Kůstka komentáře u knih

Sakra, mně se to prostě líbilo. Nerozumím lidem, kteří třeba romány ve své knihovně moc nemají a kteří se do toho pouští s kdoví jakým očekáváním, přitom je to úplně normální román pro ženy s trochou větší dávkou sexu. Tak asi jasné, že vás třeba zrovna tento hned neohromí :) Jenže to hned není důvod k hrůzování, věřte, že existují mnohem větší slátaniny o ničem, tady je aspoň ten sex a napětí. Každá někdy aspoň jednou jedinkrát snila o tom, že dokáže napravit toho největšího krasavce a bídáka a pak bude už jen její! Jo, chování Any je trochu víc čitelné, Christian je celých 600 stránek obklopen svým tajemstvím z dětství, které prostě neřekne, není tam nějaká moc velká zápletka a nečekané vyústění, kde byste na konci prostě řekli "ach, tyjo, tak to jsem fakt nečekala".. Ale mně prostě jde o tu čtivost, když se knížka dobře čte, stránky ubíhají a není to vyslově nějaká splácanina. Každé takové knížce prostě dávám plný počet, proč bych u Padesáti odstínů měla udělat výjimku a zkritizovat ji za opakující se bejby a ano pane a řešení prkotin hlavní hrdinky (i když jo, někdy bych ji fakt dala facku a zatahala za ty její dva copy, aby se konečně probrala :D ).. Pustila bych se do druhého dílu, ale.. musí počkat. :(

8 31.03.2013

Tak to byla vážně jízda. :)) Tady je vážně důkaz, že i kdyby lidi sebevíc chtěli, aby byl všude mír a láska, 5 frakcí, každá pro město dělá něco, všichni jsou si vzájemně prospěšní.. Tak se stejně vždycky najde pár idiotů, kterejm stoupne sláva, touha po moci a vzrušení tak moc do hlavy, že neváhaj zabíjet, ovládat, ničit.. Ještě že se vždycky najde nějaká šestnáctiletá divergentní holka, která to všechno zachrání.. skoro. :)) Víc totiž až v Rezistenci, kterou musím mít! :D

8 11.11.2012

Krásný příběh. Neznamená, že když je to nenáročná četba psaná jednoduše a stránky vám ubíhají jedna za druhou, že to není dobrá četba. Jde hlavně o ten příběh, o ta slova, o ten humor, krásné citáty a o to, že vás to prostě dostane. Nevěřila bych, že se tolikrát rozesměju u knížky, ve které hraje hlavní roli rakovina.

5 05.02.2014

Krásný příběh, nemohla jsem se odtrhnout. :) Strašně mě zajímalo jak to dopadne, ale.. jak asi, v Japonsku. :) Hlavně jsem si zamilovala Midori a její prasečinky.. takovou bych chtěla kamarádku. :D Ta jediná si opravdu přes všechny svoje problémy nechtěla přiznat, jakej ten svět je..

5 11.11.2012

Zase jednou knížka, o které budu přemýšlet ještě pár dní po dočtení. Zaujala mě nejdřív hlavně obalem, později i anotací. A jelikož tu nechci spoilerovat, čemuž bych se asi neubránila, protože mám vážně plno dojmů, tak ji jen doporučím dál :) Není to přímo historické, není to ani žádná detektivka, kde byste museli číst dlouhé odstavce popisující detaily vražd, je to hlavně o dvou zapisovatelkách, o jejich životech..

4 03.11.2014

Jednoznačně další má oblíbená kniha a tuším, že po přečtení dalších dvou dílů i série. Neumím si představit, že by se tohle dělo doopravdy, zavřít do Arény děti od 12 do 18 let a čekat, až se pozabíjejí.. Jdu na film :)

4 02.03.2014

Konečně v knihovně sehnáno a přečteno, rozhodně nelituju. Detektivní příběhy mám ráda a tenhle měl vážně spád jako blázen. První stránky jsem si sice říkala "to nechápu, to je kdo?", ale vyprávěním Henrika Vangera se to všechno rozjelo. Nevěděla jsem, co si představit pod názvem Muži, kteří nenávidí ženy, ale během čtení jsem pochopila, vše se nádherně propletlo, pátrání po vrahovi a i život Lisbeth. Další díl prosím! :)

4 21.06.2013

Krásná ukázka toho, jak svět vnímá člověk s Aspergerovým syndromem. Jak jsou pro něj důležité úplně jiné věci, než pro toho "normálního" člověka a jak ho mrzí, že ho otec nebere takového, jaký je. Občas se mu nedivím, že je mu lépe v tom vlastním světě se svou VH.

