gersie komentáře u knih

Kniha má naprosto " nijakou " obálku, ba nebál bych se říci trapnou. Anotace je nic neříkající docela zavádějící, no hrůza. Nevím proč mne tohle neodradilo, ale bylo to jen dobře.
Protože uvnitř se nacházelo naprosto SKVĚLÉ, řek bych mistrovské, dílo.
Autorka nám dala možnost spatřit neviditelné a to velice důležité vnitřní děje postav. Díky nim jsme zjistili jak rozdílný je vnější pohled na člověka a co soudíme poté ,když se dozvíme co člověk prožíval a jak se k němu zachovali druzí , respektive OSUD.
Musím říct , že je to jedna z nejpovedenějších knih co jsem zatím četl.
Opravdu zřejmě není pro každého a osloví jen vyspělé čtenáře, jak lze soudit podle zdejších ohlasů. Je to svým způsobem škoda , ale na její kvalitě to stejně nic nemění.
Za mne VŘELÉ DOPORUČENÍ všem opravdovým čtenářům Knižního klubu.

6 25.06.2019

Ta věc sama o sobě je zajímavá, ale pojetí knihy ve stylu "nic nevím nic nepodepíšu , hlavně si nikoho proboha nenahněvat" je poněkud trapné. Takže když vám někdo popovídá hromadu příběhů a snaží se vás o něčem přesvědčit a potom řekne , že vlastně nic neví a hlavně to nikomu neříkejte , aby si o mně snad někdo něco nepomyslel a jsem připraven okamžitě odvolat cokoli je dělání blbců ze čtenářů a s tím nemohu souhlasit .
Zajímavé téma , ale v americkém pojetí ztrapnělé hovadiny.

05.06.2019

Myslím, že je to vydařené dílo. Je laděno filosoficky a to je pro mnohé čtenáře složité a pochopitelně obtížně pochopitelné, což je u filosofie běžným jevem. Nejdůležitější myšlenkou díla je jistě to , že pod vlivem přibývajících zkušeností a dalších nabytých informací se mění náš pohled na věc a to co jsme považovali za správné dříve , se už může jevit špatným či naprosto nevhodným. Proto je lépe hodnotit věci až máme dostatek informací , ale kdy vlastně už máme těch informaci dost ? Jak můžem vědět, že nám už žádná důležitá neschází ? Nikdy tuhle jistotu nemáme a tím pádem nikdy nemůžeme tvrdit , že naše souzení je na místě ...... proto snad raději nic nesoudit. A hlavně nikoho neodsuzovat !
Snad jsem to dobře pochopil.....

4 30.05.2019

"Tak ani nevím co k tomu napsat" řekl a potřásl rameny.
Dalo se to dobře číst. Celkem běžný scénář pátrání po minulosti a "neuvěřitelná" odhalení.
Ale zaujalo mne , že tam autorka propašovala celkem pěkné, zajímavé myšlenky - myšlenky hlavní hrdinky - asi to nejdůležitější v knize.
Nad zbytkem jen třesu rameny...... tak jako všichni a stále v této knize. (mimochodem , už mě s tím pěkně srali).

21.05.2019

Nemá cenu zde stále opakovat totéž co bylo v předchozích komentářích ... takže jen : Skvěle nakreslené - klobouk dolů , Dokonale NECHUTNÉ - to nějak nemusím mít , Hlavní příběh poslabší , ale další dva jsou mnohem lepší ...... je to pro mne dost rozporuplné , proto raději nehodnotím.....

.....Hluboce vzdychne. Bude to těžké a zdlouhavé.Zanoří hlavu do kabelky. Slyšela ty klíče zacinkat, ale pořád jí unikají.Musí se sama sobě zasmát. Už měsíc se bojí - hlavně aby mi do díry v podšívce nezapadly klíče ! Všechno , jenom klíče ne. Může pak stát přede dveřmi celou věčnost, ruce jí budou pomalu omrzat a ráno ji muž najde umrzlou přede dveřmi, s hlavou v kabelce. Absurdní, směšná smrt, řekne si. Baví se sama sebou a hledá. Jedna ruka třese kabelkou, druhá se vydává za kovovými zvuky. Panebože, řekne nahlas a hlasitě se rozesměje. V prstech drží peněženku, peněženku, kterou hledala už od rána , zoufale si přála něco sníst. A teď peněženku ze dna své tašky konečně vytáhla. Teď když potřebuje klíče. K čemu jsou jí peníze, když chce odemknout ? Situace , která demonstruje nesmyslnost peněz. Během dne zas pokaždé, když chtěla peněženku nahmatala klíče. Zvláštní , jak nic nemá svoji absolutní hodnotu, zajištěnou jednou provždy, jak se význam věcí ztrácí a zase nečekaně vzniká....

