Registrace
Přihlášení
Norské dřevo / Noruei no mori
Autor: Haruki Murakami
Po vydání Norského dřeva v USA vzrostl počet Murakamiho čtenářů z obvyklých statisíců na miliony, ačkoli někteří byli zklamáni tím, že autor napsal "jen" milostný příběh… Exotika, milostné vztahy, studentský život, nespoutaný sex - to vše lze v románu nalézt. Jeho název je zvolen podle známé písně Beatles, již si nechává od své spolubydlící Reiko v psychiatrické léčebně zahrát ...(celý text)
Po vydání Norského dřeva v USA vzrostl počet Murakamiho čtenářů z obvyklých statisíců na miliony, ačkoli někteří byli zklamáni tím, že autor napsal "jen" milostný příběh… Exotika, milostné vztahy, studentský život, nespoutaný sex - to vše lze v románu nalézt. Jeho název je zvolen podle známé písně Beatles, již si nechává od své spolubydlící Reiko v psychiatrické léčebně zahrát jedna z hlavních postav, dívka Naoko. Jakkoli se autor nesoustředí pouze na partnerské dvojice, ale spíše na trojice, oním styčným i nosným bodem zároveň je jedinec, student Tóru Watanabe. Musí převzít zodpovědnost za svůj život a naučit se sdílet pocity blízkého člověka. Největší výzvu však představuje - aniž by si to plně uvědomoval - otázka volby mezi životem a smrtí. Smrt je již v našem životě skryta, takové poselství mu předává jeho přítel Kizuki, než spáchá sebevraždu a zanechává zde vnitřně rozbitou Naoko s temnotou v duši, která v ní přetrvává od dětství, kdy sebevraždu spáchala její milovaná sestra. Poznává, že smrt má nejen svou tíži, ale i své kouzlo pro ty, kdož nemají kam jít.
Norské dřevo nabízí směsici japonských reálií a pohledů do nejhlubšího nitra duše; zároveň přibližuje exotické prostředí, charakteristické dramatickým příběhem, mistrovsky zvládnutou minimalistickou zkratkou i "nevyzpytatelností" hlavních postav. (méně textu)
Komentáře
Recenze
BazarŽánr: Literatura světová - Romány
Rok vydání: 2005, počet stran: 304 (více)
Nakladatelství: Odeon
Překlad: Tomáš Jurkovič
Edice: Světová knihovna
Rok vydání originálu: 1987
Autor obálky: Pavel Hrach
Vazba knihy: vázaná s přebalem
ISBN: 80-207-1193-7
Nejprve se musíte přihlásit.
Komentáře knihy Norské dřevo:
majilkma
Tahle kniha musí snad ve všech vyvolat určité pocity... A nutkání přemýšlet... O životě, o lásce,... Při jejím čtení se střídají nálady a člověku se občas chce brečet. A proto mám Murakamiho ráda... Ne, já ho miluju... :) (04.05.2012)
Tahle kniha musí snad ve všech vyvolat určité pocity... A nutkání přemýšlet... O životě, o lásce,... Při jejím čtení se střídají nálady a člověku se občas chce brečet. A proto mám Murakamiho ráda... Ne, já ho miluju... :) (04.05.2012)
kusma
Nebyl to můj šálek kávy. Nikdo mi tam nebyl vyloženě sympatický. Některé pasáže byly vyloženě nudné. Atmosféra nudy, lhostejnosti, bezradnosti – asi to byl záměr, ale na mě to nemělo ten adekvátní účinek. Přitom osud Naoko byl velmi zajímavý a v podstatě ona mě udržela u čtení knihy. To kolem mě nezaujalo. Navíc mě kniha ani nedonutila k přemýšlení – přitom je to vyloženě ten typ, co by mě k tomu měl přinutit. Proto jsem byla ráda, když jsem knihu konečně dočetla. (28.03.2012)
Nebyl to můj šálek kávy. Nikdo mi tam nebyl vyloženě sympatický. Některé pasáže byly vyloženě nudné. Atmosféra nudy, lhostejnosti, bezradnosti – asi to byl záměr, ale na mě to nemělo ten adekvátní účinek. Přitom osud Naoko byl velmi zajímavý a v podstatě ona mě udržela u čtení knihy. To kolem mě nezaujalo. Navíc mě kniha ani nedonutila k přemýšlení – přitom je to vyloženě ten typ, co by mě k tomu měl přinutit. Proto jsem byla ráda, když jsem knihu konečně dočetla. (28.03.2012)
Polli-w
Něco, co mi nechalo hodně silný pocit, který nedokážu ani popsat...
