolu na čtyři stránky a každá nová kapitola začíná malinkým shrnutím té předchozí, ale nic, na co by se za jeden večer nedalo zvyknout :)
Na to, že je to autorova první knížka, je naprosto úžasná a doufám, že nebyla jeho poslední.

2 11.06.2018

Strašně příjemné překvapení. Našla jsem ji u nás v knihkupectví zahrabanou mezi fantasy a obálka s anotací mě ihned zaujaly. Po přečtení jsem ani nelitovala. Neokoukané téma, i když se jedná o příšery. S čím jsem měla problém, bylo občas rozhodování postav, ale je třeba přihlédnou také s ohledem na jejich věk. Celou jsem ji přečetla během čekání na letišti, nenáročná četba, která zaujme.

Jsem ráda, že autorka nachystala i pokračování =)

2 20.05.2018

Po dlouhé době hodně kvalitní sci-fi, u kterého jsem do poslední chvíle pořádně nevěděla, co se stane a uvnitř jsem věděla, že mě ten zvrat překvapí. Četla se úplně sama, až mě mrzelo, že jsem se za jeden večer pročetla až na konec.

Zaráží mě jen žánr pro mládež a dívčí romány, jelikož, co si budeme, akčních scén málo nebylo :D

2 20.05.2018

Líbila se mi neskutečně moc. Bylo to temné, akční, něco jiného. Oficiálně můžu říct, že Kaz a jeho parta se zařadili mezi mé oblíbené série. Trošku mi vadila ta romantika, kdy byl 'každý s každým' a fakt, jak kniha skončila, resp. jak snadno byl Kaz převezen, ale těším se na Prohnilé město =)

2 20.05.2018

Knihy, které svoje postavy pokoušou a spolknou, jsou něco pro mě. Úplně nemusím sluníčkové autory, naopak mám ráda, když se nebojí pořádně zavařit a nedělat na růžích ustláno. Tento typ je přesně Rebecca Yarros, která vytvořila drsný svět, který se s nikým nemazlí. Tohle je bod, který má Čtvrté křídlo opravdu perfektní a to je world building.
Hrozně mě bavilo, kde se kniha odehrávala. Akademie pro dračí jezdce, trénink, kde denně někdo umře a učitelé, kteří si vás namažou na chleba. Skvělá byla také samotná dračí hierarchie, vytvoření k obrazu svému a různé pozice, které krom jezdců ve světě jsou, tudíž se celý děj netočí jen kolem nich. Nechybí ani špetka magie, která je ale přidávaná postupně a každý si na to musí přijít.
Nejvíce mě dostal samotný trénink, milovala jsem části, kde byli draci a nechyběl ani humor. I když se přímo na samotné knize píše, že obsahuje 'třaskavé sexuální napětí', za mě byla romantická linka napsaná rozumně a nijak mi nebrzdila děj.
Řeknu to asi takhle.. Je to kniha plná všech různých klišé? Ano, je. Vadí to ale něčemu? Vlastně moc ne. Má to spád a tempo čtivosti je nastavené tak vysoko, že začnete číst a jste na konci.
Bohužel nemůžu říct, že by mě v některých věcech autorka překvapila, jelikož vše je až moc okaté a jede podle fungující šablony, ale skrze ten boží svět budiž vše odpuštěno. Chápu, proč kniha pohltila celý svět. Mi osobně se hodně líbila, ale stále mám na knižním žebříčku výš jiné favority. V jedné recenzi jsem četla, že je to trošku 'trope bingo', s čímž musím souhlasit. Ono někdy je méně vážně více a tady by neuškodilo trošku ubrat na určitých věcech.
-
spolupráce s Albatros Media

