Elisa.Day komentáře u knih

* ZLODĚJKA KNIH *
- nejdřív ten úžasný název...nejen že je krásně poetický, jako ostatně celá knížka, ale nemůže urazit snad žádného knihomola :-)
- pak jsem uviděla tu povedenou obálku...hmmm, to si jí asi fakt budu muset přečíst
- v knihovně asi 8 rezervací, no to se načekám...
- nakonec kupuji v rámci světového dne knihy a hrdě ji přidávám do svojí knihovny
- když čtu, snad ani nedýchám; kapitoly jsou krátké, tak ještě jednu, ještě jednu a ještě....cože, to už je zase půl druhý???
- všechno podstatné už víme dopředu, ale já stejně doufala, že Rudy a ostatní to nakonec nějak přežijou - jsem jediná, kdo je takový blázen?
- strana 526, konec, slova došla, dál už nic není, běhá mi mráz po zádech
- když jsem ji dočetla, obloha měla barvu volavčího peří

* POSLEDNÍ VZKAZ OD NADŠENÉ ČTENÁŘKY *
Některé knihy mě děsí.

33 28.05.2014

Jedna z těch knih, které vás rozesmějí a rozesmutní zároveň - a takové já moc ráda! Backman opět nezklamal, skvělé čtení.

12 04.07.2016

Kdybych byla učitelkou češtiny, z fleku bych Rybí krev zařadila na seznam doporučené literatury, protože si myslím, že v dnešní době má takováhle knížka mladým lidem mnohem víc co říct, než třeba taková Babička.
Až příště zas pojedu kolem temelínských věží, určitě si vzpomenu - na knížku, na Hanku, na Annu, Olinu, Honzu, Petra, pana Tušla a další. I na těch pár vesnic, které tam byly, ačkoliv by to dneska už nikdo nepoznal...

12 05.05.2014

Rozjezd trochu pomalejší, trochu trvalo, než jsem se začetla, ale nakonec se z toho vyklubala jedna z nejlepších knížek, co jsem kdy četla - vřele doporučuju všem... Budete se smát, zatímco vám bude běhat mráz po zádech. Miluju Berniersův humor a překlad pana Viktora Janiše je prostě dokonalý!

12 20.10.2011

Žádná velká reklama a přesto mě tahle celkem nenápadná knížka zaujala mnohem víc, než všechny ty protlačované srágory, které se nám vydavatelé snaží vnutit. Knížka má spád a díky krátkým kapitolkám, se čte skoro sama (ještě jednu, ještě jednu...už je pozdě, ale no dobře, tak ještě jednu...). Příběh je uvěřitelný, je jasné, že má svůj reálný základ a z toho mi běhá mráz po zádech. Je to vůbec možné? Jedinou výtku bych měla k závěru - epilog mohl být klidně delší a víc rozvést, jak se Lina s Jonasem dostali zpátky do Litvy, její opětovné setkání s Andriusem a taky jak dopadly další postavy - moc by mě to totiž zajímalo a určitě nejsem jediná...

11 09.06.2014

Soudě už jen podle zdejších komentářů - knížka především pro "kačery", mezi které se řadím i já. Těch výhrad by se pár našlo (hlavně mě zarazilo, že policajtka na první pohled nepozná GPS souřadnice a že policajt hned neví, že když se souřadnice zadají do google maps, tak se ukáže požadované místo), ale přibližně od poloviny byl děj tak napínavý a knížka tak čtivá, že i přes tyhle nedokonalosti dávám plný počet hvězdiček. Rozuzlení mě tedy překvapilo, na vraha jsem tipovala někoho jiného a za to autorce taky patří plus. Zkrátka a jednoduše - TFTB (thanks for the book)! ;-)

10 12.11.2015

Klasika nad klasiky... První knížka, co dcerka vydržela poslouchat a nepřerušovat. Mně osobně z dospěláckého pohledu trochu vadil ten zvláštní jazyk a některé povídačky byly prostě trochu uhozené, ale jinak pro ty malé špunty super čtení a notná dávka poučení k tomu :-D Jak jinak dětem nenásilně předat to, aby nejedly věci, které neznají, uklízely si svoje hračky a netahaly zvířátka za ocas a za uši? :-)

10 18.07.2015

Proč u nás krucinál Nesbø nevycházel už v době, kdy jsem ještě neměla děti??? :-) Takhle jsem knížku četla týden místo dvou dní... Podezřele často jsem chodila na záchod, podezřele dlouho jsem zůstávala v koupelně a podezřele brzy jsem si večer chodila lehnout... Mělo to šmrnc, mělo to spád, vždycky bylo jasné, kdo Sněhulák není (vždyť do konce zbývá ještě tolik stránek!), ale nikdy, kdo to teda vlastně JE? Bylo to moje první setkání s Harrym a určitě ne poslední (Proč jen mám narozeniny až v září? To zas budu muset za ty knížky utrácet já... :-).