Tahle kniha odstartovala moje "závislost" na dílech HM a celkově na tomhle stylu psaní. Plus já sama jsem zažila psychický problém a tím víc mě tahle kniha oslovila. Střídali mě u ní pocity krásné i depresivní a přesně tohle na tom miluji. (04.03.2012)
Něco, co mi nechalo hodně silný pocit, který nedokážu ani popsat... Tahle kniha odstartovala moje "závislost" na dílech HM a celkově na tomhle stylu psaní. Plus já sama jsem zažila psychický problém a tím víc mě tahle kniha oslovila. Střídali mě u ní pocity krásné i depresivní a přesně tohle na tom miluji. (04.03.2012)
twigxi
Nebyla jsem schopná to dočíst. Na Kafku na pobřeží podle mne zdaleka nemá. Možná se k ní ale ještě někdy vrátím. Nerada hodnotím něco o čem ještě nevím všechno. :) (31.01.2012)
Nebyla jsem schopná to dočíst. Na Kafku na pobřeží podle mne zdaleka nemá. Možná se k ní ale ještě někdy vrátím. Nerada hodnotím něco o čem ještě nevím všechno. :) (31.01.2012)
ivorey
Rozhodně oceňuji Murakamiho otevřenost a s jakou lehkostí píše ne zrovna ideální životní příběh. (05.01.2012)
Rozhodně oceňuji Murakamiho otevřenost a s jakou lehkostí píše ne zrovna ideální životní příběh. (05.01.2012)
Tresť
Nádherná knížka. Včera jsem ji dočetla. Pod stromečkem se najdou i krásné věci. Já tu lásku miluju a Murakami ji sepsal nádherným způsobem. Kde se to v těch japoncích bere? Já si vždycky myslela, že to jsou takoví upjatí lidé bez citu. A nejsou. (27.12.2011)
Nádherná knížka. Včera jsem ji dočetla. Pod stromečkem se najdou i krásné věci. Já tu lásku miluju a Murakami ji sepsal nádherným způsobem. Kde se to v těch japoncích bere? Já si vždycky myslela, že to jsou takoví upjatí lidé bez citu. A nejsou. (27.12.2011)
kniholka
Nezaujala téměř vůbec. Příběh mi přišel již dávno známý, jen jinak zpracovaný. Čekala jsem něco jiného. (08.12.2011)
Nezaujala téměř vůbec. Příběh mi přišel již dávno známý, jen jinak zpracovaný. Čekala jsem něco jiného. (08.12.2011)
tamila
Na tuhle knizku jsem se tesila, ale pocit jsem z ni mela strasne stisneny... Na rozdil od Kafky na pobrezi, kde prevazuji pozitivni postavy a kde to na mne dychlo detstvim, tajemstvim, touhou poznavat, mne tahle knizka vadila pasivnosti, se kterou prijimaji akteri osud. Jedina ziva osoba, se kterou jsem se dokazala ztotoznit byla Midori.. Pred Norskym drevem jsem cetla jeste Na jih od hranic, na zapad od slunce, ale to byla jeste vetsi depkarna nez Norske drevo. A zavrsila jsem to Sputnikem, kde jsem se prvni pulku knizky radovala z pozitivni Fialky, ale druhou pulku zase tusila zradu. takze podtrzeno secteno - asi nejsem ten spravny ctenar pro Murakamiho knihy, az na Kafku rikam nic moc a stale se opakujici motivy a stale tapajici postavy, ktere snad ani nechteji zkusit to v zivote podruhe, kdyz to jednou nevyslo. (15.11.2011)
Na tuhle knizku jsem se tesila, ale pocit jsem z ni mela strasne stisneny... Na rozdil od Kafky na pobrezi, kde prevazuji pozitivni postavy a kde to na mne dychlo detstvim, tajemstvim, touhou poznavat, mne tahle knizka vadila pasivnosti, se kterou prijimaji akteri osud. Jedina ziva osoba, se kterou jsem se dokazala ztotoznit byla Midori.. Pred Norskym drevem jsem cetla jeste Na jih od hranic, na zapad od slunce, ale to byla jeste vetsi depkarna nez Norske drevo. A zavrsila jsem to Sputnikem, kde jsem se prvni pulku knizky radovala z pozitivni Fialky, ale druhou pulku zase tusila zradu. takze podtrzeno secteno - asi nejsem ten spravny ctenar pro Murakamiho knihy, az na Kafku rikam nic moc a stale se opakujici motivy a stale tapajici postavy, ktere snad ani nechteji zkusit to v zivote podruhe, kdyz to jednou nevyslo. (15.11.2011)
knedlik + 1
Právě jsem ji dočetla a mám z ní takový zvláštní, melancholický pocit. Příjemná melancholie jakoby provázela téměř celou knihu. Příběh Naoko, padlé do "temnot studny" po smrti Kizukiho a její nadějná, avšak marná snaha dostat se ven, musí chtě nechtě zaujmout. Vše podáno srozumitelným stylem nepostrádájícím dostatek procítěnosti. Poutavé, silné, nutící k zamyšlení.