1 02.04.2024

Biblické příběhy mi nejsou moc známé, mé vědomosti pramení ze seriálu jako jsou Lucifer a Shadowhunters, každopádně tahle kniha? Wow. Eden, kde lidé žijí v ráji pod dohledem andělů a věří ve svůj řád. No, jenže co když vše, v co jste doposud věřili, se ukáže jako lež?
Hlavní hrdinka Ada se celý život potýká s tím, že do Pravověrné společnosti nedokáže úplně zapadnout. Pochází totiž z rodiny Heretiků, kteří se netěší oblibě. Naopak se jich všichni straní a viní je za vše špatné. Uděláme si trošku výlet do Edenu. Jste žena? Pak jste nic. Budete poslouchat a jednat se s vámi bude jako s věcí. Oh, jste muž? Všichni vás budou uctívat. No co si budeme, během čtení jsem měla obrovský vztek a byla jsem opravdu znechucená. Za tohle se Lucii klaním. Podat nám jako čtenářům takovou sužující atmosféru pomocí písmenek je neskutečný talent. Často jsem vzpomínala na Příběh služebnice.
Ale dost o depresivních věcech. World building je na jedničku. Od čtení jsem se nemohla odtrhnout a i přes to, že kniha obsahuje kvantum informací, dokázala jsem vše zpracovat. Hrozně mě bavila politika v Edenu, stejně jako texty na začátku každé kapitoly. Nechybí mnou tolik milované intriky a lži, do kterých se Ada zamotá a já se vůbec nedivím, že chudák nevěděla, komu věřit.
Bohužel mi tady romantická linka úplně nesedla, i když Ray si mě získal a je to hrozný miláček. Za co ještě musím autorku pochválit, pak to, jak popsala Adino vnitřní trauma a rozpolcení. Líbilo se mi, jak nic nebylo uspěchané, ale zde se opět jedná o případ, kdy mi k sobě pár vůbec nesedl. Překvapil mě ale zvrat, o koho se vlastně jedná? Totálně. Vlastně nechápu, proč mě tato možnost nenapadla.
Konec si dokážu představit trošku jinak, ale ve finále se jedná o hodně povedenou dystopickou fantasy. Moc ráda bych si přečetla třeba i příběh z pohledu Raymonda, který by mohl být moc zajímavý a nebo knihu o heretické královně.
-
za knihu děkuji autorce

1 29.03.2024

3.5
-
Jak už to tak u trilogii bývá, první díl zaujme, druhý vyplní a třetí nás děsí tím, co přinese. U Království obánavých naštěstí nebyl závěr úplně nejhorší. Recenze může obsahovat spoilery na předchozí díly!
Emilia se dozví, že její dvojče Vittoria je celou dobu naživu a to byl můj úplně nejoblíbenější twist celé série - jak vlastně celý život sester byl zosnován a byly jen součástí většího plánu. Autorka tuto linku napsala skvěle, ještě postupně přidala pár věcí a hezky uzavřeně dokázala i ukončit. Potěšilo mě i další zapojení pátrání, stejně jako v prvním díle a vlkodlačí příběh mě taky hodně zaujal. Bavily mě i staronové vedlejší postavy, například Dominic, stejně tak moje oblíbená Fauna dostala trošku víc prostoru. Třetí díl se mi celkově četl dobře, se závěrem jsem spokojená a myslím si, že autorka zvládla čtenáři doručit i odpovědi na největší otázky. Samozřejmě nějaký prostor ještě zůstal, možná na nějaké pokračování ze stejného světa? Společně konečně i více poznáme peklo, strávíme daleko více času s dalšími princi a dokonce koukneme i na historii některých. Je fajn, že to autorka nestaví jen kolem Emilie s Irou, ale tohle mohlo přijít i trošku dříve v ději.
Co mě zklamalo, pak počet sexuálních scén, kdy jich bylo až moc. Chápu, že se zde postupně budovalo napětí mezi hlavními hrdiny a předtím mezi nimi k ničemu nedošlo, ale nic se nemá přehánět. Stejně tak mi přišlo zbytečně napsat postavu Vittorie jako protivnou a zlou, jelikož ji toto vyobrazení vůbec nesedlo a akorát mi během čtení brnkala na nervy.
-
za knihu děkuji KD

