Orli a andělé

30.03.2024

Opravdu jsem se snažil seč jsem mohl. Ale ani v půli knihy jsem nenašel důvod, proč pokračovat.

18.09.2022

Přečteno něco pres půlku, nějak nevím. Pro trochu chaotické.

19.01.2021

Těšila jsem se hlavně na autorku a díky ní jsem knihu dočetla. Ano, námět i pozadí příběhu jsou úžasné, napsané jako vždy skvěle a dojem zůstane.
Jen mi prostě pořád nepřirostly k srdci postavy duševně ztracených Němců na drogách (ne kvůli národnosti, ale pro ten zbytek, a mám dojem, že s autorem doslovu jsme se shodli).

15.11.2020

Ani nevím, co jsem od této knihy očekávala, ale i tak mám pocit, že jsem dostala víc, než co jsem si objednala. Příběh hlavního antihrdiny a jeho obdobně osobnostně odpudivých souputníků a protivníků je překombinovaný a realisticky popisuje poměrně nerealistický děj, ale i přesto je tak zatraceně čtivý, zábavný a strhující!

"Nikdy tě nezajímala spravedlnost? zeptá se potom.
Ne, odpovím.
Co je správný a co špatný?
Ne.
Dobrý a zlý?
Ne.
Jsou všichni právníci takoví?
Jo." (s. 123)

06.08.2020

Strhující příběh, spousta podnětů k přemýšlení o politice a životě vůbec.

08.06.2019

Tak překombinované - a přitom tak čtivé... Fascinující zážitek mimo kategorie "líbí/ nelíbí", kniha provokuje svou nejednoznačností až psychedeličností - chce se mi nesouhlasit s autorem doslovu, že jde o realisticky zachycený příběh; naopak, celou dobu jsem přemýšlela, ve kterých pasážích jde o rauš, co se tváří jako realita, ve kterých o realitu deformovanou absťákem a ve kterých o realitu objektivní; ocitl se Max ve zhmotnělé spiklenecké teorii, či sní v padajícím dešti svůj poslední denní sen před vytouženou smrtí? Do hlavní role příběhu o drogové štafetě, cestě s magneťákem do několika vrstev minulosti a zároveň duše rozežrané kokainem, absurdního dialogu s velkým vědomím za modrou bání oblohy, které představují orli a andělé (eagles a angels), variace na šestákovou mafiánskou historku, beletrizované spiklenecké teorie o ohrožené Evropě a "Balkánu, co bude sahat až k Atlantiku", obsadila Juli Zeh paranoiu, útěk a (sebe)destrukci; jestliže tohle je realita, pak je reálný i svět filmů Davida Lynche (ostatně Městečko Twin Peaks je několikrát přímo citováno). Kromě toho, že všechno spěje k začátku, na němž se Jessie zastřelí během telefonátu s Maxem, střídají se ve vyprávění nejen tři časové roviny, ale také krásné a zároveň odpudivé obrazy (jeden za všechny - "impotentní muž se pokouší znásilnit ženu, která předstírá, že je mrtvá"), postavy, jichž není mnoho, ale jejichž role se několikrát totálně promění, dialogy jako ze surreálného dramatu, v nichž se logika ukrývá mezi řádky, a překotný proud střídajících se nálad. Rozhodně nemám pocit, že rozumím všemu - a to mám velkou výhodu, neboť tuto prvotinu Juli Zeh čtu jako poslední ze tří románů, které dosud vyšly česky...