"Navenek dokázal strhávat lidi svým optimismem, uvnitř se osaměle propadal do bezbřehé melancholie. (...) Ten člověk byl sám sobě trestem."
"Samotu nemá nikdo rád. Člověk se ale náramně snadno zklame..." (12.11.2011)
Právě jsem ji dočetla a mám z ní takový zvláštní, melancholický pocit. Příjemná melancholie jakoby provázela téměř celou knihu. Příběh Naoko, padlé do "temnot studny" po smrti Kizukiho a její nadějná, avšak marná snaha dostat se ven, musí chtě nechtě zaujmout. Vše podáno srozumitelným stylem nepostrádájícím dostatek procítěnosti. Poutavé, silné, nutící k zamyšlení. "Navenek dokázal strhávat lidi svým optimismem, uvnitř se osaměle propadal do bezbřehé melancholie. (...) Ten člověk byl sám sobě trestem."
"Samotu nemá nikdo rád. Člověk se ale náramně snadno zklame..." (12.11.2011)
immortal-party
pravděpodobně budu značně neobjektivní, protože Norské dřevo je má první Murakamiho kniha. Kafka a Hard-boiled Wonderland jsou údajně lepší. hm, taky jak jinak, když jsou to jedny z prvních vydání. s tímto zarytým nepsaným pravidlem se ztotožňuje mnoho lidí. uvidím po přečtení těch dvou již zmiňovaných titulů.
nicméně tři stěžejní postavy (Tóru, Naoko, Hacumi) mi přišly docela zajímavé. jsem kombinací Naoko a Hacumi. chce mě někdo poznat?
(dovolím si doporučit skladbu od mého oblíbeného interpreta, jež je inspirovaná právě Murakamiho dílem: http://www.youtube.com/watch?v=h03D2lpRet0 ) (10.11.2011)
pravděpodobně budu značně neobjektivní, protože Norské dřevo je má první Murakamiho kniha. Kafka a Hard-boiled Wonderland jsou údajně lepší. hm, taky jak jinak, když jsou to jedny z prvních vydání. s tímto zarytým nepsaným pravidlem se ztotožňuje mnoho lidí. uvidím po přečtení těch dvou již zmiňovaných titulů. nicméně tři stěžejní postavy (Tóru, Naoko, Hacumi) mi přišly docela zajímavé. jsem kombinací Naoko a Hacumi. chce mě někdo poznat?
(dovolím si doporučit skladbu od mého oblíbeného interpreta, jež je inspirovaná právě Murakamiho dílem: http://www.youtube.com/watch?v=h03D2lpRet0 ) (10.11.2011)
panjan + 1
Přečetl jsem to za dva dni, četl jsem každou volnou chvilku. Tímhle stylem jsem snad naposled četl foglarovky. Misstrovský styl vyprávění, skvělá atmosféra i příběh. Je pravda, jak už zde bylo řečeno, že po dočtení této knihy, zůstává tak trochu prázno, ale v tomto případě mi o vůbec nevadilo, v průběhu knihy to bylo 100krát vykompenzováno. Třeba písničkami Beatles, ne že by ta kniha byla na baterky a hrála, ale byly tam názvy písniček a já si u většiny umím vybavit melodií i s textem, krásně to doplňovalo vyprávění. (07.10.2011)
Přečetl jsem to za dva dni, četl jsem každou volnou chvilku. Tímhle stylem jsem snad naposled četl foglarovky. Misstrovský styl vyprávění, skvělá atmosféra i příběh. Je pravda, jak už zde bylo řečeno, že po dočtení této knihy, zůstává tak trochu prázno, ale v tomto případě mi o vůbec nevadilo, v průběhu knihy to bylo 100krát vykompenzováno. Třeba písničkami Beatles, ne že by ta kniha byla na baterky a hrála, ale byly tam názvy písniček a já si u většiny umím vybavit melodií i s textem, krásně to doplňovalo vyprávění. (07.10.2011)
Rooz + 1
Tak tahle kniha předčila i dosud moji nejoblíbenější a dostala se u mě na pomyslný piedestal. Kniha představuje přesně to, co v literatuře hledám - krásu, lásku, život, emoce, nostalgii, příběh... Moje první setkání s Murakamim a na 100% ne poslední. (30.09.2011)
