Hakl54 komentáře u knih
S knihou jsem byla velice spokojená. Opět se mi poutavou formou rozšířily mé nedostatečné informace o naší historii.
Zajímavé téma, ale do poloviny příliš zdlouhavé, pak malinko větší spád. Při další sebevraždě jsem začala očekávat nějakou tajemnou spojitost a ono opět nic.
Román se dobře čte, ale trochu mě vadilo přeskakování z osoby na osobu a vracení se do její minulosti. Měla jsem z toho občas zmatek.
Při čtení knih od pana Šimánka mám chuť vydat se také na dalekou, dobrodružnou cestu. Z pohodlí domova se to plánuje :).
Na další knihu paní Soukupové jsem se těšila a opět mě nezklamala. Na jejich příbězích se mi hlavně líbí, že jsou ze života a obdivuji, jak umí vykreslit postavy všech věkových kategorií. Obzvlášť oceňuji, jako starší čtenářka, jak popisuje pocity a příběhy starých lidí. Přes její mládí je to velice obdivuhodné.
Pokud čtu knihu z války o vojácích je mi jich líto, ale bohužel tak již to ve válkách bývá. Avšak tato kniha mnou úplně otřásla co se dělo v naší republice těsně po válce. Jak bylo možné dopustit, aby naše občany odvlekli do Ruska? Kdo jejich osobní údaje vymazal z matrik a záznamů porodnic ( nebo si to autor neověřil). A co sousedé? Nikdo je nehledal, nikdo se nesnažil pomoc. A co naši politikové ? To co se dělo v Rusku snad již ani komentovat nelze. Občas se za lidskou rasu stydím. Pokud má být člověk na vrcholu živočišné říše, tak se přírodě zcela nepovedl.
Pár hvězdiček za nápad knihy z obou stran a rozdělení hlavních postav na 2 samostatné příběhy. Další hvězdička za pohodové čtení. A pak již nic. Děj by postačil na několik ztřeštěných životů.
Nádherně popsané jak ženy sní o dokonalém milenci. Pro lásku jsou schopné zničit a zahodit vše ostatní.
Stále jsem něco očekávala, ale příběh se zamotával a nic nepřišlo. Co nám vlastně chtěl autor sdělit ?
Když jsem chodila za hluboké totality do první třídy, ukázali nám kryt civilní obrany s výlezem. Paní učitelka nás poučila, že až bude válka, budeme schovaní v krytu a výlezem se dostaneme ven. Pohltila mě obrovská tíseň a strach z války a panika, že budu někdy v krytu bez maminky. Při čtení knihy se mi toto trauma z dětství připomnělo a plně jsem cítila s malým chlapcem. Knížka je smutná, ale musím ocenit jakým způsobem autor téma války z pohledu malých dětí zpracoval.
Tímto dílem jsem zakončila Přemyslovskou epopej. Přestože mám ráda styl pana Vondrušky, musela jsem si vždy na chvíli od knih odpočinout. Nelze vstřebat všechny události, spojitosti, osoby, ale pro nás laiky je to bezvadné nenásilné a poučné seznámení s naší historii, na kterou můžeme být jako Češi hrdí.
Silný smutný příběh. Co mi na knížce nesedlo byly názory a myšlenky těch " dětí". K jejich věku mi to připadalo nepřirozené.
Zpočátku se mi opakující se narození Ursuly a věčné pokračovaní jejího života velice líbilo. Jak ale stránky přibývaly a děj se stále točil v kruzích zpět, začalo mě to stále víc nudit. Ke konci jsem se již těšila, až dočtu knihu dokonce.
Celkově, ale velice zajímavý námět.
Bezvadné čtení o přírodě a nekonečných hranicích lidských možností.
Pro vnoučka, který miluje vlaky, to bylo krásné čtení a vlastně i pro babičku. Několikrát jsme museli číst o mašince v Brně, protože ho okouzlil brněnský dialekt.
Na knížce mě vadilo zejména přebíhání z minulosti do současnosti a naopak. Vykreslení postav bylo hodně povrchní a závěr mě zklamal nejvíc. Zmizení dítěte musí být obrovské trauma a shledání po tolika letech musí být psychicky náročné pro všechny zúčastněné a ne taková pohádka, kterou nám spisovatelka nabídla.
Kniha mě tak zaujala, že i přes její objem jsem ji vláčela všude s sebou- tramvají, metrem, busem i vlakem a celou dobu jsem se těšila na každou volnou chvilku až budu moc číst. Je bezvadné, že si člověk poutavou formou osvěží naši historii. Už se těším na další díl.
Vondruška se jako vždy dobře čte. Jak však přibývaly přečtené stránky, už mě dokonalost pana Martina začínala nudit. Hlavně jeho milostné avantýry se již nadbytečně opakovaly na úkor popisu běžného života.
Povídky s nádechem tajemna, života po smrti nebo obyčejné životní příběhy. Velice dobře se čtou a nechybí tomu humor. Doporučuji přečíst.