jennefer komentáře u knih
Těžká doba, je dobré si ji připomínat silnými příběhy. Tohle by měly povinně číst děti ve školách.
Ve zkratce - knihu jsem otevřela v deset hodin večer, že u ní usnu ...a usnula jsem až v půl páté ráno po tom, co jsem ji dočetla. Tak asi tak nějak :-D
Četla jsem celou sérii několikrát v češtině i v angličtině a ještě několikrát určitě číst budu. A doma v knihovně se mi snad jednou objeví i celá anglická sada... Do teď si vzpomínám, jak jsem na gymplu měla odpoledne a noc na přečtení posledního dílu, vytisklého spolužačky tatínkem na A4, než jsem ho musela druhý den ve škole zase vrátit. Oj to byla výzva!
Už dlouho se mi nestalo, že bych zůstala do noci vzhůru jenom proto, abych dočetla knížku. Od narození potomka si obzvlášť vážím každé minuty spánku.
Naprosto jsem nevěděla, do čeho se pouštím, trošku četba na slepo. Prostě knížka ve čtečce, co jsem ji náhodou otevřela při courání s kočárkem. Vypadalo to obyčejně, alespoň na prvních stránkách. Ale víc jsem se mýlit nemohla..
..a jak mám teď zase usnout?!?
Oukej, už vím, proč má kniha tak vysoké hodnocení... Pěti * normálně šetřím, tahle kniha si to ale opravdu zaslouží.
Jak moc mám ráda čtenářské výzvy! A hned jsem si u této vzpomněla na kamarádku, která se jednou takovou porodní bábou stává. Stejně jako hrdince knihy i jí držím palce, aby její porody byly i v dnešní zvláštní nemocniční době plné lásky, a aby i ona mohla v klidu poslouchat ženské porodní písně. A mimochodem, byla to příjemná kniha, velmi se mi líbil autorčin styl.
Tohle bych chtěla vidět zfilmované, obzvlášť scény, kdy se grimoáry mění ve zlotvory a závěrečnou scénu v hlavní veleknihovně...! A ač je to čtivá oddechová jednohubka, klidně bych zvládla víc dílů.
Úplně jsem zapomněla, jaká je tahle série vlastně jízda! A smekám, zakončení jak má být... Vlastně je člověk 3/4 knížky bez dechu a celý napnutý, aby to dobře dopadlo (a ne, vědět, že tyhle pohádky přeci vždycky dobře končí, to vůbec nepomáhá), a potom už si jen slastně pomlaskává, jak je to celé krásně zakončené, otazníky zodpovězeny, dvojice "and they lived happily ever after" a Země a Měsíc dostávají taky svůj šťastný konec.
Určitě chtělo odvahu vzít klasické pohádky o princeznách a udělat z nich sci-fi sérii, a musím říct, že se to dle mého názoru velmi povedlo.
Myslela jsem, že si u této knihy odpočinu. A ono ne :-D Mám ráda takovýto typ časové osy, u filmu Memento jsem snad ani nedýchala. A Deaverovi se to povedlo úplně dokonale, hltala jsem každou kapitolu, každý zvrat. A ta poslední kapitola, prostě paráda. Velmi milé překvapení.
Hm, nevím jak je to možné, jestli už jsem moc stará, nebo naopak moc hormonů, ale tahle autorka mě dokáže při čtení jejích knih rozplakat. Ne u všech knih, ale i tak jich je víc, než od jiných autorů dohromady. Píše silně, i když občas lehce přehání. Nebojí se ošklivých témat. A umí vtáhnout...
... ještě že má ty happy endings!
Ha, po dlouhé době mám knihu na jeden zátah! S dvěmi dětmi a manželem skoro nemožný úlovek... Navíc jsem se v půlce věcí fakt viděla a některé scény jsou naprosto přesné, že by mě někdo sledoval?! :-D Měla bych si konečně najít práci, kde bych mohla jen číst nové knihy a za to být opravdu a pravidelně placená....
Druhý díl už nemá moc vlažných míst. Vlastně je místy dost horko... Výrazně lepší než jednička. Takže rychle díl třetí!
Na začátku se těžko začítalo, ale možná to bylo nedostatkem klidu na čtení. Pak už to bylo drsné a mnohem lepší. Oceňuji silné postavy a jejich vykreslení a uvěřitelnost.. Málokterý romantický příběh to u mě vytáhl na 4*. Tenhle byl silný a neředěný, líbil se mi.
Silná kniha se silným příběhem.
Obálkou jako z červené knihovny se nenechte mýlit, uvnitř je tolik myšlenek a bolesti a smutku... Ale i tak to stojí za to přečíst, i když když dočtete, je vám smutno a chtěli byste litovat, i když vám Charlie říká, abyste to nedělali..
Četla jsem ji už podruhé. I podruhé ve mně zůstalo takové příjemné rozechvění a milý pocit. Souhlasím s Lucky_one, a dodávám, že kniha je výjimečná a rozhodně jedinečná, krásně přidává malý kousek do Kvotheho světa.
Hýčkám si doma vydání po babičce z roku 1965 s ilustracemi Jana Zrzavého. Chudinka knížka už je taková celá unavená a ohmataná a nutně by potřebovala opravit, ale listy má stále všechny a já se k ní velmi ráda vracím. Prostě srdcová záležitost...
Na plnou to nemá, ale velmi silně se k tomu přiblížila. Skvělá kniha, netrpělivě vyhlížím pokračování.
První díl skvělý, výborně se to četlo. Druhý díl byl zajímavý změnou prostředí a rodinou. Třetí díl se vlekl. Nejenom že v něm bylo víc tištěných chyb, ale vadilo mi i to, že Jelena prostě dlouho nic neví. A teda Valek tu už vůbec nebyl ten hrůzu nahánějící geniální poradce velitele.. Achjo, taková degradace.
Anna s Charlesem mě začínají bavit trochu víc, než Mercy (i když ji miluji). Jen teda - asi už jsem moc stará, na takové konce po koncích, co vlastně konce nejsou. Myslím, že Kojotův malý a poslední dovětek tam vůbec nemusel být. Část k ničemu. Jako celek to ale nebylo vůbec špatné, jsem ráda, že jsem se konečně něco dozvěděla o Leah. Ale zase - škoda, že zrovna její hlavní část autorka tak zvláštně utnula. Ztratila jsem kvůli tomu na chvíli nit a vůbec jsem pak netušila, o čem že to vlastně čtu. Hm. Ještě že tam byl Tag, jinak by to byla dost nuda. Díky němu o hvězdu víc.