Tak tahle kniha předčila i dosud moji nejoblíbenější a dostala se u mě na pomyslný piedestal. Kniha představuje přesně to, co v literatuře hledám - krásu, lásku, život, emoce, nostalgii, příběh... Moje první setkání s Murakamim a na 100% ne poslední. (30.09.2011)
kiddlinka
Ne úplně něco, čemu bych chtěla věnovat čas. Murakami se snaží zprostředkovat zmatek v postavách tak, že je nechává přímo pojmenovávat a vysvětlovat vlastní pocity, což ve výsledku působí, jako když vám patnáctiletá holka objasňuje, proč má furt depky. Protože se postavy nevyznají samy v sobě, dost těžko mi můžou samy zevrubným popisováním svých stavů umožnit, abych je pochopila já, nedej bože abych se do nich vcítila. Nijak nepomáhá, že je knížka zaměřená čistě na popis každodenního života a dění, moc reflexe tam není (překvapivé, když se jedná o retrospektivní vzpomínání). Nejspíš to byl záměr, mně to bohužel nijak zvláštní vhled a pochopení nezprostředkovalo. Přímost je v případě takovýchhle témat spíš na škodu, protože takřka nikdy nedokáže správně pojmenovat a zprostředkovat, o co že to vlastně jde, a knížka pak paradoxně působí strašně odtažitě a cize. (29.09.2011)
Ne úplně něco, čemu bych chtěla věnovat čas. Murakami se snaží zprostředkovat zmatek v postavách tak, že je nechává přímo pojmenovávat a vysvětlovat vlastní pocity, což ve výsledku působí, jako když vám patnáctiletá holka objasňuje, proč má furt depky. Protože se postavy nevyznají samy v sobě, dost těžko mi můžou samy zevrubným popisováním svých stavů umožnit, abych je pochopila já, nedej bože abych se do nich vcítila. Nijak nepomáhá, že je knížka zaměřená čistě na popis každodenního života a dění, moc reflexe tam není (překvapivé, když se jedná o retrospektivní vzpomínání). Nejspíš to byl záměr, mně to bohužel nijak zvláštní vhled a pochopení nezprostředkovalo. Přímost je v případě takovýchhle témat spíš na škodu, protože takřka nikdy nedokáže správně pojmenovat a zprostředkovat, o co že to vlastně jde, a knížka pak paradoxně působí strašně odtažitě a cize. (29.09.2011)
Shida
Po přečtení "úžasných" recenzí jsem si tuto knihu koupila a musím říct, že mě vůbec nenadchla. Dělalo mi problém ji i dočíst, byla pro mě nezajímavá, čekala jsem něco daleko lepšího. (28.09.2011)
Po přečtení "úžasných" recenzí jsem si tuto knihu koupila a musím říct, že mě vůbec nenadchla. Dělalo mi problém ji i dočíst, byla pro mě nezajímavá, čekala jsem něco daleko lepšího. (28.09.2011)
kadgam + 1
Kniha sa mi páčila najviac z Murakamiho kníh, ktoré som doteraz prečítala. Príbeh je podaný jednoducho, mala som pocit, že ju nečítam, ale prežívam. Je to nadčasová, nevšedná kniha. S piesňou od Beatles sa krásne dopĺňa. Ako jej melódia sa dostane do podvedomia a ostáva. (25.09.2011)
Kniha sa mi páčila najviac z Murakamiho kníh, ktoré som doteraz prečítala. Príbeh je podaný jednoducho, mala som pocit, že ju nečítam, ale prežívam. Je to nadčasová, nevšedná kniha. S piesňou od Beatles sa krásne dopĺňa. Ako jej melódia sa dostane do podvedomia a ostáva. (25.09.2011)
nonanka
Musím souhlasit s Kedalch, výstižný komentář- naivní a blbé, nenapadá mě vhodnější výraz.....Moje první a poslední kniha od Murakamiho. (13.08.2011)
Musím souhlasit s Kedalch, výstižný komentář- naivní a blbé, nenapadá mě vhodnější výraz.....Moje první a poslední kniha od Murakamiho. (13.08.2011)
misssicccka
Tak dlouho jsem si ho šetřila na vhodnou chvíli k přečtení, až jsem asi přebrala a následně šetřila i na prožitku ze samotného čtení.