10 22.02.2014

To bylo ale milé překvapení! Úžasná knížka, která by si určitě zasloužila více pozornosti. Zaujala mě už v obchodě díky svojí obálce (prostě mám ráda zelenou, no...). Jenže pak jsem tady viděla, že je zařazená v žánru "pro děti a mládež", tak jsem si řekla, že už to asi nebude úplně pro mě a skoro na ni zapomněla. Ona si tu cestu ke mě ale stejně našla - půjčil mi ji nadšený kamarád.
Je to jedna z těch knížek, která se čte skoro sama... Kapitoly rychle ubíhají a stejně tak i čas. Zas mě neminulo několik nocí, kdy jsem zhasínala opravdu hodně pozdě :-) Chce to asi trochu nadhled (možná právě ten nám dospělákům mnohdy chybí...), protože o náhody a prolínání osudů tady vážně není nouze. Jinak ale nemám co vytknout. Vangovi i všem dalším sympatickým postavám jsem nadšeně držela palce od začátku do konce. Zároveň oceňuju zajímavý náhled do jedné etapy 20. století. Myslím, že nebudu jediná, kdo během četby zatoužil proletět se vzducholodí...

9 27.02.2015

Mám začít tím dobrým nebo špatným?
Nevím, a tak začnu chválou... Tu si rozhodně zaslouží autorka, která napsala tuhle výbornou a velmi čtivou knížku. Hned od začátku mě zaujalo vyprávění Aibileen a Minny, paní Skeeter mě zpočátku moc nezajímala a když jsem nakoukla, které kapitoly následují a viděla jsem, že ty její převládají, byla jsem trochu zklamaná. Záhy se ale všechno obrátilo a já ty její kapitoly doslova hltala. Moc jsem jí přála úspěchy v práci i na poli vztahů a byla jsem zklamaná, když se jí nedařilo. Dostala mě... Skeeter i celá tahle knížka. Jen konec mě trochu překvapil, nečekala jsem to. Už teď jsem zvědavá, jakou další knížku Kathryn Stockett napíše a rozhodně si ji moc ráda přečtu.
A kritika? Palec dolů ode mě má Knižní klub a ti, kdo se na vydání knihy podíleli. S uzávěrkou a vydáním chvátali snad ještě víc, než Skeeter a "její" hospodyně, protože takhle odfláknutou knížku jsem už dlouho neviděla. Chápu, že nějaká ta chybka se občas přehlédne, ale tady to bylo co stránka, to něco. Překlepy, chyby, dvě stejná slova v jedné větě a tak dále... Je to vážně nutné? Četl to vůbec nějaký korektor? Nezasloužila by si tahle skvělá knížka trochu víc úcty a lepší přípravu, než bude vyslána na pulty knihkupectví a do regálů knihoven? Fakt mě to mrzí :-(

9 23.07.2014

Tohle jsou ty "Shades of Gray", které stojí za přečtení!!!

9 13.06.2014

Pro někoho bible, pro jiné brak... Malý princ rozhodně není knihou pro každého, určitě tedy ne pro žáky základních škol, kteří ji téměř nutně musejí považovat minimálně za "divnou". Její poselství může pochopit jen mizivé procento z nich. Na tuhle knížku musí být čtenář tak nějak "duševně připraven", musí být dospělý, což ovšem neznamená, že je mu přes 20 nebo přes 50. Někoho okouzlí v osmnácti, někomu nic neřekne ani po šedesátce. Je to o tom, jaký život člověk vede, jakýma očima se dívá na svět a na jeho přístupu k této knížce vůbec. Spousta lidí si ji přečte proto, že je to jedna z nejčtenějších knih vůbec, což z ní dělá jakousi "literární povinnost" - a už jen to je chyba. Pokud se Malý princ bude číst s přístupem "přečtu si to, protože to čtou všichni a zajímá mě, co je na tom tedy tak úžasného", nutně bude dál pro někoho biblí a pro jiné brakem. Tahle knížka si rozhodně zaslouží jiný přístup, klidnou chvilku a především otevřené srdce. Přeju jí těch otevřených srdcí co nejvíce...

9 09.08.2013

Děj:
Moc zajímavý příběh, člověk se při čtení zas dozví něco nového. Chvíli mi trvalo, než jsem se začetla, ale zhruba druhou polovinu knížky už jsem přečetla opravdu rychle. Kdyby se Peter nechoval jak debil a nedělal tolik zásadních chyb, bylo by to třeba i na 5 hvězdiček. Takhle to byl spíš trochu výsměch a může být Forsythovi vděčný, že to vůbec přežil...