1 22.11.2023

Asi bude dark / mafia romance můj nový comfort žánr romantiky. I když se přiznám, že postelové scény přeskakuju, baví mě celková dynamika příběhu a hlavně interakce mezi hlavními hrdiny. Jako plus zde bylo navíc právě i mafiánské prostředí. Není to ale určitě nic, z čeho by si podle mě čtenář sedl na zadek, třeba temnota v Lapeni mi stále přišla krapítek větší.
Kniha je psaná ze dvou pohledů - Aida je dcera z italské rodiny, která je místy sice protivná a naivní, ale nenechá si nic líbit, nehraje si na žádnou princezničku a pro ránu nejde daleko. Callum pochází z irské rodiny, která mi přišla trochu více sofistikovanější, ale jeho postava mi moc sympatická nepřišla. Je to takový arogantní hajzlík, který si myslí, že sežral všechnu moudrost světa. Nicméně si oba projdou jistým vývojem a hlavní roli zde hrají hned dva populární tropes - hate to love a domluvený sňatek. Stejně tak dostávají prostor i vedlejší postavy, které děj pomáhají rozvíjet a autorka se nesoustředí jen na ústřední dvojici. Nenašla jsem ani moc slepých míst, kde bych se nudila, naopak je zde rovnoměrně rozložená akce.
Příběh tohoto páru se čte neskutečně rychle. Bavilo mě i zapojení dalších mafiánských rodin, autorka se věnuje i pár shady věcem, takže kniha není postavená jen na romantické lince, což je za mě super změna. Bavil mě i humor, nechybí sarkastické poznámky a vtipné hádky. Hlavní zápletka mě příliš nepřekvapila, ale naštěstí jsem si dokázala užít hromadu věcí okolo.
-
za knihu děkuji Knihy Dobrovský

1 20.11.2023

3.5
-
Divoká říše nasadila laťku neskutečně vysoko. Nechci vyloženě říct, že v pokračování jí autorka nedokázala udržet, ale už to pro mě nebyl takový zážitek. Přijde mi, že zde máme zbytečně opakující se scénáře a až moc velkou snahu čtenáře šokovat nekonečným množstvím zvratů. Tím ale neříkám, že by mě Nezkrotná říše zklamala, jen ji miluju o kapku méně. Další řádky mohou obsahovat recenze na předchozí díl!
Brex se zde ocitá v dalším vězení - tentokrát v pozlacené kleci krále fae Killiana. Ten je instantně další love interest (můj i hlavní hrdinky), ale přinese zároveň první velmi zajímavý zvrat, se kterým bych se bohatě spokojila a kniha se mohla do konce věnovat téhle pecce. Zjistíme, že Brexley vlastně celý život žije ve lži, kterou do ní odmalička vtloukali a sama se rozhodne najít pravdu. Tenhle nápad dát jí do hlavy pořádného brouka a pochybovat o všem, co do té doby znala, se mi moc líbil. Prostě této hlavní hrdince nic nespadne do klína a to je super změna. Navíc zde dostaneme hromadu nových postav a já je všechny žeru! Jsem ráda, že se autorka soustředí i na ně, dává jim v příběhu prostor a zapojuje je do děje, aby je čtenář mohl víc poznat a najít si k nim cestu. Navíc ten malinký detail, kdy nám odhalí i něco z backstory, to na knihách miluju.
Krom toho se ale moc dalšího nestane. Přijde problém, Warwick ho vyřeší, vzájemně na sebe budou vrčet a vyčítat si hromadu věcí. Každopádně tyhle jejich vzájemné přestřelky mě prostě baví a neumím si bez nich knihu představit. Je to sarkastické, zábavné a hlavně to pořádně sexuálně jiskři. Co mi přijde jako velmi zbytečný fakt v ději, pak to, jak Brexley musí přitahovat každou mužskou postavu v okruhu třiceti metrů. Ten trojúhelník bych ještě snesla, ale autorka tady vymyslela snad šestiúhelník?
Druhá věc, která mě u pokračování zklamala je to, že posledních asi 60 stránek bylo neskutečně překombinovaných. Z počátku jsem k Brex měla velké sympatie, jelikož nic nedostala zadarmo, ale trošku se bojím, aby se postupem času nestala nepřemožitelnou. Stejně tak bylo až moc šokujících momentů, u kterých za mě platí čím méně, tím lépe. Doufám, že třetí díl bude zase trošku klidnější v těchto částech a bude mít spíš podobný vibe, jako měl právě začátek série.
-
za knihu děkuji Albatros Media