2 30.04.2019

Tak jsem ji konečně dal. Podle výzvy se mi zdála jako velmi , velmi vhodný kandidát. Dal jsem se tedy do nelehkého čtení , ke kterému mne vedl i ten prostý důvod , že zde nemá ani komentář , ani hodnocení. Takže doufám , že má snaha o příspěvek do DATABÁZE dojde někomu ku prospěchu.
Autor téhle knihy byl asi dost neobvyklý člověk , alespoň z mého pohledu určitě. Né teda , že by byla samochvála objevující se na mnohých stránkách nějakým dnes zvláštním jevem , spíš naopak, nebo že bych podléhal nějakým ohromujícím řečičkám , to ne. Ale pokud je alespoň část jeho výkonu pravdivá , tak to může u mnohých čtenářů vzbudit pocit méněcennosti , neschopnosti či nábožné úcty k jeho výkonům.
Já se svým výkonem pár desítek knih za rok , označován (zcela jistě neprávem) svým okolím za knihomola , jen neuvěřitelně hleděl.
Autor sám napsal přes čtyřicet knih a několik knih přeložil , mimo jiné i Annu Kareninu. Četl jako na běžícím páse (podle mně nemohl dělat nic jiného) Například zde tvrdí , že "Vojnu a Mír" četl desetkrát. Nebo že Balzaka si nejprve přečetl v originále , později za války v ruštině po válce si ji koupil v Berlíně v německém překladu a také to četl v češtině....
No co k tomu dodat ? snad jen to , že i anglické knihy rád četl v originále.
Tento autor v "knize o knihách" popisuje své vzpomínky na knihy , které mu po přečtení nějakým způsobem utkvěly v paměti. Je zde výbor jednatřiceti knih a jejich zhodnocení , někdy stručný popis děje , někdy autorovy postřehy a připomínky k jejich autorům , době jejich vzniku a politické situaci ovlivňující jejich vznik.
Pro dnešní čtenáře škoda , nebo snad pro některé zajímavá okolnost , že kniha vznikla v šedesátých letech. Tím je tedy značně ovlivněn výběr knih. Protože autor se narodil 1894 a tudíž jeho tvůrčí život probíhal za obou světových válek, společnost byla po celou dobu těmito válkami ovlivněna a tudíž i literatura. Většina zmiňovaných děl se tedy týká války.

1 29.04.2019

K takovému dílu se jen těžko dá něco napsat.....velice vydařená kniha. Spousta důležitých myšlenek, každý si tam ty "svoje" jistě najde a bude rozhodně spokojen....

4 03.04.2019

Jednoduše napsaná kniha , žádné dlouhé poisování a přitom výstižné. Dobrý příběh, hezky se vyvíjel, už jsem se chystal dát plný počet hvězd. Jenže absolutně nechápu , co vedlo autora k tomu aby musel k textu připlácnout tu debilní svatbu ? Když už bych mu prominul to nanejvýš nepravděpodobné a hloupé vysvobození z podzemní kobky , tak tu infantilní zápletku a rozřešení o svatbě prostě nepřekousnu. Zbytečně degradoval tak slibnou knihu, ......velká škoda.....Jo a taky je dost hloupé že byla kniha plná chyb ...... v dnešní době , kdy polovinu chyb za nás odstraní počítače, není podle mne dobré se na tu druhou polovinu vys... a nechat ji tam.Pokud je to oficiálně vydané dílo je to poněkud trapné.

4 28.03.2019

Teprve když si pročítám předešlé komentáře si uvědomuji , že je těžké tuto knihu hodnotit.
Chtěl jsem napsat : Ze začátku mě to celkem bavilo a dost zaujalo , snad i nadchlo . Ale čím dál víc jsem byl znechucenější tím jak se všichni těšili do první línie boje chcípat zimou, hladem, špinaví beze zbraní a nábojů. Nadšení a kamádští samí féroví kluci , chystající se pobít čepicemi ty odporné Němce zvrhlé , nechutné a zákeřné. Mezi tím jsme se asi stokrát dověděli jaká nepředstavitelně životně závažná a nenapravitelná je ztráta komunistické legitimace. Člověk se takovou ztrátou stává vyvrhelem společnosti.
Prostě trapnost .
Jenže pak je třeba si uvědomit v jaké zemi a v jaké době tahle kniha vyšla. Určitě, jak tady tvrdí můj předchůdce, by asi bez té trapné propagandistické komedie nemohla vyjít. A pro ty co si to umějí šikovně odfiltrovat se tam našla zakomponovaná i kritika Stalina a jeho režimu a taky narážky na zaostalost hospodářství a nadřazenost lidí co se dostali do vyšších funkcí.
Takže když se to vezme kolem a kolem , tak je to výborná kniha plná trapných pasáží.
.....tak a teď si s tím poraďte sami..... :-)