Je to asi nejvíce reálné z toho, co se dá přečíst (vyjma Na jih od hranic...), ale těch sebevražd tam bylo na můj vkus skutečně moc.
Pro mě překvapivě - vzhledem k referencím, kritikám a doporučením - nejméně atraktivní Murakamina. (03.08.2011)
Tak dlouho jsem si ho šetřila na vhodnou chvíli k přečtení, až jsem asi přebrala a následně šetřila i na prožitku ze samotného čtení. Je to asi nejvíce reálné z toho, co se dá přečíst (vyjma Na jih od hranic...), ale těch sebevražd tam bylo na můj vkus skutečně moc.
Pro mě překvapivě - vzhledem k referencím, kritikám a doporučením - nejméně atraktivní Murakamina. (03.08.2011)
s.macuska
Pohltí a nepustí... Příběh poskládaný z pocitů a zdánlivých detailů tak, jako byste ho prožívali sami. "Smrt není opak života. Smrt už je v našem životě skytá". Co dodat?! To se musí přečíst! :) Filmové provedení taky doporučuju. V ději chybí spousta zajímavých a docela podstatných scén, ale dojem z knížky rozhodně nezkazí... (01.08.2011)
Pohltí a nepustí... Příběh poskládaný z pocitů a zdánlivých detailů tak, jako byste ho prožívali sami. "Smrt není opak života. Smrt už je v našem životě skytá". Co dodat?! To se musí přečíst! :) Filmové provedení taky doporučuju. V ději chybí spousta zajímavých a docela podstatných scén, ale dojem z knížky rozhodně nezkazí... (01.08.2011)
Renava + 1
Murakamiho si človek buď zamiluje, alebo ho zavrhne. Ja som ten prvý prípad, ale nebola to láska na prvý pohľad. Môj vzťah k nemu sa momentálne mení na posadnutosť.. Norské drevo - je veľmi zvláštna kniha, ktorá človeka pohltí ani nie možno prvoplánovo dejom, ako svojou nevšednou atmosférou. Na môj vkus miestami až extrémne intímna, ale to je Murakami... (29.06.2011)
Murakamiho si človek buď zamiluje, alebo ho zavrhne. Ja som ten prvý prípad, ale nebola to láska na prvý pohľad. Môj vzťah k nemu sa momentálne mení na posadnutosť.. Norské drevo - je veľmi zvláštna kniha, ktorá človeka pohltí ani nie možno prvoplánovo dejom, ako svojou nevšednou atmosférou. Na môj vkus miestami až extrémne intímna, ale to je Murakami... (29.06.2011)
eviah
Norské dřevo se od všech Murakamiho knih odlišuje. Především asi tím, že všechny prvky jsou reálné a nejsou zde taková překvapení, jako v dalších jeho knihách. Z toho, co doposud Murakami napsal, mi Norské dřevo přijde nejslabším článkem - tím ovšem nechci říci, že nestojí za přečtení.:) (23.06.2011)
Norské dřevo se od všech Murakamiho knih odlišuje. Především asi tím, že všechny prvky jsou reálné a nejsou zde taková překvapení, jako v dalších jeho knihách. Z toho, co doposud Murakami napsal, mi Norské dřevo přijde nejslabším článkem - tím ovšem nechci říci, že nestojí za přečtení.:) (23.06.2011)
andrejs + 2
Kniha, která ve mně zanechala stopu a nutkání přemýšlet o činech jednotlivých postav a smyslu příběhu. Nejlepší kniha, co jsem kdy četla, to určitě není, ale patří k těm, co mě moc zaujaly - myšlenkou, příběhem i stylem. (18.06.2011)
Kniha, která ve mně zanechala stopu a nutkání přemýšlet o činech jednotlivých postav a smyslu příběhu. Nejlepší kniha, co jsem kdy četla, to určitě není, ale patří k těm, co mě moc zaujaly - myšlenkou, příběhem i stylem. (18.06.2011)
pepahn
Moje první a taky nejoblíbenější knížka od Murakamiho. Krystalicky čistý příběh o lásce, smrti a jedné zvláštní písničce od Beatles.