1 14.11.2023

(SPOILER) Beladona je boží a všichni byste si ji měli přečíst! Signu od mládí provází smrt. Přišla o svojí rodinu a vystřídala několik poručíků, které ovšem víc, než jí samotnou, zajímalo její bohatství. Nakonec se ale dostane na panství Thorn Grove, kde by jí konečně mohl čekat spokojený život. A nebo ne? Pokud hledáte temný příběh s kapkou detektivního pátrání, kde si hlavní hrdinka nenechá nic líbit, v Yoli se o jeden postarali.
Nejen, že mě kniha ihned pohltila skvělým stylem vyprávěním, atmosférou, boží hlavní hrdinkou, ale ještě je tady Smrtonoš! No copak už jste někdy milovali smrt? Tak začnete. Autorka píše vážně skvěle, z knihy na mě krásně dýchala atmosféra, neměla jsem problém si cokoliv představit a hrozně mě bavily i interakce mezi postavami. Všichni mi byli hrozně sympatičtí, měla jsem ráda slovní přestřelky mezi Signou a Sylasem, dokonce i romantická linka se mi líbila. Je pomalá, propracovaná a líbí se mi, že ne taková, jakou by si ji čtenář mohl hned představit. Další skvělá věc byla hlavní zápletka - budeme řešit vraždu za pomocí smrti a duchů. I když jsem měla své domněnky, žádná se nepotvrdila a já jsem příjemně překvapená, jak to autorka měla vymyšlené. Může to na první pohled působit překombinovaně, ale ve výsledku to vlastně dává perfektní smysl. Takže jo, jednoduše řečeno se mi kniha líbila od první stránky až po tu poslední. Jsem zvědavá, kterým směrem se v dalším díle bude ubírat Signina cesta.
-
za knihu děkuji Knižní Klub a Knihkupectví Luxor

Trnitá kletba mě opět přesvědčila o tom, že čeští autoři prostě umí psát a hlavně, dokáží vytvořit skvělý a originální svět. Obyvatelstvo je zde rozdělené na ty, kteří jsou obdaření magií a ovládají ji dokonale, poté tak středně a nakonec na ty, kteří ji neovládají vůbec. Každý zde umí něco - ovládat stromy, květiny, léčit, zabít. Vše navíc souvisí s vaší spřízněnou květinou. Autorka navíc různě do děje zapojuje mýty a legendy, takže co se týče budování světa, to bylo vážně na jedničku.
Hlavní hrdinka mi byla velmi sympatická, jelikož je to takové trdlo, které si jen chce splnit svůj sen. Byla možná až moc odhodlána jít si za svým a její tvrdohlavost byla na škodu, ale zase bychom bez toho neměli zápletku. Nicméně není dokonalá, spoustu věcí se musí naučit a osud jí moc nepřeje. Konečně kniha, kde hrdinka neumí ihned vše, není překrásná a další věci. Naopak, je nemotorná, nemá moc štěstí a často se dostane do nepříjemných situací. Děj zbytečně nebrzdí žádná romantika a jsou tedy otevřené dveře pro akci. Ne, že by jí kniha úplně oplývala, ale není o ní nouze. Spíše zde máme pátrání, při kterém odhalujeme, jak je ta květinková společnost uvnitř zhnilá. Convalleria měla o světě nějakou představu, ve které žila, ovšem její sen se záhy rozplyne, když zjistí pravdu. Svět venku je zlý a přírody si neváží. Lidé bez schopností musí pracovat pro ty bohaté a jakmile nemohou, prostě je odhodí jako nepotřebnou věc. Postavení určuje bohatství a s ním přichází moc. Hodně se mi líbí ten přesah, který kniha má i do dnešní společnosti, kde lidstvo zbytečně hubí rostliny i zvířata. Autorka zde navíc zapojila aztéckou kulturu, o které já doteď nevěděla zhola nic. Máme zde tedy střet dvou kultur, kdy každá žije úplně jinak a mají naprosto rozdílné hodnoty. Vše ale dokáže vysvětlit, odůvodnit a popsat. Celkově právě popisy jsou hodně barvité a já neměla problém si cokoliv představit.
Co mě ovšem překvapilo, pak to, že kniha skončí velkým cliffhangerem, jelikož jsem myslela, že se jedná o stand alone. Doufám, že se autorce podaří i pokračovat, jelikož do Plantei bych se moc ráda vrátila.
Možná trošku můj osobní poznatek je, že bych slovníček přidala na začátek, jelikož mě nenapadne se podívat na konec knihy a místy jsem tápala, co které fráze znamenají, ale člověk si to dokáže odvodit
-
za knihu děkuji autorce