5 11.03.2019

Jsou to milé pohádky. Hlavně jim nechybí dvě zásadní ingredience Vtip a Fantazie , doplněné krásnými ilustracemi. Povedená knížka.

2 26.02.2019

Jednoduché a milé vyprávění o paní Ming , kterak se vypořádala po svém s nelehkým údělem dítěte z intelektuálské rodiny žijící v Číně za doby kulturní revoluce.
Autor zde vkládá toaletářce do úst věty známého myslitele Konfůcia a nechává ji vyprávět příběhy svých desíti dětí. Naštěstí to provedl citlivě a šikovně , takže to působí mile a přirozeně, což považuji za opravdovou šikovnost a získalo si to mé uznání a patřičné hvězdy.

1 17.02.2019

Kniha má mnoho much, což mě u tak zkušeného autora překvapilo.
Začátek byl velice barvitý , až se v tom čtenář ztrácí a prokousává se neuvěřitelným množstvím scén , které nikam nevedou jen ho zahrnují dalšími neuvěřitelnými objekty a hýří světly a barvami.
Dialogy jsou zprvu zahlceny množstvím neznámých slov a potom neuvěřitelně zmatené a nesrozumitelné , až si čtenář myslí " tak ti nevím , kdo je vlastně tady ten blbec"?
Mnoho zajímavých a důležitých otázek je jen nakousnuto a pak se o nich nic nedozvíme , až je to úplná škoda.
A závěr nijaký , nedotažený , jakoby autor nevěděl co si s tím počít.
Naproti tomu je to dobrý příběh , který se hezky čte. Je to pro mne dost rozporuplná kniha. Takže si asi musím posloužit další autorovou knihou , abych to mohl lépe posoudit.
Proto mi čtyři hvězdy připadnou až dost.

5 05.02.2019

Paráda.....
Když jsem začínal číst nevěděl jsem zda má vůbec cenu pokračovat. Bylo to jaksi divné a nevýrazné, byl jsem na vážkách. Ale zhruba po třiceti stranách se mi to začínalo čím dál víc líbit. Jako by spisovatelka s přibývajícími stranami textu rostla a dostávala sebevědomí a sebejistotu. Kniha byla stále lepší a lepší. Získal jsem jistotu , že to je nejlepší kniha kterou jsem letos četl..... :-), ale opravdově nebojím se ji zařadit mezi to nejlepší VŮBEC co jsem četl.
Spisovatelka dokázala vtěsnat mezi řádky, mezi slova příběhu spoustu pocitů a nálad , opravdových duševních zážitků a různých pochodů probíhajících na okraji vědomí, že jsem si snad ani neuměl představit, že je tohle možné napsat.
A to vše probíhalo na pozadí "obyčejných" příběhů.....kniha je (jak už předeslali mí předchůdci) zvláštně koncipovaná a proplétají se zde dva zdánlivě rozdílné příběhy , které se potom tím třetím (opět naoko zprvu nesouvisejícím) spojí.
Závěr zůstává otevřený, což (samozřejmě pokud se to umí napsat) knize dle mého názoru prospívá.
Knihou jsem jednoznačně nadšen a snad poprvé lituji , že mám možnost dát jen pět hvězd.....cítím , že je to málo....rád bych nějakou tu hvězdu přidal.
Konečně zas něco, na co jsem se těšil a ve frontě v obchoďáku či v práci při školení jsem v duchu přemýšlel , jak to jen s tím Dannym bude dál a nemohl se dočkat až zase rozevřu stránky a budu v TOM.....

