Beton, kosti a sny
Pavel Renčín
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/22221/bmid_beton-kosti-a-sny-utC-22221.jpg
4
68
10
Deset let uplynulo od chvíle, kdy Pavel Renčín vydal svou první povídku. Tento sborník je výběrem toho nejlepšího, co za tu dobu napsal. Každá z povídek je sklíčkem pestré mozaiky - jedna vás zamrazí, druhá překvapí a třetí zanechá prchavou lítost. Některé jsou poetické, další napínavé či dobrodružné. Jedno ale mají všechny společné: prolínání reality a fikce. Hledání fantazie ve světě kolem nás.... celý text
Přidat komentář
Jsem taková rozpačitá, některé povídky se mi líbily, jiné méně, některé byly... no... divné.
Asi nejlepší bylo Na křídlech zlatých draků, pak Skokani a Balada krve.
Moje první Renčínova kniha, kterou jsem četla - soubor temných fantasy povídek s originálními motivy.
Říkala jsem si, že by nebylo od věci trochu změnit žánr a zkusit zase něco nového. Pan Renčín nemá jen bohatou fantazii, má ji doslova bujnou, místy divokou a občas dost přes čáru.
Jen tančí, nemluví, nespí *** - divná povídka, dobrá pointa
Loutkové divadlo **** - horor jak má být a s přesahem
Ukolébavka pro město krys **** - fantazie urvaná ze řetězu
Tanči mezi vločkami ** - já na ty elfy a jiná lesní zvířátka moc nejsem
Čarodějův dům **** - znáte animák V tom domě straší?
Skokani *** - na Nuselák mě v noci nikdo nedostane
Stvořitel **** - hodně divný, ale mně se to kupodivu líbilo
Tři páry papuček ** - na můj vkus poněkud moc nepřehledné a příliš epické, nejlepší byl Herkules
Na křídlech zlatých draků ***** - krásná povídka
Balada krve **** - zprvu žánr klasické detektivky, ten hororový závěr to docela sundal.
Málokdy dávám povídkové sbírce plný počet hvězd, ale tady se mi i ty relativně slabší zdály nadprůměrné. V modrých číslech jsou úvodní, „Jen tančí, nemluví, nespí“ a „Loutkové divadlo“, u kterých jsem zatoužila po pokračování v románové podobě, byly perfektní. Povídky „Na křídlech zlatých draků“ si cením - kromě nápadu, ale to u všech – pro její citlivé vyznění. U Skokanů jsem byla malinko zklamaná očekávatelným závěrem, ale pro celou sbírku (kromě Stvořitele, který mi nesedl) platí: je to výborné čtení, poutavé, nápadité, napínavé. Nalákalo mě na Renčínovu románovou tvorbu.
Ke knizce jsem se dostal spis nahodou, nejsem uplne priznivcem fantasy a tak mi sedly spis povidky, ktere toho nadprirozena v sobe zas tak moc nemely.
"Beton, kosti a sny" je svou kvalitou ojedinělá povídková sbírka nejen na českém písečku - jsem přesvědčená, že by se neztratila ani v konkurenci předních světových spisovatelů v žánru SF/F/H. Pavel Renčín se tématicky většinou pohybuje v mezích našeho všedního světa, má ovšem ohromný dar tu zdánlivě obyčejnou šedou realitu prodchnout barvami kouzel. Stačí se podívat jinýma očima - například z bílých kondenzačních čar na nebi vytvořit stopy po spárech bytostí deroucích se z jiných dimenzí. Chcete být okouzleni? Chcete akční jízdu? Chcete se nechat dojmout? Chcete se bát? Pak vás "Beton, kosti a sny" nemohou zklamat.
Osobně jsem si nejlépe užila "Loutkové divadlo" a "Na křídlech zlatých draků", ale prakticky každá z povídek nabídla zajímavý zážitek s odpovídajícím (silně) nadprůměrným hodnocením. Matematika velí udělit čtyři krásně naleštěné hvězdy, srdce však našeptává: "Přidej pátou a vybodni se na přesná čísla, stejně jsi to s nimi nikdy pořádně neuměla!" 80-85%
Od tohoto autora moje první přečtená kniha.Povídky mě místy děsily a některé se mnou nic nedělaly.Celkový dojem z této knihy ? Překvapivě dost dobrá tvorba.Některé povídky mi připadaly nudné,ale každý rád něco jiného... : )
Povídky jsou kořeny každého správného autora. Aby taky ne. Na povídkách si autor piluje svůj styl, hledá v nich sám sebe, prožívá u nich nervy, pokud je zašle do nějaké literární soutěže. Jedním z takových autorů byl i Pavel Renčín. Ten se rozhodl uspořádat svoje nejlepší povídky do jednotného sborníku, který vydalo v krásné úpravě s krásnou obálkou nakladatelství Argo. V deseti povídkách poznáme jeho hrdiny a příběhy, které za těch deset let vymyslel. Některé kusy jsou slabší, jiné silnější. Jednu věc mají společnou. Je to nezkrotná fantazie Pavla Renčína, po jejíž vlnách rád surfuju a doufám, že ještě dlouho surfuvovat budu. Povídky sice nedosahují síly románů, ale přečíst by je měl každý, kdo chce tohoto "prince české fantasy" poznat.
Zjímavý průřez autorovou povídkovou tvorbou. Překvapila mne různorodost námětů.
Nejvíce se mi zřejmě zalíbila Ukolébavka pro město krys a Stvořitel (poněkud přehnaně prošpikovaný líbezností, avšak zřejmě nejneotřelejší z celé sbírky).
Celkově byla kniha velmi dobrá - i přesto, že se jedná o povídky, měla jsem ji přečtenou rychle a zanechala ve mne celkem hluboký dojem.
Velmi knihu doporučuji - stejně jako zbytek Renčínovy tvorby.
Štítky knihy
Část díla
Autorovy další knížky
| 2015 |  Vězněná |
| 2016 |  Když ti to udělá radost... |
| 2018 | Klub vrahů |
| 2010 | Labyrint |
| 2009 | Beton, kosti a sny |
Kniha Beton, kosti a sny je v
| Přečtených | 83x |
| Čtenářské výzvě | 2x |
| Doporučených | 4x |
| Knihotéce | 87x |
| Chystám se číst | 33x |
| Chci si koupit | 1x |
| dalších seznamech | 3x |
Teda. Ne všechno mne bavilo, ale povídka Stvořitel a poslední černá detektivka plus Zlatý drak, to bylo něco extra. Nikdy není pozdě na českou fantasy. A moc děkuji za doslov, který uvádí autora i do určitého kontextu.
Jo a Skokany si asi pro sebe načtu společně se skladbou MChBandu o soutěži ve skoku z Nuselského mostu. Bomba.