1 03.10.2023

4.5*
-
Dcera měsíční bohyně si vás opět získá svou boží atmosférou, která pramení z asijské mytologie. Já si ji díky této a podobným knihám velmi oblíbila. Autorky zde hodně zmiňují i různé příběhy a legendy, což je moje úplně nejoblíbenější část těchto knih. Co jim taky nemohu upřít je čtivost a skvěle napsané romantické linky.
Tento příběh je rozdělen do tří částí. Některé pro mě byly trošku pomalejší a přišlo mi, že se nic neděje, ale jsem hrozně ráda, že třeba na vztahy se zde vůbec nespěchá. Vidíme hezky seznámení hlavních hrdinů a jak si k sobě postupně hledají cestu. Hlavní hrdinka Sing-jin je neuvěřitelně sympatická, má svůj životní cíl a jde si pevně za ním. Její cesta mě bavila, jelikož není od začátku nepřemožitelná, naopak se musí se vším poprat a postupně se vypracovat. I když je zde můj neoblíbený milostný trojúhelník, byl podán nenásilně a já sama jsem kolikrát měla problém se rozhodnout, na či stranu se přikláním. Magický systém je skvělý, hrozně se mi líbilo, jak je vymyšlený a uzpůsobeny každé postavě 'na míru'. Co bych určitě uvítala, pak víc magických tvorů. Mluví se o nich spíš okrajově, než, že by byli přímo zapojení do děje.
Naopak musím ještě vyzdvihnout zápletku, která mě překvapila. Upřímně jsem si říkala, kam se bude kniha ubírat, ale tento směr jsem nečekala. Čtení jsem si užila, není nouze o zvraty a člověk si kolikrát říká, že už ho nic nemůže překvapit, dokud se autorka nevytasí s dalším esem. Pro mě osobně se jedná o milý a zajímavý příběh, který nemá nouze o intriky, obsahuje velmi sympatické postavy a já jsem hrozně ráda, že se u nás začínají čím dál více vyskytovat i příběhy z této mytologie. Zatím se mi nestalo, že bych sáhla po knize s asijskou tématikou, která by se mi nelíbila. Jsou pravda trošku pomalejší, ale autorky méně akční děj vynahrazují skvělým příběhem, krásným světem a roztomilou romantikou.
-
za knihu moc děkuji MegaKnihám

1 01.09.2023

Mladokrevní jsou velmi zvláštní kniha. První polovina je vlastně dost nicneříkající. Máme zde Kat, jejíž život je opravdu nešťastný, ale její šancí je vidina stipendia na prestižní upíři škole. Ta je plná teenagerů, kteří se narodili důležitým lidem pro upíří svět a vše jim padá k nohám. Zde mě hodně bavilo dozvídat se, jakým způsobem si autorka postavila svůj vampyrismus. Jelikož lidstvo napadl smrtící vir, musí se všichni spokojit s krevní náhražkou. Také způsob proměny je velmi zajímavý, stejně, jako samotná hierarchie. Jednoduše je to zase svět, který je úplně jinak postaven, ale tato část mě na podobných knihách dokáže zaujmout nejvíce. Nejlepší bylo poté začít postupně pronikat vrstvou korupce a zjistit, jak moc jsou místní upíři zkažení.
S knihou jsem ale měla obrovský problém - řeší se zde spousta důležitých témat, jenže všechny naprosto povrchově. Rasismus, sexismus, homofobie, globální oteplování, otročení. Vše bylo nakousnuto, ale už se tomu autorka nevěnovala do hloubky, což mi přijde jako obrovský problém. Kdyby tato témata pořádně rozebrala, kniha mohla mít vážně silné téma a působit na čtenáře lépe, než jen jako upíří teen drama ze střední školy. Společnost je zde velmi povrchní a i když si připadají nadřazení, do lidské tolerance mají velmi daleko. Postavy podle mě nedostávaly příliš prostoru, vše bylo hrozně rychlé a nic nebylo pořádně rozebrané. Kat i její enemies to friends to lovers interest Taylor jsou obě relativně sympatické, ale jejich neschopnost komunikovat mi drásala nervy. Krom toho byly velmi zajímavé hlavně postavy v pozadí, které se ve finále staly nejdůležitějšími figurkami.
Na knize mě celkově asi nejvíce bavila právě ta skrytá zápletka a postupné pátrání, které k ní vedlo. I když si během čtení pár vodítek poskládate, tohle bylo fajn. Krom toho se kniha i příjemně a rychle čte.
-
za knihu děkuji Humbook bloggerům