4 27.05.2013

Četla jsem ji o letošních Vánocích a byl to pro mě fajn odpočinek. :) Marleyho bych sice domů nechtěla, mam ráda svůj pořádek. :D Ale takhle věrného kamaráda by chtěl určitě úplně každý. :))

4 05.03.2013

Tenhle příběh ve mně zůstane dlouho. Ale film mi přijde takovej.. že se v něm přesně nevyjádřilo, co oba vlastně cítili, nebyla tam pořádně ukázaná ta bolest.. To, z čeho jsem měla knedlík v krku, několikrát. Konec byl krásnej.. ta knížka má svoje kouzlo. Nádherná. :)

4 11.11.2012

Mě tyhle deníkové (dopisové) záležitosti prostě baví, sem tam jsem se hodně nasmála, když Charlie řekl něco naprosto suverénně a myslel to opravdu vážně. Kolikrát mě dostaly i některé Charlieho myšlenky, protože to naprosto vystihl a kolikrát jsem se i já musela zamyslet nad tím, co psal Charlie a uznat, že má naprostou pravdu a že takhle to (bohužel) vážně je. Těším se až se podívám na film.

3 06.10.2014

I třetí díl rozhodně stál za přečtení a za strávený čas, vede u mě ale pořád jednička. U třetího dílu mi klasicky trvalo, než jsem se začetla, ale kolem 150 stránky to začalo mít spád a mě sakra hooodně zajímalo, jak přijdou k tomu a onomu a jak si poradí s tímhle a tamtím. I když vlastně po celou dobu bylo jasné, kdo a co a proč a kdy udělal, samotné vyšetřování bylo i tak fakt napínavý. O soudu ani nemluvím, to jsem v napětí hltala. Jak už tady někdo psal, bylo tam docela dost zbytečné výplně, problémy Ericy Bergerové se mohly vynechat, popis jednotlivých osob a jejich životů možná někdy omezit a zkrátit a samotných postav tam bylo vážně někdy až moc. Na druhou stranu vážně napínavé, božsky komplikované a zamotané.. a je mi docela líto, že se s Lisbeth a Blomkvistem už nikde nesetkám.

3 22.01.2014

Nezklamalo ani nepřekvapilo, ono taky co pořád vymýšlet za dechberoucí překvapení a vůbec témata, kde a kdo a s kým a proč po napsaní více jak padesáti knih na víceméně stejné téma - dívka a láska. Potřebovala jsem si odpočinout, takže jsem sáhla po něčem zaručeném co vím, že se mi bude dobře číst a bude mě to bavit. Maturantka, kamarádky a nekamarádky, rodiče, sourozenci a samozřejmě chlap, tentokrát hokejista. Za dva dny přečteno a stránky utíkaly samy :)

3 07.01.2014

Když jsem viděla tu pěti set stránkovou "bibli", tak jsem si říkala něco jako "bože, s tím se zase budu plácat přes měsíc v mém současném ne moc čtecím období, bohužel". Omyl, četlo se to strašně moc dobře a každá kapitola mě bavila. Tyhle témata vždycky prostě chytnou za srdce..

3 17.11.2013

První díl byl pro mě určitě lepší, atmosféra švédské zmrzlé vesničky stála za to a celkově pro mě měl první díl větší napětí. Tady pro mě bylo šíleně nudných prvních 100 stránek, kde byla Lisbeth na dovolené a na ní se opravdu nestalo nic podstatného, stačilo říct, že prostě cestovala a pak se vrátila, tečka :) To samé popisování toho, jak kdo dlouho spí, kdy si dělá kafe a obložené chleby. Zdržovala mě tooo :) Ale Lisbeth jsem si opravdu zamilovala, skvělá postava. Snad se na mě brzo dostane třetí díl :)