Dodatek: nedívejte se na film, pokud si předtím nepřečtete knížku. Moc toho nepochopíte a utečou vám některé skvělé detaily, scény a rozuzlení některých částí příběhu. (17.06.2011)
Moje první a taky nejoblíbenější knížka od Murakamiho. Krystalicky čistý příběh o lásce, smrti a jedné zvláštní písničce od Beatles. Dodatek: nedívejte se na film, pokud si předtím nepřečtete knížku. Moc toho nepochopíte a utečou vám některé skvělé detaily, scény a rozuzlení některých částí příběhu. (17.06.2011)
zuzulique
Zatiaľ moja NAJ od Murakamiho, autor píše veľmi svojským štýlom a hneď ho spoznáte, nechýbajú literárne a hudobné odkazy, autor inšpiruje nielen svojou tvorbou, ale odporúča aj iných velikánov literárneho sveta, jeho príbehy sú nevšedné a postavy jedinečné :-) (03.06.2011)
Zatiaľ moja NAJ od Murakamiho, autor píše veľmi svojským štýlom a hneď ho spoznáte, nechýbajú literárne a hudobné odkazy, autor inšpiruje nielen svojou tvorbou, ale odporúča aj iných velikánov literárneho sveta, jeho príbehy sú nevšedné a postavy jedinečné :-) (03.06.2011)
Fabiana
První kniha od Murakamiho, kterou jsem četla. Koupila jsem si ji na doporučení přítelkyně a nelitovala jsem ani na chvilku. Jen po dočtení mi bylo trochu těžko. (08.05.2011)
První kniha od Murakamiho, kterou jsem četla. Koupila jsem si ji na doporučení přítelkyně a nelitovala jsem ani na chvilku. Jen po dočtení mi bylo trochu těžko. (08.05.2011)
OldaB
Zpočátku hodně těžké na čtení, ale nakonec jsem rozhodně nelitoval. Hodně jiná kniha, oproti tomu, co jsem zatím od Murakamiho četl. Příběh je vystavěn na vzpomínkách, především na hledání identity člověka. Nevím, na kolik se Murakami inspiroval svou vlastní zkušeností. Mám pocit, že do každého románu předává něco ze sebe. Jediné, co mi nesedělo, je ten úvod v letadle. Dle mého příliš těžkopadný. Ale bože, kdybych takhle těžkopádně dokázal psát :) (06.04.2011)
Zpočátku hodně těžké na čtení, ale nakonec jsem rozhodně nelitoval. Hodně jiná kniha, oproti tomu, co jsem zatím od Murakamiho četl. Příběh je vystavěn na vzpomínkách, především na hledání identity člověka. Nevím, na kolik se Murakami inspiroval svou vlastní zkušeností. Mám pocit, že do každého románu předává něco ze sebe. Jediné, co mi nesedělo, je ten úvod v letadle. Dle mého příliš těžkopadný. Ale bože, kdybych takhle těžkopádně dokázal psát :) (06.04.2011)
Clash + 3
První kniha, kterou jsme od Murakamiho dostal do ruky a také první kniha, která se mi na dobro zaryla do paměti. Kniha napsaná s velikým stylem, citem a naprostou krásou, kterou vnímáme na každé stránce tohoto přepychu. (22.03.2011)
První kniha, kterou jsme od Murakamiho dostal do ruky a také první kniha, která se mi na dobro zaryla do paměti. Kniha napsaná s velikým stylem, citem a naprostou krásou, kterou vnímáme na každé stránce tohoto přepychu. (22.03.2011)
kedalch + 4
Naprosto nechápu oblíbenost tohoto románu, resp. autora. Přijde mi to jako mišmaš okopírovaný z románů slavnějších autorů, dialogy jsou často naivní, ne-li blbé a myšlenkové pochody hlavních hrdinů jsou mi naprosto cizí. Toť můj osobní názor. Bez hvězdičky..... (21.03.2011)
Naprosto nechápu oblíbenost tohoto románu, resp. autora. Přijde mi to jako mišmaš okopírovaný z románů slavnějších autorů, dialogy jsou často naivní, ne-li blbé a myšlenkové pochody hlavních hrdinů jsou mi naprosto cizí. Toť můj osobní názor. Bez hvězdičky..... (21.03.2011)
Yorika
Mé první knižní setkání s Murakamim.Nadčasový román,ve kterém málem ani nepostřehnete,že se jeho děj odehrává právě v Japonsku.Příběh by totiž mohl probíhat kdekoliv na světě.Příjemná záležitost. (13.03.2011)
