Událost
Jaroslav Boček
Je druhým románem cyklu. V tomto příběhu je skupina lidí oddělena od okolního světa neviditelnou bariérou a cosi jim vymaže vzpomínky na uplynulých několik hodin. Z konfrontace výpovědí vyplyne, že jejich vědomí bylo pravděpodobně testováno nějakou cizí inteligencí. Mimochodem, Událost je jeden z mála románů vydaných před revolucí, ve kterém jsou zmínky o situaci z konce 60. let a následné normalizaci. Proto také vydavatel otálel šest let s jeho otištěním.... celý text
Přidat komentář
Kniha mě bavila. Takové trochu sci-fi z českého prostředí. Velice překvapivě vymyšlený děj. Moc mě bavila část na psychiatrii. Přečteno jedním dechem.
Trochu jako Šmídova Vyvolená nebo Lesk a bída Čekání, trochu scifi z USA (taková ta blízká setkání třetího druhu). Ale hlavně psychoBoček. Nádhera. Dolování z náznaků, ze vzpomínek, hypnózy, obrázků. A nakonec vlastně "banální" setkání s mimozemšťany. Čteno po čínské trilogii a člověk si říká, jak jsme tehdy byli naivní, emzáci se s námi bavit nebudou, smetou nás jak smetí ze stolu. A už se těším na další Bočky.
Ze začátku jsem se opravdu bavila. Určitě 5*. Rekreační chata se sedmi obyvateli odříznutá neproniknutelnou stěnou od ostatního světa. Bylo zajímavé číst různé dohady armádních specialistů, co to vlastně způsobilo. Po týdnu stěna zmizí a armáda se vypraví zachránit rekreanty. Těm ale někdo dokonale vyčistil paměť, takže si ani nevšimli, že byli týden mimo. Jsou převezeni na psychiatrii, aby se jim lékaři pokusili dostat z mozku, co se tam vlastně dělo.
A tady příběh ztrácí grády (-1*). Jednotliví rekreanti popisují celé své životy, malují obrázky, hrají psychologické hry a tak nějak z toho vyprchává to napětí.
Finále je otázka jedné dvoustránkové kapitoly, kde se vlastně nic nedozvíme (-1*), takže celý příběh zůstává neuzavřený....
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1982 |  Případ doktora Karpety |
| 1988 |  Tak hustě sněží čas |
| 1989 | Událost |
| 1987 | Čas korunního prince |
| 1989 | Polka pro astrální ženu |
Třetí autorův počin, který se ke mně dostal. Díky tématu a náznakům v průběhu vyprávění, jsem v něj hodně vkládala naděje, že mě zaujme nejvíc, ale opak byl pravdou.
Autor má svůj svérázný styl, kdy čtenáři předkládá nejrůznější fakta a domněnky, náznaky a drobnosti, kterými čtenáře svádí k mnoha domněnkám a nechává ho tak díky vlastní fantazii vymýšlet teorie toho, co se stalo. Náznaků je opravdu hodně a často táhnou k určitému místu, dění či situaci, ale nakonec stejně nikdo nedostane konkrétní odpovědi. To je asi základní prvek, který se u jeho knih opakuje.
V této knize tak při čtení získáte dojem jasných faktů, že na horách přistálo ufo a něco tam tajně provádělo. Skupince lidí totiž vypadl z paměti týden událostí. A je teď na lékařích, jestli díky různým vyšetřením a psychickým úkolům, dokážou dostat z jejich mysli pravdu. Jde to dost pomalu a bez větších pokroků. Navíc bylo trošku zvláštní a nezvyklé číst takové téma z naší domoviny, dějící se u nás. Jsem tak zblbá ze všeho toho zahraničního čtení, že je podivné potom pozorovat české postavy :-).
Kniha byla v tomto ohledu dost dlouhá a vytrvalá. Vyšetřování se táhlo a závěr, ostatně jako vždycky, skončil a vyplynul do ztracena. Moje pozornost tak v průběhu často odpadávala. Je jen na každém čtenáři, jak si to nakonec přebere a vysvětlí, čemu chce věřit. Aby uplatnil vlastní představivost...