1 27.08.2023

3.5
-
Čarodějka: Šepot kouzel není vůbec špatná kniha, jen nesmíte mít vysoká očekávání. Je zde cítit inspirace různými světy, hlavní hrdinka je taková klasická Mary Sue a zápletka taky příliš nepřekvapí. Nicméně zde autorka vytvořila skvělý magický systém a zajímavý styl národů, který mě bavil. Politické intriky mě nikdy neomrzí a zde byly šikovně podány.
Eirou všichni opovrhují, jelikož má schopnosti, které ostatní ne a to je děsí, protože při nehodě zabila jiného učně. Během turnaje se rozhodne ukázat, co v ní je, že není tak neschopná, jak se může zdát a hlavně ukázat své rodině, jak se dokáže vyrovnat svému bratrovi. Nic ovšem není, jak se zdá.
Bohužel, už ze startu knihy jsem tušila, jaký směrem se to bude ubírat, tudíž jsem nebyla moc překvapená, ale nemůžu knize upřít čtivost. Autorčin styl psaní se čte vážně rychle a příběh příjemně plyne. Nemůžu ani říct, že by mě kniha nebavila, naštěstí se zde jde vždy rovnou k věci.
Postavy si mě bohužel moc nezískaly, jsou spíš nesympatické, ploché, měla jsem problém jim fandit a nebo s nimi soucítit. Nejzajímavější zde bylo elfí zastoupení, na které jsem hodně zvědavá hlavně v pokračování. Samotný průběh turnaje byl zábava, stejně tak příprava na něj. Moc se mi líbí, jak zde učni využívají svojí magii a co s ní dokáží.
Na pokračování se i přes ne moc skvělý začátek těším, jelikož mě start série nahlodal a věřím, že by se autorka postupem času mohla v některých věcech i trošku zlepšit.
-
za knihu děkuji Albatros Media

1 24.08.2023

Mé srdce je motorová pila potěší všechny, kteří tento hororový žánr vyhledávají a užívají si ho. Obsahuje přes 160 různých odkazů na různá díla, takže vám rovnou mohu říct, že jestli mezi fanoušky nepatříte, asi budete dost tápat. Každopádně do knihy můžete jít s tím, že si nějaké nové znalosti osvojíte a nahlédnete do toho, jak takový slasher funguje. Jenže to je tak vše, co si z knihy můžete odnést..
I když příběh samotný začal docela fajn, autor se až moc věnoval pomalému budování zápletky. Čtenář po čase ztratí přehled, co se odehrává doopravdy a co je jen v hlavě hlavní hrdinky. Jako celek mi to prostě nefungovalo. Možná, kdyby měla kniha poloviční počet stran. Takhle jsme čekali na velké finále, které skončilo během pár stran a navíc dost možná i úplně jinak, než čtenář očekával. Asi jsem od knihy měla úplně jiná očekávání, která se bohužel nenaplnila. Začátek byl slibný, někdy po sto stranách ze mě ale nadšení opadlo a až do konce mě čtení spíš trápilo.
Co se týče postav, tak mi všechny přišly dost ploché a i když se Jade potýká s nějakým vnitřním traumatem, nedokázala jsem se do ní vžít. Žije ve svém světě, který je tvořený slashery a vlastně nemluví o ničem jiném. Ve finále tak působí až otravným dojmem malého dítěte, které se stále opakuje. I když zde byla snaha o to ukázat nám, jak si někoho pustila k tělu a celkově nějaký pokus o emoční scénu, nedokázaly mě emoce v příběhu zasáhnout a spíš mi to přišlo až vynucené.
Kniha je nicméně zajímavá, odkazy mě potěšily, našla jsem i trošku inspirace a je fajn, že Jade kouká na slashery trošku jinak. Každopádně znova bych knihu číst nechtěla a jsem ráda, že je příběh za mnou.
-
kniha v rámci spolupráce s Knihy Dobrovský