3 17.09.2013

Michaely Klevisové první kniha a já ji četla jako poslední.. :) Nedají se srovnávat, každá má v sobě ten typický překvapivý okamžik, kdy do sebe všechno najednou logicky zapadne a vše je vysvětleno. Spisovatelka vás vodí za nos po celou dobu a vy si říkáte, jak je to všechno jasný a o co, že to bude takhle! A ona prdlajs. :)) Samozřejmě, že se tahle česká detektivka nedá srovnat třeba s Deaverem, jenže proč to srovnávat, když je kniha čtivá a hodně dobře vymyšlená a zamotaná? Opravdu obdivuju tu promyšlenost příběhu, já bych na nic takového nepřišla, šílené množství postav, některé tam jsou sice trochu zbytečné, ale své místo tam taky mají, třeba Ludvík se svou novou ženou nebo paninka Jahodová :)

3 29.06.2013

Sice ze života, pravdivé a dnešní ženy se v tom najdou, ale stále se strašně opakující.. Nevím, jestli takhle kniha byla horší než ty předchozí, ale bavila mě opravdu málo. Pouhý deník manželky, na kterou kašle její manžel a ji to trápí, snaží se na něj řvát, snaží se být milá, snaží se od něj odejít.. Jenže on se za těch 25 let trochu změnil a nejspíš vůbec nic nechápe.. Četla jsem už opravdu lepší knihy, například Deník citového vyděrače, Srdceboly, Krotitelka snů nebo Zítra vyjde slunce. Ale tahle kniha se strašně opičí po některých ostatních :) Po celou dobu se nestane nic závratného a hlavní hrdinka je opět spisovatelka!

3 25.06.2013

Může obsahovat SPOILERY!
Stejně dobře čtivé jako Nebezpečná láska, i když ta pro mě stejně zůstává jedničkou. Tady mě bavily spíš hodně dialogy mezi Johnnym a Robertem, poznámky Michaela nebo dotazy Amy. Fakt, že jsem se někdy musela nahlas smát. A hodně jsem se divila přeměně Roberta. V Nebezpečné lásce představen jako drsoň a "pf, nic mě nerozhodí", v Nepříteli jsem ho v těch jeho pasážích a promluvách sám k sobě vůbec nepoznávala, naprosto obyčejný člověk a co teprve, když přišla na scénu Joan, ha! Ale pár věcí bych knize i přes 5 udělených hvězdiček vytkla. Jak říká Nnelly, posledních 100 stránek ne přímo zbytečnných, ale nic se tam vlastně nestalo. Ostatní autoři by to nejspíš ukončili šťastným shledáním a tady máte ten happyend, ale Petrusová to dál a dál rozvíjela, aby čtenáři věděli, jak to teda vlastně bude, žádný otevřený konec. Což je na druhou stranu třeba dobře, protože já nerada otevřené konce, kdy teda vlastně nevím, co a jak. Ale prostě jsem pořád čekala, že se třeba na posledních 30 stránkách něco stane! Něco jako v Nebezpečné lásce, něco, co se nečekalo. A ještě jedna taková menší výtka a to zkrácenina jména Joan, Jo. Někdy jsem měla docela problém rozlišit, jestli na začátku věty někdo oslovuje Jo a nebo jestli Jooo s něčím souhlasí, docela mě to rozčilovalo, ale Joan je hezký jméno, to zase Jo! :)

3 10.06.2013

Zajímavé, přečíst vlastně 2 knihy v 1. A zajímavé, když se chlap snaží pochopit myšlení svojí manželky přes román pro ženy. To chce obdiv, protože někteří egoisté by se ani neobtěžovali knížku sehnat a koupit, taková blbost by je přece nikdy ani nenapadla, číst román pro ženy, natož snad vůbec začít číst a něco si z ní odnést, nemluvím už o tom, že se díky ní snaží zachránit své manželství.

3 21.04.2013

Nejkrásnější a jedinečná knížka mého dětství. Chtěla jsem mít život jako oni a Bullerbyn jsem si zamilovala. Díkybohu má ctěné místo v mé knihovně a kdykoli si ji můžu přečíst znovu. A těším se na to! :)

3 11.11.2012