Mé první knižní setkání s Murakamim.Nadčasový román,ve kterém málem ani nepostřehnete,že se jeho děj odehrává právě v Japonsku.Příběh by totiž mohl probíhat kdekoliv na světě.Příjemná záležitost. (13.03.2011)
Soptinka
Tato knížka mě moc neoslovila.....byly tam určité pasáže které byly zajímavé a které mě zase naopak trošku nudili. (24.02.2011)
Tato knížka mě moc neoslovila.....byly tam určité pasáže které byly zajímavé a které mě zase naopak trošku nudili. (24.02.2011)
misulin + 4
Tahle kniha očekává od čtenáře i trochu inteligence a pochopení, ne jen pouhopouhé přečtení a zhodnocení. Je potřeba aby se do ní člověk vcítil a dokázal chápat činy Tórua a Naoko. Velice na mě zapůsobila, osudy lidí jsou opravdu zvláštní a tragické i krásné zároveň. Podle mě jsou dva typy lidí, buď tuhle knihu nikdo nepochopí a bude se mu to zdát, jako "tlachání o ničem" a činy hrdinů mu budou připadat nechutné a zvrhlé, nebo se do ní člověk vcítí a bude tu knížku milovat. Dokáže pochopit, že člověk není stroj a že každý potřebujeme k životu lásku a přátele atd. Já jsem ten druhý případ. Je to drsná kniha, ale velmi se mi líbila. (03.01.2011)
Tahle kniha očekává od čtenáře i trochu inteligence a pochopení, ne jen pouhopouhé přečtení a zhodnocení. Je potřeba aby se do ní člověk vcítil a dokázal chápat činy Tórua a Naoko. Velice na mě zapůsobila, osudy lidí jsou opravdu zvláštní a tragické i krásné zároveň. Podle mě jsou dva typy lidí, buď tuhle knihu nikdo nepochopí a bude se mu to zdát, jako "tlachání o ničem" a činy hrdinů mu budou připadat nechutné a zvrhlé, nebo se do ní člověk vcítí a bude tu knížku milovat. Dokáže pochopit, že člověk není stroj a že každý potřebujeme k životu lásku a přátele atd. Já jsem ten druhý případ. Je to drsná kniha, ale velmi se mi líbila. (03.01.2011)
Štěchýto
Skoro u každé knihy tu někdo píše, že je nejlepší ze všech. Někteří to píší dokonce u každé knihy, kterou zrovna dočetli. Ale tahle je opravdu jedna z nejlepších, naprosto si jí vypálíte do paměti a každou stránku si vychutnáte. Škoda, že nebyla delší, ale v tom nejlepším se má přece přestat. (08.12.2010)
Skoro u každé knihy tu někdo píše, že je nejlepší ze všech. Někteří to píší dokonce u každé knihy, kterou zrovna dočetli. Ale tahle je opravdu jedna z nejlepších, naprosto si jí vypálíte do paměti a každou stránku si vychutnáte. Škoda, že nebyla delší, ale v tom nejlepším se má přece přestat. (08.12.2010)
annikik
Podle mne vás baví číst příběh, kde se můžete ztotožnit s jednou z postav a z kterého si něco vezmete. A tohle se u této knihy stalo mně. Sice jsem ji nehltala jedním dechem, ale i tak se mi velmi líbila.
Podle mne vás baví číst příběh, kde se můžete ztotožnit s jednou z postav a z kterého si něco vezmete. A tohle se u této knihy stalo mně. Sice jsem ji nehltala jedním dechem, ale i tak se mi velmi líbila.
tan
Celkem se mi to líbilo, jen ta tragičnost prvních lásek mi někdy lezla i ušima. Divím se, že Tóru nepropadl paranoidní představě, že je Anděl Smrti. Ale co, je to poměrně čtivé, není to příliš zdlouhavé, navíc mi bylo sympatické, že se s tím nikdo moc nepáře a rovnou to prostě ukončí, jen Naoko na to měla přijít dřív.
Celkem se mi to líbilo, jen ta tragičnost prvních lásek mi někdy lezla i ušima. Divím se, že Tóru nepropadl paranoidní představě, že je Anděl Smrti. Ale co, je to poměrně čtivé, není to příliš zdlouhavé, navíc mi bylo sympatické, že se s tím nikdo moc nepáře a rovnou to prostě ukončí, jen Naoko na to měla přijít dřív.
javirgo + 1
Na tuhle úspěšnou knihu jsem byla zvědavá, ale bohužel žádný velký čtenářský zážitek mi nepřinesla. Hodnotím proto jen jako průměrné.