1 22.08.2023

1.5*
-
Do Zmrzlinářek jsem šla s tím, že to bude parádní feel good čtení obohacené o road trip a zmrzlinu. Ty poslední dva body to splňuje, ale feel good to tedy vůbec nebylo.
Fallon s Chloe byly nejlepší kamarádky, potom něco víc a teď nejsou vůbec nic. Spojí je až fakt, že jejich mamky, vlastnící zmrzlinářský vůz, potřebují jejich pomoc. Závisí na tom jejich živobytí, takže se holky rozhodnou jakž takž spolupracovat. Nicméně i tak celou knihu uslyšíme, jak je Chloe špatná a sobecká, ale taaak úžasná a krásná. Trvá skoro půl knihy, než se čtenář vůbec dozví, co přesně vedlo k této rozepři a budete koukat, že za to může špatná komunikace. Děvčata se i přes svůj věk chovají spíše na třináct a to mi kazilo jinak skvělý nápad knihy. Fallon často jedna vážně dětinsky a skoro až na truc, díky čemuž jsem k ní nedokázala mít absolutně žádné sympatie.
Samotný road trip i food festivaly byly super a autorka by udělala daleko lépe, kdyby knihu více soustředila na tyhle dvě věci. Naštěstí je příběh krátký, ale i tak mě moc mrzí, že tato zápletka pokazila jinak skvělý námět na knihu. Kdyby se pořád dokola neomývalo, kdo je tady oběť a jak se kdo zachoval, ale místo toho by si holky hned promluvily, zůstalo by místo na plno dalších věcí. Tato zápletka o nekomunikaci by možná i fungovala, kdyby zde od začátku byly kapitoly z obou pohledů.
-
za knihu děkuji @humbook_blogeri

1 14.07.2023

3.5
-
Korunní princezny měly skvělý námět, ale zpracování trošku pokulhávalo. Máme zde dvě hlavní hrdinky - Rose a Wren, které jsou sice dvojčata, ale nikdy se nesetkaly. Rose je princezna, která má jednou usednout na trůn jako královna země a Wren je čarodějka, která to naopak má vše překazit. Výměna ovšem nejde úplně podle plánu. Obě rychle narazí na obrovské problémy a dojde jim, jak složitý život ta druhá ve skutečnosti vedla. Nicméně zde přišel i můj první problém s knihou.
Wren se na roli své sestry připravuje celý život, ale vůbec připravená není. Dělá zbytečné chyby, nehlídá se, prostě jsem ji to nevěřila. Zhýčkaná Rose naopak velmi ochotně uvěří pro ní naprosto cizím lidem, kteří ji přednesou novou pravdu. Obě měly své chyby a tak jsem si moc k ani jedné nenašla cestu, nicméně Wren mi asi přišla trošku sympatičtější, jelikož Rose má ve zvyku neustále fňukat, vše si přivlastňovat a stěžovat si, jak život není fér.
Skvělé byly naopak vedlejší postavy. Celeste a Shen měli velký prostor v ději, jelikož naše hrdinky provází a já si oba neskutečně oblíbila. Celeste je taková držka, která si i přes své postavení u dvora nic nenechá líbit. Shen je zase dobrák od kosti, který oplývá humorem, naší princeznu chrání za každou cenu a ve všem ji pomáhá. Také mě hodně bavilo rozděleni děje na dvě linky. Čtenář tak vždy věděl, co se na které straně děje a měl přehled. Rosina mě bavila víc, jelikož jsme se dozvídali hrozně moc příběhů o historii země a postupně přicházeli na to, o čem celá zápletka je a dostali jsme i druhou, utajenou verzi. Tenhle nápad se mi líbil, jak to měl guvernér skvěle vymyšlené a jak celému světu dokázal zamotat hlavu.
Závěr knihy mi přišel dost zbrzklý, takové honem honem a konec. Klidně bych to více natáhla, čtenář ani nezaznamenal, že se něco děje a ono už to skončilo.
Za mě si tedy autorky mohly více pohrát s příběhem, trošku lépe zpracovat charaktery hlavních hrdinek a mohla to být skvělá kniha.
-
za knihu děkuji @humbook_blogeri #spoluprace