4 21.01.2019

....-á, doprdele -do temného jezírka se potápí jeho satelitní anténa. Vyskočil a vrhl se po anténě. Byla už napůl ponořená ve vodě. Nějak ji tam musel shodit , když zakopl, nebo zakopl právě o ni?
Potápěla se příliš daleko od okraje, aby ji mohl Danny zachytit a vylovit, takže sebou plácl na břicho, vysunul tělo po mramoru nad jezírko, kam až svedl, sevřel zadek, popadl okraj talíře dvěma prsty každé ruky a snažil se anténu vytáhnout, aniž by se ohnul dopředu a ponořil hlavu - a v tu chvíli ho dostal smrad: ne hniloba, ale něco silnějšího než hniloba, jakási plesnivá prázdnota, pach zatuchlého pylu, páchnoucího dechu, starých, léta neotevřených ledniček, zkažených vajec a jistého druhu namoklé vlny, placenta jeho kočky Polly, když bylo Dannymu šest, jeho bolavý zub poté, co ho zubař vyvrtal, domov důchodců,kde pratetě Bertie stékala rozmixovaná játra po bradě, místo pod mostem nedaleko školy, kde se válely hromady sraček, údajně lidských, odpadkový koš pod umyvadlem v matčině koupelně, školní jídelna, když do ní člověk vešel - každý smrádek, ze kterého se kdy Dannymu alespoň trochu zvedal žaludek, se mu teď hrnul do obličeje, když se naklonil nad jezírko.
Danny zavřel oči a snažil se dýchat ústy. Napjal každý sval na zádech, až se začínal chvět, proměnil svůj trup v tuhý prut, aby mohl využít dlouhé prsty jako čínské hůlky a anténu vylovit, ale jezírko se kolem ní sevřelo a odmítalo ji vydat - Danny by byl musel sáhnout rukou pod hladinu, oběma rukama, ponořit hlavu, skočit tam celý a vytáhnout tu věc ven, ale nedokázal to. Ten zápach ho varoval.
Danny tedy nesáhl pod vodu. Hladiny se ani nedotkl. A anténa zmizela.....

1 16.01.2019

"Obyčejný"příběh vyprávěný neobyčejným vypravěčem - to byl zřejmě dobrý tah šikovného pana spisovatele.
Vypravěč ( skřet bydlící v dutině křemeláku ) nejen příběhy rád vypráví , ale také popostrkuje události správným směrem , aby se příběh správně vyvíjel , čímž se (nejen pro něj) stává zajímavějším.
Nám čtenářům potom zbývá jen přemýšlet , zda občas sami nejsme obětí takového nenápadného, náhodného popostrkování nějakého našeho skřeta.

1 07.01.2019

Ano musím souhlasit s [Denny45] , je to zvláštní , kniha byla celkem nudná , ale něco mě nutilo ji neodložit a stále se snažit prokousat se do samotného konce. Jakoby v letech jejího vzniku počínal trapný americký nešvar spousty pořadů a knih neustále dokola opakovat jednu stejnou věc. Tím se stává nudná a zbytečně zdlouhavá. Ale přesto v ní jsou dobré myšlenky, které stojí za přečtení.
Kniha nám nastíní myšlení a společenskou situaci "ameriky"ve třicátých letech .
Můžeme sledovat duševní vývoj a změnu postojů dvou hlavních hrdinů , jdoucích opačným směrem. Jeden oblíbený a uctívaný odborník směřující k namyšlenosti a povýšenosti čí postupné bezohlednosti. A druhý napoak od práskačství a špiclování k uvědomělosti a pochopení, respektive poctivé službě společnosti.

2 03.01.2019

Hmmm.....v mnohém souhlasím s "orinka3".
Kniha , která měla velký potenciál a vypadala velice slibně postupně upadala a upadala , až jsem měl nakonec dojem , že upadla autorka ( asi na hlavu ). Neustálé monotóní opakování toho samého a neustálá zabedněnost hlavní hrdinky mi lezly čím dál víc na nervy. Z příběhu který vypadal nejdřív slibně udělat trapnou červenou knihovnu s rádoby otevřeným a zřejmě narychlo spíchnutým koncem ( možná ani nevěděla sama pisatelka co si s tím koncem počít ).......no nevím .
Mé původní nadšení se pomalu vytrácelo , až se změnilo ve znechucení.....velká škoda.

Musím souhlasit s "mone". Zdá se mi že autor zamýšlel napsat něco šokujícího a přitom to na mně působilo vlažně.....no nevím...., ale přiznávám že to nebylo špatný , jen se to asi minulo účinkem.

19.11.2018

Musím uznat , že i mně tato kniha nadchla. Připadne mi naprosto obdivuhodné , jací byli tihle dobrodruzi a co všechno museli dokázat a vydržet. Je to (jak zde již bylo několikrát řečeno) na smeknutí klobouku.

4 13.11.2018