Na tuhle úspěšnou knihu jsem byla zvědavá, ale bohužel žádný velký čtenářský zážitek mi nepřinesla. Hodnotím proto jen jako průměrné.
tsal + 1
Mě osobně tahle kniha nijak nevzala. Všechny postavy mi byly protivné a neustálé přemýšlení o nesmrtelnosti chrousta mi přišlo jako hrozné plýtvání času.
Mě osobně tahle kniha nijak nevzala. Všechny postavy mi byly protivné a neustálé přemýšlení o nesmrtelnosti chrousta mi přišlo jako hrozné plýtvání času.
pe3czech + 1
S klidným svědomím můžu říct, že Norské dřevo je jedna z nejlepších věcí, která mi zbyla po jednom z předchozích vztahů... Moje bývalá přítelkyně mi doporučila Murakamiho a když jsme byli spolu v knihovně, zrovna bylo volné Norské dřevo a proto přišla volba na něj. Je to, dle mého názoru, jeho zatím nejlepší kniha(hodnoceny pouze knihy vydané v češtině), pro mě je to i knihou nejlepší vůbec. Rozumím jí a dokážu se do postav výborně vžít. Jde o jedno z mála Harukiho děl bez sci-fi vložek, bez nadpřirozena a určitě jde o důvod, proč jsem přečetl i všechny ostatní knihy Murakami přeložené do češtiny a důvod, proč je Haruki mým nejoblíbenějším autorem.
První přečtení 2008, už několikrát bylo naspadnutí opětovné přečtení, ale zatím odolávám a nechávám tomu čas, nechávám Norské dřevo dozrát jako víno, aby mě dostalo ještě víc, než napoprvé.
Doufám, že tento komentář v budoucnu přepracuju. Výjimečná kniha si zaslouží výjimečný komentář. :)
S klidným svědomím můžu říct, že Norské dřevo je jedna z nejlepších věcí, která mi zbyla po jednom z předchozích vztahů... Moje bývalá přítelkyně mi doporučila Murakamiho a když jsme byli spolu v knihovně, zrovna bylo volné Norské dřevo a proto přišla volba na něj. Je to, dle mého názoru, jeho zatím nejlepší kniha(hodnoceny pouze knihy vydané v češtině), pro mě je to i knihou nejlepší vůbec. Rozumím jí a dokážu se do postav výborně vžít. Jde o jedno z mála Harukiho děl bez sci-fi vložek, bez nadpřirozena a určitě jde o důvod, proč jsem přečetl i všechny ostatní knihy Murakami přeložené do češtiny a důvod, proč je Haruki mým nejoblíbenějším autorem. První přečtení 2008, už několikrát bylo naspadnutí opětovné přečtení, ale zatím odolávám a nechávám tomu čas, nechávám Norské dřevo dozrát jako víno, aby mě dostalo ještě víc, než napoprvé.
Doufám, že tento komentář v budoucnu přepracuju. Výjimečná kniha si zaslouží výjimečný komentář. :)
anton + 1
Norské dřevo je vůbec moje první kniha od Murakamiho, kterou jsem zkusil začít číst. Bál jsem se původně, že to bude něco úplně odlišného od mojí mantality a mentality Evropana vůbec, ale nebylo tomu tak. Murakami je možná právě díky tomu tolik úspěšní, když nestaví na exotice, ale jen a pouze na svém vyprávěcím umění.
Norské dřevo je vůbec moje první kniha od Murakamiho, kterou jsem zkusil začít číst. Bál jsem se původně, že to bude něco úplně odlišného od mojí mantality a mentality Evropana vůbec, ale nebylo tomu tak. Murakami je možná právě díky tomu tolik úspěšní, když nestaví na exotice, ale jen a pouze na svém vyprávěcím umění.
Autor knihy:
Haruki Murakami
(1949)
Japonsko
Další vydání této knihy:
(2005)
(2002)Další knihy autora:
- Norské dřevo (2005)
- Kafka na pobřeží (2010)
- Sputnik, má láska (2009)
- Afterdark (2007)
- Na jih od hranic, na západ od slunce (2004)
- O čem mluvím, když mluvím o běhání (2010)
- Konec světa & Hard-boiled Wonderland (2010)
- Po otřesech (2010)
- Tancuj, tancuj, tancuj (2006)
- Hon na ovcu (2004)
Bazar knih - vložit inzerát
Kniha Norské dřevo je:
