kuruteku komentáře u knih

Dokonalé. Tentokrát svět zámků, sociálních sítí, špiclování. Je jasné, že to skončí dobře, jsou tu nutné zvraty a zákoutí, ale celek má jasně mravní ponaučení. Nevím, jestli ještě budu mít chuť na sociální sítě něco přidávat

23 08.08.2023

Francis není jako Francis, u otce jsem více cítil sounáležitost se světem koní, tady mi to přijde jako kulisa. Ale je to čtivé i zajímavé. Takže vlastně se těším na další.

14 08.08.2023

Četl jsem rozšířenou verzi a beru to jako dokumentární historický pohled. S mnoha detaily i mnoha otázkami. Třeba kdo rozhoduje o tom, co je nebo není správné, kde je hranice přežití, kolaborace a nevědomosti. Jaký prostředek odporu je přijatelný, jaký srozumitelný a jaký oprávněný. Který proud v opozici mi byl nejbližší a jaké důsledky to vše má pro dnešek? Prostě otázek je víc než odpovědí. Rozhodně si Petr Placák, podobně jako John Bok a Petr Uhl stál důsledně za svým bez ohledu na důsledky.

14 08.08.2023

Jasně že Stařík byl pecka, ale až na Zabijáka se to ostatní dá také číst. A smát se i nahlas. A kroutit hlavou nad nepravděpodobnými náhodami (měli Kondory prezidenta Aleka). Nicméně pocit spokojenosti převládá. Obamu snad nemilují jen trumpiste Jo a musím někdy ochutnat ten vartenbrodsky sýr (já vím, že to je kostrbatějsi jméno, ale co).
P.S. Já vůl, taky na všechno naletím. Ale i v guglu je vidět, že lidé hledají ostrovy Kondory. Bravo, autore.

19 02.08.2023

Nově vydané Mystery pressem a já až do 3/4 jsem měl pocit, že tuhle Finkovku jsem ještě nečetl. A že konečně trochu chápu ty pozdější narážky na Bernartice. Blbost, závěr mne vrátil na zem - House a Bimbo zachraňují Otíka, který svým zjevem Gérarda Phillipa sbírá střípky tam, kam se policie nedostane. A už ví, že "ukvapené závěry jsou kriminalistova zhouba". Asi bych si měl dát celou sérii znova.

Poprvé jsem knihu odložil pro její vědeckost, podruhé, když jsem jel na tábor spřátelených Káňat, se pozorně začetl a pak i dočetl. Dobré jsou detaily - i když už vím a znám, četl jsem Boba Hurikána - tak tu jen oboustranný pohled: od levých trampů (a Gezi Vcelicky si nutno vážit) po "nepolitické". A k tomu střet trampů a skautů, společně kořeny a vzájemné vážení si a třenice. Dodnes. Nakonec mne mrzí, že autoři nešli přes rok 38. To si zase musím přečíst Tonyho Tramping.

14 02.08.2023

Někdo má rád psycho scifi a někdo akční. Někdy psal Clarke pro vlastní pobavení a někdy si řešil své obavy. Možná by jinak poskládaný výběr vyzněl jinak, ale takhle tu leží a ty, čtenáři, se s tím poper. Nebo to vzdej. Lev z Comarre ční nad vším ostatním. Zajímavé jsou ty "vodní" povídky - Muž, který přeoral moře, Hluboké pastviny a Nenávist. Příští nájemníci mi připomněli Simaka s jeho mravenci. A Parazit zase jakoby z hlavy vypadl Pecinovskému. Zbytek se mi někde v paměti ztratil.

18 23.07.2023

Ono to nic světodějného a světoborného není, nicméně i malý oblázek tvoří dno řeky a je tu další střípek do mozaiky Foglarova života a pohledu na svět. Pro mne zajímavé, že se vlastně za skauta moc nepočítal a do českého skautingu přinesl mnoho nových věcí - například celotáborové hry.

16 23.07.2023

Pro někoho možná brak, ale pod nánosem divokého západu se skrývá mistrný pohled na přerod jinocha v muže v různých podobách - jednou ve válce, jednou na dostavníku a jednou při střetu staro a novousedlíků. A pokaždé je i tam kus historie, kdy se z dobývání stává civilizace, kdy se rodí právní systém a prosazuje spravedlnost a oboje na sebe naráží a ne vždy se shodnou. Jsem rád, že jsem se na táboře zase začetl. Mám pocit, že každá kniha si nachází svého čtenáře a svůj čas.

15 16.07.2023

Já vůl. Nechám se nalákat, zní to zajímavě. Ale není to ani milostné, ani detektivka, ani vědecké, snad jen zarytý helénofil by si možná přišel na své. Nebo filosofický nerd. Prostě ne. Pár momentů je slušnějších, třeba obálka. Ale jinak to ve dvou třetinách vzdávám a nedočtu. Nic mi to neříká.

15 21.06.2023

Dluh je smazán (mí sledovatelé vědí, že jsem - osel - nejdříve přečetl Operaci Petragun než tento díl) a já chápu, kde se vzal, respektive zmizel Giusseppe, souřadnice Batistovy Legie, setkání s Rudým Vrabcem. Zajímavé, měl jsem na začátku celé ságy pocit, že na nucených pracích nebyli rok a půl, ale daleko více. Ale možná že ne, je to jen brak. V každém případě baví. A smažák, Fifinka, maso, ČD, Havířov, Národní, parašutisti, no náš svět v jednom balíčku.

