iz67 komentáře u knih
Opravdu jsem se snažil seč jsem mohl. Ale ani v půli knihy jsem nenašel důvod, proč pokračovat.
Taková věc (audio), když nemůžete spát. Neurazí, nenadchne.
Co napsat o tomhle notoricky známém románu. Překvapivě svižné, film, který jsem viděl dříve téměř doslovně zpracovává, temně vtipné, rozčilující, atd
Hodně zvláštní kniha. Chápu to jako takovou epickou báseň o počátku islandské samostatnosti a jednom chlapci a jedné chřipce.
Pro děti, ale do auta i pro dospělé se skvělou Martou Issovou.
Blábol, který znásilnil vilu Tugendhat, aby se z naprosto stupidní červené knihovny stalo Něco. Ale ono nestalo. Nuda k uzoufání!
Původně se to zdálo jako super nápad plný zabavnosti. Ale to mě po 40 stránkách dávno opustilo. Zarekl jsem se, že budu dočítat jen to, co mě bude hodně bavit. Tedy nedocteno.
Přiznávám, že jsem přečetl jen druhou část. A jsem rád, že jen tu, protože něco tak stupidního už dlouho nenajdu. Zkratkovitý děj, slovník studenta 2.ročníku průmyslovky, nereálné reálie, banální problémy hrdinů, které se nafukují jen kvůli jejich totální stupiditě, nekonečné seznamy stavebnin k nákupu. Je zatim AI? A vším se vine jako červená nit mazání zapařených míst pod těžkými prsy hlavní hrdinky.
Spousta zajímavých fotek a hlavně zajímavý příběh o české (nejen Zahradnickově) předválečné a protektorátni dokmentaristice.
Po přečtení týhle knihy se musí každýho dětství zdát jako promarněný čas.. Nebo aspoň to moje teda.
Asi nejsilnější kniha o židech před transportem, jakou jsem kdy četl. Pomaleji se to rozjíždí, ale pak je to hustý. Otáčíte stránky a najednou JSTE Židem, který se musí chystat.
Sentimentální dovětek ke všem od něj, co jsem měl moc rád.
Je to čtivé. O tom žádná. Má to dvě ale. Ujetosti, které provádí vrah obětem jsou opravdu na hraně, abyste knihu nepozvraceli při čtení a nebudili se ze sna hrůzou. Druhé ale je poměrně nepovedený závěr s velkým propadem čtivosti.
Krátké, stručné, úderné povídky. S různou kvalitou. Přesto moje 3 hvězdy coby nečtenáře povídek jsou hodnocením nadprůměrným.
Celý koncept je trapný. Banálně nesympatický hrdina, který má děvčata jen k tomu, aby si zašukal? Ok, proč to nenapsat po sté! Ale pro tuto onanii použít ichformu? To už si spisovatelka musí hodně věřit v analýze našeho mrzkeho mužského nitra. Žel, víra je tu nenaplněna. A trapnost finále, resp. všeho, co se děje po pohřbu, už je fakt ukrutná.
Stokrát nic umorilo osla. Víc než uvěřitelné kniha, jak nám všechny věci můžou přestat fungovat. Žádné pseudointelektualske žvásty, jen velká únava z milionů drobných obtíží
Týhle knihy jsem se bál. Z mnoha důvodů. Nakonec jen příval hnusu z devadesátkových policajtů byl důvodem sem tam tu knihu na chvíli odložit. Jinak se to čte samo, mimo jiné díky formátu krátkých kapitol. Bangův osobní příběh je fascinující, a nešetří nikoho, jak fašouny, tak Romy, kteří to nedávají (degeši). Zároveň se stydím za to, že jsem o tom, jak moc hnusné byly jeho devadesátky, co by Roma, neměl tehdy tuchu.
Dost hnusná kniha. Asi jako dnešní Rusko. Každému mnichovanovi před přestěhováním na východ vřele doporučuju přečíst.