1 15.05.2023

Píseň sirény mě zaujala jak skrze své téma, tak díky nádherné obálky. Možná bych jen příště do knihy volila jiný font, tento mi nebyl moc příjemný, ale to je otázka vkusu
Co se týče příběhu samotného, tak mě kniha hned pohltila. Hrozně mě bavila pravidla a hierarchie podmořského světa i samotné zpracování sirén. Čekají nás tady kompletně jiné mořské potvůrky, než na které můžete být zvyklí z jiných příběhů, mi osobně ten world building vážně sedl. Co se mi líbilo na lidském světě, tak rozdělení království. Každé bylo jiné, stejně tak jeho obyvatelé a vládci.
Zápletka vás asi moc nepřekvapí, je to retelling na Malou mořskou vílu. Trošku problém jsem ovšem měla s hlavní hrdinkou. Ta patří mezi nejobávanější sirény, ale na mě působila spíš jako pes, který štěká, ale nekouše. Oproti Liře mi princ Elian sedl a byl mi sympatický. Relativně i dostával své pověsti a neměl potřebu si na něco hrát. Romantická linka navíc obsahuje velmi oblíbené enemies to lovers, což může spoustu čtenářů nalákat na čtení. Vedlejší postavy dostávaly dost prostoru, byly příjemně napsané a interakce mezi nimi mě bavily.
Pořádné akce se dočkáme spíš až někde za půlkou, nicméně do té doby nám dělají společnost intriky a plánování, což já můžu a proto mi absence něčeho víc akčního příliš nevadila. Navíc mi přišlo, že v závěrečné akční scéně se autorka trošku ztrácela, takže jsem ráda, že vsadila i na jiné karty.
S koncem knihy jsem spokojená, neskončilo to úplně jako typická pohádka, jak by z děje mohlo působit, ale naopak i trošku strategicky. Píseň sirény funguje jako stand alone, i když se jedná o sérii - další díly zpracovávají jiné retellingy.
-
za knihu děkuji @megaknihy_cz #spoluprace

1 15.05.2023

Tak tohle nikdo nečekal pro mě byla další příjemná kniha z rom - com žánru. I když je pro mladší čtenáře, autorka zde řeší spoustu důležitých témat. Já osobně jsem ještě nečetla knihu, která by tak do hloubky zpracovávala asijskou kulturu a hlavně výchovu, i když nějakou představu jsem měla.
Hlavní hrdinové, Sharlot i George, mi byli příjemní a chovali se uvěřitelně ke svému věku. Kapitoly se střídají z jejich pohledů, díky čemuž má čtenář možnost sledovat jejich vývoj. Každý měl v mládí trošku rozdílnou výchovu, tudíž vidíme rozdíly v povaze, ale také stejné rysy jejich rodičů. Jejich vztah je relativně pomalý, vzájemně se poznávají a postupně si k tomu druhému hledají cestu a tvoří si tak pouto.
Kniha je vtipná a svižná, nicméně se zde hodně řeší například fake dating, sexismus či homofobie. Příběh se primárně odehrává v Indonésii a hlavní postavy často řeší, jaké kulturní rozdíly oproti USA zde panují. Stejně tak, jak se celkově svět chová rozdílně k mužům a ženám.
I když zápletka příliš nepřekvapí, na čtení mě bavila hlavně ta hromada věcí okolo. Příběh doporučuji hlavně těm, kteří mají rádi méně náročné čtení protknuté trošku těžšími tématy.
-
za knihu děkuji @nakladatelstvijota #spoluprace

1 24.04.2023

Šťastně až navěky? je queer romantická komedie ve stylu artušovské legendy. Čtení knihy mě moc bavilo, jelikož je vtipná, nabitá akci, přinese i pár zvratů a hlavně je neskutečně miloučká. Autor*ka si inspiraci na postavy a jejich povolání vzala z klasického DnD, což byl pro mě příjemný detail. Stejně tak mi všichni sedli, jsou velmi rozdílné povahy a každého z nich jsem si zamilovala. I když nás dějem provází celkem pět hrdinů, čtenář se v tom dokáže hezky orientovat. Co mi ovšem chybělo, tak nějaké backstory postav. V podstatě je nám představena kompletní parta, která se někdy během cesty spojila, ale ne u všech je nám jasné, co a proč dělali předtím.
Hlavní zápletka je sice předvídatelná, ale i tak se mi příběh samotný líbil. Hodně se zde pracuje s kamarádstvím a také, jak může přejít v lásku. Komunikace mezi Arekem a Mattem byla sice na facku, ale musím vyzdvihnout fakt, že hrdinové se reálně chovají na svůj věk. Mají okolo osmnácti let, dělají tedy špatná rozhodnutí, kolikrát neví, jak se zachovat a pořádně nemají představu o životě. Což je super, jelikož většina hrdinů ve fantasy či ya světě všechno umí a zná.
Je to vážně feel-good a jako odpočinkové čtení prostě ideální.
-
za knihu k recenzi děkuji Albatros Media

1 01.03.2023