Překlad:
Co to proboha bylo zase za paskvil??? Překlepy a hrubice v knížkách mi vyloženě vadí a strašně mě mrzí, vadí mi nesmyslná slovní spojení (např. vyzdvihnout si peníze z banky - str. 79), ale překlad Evy Marxové tohle všechno ještě překonal. Slova Lithuania a Latvia si možná může poplést středoškolák, ale rozhodně by si je neměl plést překladatel. Ne, Riga opravdu neleží v Litvě... :-(

8 25.03.2014

Pravidla moštárny a Owen Meany - dvě suverénně nejlepší Irvingovy knihy. Silný příběh, který se vám dostane opravdu hodně hluboko pod kůži a přemýšlíte o něm ještě dlouho po přečtení - a přiznejme si to, takových není zrovna moc. Některé části jsou pomalejší, ale vlastně to není na škodu. Konec strhující a celkový dojem pak řadí knížku hodně vysoko v mém osobním žebříčku oblíbenosti.

8 28.10.2011

Bravurně napsaný špionážní thriller napínavý až do samého konce. Nakonec má čtenář potřebu se pídit, co je na tom pravdy a jak to s tím Churchilem vlastně bylo. Klidně si někdy zas přečtu něco podobného.

7 17.01.2012

Pro mě tedy jeden velký kýč a pořádné zklamání. Sparksovi dám ještě šanci, ale jenom proto, že tohle je jeho prvotina.
I přesto, že má knížka tak málo stránek, jsem se tím celkem dlouho prokousávala. Příběh mi přišel totálně tuctový, vůbec mě to nedojalo - a to se mnou prosím pěkně cloumaly předporodní a při dočtení už i poporodní hormony. Nic. Nějak jsem nechápala, co Allie řeší - s kým být - když to bylo úplně jasné a v podstatě jim nebránilo vůbec nic a nikdo (i ta její máma ji nakonec nechala svobodně se rozhodnout...). Taky osudy jejich dětí byly tak nějak upozaděné, Noah a Allie řešili pořád jen sebe, jak jsou ze sebe paf a děti? Jen pár zmínek a nakonec ani nevíme, proč jim to jedno zemřelo a proč se o ně zbylé dospělé děti ve staří nepostaraly.
Nevím, no, mě to teda fakt neoslovilo a nic to ve mě nezanechalo...

6 13.10.2015

Knížka si možná zaslouží o něco víc než tři hvězdičky, ale čtyři se mi dávat nechce - maximálně tři a půl... Po spoustě kladných hodnocení tady, jsem se na knížku fakt těšila a očekávání byla asi až moc velká, je to takový průměr, neurazí - nenadchne.
Svým způsobem je to trochu podobné jako Folletovy Pilíře země, a tak se neubráním srovnání - děj zasazený do středověku, síla církve, velké lásky, vzestupy i pády, stavba katedrály... Ale zatímco od Pilířů jsem se nemohla odtrhnout, u Katedrály jsem se za celou dobu nedokázala pořádně začíst. Některé popisy byly trochu zdlouhavé a hlavně mi to celé přišlo takové roztříštěné, neprolínalo se to nebo jen málo. V jednu chvíli se řešila jedna věc, jeden problém a vše ostatní šlo stranou, když se to vyřešilo, objevil se další problém, který se musel řešit a tak dále. Některé postavy šly úplně stranou a objevily se nové a tak pořád dokola. Když pominu fakt, že děj je celkem předvídatelný a vcelku mě nic moc nepřekvapilo, vadil mi i nedotažený konec, kdy se čtenář vůbec nedozví, co se stalo s některými celkem důležitými postavami. Autor jen naznačí, že prostě zmizely, ale to tedy snad čtenářům nemůže stačit...
Celkově tedy spíš zklamání než nadšení, ačkoliv přečtení určitě nelituju a pro milovníky historických románů, kteří nemají přehnaná očekávání to může být určitě dobrá volba. Kdo chce víc, ať si radši přečte toho Folletta.

6 19.05.2015

A víte co? Mně se to líbilo... Jasně, je to uhozené, jedna náhoda za druhou, děj krajně nepravděpodobný, ale já se u toho docela bavila. Analfabetka nesahá stoletému staříkovi ani po kotníky (a ani z toho jsem si nesedla na zadek), ale vážně je nutný pořád srovnávat? Nenudila mě a strávila jsem s ní několik fajn večerů, kterých nelituju. Čtyři hvězdičky si podle mě klidně zaslouží.

6 27.02.2015

Na poezii tedy moc nejsem, ale tohle...to je prostě nádhera... Blues Václava Hraběte si čtu kdykoliv je mi mizerně; vždycky mě nadchne, potěší a hlavně pohladí po duši...

6 08.08.2013

Pro mě jedna z nejkrásnějších knížek vůbec. A to nejen proto, že miluju van Gogha.

6 13.01.2012