20 20.06.2023

Teda. Ne všechno mne bavilo, ale povídka Stvořitel a poslední černá detektivka plus Zlatý drak, to bylo něco extra. Nikdy není pozdě na českou fantasy. A moc děkuji za doslov, který uvádí autora i do určitého kontextu.
Jo a Skokany si asi pro sebe načtu společně se skladbou MChBandu o soutěži ve skoku z Nuselského mostu. Bomba.

14 20.06.2023

Čekal jsem Fanfána Tulipána a dostal jsem cibulku, tedy tři. Trocha politiky, hodně ohrožení života, hodně lásky a romantiky. Vlastně, pominu-li stáří, tak docela přijatelné a čtivé. A i když jsem měl z Dumase dojem, že je silně proti revoluční, dočetl jsem se, že byl s Hugem ve vyhnanství, kdo by to byl řekl.

Teda, smekám. Ve Šlechtově hlavě je prapodivný svět a občas nám ukáže střípky z něho. Trocha fantazy, trocha středověku, trocha legend, trocha hrdinství a hodně lidství. Není to Tolkien, není to Pratchett, ale přece jenom na tom jeho světě něco je. Zajímavá je i skladba - ze střípků jeden z hrdinů, nebo možná antihrdinů, Šlechtova Pohraničí, Roger Schnirega (čti, jak se píše) roste od obyčejného vojáka přes velitele pevnosti po vůdce jednoho nového města.

První díl byl zajímavý, ale tenhle, i s otevřeným závěrem, ho ještě překonal. Dokonale vymyšlená škola, dokonalé zdůvodnění a dokonalá převýchova enkláv ku prospěchu čarodějstva. Galadriel dokázala nemožné a Orion ještě překonal. Ale jak to opravdu dopadne, těžko říct. I když je všechno podáno jen z pohledu El, ta není natolik zabedněná, aby nechápala, že lidé kolem ní nejsou roboti a mají právo na názor i na vývoj.

26 06.06.2023

Nic extra, ale logicky to drželo pohromadě, doba Ferdinanda a zákulisních jednání popsána zajímavě. Jen si říkám, co jim udělali ti Italové, že jsou za každou špatností? Jo a mně hlupákovi ta zápletka s vraždou vyslance přišla jako dobrá vedlejší stopa v pátrání po třech zlatovláskách, vlastně mně víc zajímaly ony, než velvyslanec ;-)

21 05.06.2023

Člvoěk si říká, že u takové ságy jeden díl sem, tam, nic se neděje. A děje. Až tak moc, že mi prostě předchozí díl chyběl. KDE JE GIUSSEPPE? O Vodičkovi vím. KDY BYLI NA ZEMI? Prostě já trdlo přeskočil díl (kdo ví, jestli jsem si předchozí vůbec koupil a nahrál). Nicméně přežil jsem a znovu tu byl odkaz na Jednotykadláka a Nic než Petragun. A další pozemšťané ochotní nakopak enlikům prdel (sory, v téhle sérii to jinak nejde). Prostě brak, kterému podlehnout je tak snadné a svůdné. až jsem skoro ronil slzy nad Agou. Jo a vývoz revoluce do vesmíru, to je i nad Trockého Permanentní revoluci. To jsem zase slzel smíchy.

23 05.06.2023

Trochu jako Šmídova Vyvolená nebo Lesk a bída Čekání, trochu scifi z USA (taková ta blízká setkání třetího druhu). Ale hlavně psychoBoček. Nádhera. Dolování z náznaků, ze vzpomínek, hypnózy, obrázků. A nakonec vlastně "banální" setkání s mimozemšťany. Čteno po čínské trilogii a člověk si říká, jak jsme tehdy byli naivní, emzáci se s námi bavit nebudou, smetou nás jak smetí ze stolu. A už se těším na další Bočky.

12 05.06.2023

(SPOILER) Když dva píšou o tomtéž, není to totéž. Obsahově blízké Houbařce, ale jádro pudla, v tomto případě samotné zlo, se objevuje až po půlce. A boj s ním až na úplném konci, navíc značně otevřeném. Skvělé je, že to, bohužel jako v samotném životě, není happy end, o to víc předkládá otázku těm ostatním, babi na prvním místě. Zlu se musí čelit. Nevím, o co přesně jde ve sporu s Toy Box, i když chápu jádro sporu, nejsem si jist, na čí straně je pravda. Takže asi v rámci vyrovnanosti, se začnu poohlížet i po tom komixu, abych se mohl rozhodnout, nebo aspoň vyvážit. Ale tahle kniha za čtení stojí - v první půli jazykem, v druhé samotným příběhem.

71 01.06.2023

Poprvé jsem v poslední třetině zahlédl nejen dobrý styl, ale netypickou zápletku - děj uhne tam, kde to nikdo nečekal. a nakonec z toho zůstává divný pocit, že zlo je relativní a trestající může sám sebe potrestat. Na jednu stranu si autorka jednu cestu/linii zavřela, na druhou aspoň ani čtenář nemá mít nic za definitivní.